Hľadanie: Horká půda CZ
zobraziť:
Krásná i bezbožná tajemství našich dějin
Český středověk, zejména pak jeho počátek, tone v příšeří. Přesto, jsme-li vybaveni znalostí toho, co se v písemné, výtvarné či hmotné podobě přece jen dochovalo, a také dostatečnou mírou fantazie, před námi vyvstávají postavy a děje, které – navzdory odlišným kulisám – až překvapivě připomínají sváry, lásky a vášně doby současné. Touto optikou se na historii dívá i známý spisovatel a publicista – a skvělý vypravěč – Jan Bauer.
Vydejme se spolu s ním nejprve na Moravu a hledejme stopy královny Fritigildy, jež předběhla svou dobu, Sámovy potomky či Metodějův hrob. Z dalších světců nemůžeme opominout svatého Václava, přičemž jeho pozemská i posmrtná existence vzbuzují překvapivě mnoho otazníků. A co teprve svatá Orosie, kterou ve Španělsku uctívají jako českou princeznu, zatímco u nás o ní nic nevíme… Zajímají nás také osudy letopisců. Jaký byl příbuzenský poměr svatého Vojtěcha a mnicha Kristiána, autora legendy, jež byla nazvána jeho jménem?
Bůh se však – zdá se nám – odvrátil od jihočeských Doudlebů, stejně jako od nešťastného knížete Jaromíra, mladičkého Václava III. či statečného Jeronýma Pražského. A snad potrestal i Rudolfa IV. řečeného Padělatel, Jiřího Popela z Lobkovic, opilého proroka Mikuláše Drabíka, nešťastnou „zimní královnu“ Alžbětu Stuartovnu, jež porodila třináct dětí (avšak jedna z jejích dcer – jeptiška! – ji v tomto ohledu prý ještě překonala) či bujné husitské adamity, kterým jejich „ráj na zemi“ zničil sám Žižka. I pátrání po dětech tohoto legendárního vojevůdce, stejně jako po kořenech blaníkovské legendy, vás pohltí stejně tato středočeská hora bájné rytíře.
Dějiny českého národa (ač se nám někteří „moderní vzdělanci“ snaží namluvit opak) jsou krásné, hrdinské, byť občas i bezbožné… Tedy takové, které v nás mohou – a mají – vzbudit zájem a hrdost. Věříme, že k tomu přispěje i tato kniha.
Vypredané
13,35 €
14,05 €
dostupné aj ako:
Lacná kniha Krásná i bezbožná tajemství našich dějin
Český středověk, zejména pak jeho počátek, tone v příšeří. Přesto, jsme-li vybaveni znalostí toho, co se v písemné, výtvarné či hmotné podobě přece jen dochovalo, a také dostatečnou mírou fantazie, před námi vyvstávají postavy a děje, které – navzdory odlišným kulisám – až překvapivě připomínají sváry, lásky a vášně doby současné. Touto optikou se na historii dívá i známý spisovatel a publicista – a skvělý vypravěč – Jan Bauer.
Vydejme se spolu s ním nejprve na Moravu a hledejme stopy královny Fritigildy, jež předběhla svou dobu, Sámovy potomky či Metodějův hrob. Z dalších světců nemůžeme opominout svatého Václava, přičemž jeho pozemská i posmrtná existence vzbuzují překvapivě mnoho otazníků. A co teprve svatá Orosie, kterou ve Španělsku uctívají jako českou princeznu, zatímco u nás o ní nic nevíme… Zajímají nás také osudy letopisců. Jaký byl příbuzenský poměr svatého Vojtěcha a mnicha Kristiána, autora legendy, jež byla nazvána jeho jménem?
Bůh se však – zdá se nám – odvrátil od jihočeských Doudlebů, stejně jako od nešťastného knížete Jaromíra, mladičkého Václava III. či statečného Jeronýma Pražského. A snad potrestal i Rudolfa IV. řečeného Padělatel, Jiřího Popela z Lobkovic, opilého proroka Mikuláše Drabíka, nešťastnou „zimní královnu“ Alžbětu Stuartovnu, jež porodila třináct dětí (avšak jedna z jejích dcer – jeptiška! – ji v tomto ohledu prý ještě překonala) či bujné husitské adamity, kterým jejich „ráj na zemi“ zničil sám Žižka. I pátrání po dětech tohoto legendárního vojevůdce, stejně jako po kořenech blaníkovské legendy, vás pohltí stejně tato středočeská hora bájné rytíře.
Dějiny českého národa (ač se nám někteří „moderní vzdělanci“ snaží namluvit opak) jsou krásné, hrdinské, byť občas i bezbožné… Tedy takové, které v nás mohou – a mají – vzbudit zájem a hrdost. Věříme, že k tomu přispěje i tato kniha.
Vypredané
0,70 €
14,05 €
dostupné aj ako:
Hra se smrtí
Internet, webové stránky, sociální sítě převratná globální informační exploze lidstvo nezměnila, jen mu poskytla větší šanci k dobru i zlu. Autentické videozáznamy série vražd šířené touto cestou uvádějí v pohyb FBI, rázovitou dvojici minneapoliský
ch detektivů Magozziho a Rolsetha, v neposlední řadě pak skupinu programátorsko-analytických počítačovým mágů kolem Grace McBrideové, přezdívanou Opičkáři. Ta nyní oficiálně poskytuje choulostivé investigativní služby bezpečnostním složkám USA. Když
detektivové oddělení vražd Leo Magozzi a Gino Rolseth zaparkovali v podzemních garážích minneapoliské policie, venku bylo třicet stupňů ve stínu. Přijeli elegantním černým cadillakem, zkonfiskovaným druhořadému drogovému dealerovi. Ne sice bavorákem
nebo mercedesem, ale autem s navigací, automatickou klimatizací a sedadly elektricky nastavitelnými do více poloh, než líčí Kámasútra. Pěkně horko bylo také v sídle policie. Protiteroristická jednotka a pyrotechnici vyjížděli do nákupního centra k da
lšímu podezřelému předmětu, mládež se mezi sebou mydlila do krve a prezentovala své kousky na videoportálu YouTube. Magozziho a Rolsetha zatím namísto k vraždě vyslali k ohlášenému utonutí. A tak se zakrátko plahočili zpustlým zákoutím na břehu Missi
ssippi, stranou od pěstěných zelených trávníků, kde obvykle piknikovaly rodiny a kochaly se vyhlídkou na řeku. Spatřili nešťastnou osobu v slavnostních bílých šatech vypadala jako nevěsta s hlavou pod vodou, beze známek života. Tím to začalo. Gra
ce McBrideovou a tým firmy Monkeewrench počítačové mágy, kteří zbohatli na počítačových hrách a pomáhali už nějaký čas policii vytvářením a aplikací kriminalistického softwaru získala FBI ke spolupráci na vyšetřování série videozáznamů vražd umís
těných na webu. Magozzi, Rolseth a společenství Monkeewrench zvané Opičkáři zanedlouho objeví krajně znepokojivou souvislost mezi nebohou nevěstou a nejnovějším, dosud nejděsivějším zneužitím internetu. Všichni nasazují veškerý um a síly, pročesávají
internet a pátrají po pachateli, nastává závod s časem, aby vražedná mise neeskalovala.
Vypredané
10,76 €
11,33 €
dostupné aj ako:
Lacná kniha Hra se smrtí (-50%)
Internet, webové stránky, sociální sítě převratná globální informační exploze lidstvo nezměnila, jen mu poskytla větší šanci k dobru i zlu. Autentické videozáznamy série vražd šířené touto cestou uvádějí v pohyb FBI, rázovitou dvojici minneapoliský
ch detektivů Magozziho a Rolsetha, v neposlední řadě pak skupinu programátorsko-analytických počítačovým mágů kolem Grace McBrideové, přezdívanou Opičkáři. Ta nyní oficiálně poskytuje choulostivé investigativní služby bezpečnostním složkám USA. Když
detektivové oddělení vražd Leo Magozzi a Gino Rolseth zaparkovali v podzemních garážích minneapoliské policie, venku bylo třicet stupňů ve stínu. Přijeli elegantním černým cadillakem, zkonfiskovaným druhořadému drogovému dealerovi. Ne sice bavorákem
nebo mercedesem, ale autem s navigací, automatickou klimatizací a sedadly elektricky nastavitelnými do více poloh, než líčí Kámasútra. Pěkně horko bylo také v sídle policie. Protiteroristická jednotka a pyrotechnici vyjížděli do nákupního centra k da
lšímu podezřelému předmětu, mládež se mezi sebou mydlila do krve a prezentovala své kousky na videoportálu YouTube. Magozziho a Rolsetha zatím namísto k vraždě vyslali k ohlášenému utonutí. A tak se zakrátko plahočili zpustlým zákoutím na břehu Missi
ssippi, stranou od pěstěných zelených trávníků, kde obvykle piknikovaly rodiny a kochaly se vyhlídkou na řeku. Spatřili nešťastnou osobu v slavnostních bílých šatech vypadala jako nevěsta s hlavou pod vodou, beze známek života. Tím to začalo. Gra
ce McBrideovou a tým firmy Monkeewrench počítačové mágy, kteří zbohatli na počítačových hrách a pomáhali už nějaký čas policii vytvářením a aplikací kriminalistického softwaru získala FBI ke spolupráci na vyšetřování série videozáznamů vražd umís
těných na webu. Magozzi, Rolseth a společenství Monkeewrench zvané Opičkáři zanedlouho objeví krajně znepokojivou souvislost mezi nebohou nevěstou a nejnovějším, dosud nejděsivějším zneužitím internetu. Všichni nasazují veškerý um a síly, pročesávají
internet a pátrají po pachateli, nastává závod s časem, aby vražedná mise neeskalovala.
Vypredané
5,67 €
11,33 €
dostupné aj ako:
Zápisky z podzemí
Román Rogera Scrutona je unikátním svědectvím o tom, jak československý disent vnímal konzervativní britský intelektuál, jenž se s ním měl možnost seznámit prostřednictvím svých aktivit, které zde v době komunismu s okruhem svých přátel rozvíjel. Je hlubokou sondou do duševního stavu Čechů během posledních let totalitní noční můry. Setkáváme se s jedinečnou kulturou disidentů, s utrpením a frustrací mladých lidí, pro něž byly uzavřeny všechny cesty ke vzdělání i k budoucnosti. Prostřednictvím milostného příběhu dvou mladých lidí autor čtenáře nejen vtahuje do tísnivé atmosféry oněch let a představuje mu vnitřní život těch, kteří se nehodlají smířit se stávajícími poměry, ale především pokládá obecnější otázky etiky, morálky, mezilidských vztahů, možnosti žít v pravdě, a dokonce možnosti existence pravdy (nejen) v totalitně ovládané společnosti. Jan Reichl vyučuje na katedře mezinárodních vztahů Wheaton College ve Washingtonu. Toto místo získal před patnácti lety, v době, kdy všechny americké vysoké školy chtěly na své půdě skutečného svědka života v komunismu. On však pro své studenty a život v zemi svobody, hojnosti a prosperity žádné nadšení necítí. Neustále se v myšlenkách vrací zpět, do poloviny roku 1980, kdy byl kvůli ideologickým „zločinům“ svého otce zbaven možnosti vzdělání i jakýchkoliv nadějných vyhlídek. Přesto jeho život v těch temných dobách alespoň na krátký čas prozářila Bětka, tajemná dívka, která ho znovu vzkřísila, vyvedla z podzemí jeho vlastní fantazie ven na denní světlo a naučila ho doufat, svobodně se rozhodovat a milovat. Prostřednictvím Bětky se tehdy Honza setkává se skutečným podzemím – undergroundem. S bytovými semináři, disidenty, zakázanou literaturou, s tajným knězem Pavlem. Tato zkušenost mu nabízí nové obzory a začne přemýšlet o podivné době, v níž žije, a dějinách své země, které zanechaly hluboký pocit viny. To vše jej čím dál víc svazuje s Bětkou. Honzův příběh směřuje rychlým tempem až k jeho nečekanému konci. Vychází ve spolupráci s Moravským zemským muzeem.
Vypredané
11,17 €
11,76 €
Geometrický plán
Geometrické plány jsou technickou přílohou pro vyhotovení rozhodnutí katastrálních úřadů ke změnám hranic katastrálních území, rozdělení pozemků a jejich změn, vyznačení budovy a vodního díla v katastru nemovitostí, při vytyčování průběhu hranic poze
mků a pro vyznačení rozsahu věcného břemene k části pozemku. Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací informačního systému katastru nemovitostí.
Publikace si klade z
a cíl přiblížit čtenářům mimo jiné technologii zpracování geometrických plánů a shromáždit všechna závazná pravidla a nařízení, která musí úředně oprávněná osoba při vyhotovení geometrických plánů dodržet.
Problematika tvorby geometrických plánů má
návaznost na řadu dalších předpisů, které jsou v publikaci uvedeny a které musí být respektovány pro tento standardizovaný technický dokument jak při vlastním provádění měřických prací v terénu, tak při kancelářském zpracování.
Kniha seznamuje čtená
ře s řadou zvláštností a historickými souvislostmi při vedení katastru nemovitostí. V příloze jsou citována aktuální stanoviska Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ke způsobu vyhotovování geometrických plánů s ohledem na právní předpisy.
Pub
likace napomůže lepší orientaci v geometrických plánech, proto je určena především notářům, advokátům, firemním právníkům, soudním znalcům, zaměstnancům realitních kanceláří zabývajícím se dispozicemi s nemovitostmi, zaměstnancům veřejné správy majíc
ím v pracovní náplni řešení a zajišťování majetkoprávní problematiky souvisící s nemovitým majetkem včetně rozhodování o změnách v organizaci zemědělského půdního fondu a lesní půdy a o problematice stavebních činností, dále zpracovatelům pozemkových
úprav v podobě zaměřování stávajícího stavu a vyhotovování geometrických plánů, a konečně i vlastníkům či správcům nemovitého majetku. Odpovědi na řadu otázek najde v knize i ostatní uživatelská veřejnost. V neposlední řadě může kniha sloužit i jako
srozumitelná pomůcka studentů odborných škol.
Vypredané
24,55 €
25,84 €
Největší lži v dějinách
Historie lidstva nemá jen kladné postavy, rytíře bez bázně a hany a osobnosti s vytříbenými charaktery. Tvořili ji a tvoří i obratní lháři a manipulátoři, kteří dokázali překroutit fakta s takovou přesvědčivostí, že jim uvěřil celý svět. Za všechny tyto nechvalně proslulé hrdiny jmenujme alespoň jednoho – J. V. Stalina. Tato kniha je o lžích a jejich důsledcích v průběhu dějin a po celém světě. Mnoho vrcholů toho, čeho lidé dosáhli, je neodlučně spjato s bezostyšným lhaním; podvody sehrály význačnou roli v utváření dějin a osudů národů. Lží se používá k ospravedlnění válek, k získávání zbraní, otroků, ohně, potravy, zlata, půdy, žen, dobytka i průmyslových tajemství. Lži jsou pronášeny, aby tlumočily sny, ideologii nebo náboženství jedinců či skupin lidí ostatnímu lidstvu. Kniha Největší lži v dějinách je rozdělena na čtyři části: Falše a podvody, Svádění viny na druhé, Oficiální podvody a kamufláže a Jednání pod falešnou záminkou. Každá část obsahuje případy představující určité téma nebo typ podvodu. V každé epizodě rozebírá autor Alexander Canduci ´oficiální příběh´ a potom předkládá důkladně prostudovanou, přesvědčivou novou verzi událostí a nato prezentuje soudobý pohled na odkaz té které lži nebo podvodu. Některé z nich měly významný dopad jenom na jednu nebo dvě generace, jiné nacházejí ohlas v celých dějinách. Alexander Canducci žije v Sydney v Austrálii a po celý život se zabývá starověkou a středověkou historií. Hlavními oblastmi jeho zájmu jsou Římská revoluce, mapování let pádu Římské republiky, Byzantské císařství od svého založení a v období čtvrté křížové výpravy, dějiny Anglie od vlády Richarda III. až do svržení Jakuba II. a dějiny reformace. Ve volném čase čte historická díla, skládá popové písničky a rozmnožuje svou soukromou knihovnu čítající více než 200 historických děl.
Vypredané
31,99 €
33,67 €
Lacná kniha Zrození českého státu (-90%)
Právem se pyšníme nejen podivuhodnými dějinami, ale i zemí nad jiné líbeznou a proměnlivou. Kdy se však začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným, slavným a bohatým královstvím?
Kdo byli muži, kteří mu vtiskli svou vůli? A jak dokázali vládnout lidu proslulému svou nespoutaností, bojovností a – už tehdy – schopností přizpůsobit se situaci a získat z ní co nejvíc, stejně jako zálibou ve všemožných neřestech? Co stálo za „zbožným zanícením“, s nímž naši první doložení vládcové vymítali vše pohanské? Byla to upřímná víra, nebo jen mocenské a zahraničně-politické cíle? A jak se s křesťanstvím – a v případě knížete Václava dokonce se svatostí – slučovalo třeba takové otrokářství? Asi překvapivě dobře, když tak pohádkově vynášelo…
Máme se stydět za to, že Praha desátého století byla evropským centrem obchodu s lidmi a že sjednocení a následný vzestup českého státu zaplatilo takto získané bohatství, když byl podobný byznys leckde provozován ještě o tisíc let později? Za to, že prvním opravdovým tvůrcem naší státnosti je předpokládaný bratrovrah Boleslav I.? Nebo snad za hojně citovaný – a zmiňovanému Václavovi, jak se tu ostatně dočítáme, neprávem připisovaný – poplatek odváděný českým knížectvím do říše?
To by nebylo namístě. Raději se začtěme do poutavých řádků, jimiž nám známý popularizátor historie Jan Bauer odpovídá nejen na tyto otázky a zavádí nás do epochy, v níž se rodil náš stát. Těžce, krvavě a dost jinak, než jak nám líčí oslavné legendy – ale na rozdíl od jiných přetrval dodnes. I proto, že u jeho zrodu stály výrazné osobnosti, které autor vykresluje barvitě a s pochopením pro jejich slabosti – ať už se jedná o dobyvatele, otrokáře, bigamistu s přízviskem Pobožný, či skutečně svatého muže. A mezi mnoha jinými zajímavostmi se můžete dočíst třeba i o tom, že v České kotlině se nevyplácí sundávat brnění ani ve chvíli, kdy je vám k nesnesení horko a nepřítel se zdá být na míle daleko (jak se přesvědčil neúspěšný dobyvatel Ota II.), nebo jak se svatokrádežnice stane blahoslavenou (což se podařilo Václavově sestře Přibyslavě).
Vypredané
1,31 €
13,11 €
dostupné aj ako:
Sphaera Octava
První český překlad Pseudo–Hyginových Bájí poskytne čtenáři bohatý faktografický materiál k řecké mytologii. Jedná se o scholia, výpisky neznámého římského autora z 1.–2. stol. n. l. z nezachované původní Hyginovy práce. Báje byly v pozdějších dobách oblíbeným zdrojem inspirace výtvarných umělců. Knihu provází úvodní studie, poznámky a rejstříky. Hyginova Astronomie z přelomu letopočtu je souhrnem antických (starořeckých) představ o vzniku souhvězdí, čerpaných z různých literárních zdrojů, je však i jakýmsi katalogem hvězd v próze. Práce až do raného novověku silně ovlivňovala jak výtvarné představy o podobě souhvězdí, tak i středověkou recepci antické vědy o souhvězdích. První český překlad je doplněn o první překlad Pseudo–Eratosthenovy práce Zhvězdnění (Katasterismoi) a dále o přetisk překladu Arátových Jevů na nebi (Fainomena) z pera Radislava Hoška. Obě tyto práce byly staršími Hyginovými prameny. Hyginovu práci o astronomii přepracoval kolem roku 1220 na sicilském dvoře císaře Fridricha II. Michael Scotus (De signis). Opis a český překlad anonymního latinského traktátu, závislého na Michaelově pojednání, je obsahem třetího svazku tetralogie. Traktát je zapsán v rukopise Praha, Národní knihovna XXVI A 3, a pochází z doby kolem roku 1405. Edice je doplněna rozsáhlou ilustrovanou studií o ikonografii souhvězdí od antiky po raný novověk a studií Lenky Panuškové o ikonografii planet. Přemyslovský nebeský glóbus (dnes v Bernkastel–Kues) byl ve 13. století součástí sbírky astronomických přístrojů a rukopisů českých králů Přemysla Otakara II. či Václava II. Výsledky mezioborové spolupráce klasické filoložky a astrofyzika ukazují, že vznik unikátního přístroje je spjat s prostředím císařského štaufského dvora Fridricha II. na Sicílii. Glóbus je nejstarším zachovaným hvězdným glóbem křesťanské Evropy. Navazuje přímo na antické vzory a je zpracován s mimořádnou přesností podle Ptolemaiových souřadnic hvězd a jeho požadavků na stavbu glóbu. Svazek doplňuje edice a český překlad latinské verze as–Súfího Katalogu hvězd (rukopis Praha, Královská kanonie premonstrátů na Strahově DA II 13), v níž byl Ptolemaiův Katalog známý evropské středověké vědě.
Senki madara
Az első nagy szerelem örök. Szárnyakat ad, átformál, megtanít a másikra és önmagunkra. De mi történik, ha annak, akit szeretünk, titka van? Ha nem akar egészen a miénk lenni? Ha feláldozza magát értünk, de közben mégis megtartja a szabadságát?
Szabó T. Anna (japán nevén Kyoko) egy érzékeny magyar fiú és egy rejtélyes japán festőlány szerelméről mesél egy keleti legenda alapján, egyszerre mutatva be a kamasz-szerelem időtlen idilljét és a művészlét küzdelmes mindennapjait. Mindenkinek szól, aki
nem fél az ölelés erejétől, és kész megtanulni a lényeget: ha madarat szeretsz, égbolt legyél, ne kalitka.
"Táltos egy pillanatra még úgy maradt, a puha fehér testnek dőlve, arra gondolt, hogy most kellene átölelni, a földre szorítani, végleg megtartani magának. Ha most rádobná a subáját, ha a hátára venné és hazavinné! Érezte a madár szívdobogását, vagy talán csak saját gyors szívverését - a doboló, követelő vért, a birtoklás vágyának erejét: enyém, enyém, enyém.
És akkor a madár felsóhajtott. Egyetlen hangos, szinte emberi sóhajtás szakadt ki belőle, mint aki a magasságtól, a szabad levegőégtől búcsúzik."
Vypredané
10,73 €
11,29 €
World of Warcraft: A Horda születése
Réges-régen, Draenor idilli világán a nemes ork klánok viszonylagos békében éltek rejtélyes szomszédaikkal, a draeneiekkel, ám a Lángoló Légió aljas csatlósainak más tervei voltak a két gyanútlan fajjal. Ezért Kil'jaeden, a démonúr az események olyan sötét láncolatát hozta mozgásba, amely nemcsak a draeneieket söpörte el, hanem a gyulölet és a pusztítás egyetlen, megállíthatatlan haderejévé kovácsolta össze az ork klánokat...
Bár Thrall, az ifjú hadfonök véget vetett a démoni átoknak, amely már nemzedékek óta gyötörte népét, az orkok továbbra is sötét múltjuk bűneivel küzdenek. A tomboló Horda tagjaiként véres háborúkat vívtak állandó ellenségükkel, a Szövetséggel, ám a harag és a vérszomj, amely arra sarkallta az orkokat, hogy elpusztítsanak mindent, ami az útjukba került, most őket is megsemmisüléssel fenyegeti.
Vypredané
16,03 €
16,87 €
Lacná kniha Zajatci zajímavostí (-90%)
Fejetony Tomáše Baldýnského vycházejí ve středečních Lidových novinách dlouhá léta. Po celou dobu v nich vtipný glosátor komentuje nejen dění na svojí domovské filmové scéně, ale také politické kotrmelce a ostatně společenské taškařice všeho druhu. Baldýnský vnímá svět poněkud netradičněji než ostatní novináři, přes výhružky od osob, jichž se svými texty dotknul, totiž i nadále odmítá rezignovat na smysl pro humor, který je jeho hlavní a ničivou zbraní. Kniha obsahuje sto pečlivě vybraných textů, které nejen že neztratily aktuálnost, ale v některých případech je doceníme dnes více než v době jejich vzniku.
Tomáš Baldýnský:
Po celou dobu své "seriózní" kritické kariéry filmového kritika a později televizního producenta si odskakoval k humoristické tvorbě, která mu obvykle přinášela mnoho nových přátel a vřelých slov ocenění, ať už to byl comics Zelený Raoul ("Tvůrci tohoto comicsu nepatří do lidské společnosti!", Miloš Zeman), internetový týdeník Baldachýn ("Vyzývám Tomáše Baldýnského na souboj!", Jiří Pomeje) či humoristický server Kompost.cz, jenž získal dva České zavináče a uznání tehdejšího premiéra této země ("Za tímto humorem stojí milióny mrtvých!", Vladimír Špidla), někdy však i hořké zklamání - to když jeho muzikálová adaptace plicní operace Václava Havla Jeden a půl plíce po jediném provedení upadla v zapomnění. Za kameru se poprvé postavil v roce 2003 při tvorbě investigativního videoklipu Mufíme si pomáhat ("Geniální hříčka. Zábavná, originální, krásně dojemná, neuvěřitelně vtipná - více takových filmů a nadšených filmařů s úžasnými nápady!!!", Kateřina Grossmanová), který byl dle zasvěcených jedním z důvodů, proč se na obrazovku vrátili Jů a Hele, později napsal a produkoval seriál Comeback (2008), který dle jiných zasvěcených hodlá Nova opakovat bez ustání buď do chvíle, kdy přijde apokalypsa, a nebo až její manažery během revoluce konečně někdo postaví ke zdi. Je obtížné dohledat, jak dlouho už každou středu otiskuje fejeton v Lidových novinách, podle jeho informací je to dvě stě dvanáct let, ale jak jeho čtenáři vědí, má sklony k přehánění, takže řekněme, že už je to dost dlouho na to, aby se stal klasikem.
Vypredané
1,43 €
14,25 €
dostupné aj ako:
Sada prstových farieb MUCKI Kreul 4x150 ml
Maľovanie, hranie sa, prskanie a miešanie. Namáčanie rúk a ich rozmazanie: zábava z nekonečného objavovania. Keď sa malé prsty a chodidlá dostanú do kontaktu so žiarivými prstovými farbami MUCKI, stane sa tak veľa: trénuje senzomotorické zručnosti, zlepšuje obratnosť a zvyšuje potešenie a zvedavosť. Aký farebný zážitok! Každý, kto sa vydá na objavnú cestu, musí zostať v bezpečí. Farby na prsty MUCKI boli vyvinuté špeciálne pre deti od 2 rokov. Prstové farby MUCKI sú dermatologicky testované, bez parabénov, bez lepku, bez laktózy, bez orechov, bez oxidu titaničitého a vegánske. Farba sa vyrába spravodlivo a bezpečne v Nemecku. Nejaká farba sa môže rozliať pri túžbe malých umelcov pohnúť sa. Ale to nie je problém, pretože MUCKI Finger Paint sa dá ľahko opláchnuť z rúk a vyprať z oblečenia pri 30 °C. • Svietiace farby na vodnej báze pre deti od dvoch rokov • Krémová textúra podobná paste • Dermatologicky testované • Bez parabénov, bez lepku, bez laktózy, bez orechov, bez oxidu titaničitého, vegánske • Dá sa vyprať pri teplotách nad 30 °C • Horké zlúčeniny zabraňujú neúmyselnej spotrebe • Farba je vyvinutá a vyrobená v Nemecku • Kartónová krabica súpravy je vyrobená z minimálne 95 % recyklovaných materiálov • Farby MUCKI Finger Paint (jednotlivé položky a súpravy) boli vyrobené ocenená pečaťou „spiel gut“ pracovnou komisiou „Kinderspiel + Spielzeug e.V.“ (Pracovný výbor pre detské hry a hračky) • Súprava MUCKI Finger Paint 4-dielna 150 ml (obj. č. 2314) bola testovaná vo vydaní ÖKO-TEST „Ratgeber Kinder & Familie 2021“ (Príručka pre deti a rodinu 2021) v r. kategórii „Test prstových farieb“ a bol ocenený známkou „veľmi dobrý“. Obsahuje: 4 poháre po 150 ml (žltá, červená, modrá, zelená)
Mexiko Yucatán
Mexiko je obrovské svou rozlohou, je plné protikladů a zároveň fascinující. Země tří velkých kultur, která stojí ne za jednu, nýbrž za několik cest. Nálezy z mystického dávnověku Mexika: ten, kdo sestoupí do metra, tak jako činí denně sta tisíce Mexičanů, pozná nejen nejlevnější a nejrychlejší dopravní prostředek v Mexico City, ale setká se i se svědky indiánské minulosti města. Při stavbě dráhy byly v 60. letech objeveny nálezy z aztéckého období, které jsou dnes vystaveny ve stanici metra. Jsou charakteristickým příkladem nejen citlivosti zodpovědných osob, nýbrž i barometrem kulturního vědomí mexické společnosti. "Pohled vpřed" dorůstajícího průmyslového národa je velmi úzce svázán s "pohledem zpět" ke kořenům vlastních dějin. V dubnu 1519 připlul Hernán Cortés do Veracruzu, potopil všechny lodě, aby žádný muž z jeho posádky nemohl pomyslet na návrat ani na útěk, a odstartoval největší dobyvatelské tažení v dějinách lidstva. Během španělského koloniálního panství, trvajícího 300 let, se na troskách indiánských pyramid a chrámů stavěla města, paláce, kláštery a katedrály. Přes násilnou vlnu ničení však nemohla být vyhlazena indiánská duše. Mexický národ vyrostl společně ze Španělů i indiánů. Tak se ani stovky let po střetu dvou světů nevytratila minulost. Abyste Mexiku porozuměli, musíte poznat jeho indiánský původ. Ten vám bude stále v patách, ať už při extatických oslavách nebo ve hře barev na šátku. I samotná Panna Maria má v Mexiku hnědou kůži a sedává na trůnu starého indiánského boha Tonantzina; do katolické bohoslužby se pletou staré mayské a aztécké rituály. Mexiko, země mezi Tichým oceánem a Mexickým zálivem, je jedním z fascinujících turistických cílů. V průvodcích je Mexiko inzerováno jako "cestovatelská země superlativů". A ačkoliv přehánění a dokreslování patří k nástrojům reklamy, v charakteristice Mexika se zřídka jedná o podvod. Země totiž opravdu oplývá oněmi tyrkysově třpytivými zátokami a příslovečnými bílými plážemi a jeho archeologická naleziště a pyramidy vyzařují tajemnou zvláštnost, která umožní Mexiku předvést se v téměř neskutečné kráse, zvlášť když padá soumrak a nad vámi krouží exotičtí ptáci. V koloniálních městech středního Mexika narazíte i na nádherné paláce a strhující živoucí folklor. Kultura s přírodou soupeří o první místo návštěvnické přízně. Marně. Protože kdo může říci, co je nádhernější: tisícileté pyramidy a chrámy, množství barokních kostelů a paláců nebo velkolepá krása zasněžených sopek a rozervaných kaňonů?
Vypredané
11,87 €
12,49 €
Úvod do studia mezinárodních vztahů
Je zřejmé, že mezinárodní vztahy jsou komplikovanou oblastí. Samotné prostředí mezinárodní politiky na začátku 21. století je mnohem dynamičtější, než jak tomu bylo kdykoli v minulosti. Kniha Úvod do studia mezinárodních vztahů vybízí čtenáře k onomu prvnímu pomyslnému krůčku k pochopení této komplikované problematiky. Je určena nejen studentům mezinárodních vztahů či politologie, ale také všem těm, kteří se potřebují rychle zorientovat v daném oboru a chtějí získat základních poznatky o teoriích, problémech a současných diskusích, jež se odehrávají nejen na akademické půdě, ale i ve veřejném diskurzu. Přehledně uvádí základní teorie mezinárodních vztahů (realismus, liberalismus, behavioralismus, marxismus), principy zahraniční politiky (národní zájmy, jejich řešení), mapuje význam moci v mezinárodním prostředí, konflikty v mezinárodních vztazích a naznačuje možnosti jejich řešení. Nezapomíná ani na mezinárodní politickou ekonomii, globalizaci, Evropskou unii apod.
Některé informace z oblastí mezinárodních vztahů mohou být také vhodným základem pro humanitární pracovníky, diplomaty, novináře a úředníky. Základní přehled však získají především středoškolští a vysokoškolští studenti, kteří mají zájem seznámit se s mezinárodními vztahy či vybranými událostmi, které formovaly zejména střední Evropu.
Publikace Josefa Smolíka „Úvod do studia mezinárodních vztahů“ je vhodným studijním podkladem pro výuku této problematiky. Souhrnně pojaté zpracování tématu navíc umožňuje vhled do dané oblasti i zájemcům z řad širší veřejnosti. Autor prezentuje mezinárodní vztahy z relevantní teoretické a analytické perspektivy a pracuje přitom s důležitými zdroji, včetně respektovaných zahraničních prací.
doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D.
Text lze doporučit jako velmi hodnotný informační zdroj i pro studium kurzů příbuzných oborů jako evropská studia, politologie, rozvojová studia a další.
Mgr. Eva Taterová, M.A.
Smolíkova kniha je do značné míry derivativní a má kompilační charakter, což autor sám nezastírá. Na druhé straně se jedná o kompilát zdařilý, který je obohacen o doprovodné otázky či o tipy na další rozvoj přehledu v dané oblasti. To z něj dělá zajímavý studijní text, výborně použitelný i pro samostudium.
Mgr. Martin Hrabálek, Ph.D.
Vypredané
13,93 €
14,66 €
Co máme tedy dělati?
Ve třetím svazku Knihovny LNT zveřejňujeme stěžejní a kompletní dílo Lva Tolstého na téma sociálních otázek: nerovnosti, bídy a snahy o pochopení jejich příčin a možného odstranění. Vedle hlavního titulu nabízí kniha proto i ty spisy, které ruský myslitel napsal v následujících 15 letech, kde dále navazuje a rozvíjí základní syžet úvah o lidské porobě a vykoupení: List Francouzovi, Ne-dělání, Otroctví naší doby, Kde jest východisko, Jediný prostředek, Dělnému lidu, Požadavky lásky a jako bonus drobnou epištolu mládeži: Věřte sobě. Tolstoj nás na úvod spisu zasvěcuje do vlastních snah po zmírnění bídy, zavádí nás do chudinských čtvrtí Moskvy, aby o nedlouho vyšel ze svého vlastního klamu samaritána a zkoumal příčiny a možnosti jejího upřímného odstranění. Tolstého spis není ideologií, nýbrž tvrdou konfrontací prvně autora vůči sobě samému, jak u Tolstého spisů bývá zvykem, jako i konfrontací s předsudky učeného názoru o dělbě práce, založené na tezích apologetů každé doby (kapitalistických i komunistických), kteří vždy stáli v opozici vůči zápasu těch, kteří se měli na jejich filosofii „života“, pohodlí a tzv. pokroku podílet. Kniha dnes málo známá dotvrzuje mylnost přesvědčení všech systémů, které namísto lásky k bližnímu (potažmo k sobě samému) staví do popředí abstraktní víru v pokrok, ve stát, tedy v resuscitované a staronově vymodelované bohosloví, v což se snadno implementuje obhajoba všeho a na vše. Neboť stačí postavit sebe křivější totem, okolo něhož budou pobíhat domnělí a samozvaní šamani, ohradit tuto podívanou armádou předem zaplacených, nejzkaženějších lidí a jejich rekrutů, žoldáků – s jejich desátky, věznicemi, zbraněmi, lichvou a právem na lidskou práci, a společnost bude mít o chvíli své „neměnné“ zákony a bůžky, které si nadto, jako své „bohy“, bude moci následně volit do svých parlamentů a zastupitelstev v klamné ideji „res publica“ (věc veřejná). Kniha dotváří obraz marnosti a neupřímnosti všech těchto snah, které můžeme stopovat i v celém následujícím století po Tolstého smrti, ba které o to více se zintenzivňují a zamotávají v gordický uzel, a vzdalují více a více upřímné a rozumné odpovědi člověka na otázku Tolstého spisu. Lev Tolstoj se ve svých úvahách mistrně dotýká příčin tohoto otroctví (fyzického i duševního) a rozebírá na jasných příkladech s tím souvisejících hodnotu a vznik peněz i měst, roli armády, státu, daní, vlastnictví půdy, práci v továrnách, význam umění, vědecké teorie a jejich apologety aj., kdy je vše opřeno nikoli na rozumu či na nezbytném důsledku společenského vývoje, nemluvě souhlasu, nýbrž na více či méně zastřené obhajobě právě poplatného kořistnictví jedněch, vydržovaného výlučně násilím, a poroby druhých – stejně jako na zatemněném vědomí (přitakání nesmyslnému životu) současně obou skupin o skutečných požadavcích života, mohoucí vést jako jediné k blahu a spáse člověka. Kniha vychází oproti původnímu vydání kompletně opravená jako všechny vydávané spisy.
Predaj skončil
22,80 €
Dědická praxe, sňatkové strategie a pojmenovávání u bulharských Čechů v letech 1900-1950
Tato kniha se zabývá společenstvím česky mluvících evangelíků, kteří žili v letech 1900-1950 ve dvou bulharských obcích, Vojvodovo a Belinci. Vesnice Vojvodovo v severozápadním Bulharsku byla založena přesídlenci ze Svaté Heleny v rumunském Banátu a do roku 1950, kdy převážná většina jejích obyvatel odešla do pohraničních oblastí tehdejšího Československa, byla obcí převážně českou. Z důvodu populačního tlaku a nedostatku půdy pak z Vojvodova ve 20. a 30. letech 20. století odchází řada rodin do Argentiny a do vesnice Belinci ve východním Bulharsku. Společenství, které se v tomto období v těchto bulharských obcích utvářelo, se od svého okolí v mnohém lišilo. Náboženským vyznáním, jazykem, sdílenými hodnotami i způsobem života se tito lidé odlišovali od svého bezprostředního okolí, zemědělským způsobem obživy zase od převážné většiny tehdejší české krajanské komunity v Bulharsku, která se vyznačovala vysokým zastoupením inteligence, průmyslníků, řemeslníků a obchodníků.
Publikace se zaměřuje na oblasti, které v dosavadní odborné literatuře věnované krajanským komunitám nebyly doposud obšírněji zpracovány. Předkládá analýzu dědické praxe, sňatkových strategií a způsobů zacházení se jmény, které byly v tomto společenství uplatňovány v první polovině 20. století. Snaží se rekonstruovat myšlenkový svět bulharských Čechů a ukázat, jakým způsobem se promítal do strategií a činností souvisejících s uzavíráním sňatků, reprodukcí či předáváním rodinného majetku, a jaký měl vliv na pojmenovávání a předávání jmen. V této knize se tedy pokusíme oživit obraz dvou českých obcí v Bulharsku v první polovině minulého století a ukázat čtenáři, co si tehdy lidé mysleli a jaké představy spojovali s tak základními procesy lidského života jako je plození, rození a výchova dětí, nebo vztahy mezi mužem a ženou v manželství i mimo něj. Všechny tyto představy a uplatňované strategie jsou přitom zasazeny do širšího kontextu sociálního světa bulharských Čechů, který byl určován jejich výraznou religiozitou, charakterem hospodářství a obživných strategií, stejně jako menšinovou pozicí v rámci bulharské společnosti a dějinnými zvraty první poloviny 20. století.
Vypredané
13,31 €
14,01 €
Traktor 3 PC hra
Nejnovější verze fenoménu jménem Traktor simulátor, který se v minulých letech zařadil mezi nejprodávanější herní série na českém trhu. Třetí díl opět pokročil o krok dále především ve zpracování prostředí, grafice a pokročilejší fyzice pohybu. Idylické venkovské prostředí se jako v minulých dílech změní v prosperující farmu, kde to šlape a kde se traktory nezastaví celý den. Základní trojlístek plodiny - chov dobytka - správa strojů zůstává zachován. Posečená trává může posloužit jako krmivo a hnůj z chléva jako hnojivo využitelné na polích. Výtěžky z farmy a chléva (mléko, maso, prodeje dobytka nebo obilí) lze prodat na více místech na mapě.
Dobře si rozmysli, čím oseješ pole a jakou techniku nakoupíš, abys dobře vypěstoval a sklidil. Zvířata se musí dobře krmit a chlév se neobejde bez údržby. Když půjde vše dobře a dobytek se začne množit, můžeš pak na trhu prodávat mladé kusy. Farmařením si vybuduješ finanční zdroje umožňující další růst farmy. Modernější stroje ti umožní pracovat rychleji a obhospodařovat větší lány půdy. Nepřepal začátek, abys měl dost financí na další nákupy nebo opravy porouchaných strojů. A že bude z čeho vybírat - pluhy, secí stroje, lisy či samosběrací vozy dělané podle skutečných předloh, kombajny a traktory, prostě tradičně bohatý vozový park.
- tradiční simulátor farmaření
- orání polí, volba osiva, hnojení, sklizeň, prodej, volně přístupný svět
- rozvoj farmy, vylepšování garáží/chléva/sila, nákup strojů a benzínu
- chov krav, ovcí, koní, koz, prasat, slepic a hus - podstatě vylepšená grafika
- realistická tráva a modely vozidel i dobytka
- velký vozový park se skutečnými zemědělskými stroji od výrobců Deutz-Fahr, Krone, Horsch aj.
- vylepšené 3D prostředí se spoustou detailů, nová vesnice, benzínka, továrna ap.
- vylepšená okolní doprava
- nový nastavitelný denní/noční režim, nové vizuální efekty
- počítačem řízení pomocníci
- nový systém nápovědy a tipů
- podpora joysticků a gamepadů
- kooperativní síťový režim s podporou chatu
- plně konfigurovatelné klávesové příkazy
Vypredané
13,85 €
14,58 €
Přirozený život včelstev versus člověk
Vážení čtenáři, přátelé včelaři,
všichni víme, že včelstva tady byla dávno před člověkem. Stáří prvního, jakéhosi mutanta včely a vosy se odhaduje na 100 milionů let. Nálezy včel starých 65 – 35 milionů let již vykazují stejné rysy jako včely současné a všeobecně se má za to, že již v průběhu těch let byl vývoj včely medonosné dokončen.
Člověk je ve svém vývoji teprve na počátku, dá se říci ve stavu kojence, a tak přisát na mateřský prs přírody saje živiny v podobě nafty, zemního plynu a uhlí. Raději ani nemyslet na to, kdy tento zdroj vyschne a člověk se bude muset postavit na vlastní nohy a žít jen z toho, co sám od prvopočátku vytvoří.
Nejlepší podmínky pro život včel poskytuje rovníkové pásmo se svým snůškovým obdobím devíti měsíců a třemi mezisnůškovými měsíci. V podmínkách našeho mírného pásma se včelstva musela naučit přežívat kruté zimy a zužitkovat krátké snůšky trvající pouhé týdny, v některých letech dokonce jen dny. Všechna včelstva, která si nedokázala přinést dostatek zásob i v po sobě následujících nízkosnůškových letech, příroda svou tvrdou selekcí vyřadila ze života bez možnosti se množit. Množit, a tedy dožít se věku člověka mohla jen včelstva s vysokou nadprodukcí medu.
Včelstva na rozdíl od všech jiných organismů se množila vždy nepravidelně. Jejich množení je totiž (kromě vlastních sil a snůškového období) závislé i na nalezení vhodné dutiny stromu. Ta se může ve kmeni stromu vytvořit odhadem po 100 letech a její trvání je 200 a více let, až do rozpadu kmenu stromu. Včelstva rovněž na rozdíl od všech jiných organismů nikdy nehynula stářím, ale rozpadem kmenu, v jehož dutině žila.
Je všeobecně známo a potvrzeno, že rojením či uměle rozdělené včelstvo přinese dohromady mnohem méně medu než nerozdělené. Věku člověka se mohla tedy dožít pouze včelstva, u kterých po jejich vyrojení před hlavní snůškou si každá část (mateřské včelstvo, roj) dokázala sama pro sebe přinést dostatek zásob. Minimální množství zásob pro plnohodnotný další rozvoj je 25 kg (v USA ponechávají včelstvům 30 kg.) Všechna ostatní včelstva, která ten rok nenašla vhodnou dutinu stromu, musela tedy přinést minimálně 60 a více kg medu. Na jejich vysoké nadprodukci se přiživovali lesní hlodavci, ptáci, medvědi (když se jim vešla přední tlapa do česna, protože to nikdo včelstvům nezužoval). Později pak člověk brtník, který přišel na to, že v dutině je mnohem více medu, než kam rukou dosáhne. Vyřízl na opačné části stromu otvor, kterým vyřezával plástve s medem a příklopem ho pak uzavíral. Tehdy byl člověk pouhým sběračem. Tak mu les vedle hub, malin, jahod, borůvek, ostružin atd. dával každoročně i med. Z té doby se nám dochovalo jen pár obrázků. Je na nich vidět muže na kmeni stromu a jeho rodinu, ženu, děti, jak v mísách odnášejí vyřezané plásty s medem.
Dalším silným selektivním faktorem je rozmanitost počasí. To má dvě stránky: likvidační a vyučující. Tak v krutých zimách s vysokou vrstvou zmrzlého sněhu přežívají jedinci, kteří se naučili najít a vyhrabat pod sněhem potravu. Hyne ta lesní zvěř, co to nezvládla. Zrovna tak v dobách, kdy chladné jaro nedovoluje vyletovat nebo kdy letní bouřky smyjí mšice a ukončí snůšku, přežívají jen ta včelstva, která se naučila dostatečně zužitkovat i krátkou, třeba jen několikadenní snůšku.
Přírodní výběr (přírodní selekce) není pouze třídící, ale je též hnacím motorem evoluce. Tak se původní včelstva naučila postupem času překonávat dlouhé zimy, zužitkovat i ty nejslabší snůšky, rojit se vždy jen do předem nalezených vhodných dutin na den přesně v době před vydatnou snůškou, rozpoznat stav matky a měnit ji vždy jen ve vhodnou dobu, ubránit si potřebné zásoby i v nejsilnějších zimních mrazech a spoustu dalších schopností. Kdyby to totiž neuměla, nikdy by se věku člověka nedožila.
Jak posuzujeme tato původní, pouze přírodním výběrem řízená včelstva? Označili jsme je slovem „divoká“ (tedy neušlechtilá, méně hodnotná, pro chov nevyhovující), jejich dílo pak „divočinou“. Úplný opak je ale pravdou. Tato neušlechtilá, divoká včelstva byla schopna samostatného života s vysokou nadprodukcí medu. To potvrzuje éra brtníků, kteří si v časech, kdy neexistoval řepný cukr a med byl jediným sladidlem, udělali z medu živnost.
Kam nás dovedla umělá selekce včelstev? K neduživým včelstvům, neschopným samostatného života bez pomoci včelaře a řepného cukru. Ke včelstvům, která by v krátké době byla přírodou zcela vyřazena ze života.
Co víme o přírodní selekci včelstev? Prakticky nic. Můžeme se jen dočíst, že „přírodní selekce je horší než umělá“. A proč? Prý proto, že umělá selekce je prováděna člověkem. Též jsem se dočetl, že přirozená selekce je chaotická a zmatečná. Zde autoři kritizují něco, o čem neumí ve svých mnohasetstránkových dílech napsat ani jednu řádku. Ona totiž není pravda, že současné rojení našich včelstev pochází z pudu rozmnožovacího, že vajíčko v dělničí buňce se rovná svou hodnotou vajíčku v matečníku, že existuje samostatný pud ke každému pudovému chování včelstev, že výměnou matky se včelstvo automaticky mění, že současné úly vyhovují plnohodnotnému životu včelstev (pravda ovšem je, že včelstva v nich mohou jen živořit), že vlhkost v úle je dobrá jen pro nemoci a škodí včelstvům, ani o umístění a poloze úlů, že umělé chovatelství a výběr člověkem je hodnotnější než přirozený přírodní výběr a že přírodní výběr je chaotický a neuspořádaný a další eventuality – viz následná pojednání. Pravda je, že přirozený výběr je cílený, vlastnosti organismu neustále vylepšující a žádný umělý, člověkem vyprodukovaný se mu nikdy nedokáže vyrovnat.
Kde získat informace? Koho se zeptat? Jediný, kdo by o přirozené selekci mohl něco vědět, jsou jen naše současná včelstva.
Nastala mnohaletá práce, kterou započal můj otec v roce 1946 a která trvala až do roku 1976, a já jsem v ní poté od toho roku pokračoval až do současnosti. Obsahuje stovky pokusů, změn a pozorování. Spočívá v tom, že já udělám změnu a včelstva mi na ni odpoví změnou svého chování. Pomocníkem byl jen obyčejný selský rozum a pozorování i těch nejdrobnějších úkazů. Brzdou naopak byla chybná, nepravdivá a smyšlená tvrzení, obsažená v některé naší odborné literatuře.
Posledních 25 let bylo věnováno již jen pozorování. Proč tak dlouho? Všechna tvrzení musí být totiž zcela průkazná a reprodukovatelná. Na vyvrácení tvrzení, že se naše včelstva rojí z pudu rozmnožovacího, nelze poskytnout přesvědčující důkaz jen z období pár let. Dvacet pět let nerojivosti způsobené jen změnou prostředí je již rozhodně pádným důkazem. Zároveň na prokázání, že včelstva si sama dokážou zcela bezpečně řídit svou samovolnou výměnu matek, nestačí pouze jedna až dvě výměny v průběhu 8–10 let, ale musí to být celá řada výměn v průběhu minimálně 25 let. Proč jen 25 let? Na rozdíl od našich včelstev jsem já smrtelný.
Vypredané
13,83 €
14,56 €