Hľadanie: Úžasná cesta Barnabyho Brocketa okolo sveta
zobraziť:
Rybí krev
Románem Rybí krev pokračuje Jiří Hájíček ve své linii venkovských próz (povídkový soubor Dřevěný nůž, romány Zloději zelených koní a Selský baroko) a zavádí nás tentokrát na jihočeský venkov přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Po patnácti letech strávených v cizině se Hana v roce 2008 vrací do polozatopené vesničky na břehu Vltavy, kde vyrůstala, chtěla se vdát a být učitelkou ve zdejší jednotřídce. Ale všechno je jinak — na vylidněné návsi stojí sama. Má však odvahu podívat se zpátky, má odhodlání ptát se sebe samé i lidí, kteří pro ni kdysi mnoho znamenali. Člověk po čtyřicítce si chce udělat pořádek sám v sobě, uzavřít konečně staré záležitosti a bolesti, říká Hana, když se po dlouhých letech setkává s otcem, bratrem a kamarádkami z dětství.Rybí krev však není nějakým „zeleným románem“, je to především poutavý lidský příběh tří kamarádek z malé vesnice, které osud rozprášil do světa, příběh, v němž se silně ozývá touha po rodinné soudržnosti, a také příběh o síle lásky a odpuštění.
dostupné aj ako:
Ona je ten tragický typ...
Vyzrálá prvotina mladé brněnské básnířky na první přečtení zaujme suverenitou a drsností, s níž zaznamenává mnohdy složité a trýznivé vztahy mezi navzájem se milujícími ženami. Pod svrchní vrstvou této formálně bravurně zvládnuté poezie se ovšem skrývají mnohem obecnější a velmi jemně a přesně vyslovená existenciální dramata, která prožívá každý člověk. Andrea Vatulíková je velmi sečtělá a dobře zná současnou poezii - i o této její vlastnosti kniha vypovídá. Lze bez nadsázky říci, že v současné české poezii se touto knihou ozývá nový, originální, výrazný a nepřeslechnutelný hlas.
Čin a slovo
ČIN A SLOVO - Kniha o Jakubu Demlovi je souborem mých prací věnovaných Jakubu Demlovi, které vznikaly v letech 1968-2008, píše o tomto svazku jeho autor Vladimír Binar. Soustřeďuje texty různého charakteru a podob - vedle rozsáhlejší monografické studie se zde objevují články, přednášky, doslovy, studie, komentáře, ediční návrhy, průvodce životopisným a místopisným labyrintem básníkova života a jeho vydavatelskou činností, soubory postav vystupujících v jeho ,theatrum mundi´, dokonce i interview věnovaná vydávání Demlova díla a tomu, jak zasahovalo do mého života. Přes různorodost těchto textů, věřím, že ve svém celku podají základní obraz dramatického i tragického dění Demlova života, stejně jako vývoje a tvarové podoby jeho díla - jedinečného útvaru v dějinách české literatury. Po celá desetiletí bylo Demlovo dílo pokládáno nikoliv za jednolitý celek, ale jen za soubor tematicky i tvarově rozdílných nebo navzájem se vylučujících knih a publikací, z nichž některé byly vřele přijímány, jiné zas zarputile odmítány či zavrhovány. Deml se navíc od padesátých let stal spisovatelem v podstatě neznámým, přesněji umlčeným, ať už za svého života či po smrti, a proto jsem se při sporadických ,příležitostech´, které se mi naskytly - a ty byly velmi časově vymezené tím, kdy se vůbec mohlo o Demlovi veřejně mluvit -, vždy pokoušel a usiloval o to, abych podal obraz Demlova díla v jeho celistvosti, a tak aspoň poněkud poodhalil jeho jedinečnost a svébytnost, nebo dokonce ho vůbec po desetiletích nuceného mlčení znovu a veřejně představil. Soubor doplňuje soupis díla Jakuba Demla (1878-1961), jak vznikalo a bylo vydáváno za básníkova života v letech 1904-1960.
dostupné aj ako:
Máj (Triáda)
Jedno z nejvýznamnějších děl české literatury s obrazovým doprovodem Oldřicha Hamery (* 1943), výrazného českého grafika, mj. jediného žáka a spolupracovníka Vladimíra Boudníka, ale také vydavatele samizdatových publikací v edici Explozionalismus (např. výběru z Máchových deníků s ilustracemi Jiřího Koláře či textů Ladislava Klímy). Hamerovy monotypy na téma Máchova Máje, vznikající průběžně více než třicet let, představují průhledy do krajiny se snovými rysy, v níž se objevují motivy korespondující s motivy Máchova veledíla. Nejde tedy o nějaký narychlo vytvořený koncept, ale evidentně o výtvarníkovo „osudové“ téma.
dostupné aj ako:
Věčný prológ
Kniha o českém osudu ve druhé polovině 20. století - skromný, nenápadný a kultivovaný člověk Bohumil Robeš se od mládí zajímal o literaturu. V 50. letech byl z politických důvodů uvězněn a byl propuštěn až v druhé polovině 60. let. Kniha přináší koláž jeho básní, deníkových záznamů, korespondence, povídek, esejů, úvah a dokumentů. Mnohé texty se dochovaly díky statečnosti spoluvězňů, kteří je vynášeli ven. Po návratu z vězení autor nezahořkl, ale zapojil se do kulturní práce: psal četné recenze divadelních představení, filmů a televizních inscenací do moravského denního tisku, později napsal vedle básní množství povídek, srovnatelných s povídkami např. Jiřího Stránského či Karla Pecky, ale též řadu úvah a esejů.
Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska
Aktuálně vydávané dílo nemá v našich podmínkách obdoby. Autor se pokusil zmapovat moderní české, moravské a česko-slezské evangelické církve (a starokatolické církve) v zemském smyslu. Encyklopedie obsahuje popis jednotlivých sborů a církevních staveb Českobratrské církve evangelické (která vznikla spojením českojazyčných reformovaných a luteránů), někdejší Německé evangelické církve, Slezské církve evangelické a Starokatolické církve. Zahrnuty jsou také evangelické sbory v Těšínsku, které po jeho rozdělení připadly Polsku. Součástí knihy je obšírná kapitola o vývoji českého, moravského a slezského evangelictví (a starokatolicismu) od 18. století do současnosti a uměleckohistorický rozbor evangelického církevního stavitelství v tomto období z pera historičky umění Blanky Altové. Připojeny jsou i mapy geografického vývoje evangelických církví (a starokatolické církve).
Album lidí
Jedinečné obrazové album lidských typů, profesí, povah či rolí. Postavy, ať už reálné nebo fantastické, seřadil autor do dvojic, které se doplňují, odporují si, jsou vtipným protikladem, lehkou ironií... Zaujmou čtenáře bez rozdílu věku. Toto hravé a chyt
Ostrov blaženosti
Ostrov blaženosti je východní Šangri-la, po kterém člověk touží a kterého nikdy nedosáhne. Ani v lidských vztazích ani v lásce ani na žádném místě na zemi. Hrdina románu Robert prožívá osudovou lásku k ženě, pro níž je ochoten mnohé obětovat. Psychologie postav procházejících v exotickém prostředí Afriky mezními situacemi od zločinu k vraždě se proměňuje od naivního pohledu na věčnou lásku, k vyzrání a vystřízlivění. Velká láska je tragická, ale svět tragický není, a proto velké lásky zůstanou vždycky jen dobře prodejnou iluzí. Autor v knize zúročuje znalost prostředí z dlouhého pobytu v cizích zemích ve sféře diplomacie. Hrdina příběhu Ostrov blaženosti se potýká s životními strázněmi se zarputilou vírou věčného optimisty, že všechno jednou přebolí a člověk si v koutku duše svůj ostrov blaženosti alespoň na pár chvil najde.
Hrozná pravda
Přežila velkokněžna Anastázie popravu bolševiky? Spáchala Marilyn Monroe sebevraždu, nebo byla zavražděna? Kdo se skrýval pod železnou maskou? K čemu skutečně došlo v Bermudském trojúhelníku? Jak se pomstil Tutanchamon těm, kdo nedali pokoj jeho mumii? Byl Napoleon na Svaté Heleně zavražděn? Mohlo za smrt Emila Zoly jeho veřejné vystupování v Dreyfusově aféře? A kde se nalézá poklad templářů? Na všechny tyto a další slavné i méně známé, o to však zajímavější záhady dostanete v této knize odpověď. 26 barvitě vylíčených příběhů nepostrádá překvapivá odhalení a znovu dokazuje, že skutečnost je fantasknější než fikce a dějiny jsou tím nejčtivějším ze všech románů.
Pihoun od Slavoše
Dětskýma očima viděný a dětským jazykem převyprávěný svět dvacátých let minulého století.
dostupné aj ako:
Zasvěcení
Lidé nebudou lepší, dokud budou mít lidské vlastnosti. Nový svazek sebraných spisů Arnošta Lustiga vypráví příběh o sexuálním a životním zrání mladého Richarda Ludviga. V tomto prozaickém triptychu se události i myšlení ústřední postavy, která má nejen autobiografické východisko, ale je navíc prohloubena autorovou životní zkušeností, soustřeďují kolem trojjediného mystéria lásky, erosu a sexu, jež dospívající chlapec postupně objevuje a v kulminujícím aktu zasvěcení rozpoznává jako aspekt vždy ohrožené existence člověka i lidstva.
dostupné aj ako:
Světelná pouť
Tato kniha je o pocitech, o naději, o lásce na všech úrovních lidského bytí ve všech dimenzích. O lásce v těle i mimo tělo. Mnohé, co zde popisuji, se vztahuje pouze k mé osobě, proto nikomu nevnucuji, aby se tím řídil. Předkládám čtenáři příběh lásky dvo
Matky po e-mailu
Obyvatelstvo stárne a stárne, do penze odcházejí silné populační poválečné ročníky, ale současně ještě žijí jejich rodiče. Automaticky se předpokládá, že svým rodičům budou věnovat péči jejich dcery. Linie matka-dcera, dcera jako pečovatelka o stárnoucí a staré rodiče, je v této společnosti považována za samozřejmost. Tyto ženy nejen že nemají často znalosti nutné pro pečovatelky o staré lidi, ale jsou pod velkým tlakem psychickým. Jejich práce není oceněna ani ostatními členy rodiny, protože si myslí, že je to jejich povinnost, obávají se postěžovat si, aby je ostatní neodsoudili, že nejsou dobré dcery. Knížka formou dopisů mezi dvěma ženami přibližně ve věku 60-65 let přibližuje traumata, s nimiž se ženy bojí vůbec někomu svěřit proto, aby je ostatní neodsoudili. Obě tyto ženy odešly do penze, myslí si, že teď se budou věnovat svým zájmům, případně svým dcerám s vnoučaty, a pak se starají o svoje matky. Napřed se nechtějí přiznat k potížím a tenzím, které to v nich vyvolává. Idealizují si tuto péči i svůj vztah k matkám. Pak se v e-mailech, reflexích denních problémů a denní bezmocnosti trochu jedna druhé svěří. Postupně se uvolní a občas si i postěžují. Obě ženy se přiznávají i ke svému vzteku na nemocné matky, k tomu, jak je tato péče svazuje, jak mají občas i zlost na své umírající příbuzné a pak si to zase vyčítají a sebe obviňují. Texty-dopisy jsou občas proloženy volně napsanými odbornými radami, citáty z odborné literatury, běžně dostupné, nebo sdělením, že existují poradny pro tyto pečovatele a jak funguji a že přiznat se, že již nemohou pokračovat v této náročné práci a mají nárok na odpočinek (respitní péči) a uznání od ostatních členů rodiny, je docela normální. Do textů jsou zakomponovány i úvahy o vztahu matka-dcera např. z hlediska freudiánského, myšlenky, zda opravdu je jen žena určena k pečování o druhé, úvahy o smrti a paliativní péči, hospicích a etickém aspektu dání rodičů do sociálních ústavů.
Paměť mojí babičce
Druhé vydání románu, který se stal českou literární událostí (získal mj. cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků. Dvaadvacetiletá studentka Petra Hůlová debutovala v roce 2002 mimořádně vyzrálým prozaickým dílem, jehož děj se odehrává v Mongolsku a osou příběhu je strhující vyprávění žen tří generací o všem, co v životě viděly, zažily, protrpěly. Kniha je psána živým jazykem s množstvím místních slangových výrazů, vtahujících čtenáře do jedinečné atmosféry života v Mongolsku.
Já jsem hlad
Petra Dvořáková přichází s vrstevnatým vyprávěním, jehož rámec tvoří zápas s mentální anorexií. S nevykalkulovanou otevřeností se dotýká složitých rodinných vazeb a traumat, milostného tápání a hledání útočiště v náhradním vztahu, který má až skandální přídech. Zachycuje provázanost rozvoje anorexie s mimořádně vážným onemocněním dítěte a střídavě úspěšnými pokusy najít pevný bod ve víře v Boha. Autorka také bez retuší pojednává o poměru dcery k matce jako určujícím vztahu, na jehož podkladě anorexie vzniká. Anorexii představuje jako neustálou snahu zakotvit v pravém ženství, které však uniká, a nepevné životní kontury se tak za jistých okolností promění v touhu po exkluzivní vyhublosti. Jde o svého druhu neurotický syndrom, který nakonec vyvstane jako jediná možnost, jak kontrolovat a ovládnout vlastní život. Autorka rozbíjí médii zjednodušeně prezentovaný a obecně zažitý obraz mentální anorexie coby hubnutí pro krásu, které se později vymkne kontrole a může se tragicky vymstít. Ačkoliv vyprávění není zakončeno happy endem, v závěru knihy se ocitáme spolu s hrdinkou blízko pochopení, v čem a jakým způsobem nalézt uzdravení, selhávají-li terapie a prohraných bitev je nad síly člověka. Kniha nabízí nejen výjimečný čtenářský zážitek, ale skrze tento příběh i možnost rozumění vlastnímu životu. Neboť kdo z nás může říci, že jeho kroky vždy vedly po cestách zalitých světlem?
dostupné aj ako:
Skazočky
Příběhy (nejen) dětských čarodějek na křehkém rozhraní magického období dětství a dospělosti
dostupné aj ako:
Vyhnání Gerty Schnirch
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň.Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracíchna jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vracído Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhépoloviny dvacátého století. Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery, který je deformován nejen omezeným prostředím, v němž se jako české Němkyvystrnaděné na okraj společnosti směly pohybovat, ale také vzájemným nepochopením dvou generací, obtížnou komunikací a nemožností zprostředkovat osobní zkušenost. Nezaměnitelnou atmosféru příběhu dodává genius loci živelně se rozvíjejícího Brna.
dostupné aj ako: