Hľadanie: Lituji, minuli jsme přistávací dráhu CZ
zobraziť:
Ve tmě jsme všichni stejní
Místní podivín Wyatt, kterého ostatní obyvatelé texaského města obviňují ze zmizení jeho sestry a otce, jednou v polích v mystickém kruhu z pampelišek najde jednookou dívku. Vezme ji k sobě domů, kde ji najde policistka Odette, bývalá Wyattova přítelkyně. Ta se ji pokusí zachránit, ale přitom stále pátrá, co se stalo Wyattově sestře, která měla náhodou velkou slabost právě pro pampelišky.
Podaří se Odette ochránit Wyatta, svou sestřenici Maggie i nalezenou dívku, která odmítá mluvit? Stojí za vším její parťák Rusty, který kdoví proč nikdy nesundává sluneční brýle? Nebo další kolega, který se jí možná vloupal do zásuvky stolu na policejní stanici?
A stále je zde Odettin manžel Finn, který jako právník může na případu rovněž jenom vydělat, nebo psycholožka z dětství, která sní o vydání bestselleru. Ničemu nepomůže ani dokumentární film bulvární televize, který rozvíří hladinu pobouření ve městě.
Takoví jsme, matičko
Povídky Hany Blahové vnášejí do současné české prózy tón, kterého je v ní jako šafránu - vlídný humor. Přitom mají i svůj rozměr vážný - jsou to vesměs morality, které pojmenovávají věci, nad nimiž je dobré se zamyslet.
Činí tak způsobem blízkým nejširším vrstvám čtenářů.
Prozaický knižní debut Hany Blahové je příjemným překvapením pro každého, koho zajímá přemýšlivá a přitom vtipná literatura.
Jsme každý jinde
Dva spolužáci z vysoké školy, nerozluční přátelé, se vydají podle svých možností a svého naturelu na dráhu soukromého podnikání. Octnou se každý jinde a každý z nich jinak odolává lákadlu volnosti, svobody a nových možností seberealizace v podnikání, pro nějž jsou v nové životní situaci dveře dokořán. Vliv a síla peněz zasahuje do přátelství, do rodinných vztahů a radikálně mění životy obou hlavních hrdinů. Úspěšnější z nich se snaží dohnat, co zameškal v životě, který v minulém režimu plynul v klidných vodách, chce si užít všeho co nejvíc. Konečně může žít naplno. I za cenu, že nakonec ztratí všechno to, co v soukromí sdílel, a je úplně jinde. Oproti tomu méně úspěšný spolužák se snaží ve svém podnikání hlavně budovat zázemí rodiny a vše, co s tím souvisí, a vydělané peníze použít jen k tomu, aby život jeho i jeho blízkých byl šťastný.
Jsme všichni sněhové vločky?
Olive cítí, že je toho na ni moc. Popravdě, nejspíš se každou chvíli psychicky zhroutí. Nejradši by to neřešila, jenže zároveň cítí, že potřebuje pomoc. Proto přijme pozvání na trochu divný letní tábor, kde by se měla dát psychicky do pořádku. Jenže jen co si na táboře Reset zvykne, začne jí to vrtat hlavou. Možná že „opravit“ nepotřebuje ona a její kamarádi, ale celý náš podělaný svět? A tak vymyslí plán. Průlomová, brutálně upřímná kniha o duševním zdraví, přátelství a o tom, jak z tohohle šíleného světa udělat laskavější místo, od britské bestselleristky Holly Bourne.
Na stiahnutie
11,49 €
Jací jsme dnes
Kniha investigativního novináře Jaroslava Spurného přináší osobní pohled na několik klíčových politických a hospodářských kauz, které ovlivnily a ovlivňují život v České republice a její směřování v posledních 29 letech. Vedle faktů a hypotéz v ní nalezneme i osobní vzpomínky na setkání s aktéry těchto kauz, vlivnými českými politiky a jejich poradci, byznysmeny, bankéři, státními zástupci, policejními vyšetřovateli a dalšími lidmi, kteří utvářejí český veřejný život. A právě osobní svědectví a vzpomínky jsou tím nejcennějším, co kniha přináší. Jaroslav Spurný nás provede mimo jiné příběhy bankéře Antonína Moravce a žalobce Libora Grygárka, setkáme se s kauzou nákupu Gripenů, s bankovními tunely, podivnými privatizacemi, s nepochopitelnou mocí společnosti ČEZ, s osudy Marka Dalíka, Renaty Vesecké i Jany Nagyové a mnoha dalších osob, které život v naší zemi ovlivňují do současnosti.
Na Zemi jsme na okamžik nádherní
Vypravěč románu, jemuž nikdo neřekne jinak než Pejsek, se ve svých téměř třiceti letech rozhodne napsat dopis, v němž odkrývá rodinnou historii. Ta začíná ještě před jeho narozením ve válečném Vietnamu a dává matce nahlédnout do okamžiků svého života, které nikdy nepoznala. Román přináší svědectví o jistě láskyplném, ale komplikovaném vztahu mezi svobodnou matkou a jejím synem, jakož i surový pohled na otázky rasy, společenské vrstvy, sexuality a maskulinity. Na Zemi nás uvádí do světa závislosti, násilí a traumatu, jde až na dřeň současné americké zkušenosti, zároveň však neztrácí smysl pro soucit a pochopení. Debutový román Oceana Vuonga je básnickým obrazem síly pramenící z možnosti vypovědět vlastní příběh a prolomit ticho těch, kteří zůstali oslyšeni.
Na stiahnutie
9,02 €
Švédské stoly aneb Jací jsme
Sbírka fejetonů, které psal Michal Viewegh pro Mladou frontu DNES mezi lety 1994-1995 a 1999-2000. Oblíbený autor se trefně vyjadřuje k tématům, která tehdy hýbala českou společností. Bez servítek se pouští například do politiky, zejména Václava Klause, Evropské unie, hnutí skinhead nebo moderního života a věcí s ním spojených. Stmelujícím prvkem, díky němuž je řada fejetonů i po dekádách stále aktuální, je česká povaha, do které se opírá se sarkasmem sobě vlastním.
Na stiahnutie
10,25 €
Střeva a já: Jak jsme se rozešli
Fascinující, bizarní a zcela pravdivé historky o zdravotních potížích.
Záhadné nemoci. Děsuplná zranění. Rentgenové snímky odhalující něco podivného zaseknutého ve vaší noze. Celkem 24 příběhů o skutečně zvláštních, ale zcela pravdivých příhodách formou zábavných komiksů od bestsellerového autora Nicka Seluka.
Budete se smát, plakat, možná se vám bude chtít zvracet. Ale to nevadí, to je naprosto v pořádku, jsme jenom lidé a naše těla se ne vždy chovají tak, jak bychom chtěli. Ať už vaše tělo vyvádí jakékoli psí kusy, díky této knize budete vědět, že v tom nejste sami. Možná vám pomůže vaše potíže lépe zvládnout, možná zjistíte, že máte úplně jiné problémy, než jste si mysleli, možná se budete jen bavit nad neštěstím druhých.
Po devíti letech strávených na pozici grafika v korporačním prostředí se Nick rozhodl následovat svůj odvěký sen stát se profesionálním kreslířem komiksů. V dětství čerpal inspiraci z klasických komiksů, jako je např. Garfield nebo Simpsonovi. Nick je mimo jiné autorem tří komiksových knih o příhodách Srdce a Mozku, z nichž první vyšla česky ve vydavatelství Zoner Press.
Vše, co jsme si nikdy neřekli, 2. vydání
Lydia je mrtvá. To ale zatím nevědí...
Šestnáctiletá Lydia (prostřední a nejoblíbenější ze tří dětí) se musí vyrovnávat s tlakem rodičů, kteří si chtějí splnit vlastní nenaplněné sny a touhy o společenské kariéře. Její otec pochází z uzavřené komunity první americké generace čínských přistěhovalců, matka je obyčejná americká žena, které se nepodařilo stát se lékařkou. Když je jednoho dne Lydia nalezena utonulá uprostřed jezera, nikdo nedokáže pochopit, jak a proč se to stalo. Začíná vyšetřování, ve kterém si paradoxně nejvíce zdravého rozumu zachovává nejmladší z dětí – dcera Hannah… Znepokojující a tragický příběh čínsko-americké rodiny žijící na předměstí Ohia získal prestižní ocenění Kniha roku obchodu Amazon za rok 2014.
dostupné aj ako:
Jak jsme prožívali první světovou válku
První světová válka vykolejila život milionů lidí. Šokovala množstvím padlých a dotud nepoznanými hrůzami na bojištích i dlouhodobým strádáním v zázemí, bídou, hladem i politickou persekucí. Rychle pohřbila iluze o věku vrcholné civilizace, pokroku a humanity, s nimiž sebevědomé lidstvo vstupovalo do 20. století, a naopak vyvolala barbarství a temné síly. Tvrdě poznamenala i český národ: vyžádala si od něho tisíce obětí za cizí věc, ale zároveň mu přinesla naději na úspěšné završení jeho mnohaletého zápasu za politickou a státní suverenitu.
Ani uprostřed válečných poměrů se v českém zápolí nezastavil každodenní život, sestávající z pravidelných, všedních činností, soukromých starostí i radostí, osobních citových prožitků a vzplanutí. Jako dříve chodili lidé do zaměstnání či do škol, starali se o rodiny i domácnosti, navštěvovali divadelní představení, koncerty a výstavy, četli nejrůznější literární díla, jezdili na prázdninové letní byty. Zdánlivě normální život ovšem plynul ve stínu povolávacích rozkazů a zásobovacích problémů, ale také pod dojmem šeptaných zpráv o úspěších československého zahraničního odboje. A právě tuto českou (a specificky pražskou) válečnou každodennost autenticky a plasticky zpřítomňuje memoárové dílo Marie Strettiové Jak jsme prožívali první světovou válku, jež se po pětasedmdesáti letech od svého vzniku konečně dočkalo knižního vydání.
Lacná kniha Jsme přece sestry
Tři sestry, tři životy, tři lásky — a portrét celého století. Anne Gesthuysenová napsala strhující knihu o svých úchvatných pratetách, které se dohromady dožily 282 let.Katty, Paula a Gertruda se setkávají na Gertrudiných stých narozeninách. Chtějí plánovat budoucnost, ale nejdříve si musí vyjasnit minulost. Gertruda má stále dobrý zrak, ale neslyší — nebo spíš nechce slyšet. Paula už skoro nevidí, ale vždycky svým sestrám ráda propůjčí sluch. A čtyřiaosmdesátiletá Katty, benjamínek rodiny, chce při každé příležitosti slavit — tak jako dřív, když bývala specialistkou na pr, přestože se to tak tehdy ještě nejmenovalo. Všechny tři se vyznačují stejnou umíněností i smyslem pro humor a všechny tři trpí vrozenými problémy oběhového systému, které si samy léčí příliš silnou kávou a dobrou kořalkou — dokonce i teď, na Tellemannově dvoře, plném dávných vzpomínek.Anne Gesthuysenová zaujatě proplétá současnost s minulostí, její kniha je ohňostrojem příběhů, na jejichž pozadí se odehrává celé dvacáté století.
Vypredané
0,70 €
14,05 €
dostupné aj ako:
Jak jsme jeli 5000 km na kafe
Cestopis „Jak jsme jeli 5 000 km na kafe“ popisuje každodenní zážitky dvou motorkářů, kteří podnikli zajímavou cestu na Balkán, do Rumunska a na Ukrajinu. Během 16 dnů projeli 10 států a ujeli rovných 5 000 km. V knize nechybí emoce, špetka humoru ani zmínky o nepříjemných a nebezpečných situacích, s nimiž se museli během své cesty vypořádat. Vyprávění doprovází bohatá prezentace fotografií a zprostředkovává tak čtenáři atmosféru řady zajímavých míst, která navštívili.
Na stiahnutie
5,50 €
Vybudovali jsme / Wir haben gebaut
V Ústí nad Labem se ve dvacátých a třicátých letech 20. století odehrál jeden z nejpozoruhodnějších příběhů československé meziválečné komunální architektury a urbanismu. Sociálně-demokratická správa v čele se starostou Leopoldem Pölzlem měla oporu v profesionální práci tamějšího městského stavebního úřadu a zejména v jeho architektovi Franzi Josefu Arnoldovi. Výsledkem je dodnes z velké části dochovaná zástavba zaměřená tehdy na sociální bydlení, ale například esovitě prohnuté řadové pavlačové domy na Klíši jsou i z dnešního pohledu jedinečným urbanistickým experimentem. Zásluhou Pavla Prouzy je právě docenění architekta Arnolda, jemuž je věnována obsáhlá kapitola. Součástí publikace je bohatá obrazová dokumentace. Kniha Vybudovali jsme! zachycuje unikátní kapitolu česko-německé architektury a dvojjazyčné vydání pak zpřístupňuje toto kulturní dědictví čtenářům českým i německým.
Den, kdy jsme se potkali
Stephanie a Jamie se poznají na uměleckém kurzu a od prvního setkání je zřejmé, že jsou jako stvořeni jeden pro druhého. Jenomže jsou zadaní a svědomí jim nedovoluje způsobit bolest jejich nejbližším. Rozhodnou se své zamilovanosti vzdorovat a lásce nepodlehnout. Vrátí se ke svým protějškům a následujících deset spolu prožívají každý rok pouze jeden den jako přátelé. Den naplněný štěstím, smíchem a radostí. Mohou ale dva lidé s takto silným spojením zůstat jen přáteli napořád?
Příběh o lásce, která může člověka zavést do šedé zóny mezi dobrým a špatným a přinutí ho zpytovat smysl tradičních hodnot a morálky. A také varuje, že na tomto světě nejsme navždycky a občas je lepší rozhodnout se rychle.
To jsme byli my
V přímočaře a bez obalu napsaném románu se autorka ptá, co vlastně předáváme svým dětem? Co dlužíme svým milovaným? A existuje svoboda, pokud přijdeme o kořeny? Nahíd zbývá šest měsíců. Nebo to aspoň říkají doktoři. Padesát jí už bylo a dobře ví, co je to ztráta. Ale teď, když stojí na prahu vlastní smrti - a když se právě dozvěděla, že její dcera Árám je poprvé těhotná - plní Nahíd doposud nepoznaný a dlouho potlačovaný vztek. Život doma v Íránu i po útěku ve Švédsku se vždy řídil jediným pravidlem - přežít za každou cenu. Nikdy se ale neměla příležitost naučit, co to znamená prostě jen žít.
Výkřiky: Golnaz Hashemzadeh Bonde dělá s čtenáři to, co se o románech často tvrdí, ale málokdy se to opravdu podaří: drží je v pevném sevření. () Je to příběh o násilí jak na osobní, tak na institucionální rovině, o zanedbání a neschopnosti. O lásce k dítěti a odporu k mateřství. A o slaboučkém, vytrvalém světélku naděje jiskře života. - Svenska Dagbladet
Jak jsme se stali kolonií
Kam jsme za posledních pětadvacet let došli? V jaké „kondici“ se Česká republika dnes nachází? A především: Kam směřujeme?
Renomovaná ekonomka s politologickým vzděláním ve své nové knize s provokativním, leč bohužel přiléhavým názvem Jak jsme se stali kolonií, popisuje cestu, kterou jsme od tzv. sametové revoluce až po dnešek prošli, analyzuje současnou situaci a zároveň načrtává možnosti budoucího vývoje.
Obraz, který nám autorka vykresluje, není příliš radostný, její pohled se ovšem opírá o empirická fakta, nikoli o ideologicky podbarvená dogmata, jimiž jsme – především ze strany mainstreamových médií – dennodenně krmeni. Na rozdíl od většiny „oficiálních“ ekonomů, kteří vývoj po roce 1989 vnímají jako celkově pozitivní, byť s drobnými, odstranitelnými vadami, se Ilona Švihlíková neobává nazývat věci pravými jmény a přímo říká, že jsme od samého počátku postupovali chybně: Česká republika se po roce 1989 začlenila do světové ekonomiky na bázi kolonie a v koloniálním postavení zůstává dodnes. Octili jsme se na periferii, a to jak z hlediska ekonomického, tak i politického a myšlenkového. Otázka, jestli to byla souhra okolností, záměr nebo důsledek naší naivity, nebude asi nikdy jednoznačně zodpovězena.
Ilona Švihlíková naši výchozí situaci zasazuje do kontextu proměn ve světové ekonomice, která na konci osmdesátých let minulého století již procházela prohlubující se globalizací spojenou s nárůstem moci velkých nadnárodních korporací, vznikem tzv. globálních hodnotových řetězců a byla již poznamenána sílící financializací. Do světové ekonomiky jsme se začali integrovat za situace, kdy se kapitalismus nalézal ve vážných problémech. Rozpad východního bloku přišel jako „záchrana“– kapitalismu umožnil, aby Velkou recesi odložil o dvacet let. Československo, respektive později Česká republika, si vytvářelo svou transformační strategii v prostředí, které opanoval neoliberalismus, vtělený v tzv. Washingtonský konsenzus, jenž prosazoval liberalizaci coby lék na veškeré neduhy světa. Jak ovšem věděli již Němci v devatenáctém stoletím, liberalizace je nástrojem vítězů a je v rozporu s bytostnými zájmy zaostávajících zemí, které potřebují dohnat země ekonomicky silnější a vyspělejší.
Někdejší socialistické země se staly nejen novým vítaným odbytištěm, nýbrž i živou laboratoří, v níž se, za podpory místních elit, testovaly účinky receptů tržního fundamentalismu, jako je deregulace, samoúčelná privatizace, sázka na „láci“, tedy konkurenci cenou (která u nás byla navíc hned na počátku transformačního procesu povzbuzena masivními devalvacemi koruny), fiskální restrikce, nízké mzdy a nízká přidaná hodnota. Pozdější příliv zahraničního kapitálu celkové nastavení nijak výrazně nezměnil, jedním ze zákonitých důsledků působení zahraničních korporací je totiž nejen masivní odliv zisků, ale i celkové prohlubování koloniálního postavení země, která se stává laciným sloužícím. Koloniální postavení má bohužel i své politické a mezinárodní důsledky. Projevuje se v neschopnosti a neochotě elit vnímat, v jakém prostředí se Česko nachází a jaké jsou jeho strategické zájmy, jakož i neschopnosti klást si skutečně důležité otázky.
Ještě jsme ve válce
Příběhy pojednávají o konfliktu konkrétních lidí s totalitní mocí a jsou pestré jako život sám - přinášejí vítězství i prohry, velké heroické činy i lidské slabosti a vyrovnání se s nimi. Jedním z komiksových hrdinů je například Jiřina Tvrdíková, v j
ejímž příběhu se dozvíte, jaké to je "česat bílého medvěda" a že v sovětských gulazích bylo vězněno i mnoho československých občanů. Rudolf Bělohoubek zase vypráví, jak mu zavraždili oba rodiče, jen pár kilometrů od Berouna, během poválečného divokéh
o odsunu Němců. Nechybí ani příběhy z období normalizace a mezi komiksovými hrdiny vystupuje i spolupracovník Státní bezpečnosti. Osud "estébáka", který promluvil o svém selhání, zpracoval v komiksu Chytřejší než oni Tomáš Kučerovský.
Ještě jsme ve
válce - Nikkarin - Mikuláš Kroupa
Česání bílého medvěda - Vojtěch Šeda - David Bartoň
V rodinném táboře - Miloš Mazal - Adam Drda
Gestapácké razítko - Prokop Smetana - Mikuláš Kroupa
Masakr "U Zabitého" - Martin Plško - Adam Drda
Hurvínkovy příhody
- Vhrsti - David Bartoň
Luboš Jednorožec - Václav Šlajch - Mikuláš Kroupa
Ten kluk přece nic neudělal - Toy Box - Adam Drda
15 let ve stodole - Jiří Husák - Adam Drda
Poslední let - Jan Bažant - Mikuláš Kroupa
Chytřejší než oni - Tomáš Kučerovský - M
ikuláš Kroupa
Mánička ze severu - Branko Jelínek - Adam Drda
Borské povstání - Petr Včelka - Mikuláš Kroupa
Jak jsme hledali obrazy
Spojujícím rysem prací spisovatelky, publicistky a občanské aktivistky Otty Bednářové shromážděných v této edici je potřeba svědčit o sobě, o lidech a o době.
Knihu otevírá text, v němž autorka vydává svou životní konfesi. Následující oddíl tvoří pět reportážních próz z let 1976–1980. Otta Bednářová v nich – slovy Jana Tesaře – „nalezla novou, osobitou a pregnantní formu“, dokázala však především zdárně propojit věcný, neokázalý vypravěčský styl s vyjádřením situací bolesti a utrpení, statečnosti a vzdoru, ale i z druhé strany podlosti a nízkosti. Je-li dobře napsaný literární útvar výpovědí úplnější než jakýkoli ze souvislostí vytržený dokument, pak prózy Otty Bednářové zachycují okamžik proměny dokumentu v literaturu, a právě v tom tkví jejich jedinečnost.
Druhý oddíl shrnuje autorčina svědectví s nespornou osobní i společenskou hodnotou, mezi nimi pak zvláště to o událostech v prvním srpnovém týdnu po sovětské okupaci roku 1968 v redakcích pražských sdělovacích prostředků. Tento text zde publikujeme poprvé, stejně jako řadu dalších.
Kniha, která vychází k významnému životnímu jubileu Otty Bednářové, dále obsahuje ediční poznámku a komentáře, soupis autorčiných textů, rozhlasové a televizní tvorby a medailon.
Jak jsme vařili a jedli
Interaktivní aktivizační kniha pro seniory a všechny, kteří o ně pečují. Kniha navazuje na Knížku pro vzpomínání a procvičování paměti a Vlastivědnou knížku pro vzpomínání a procvičování paměti a opět propojuje procvičování paměti s reminiscencí. Tématem je tentokrát jídlo, vaření a stolování. Struktura je obdobná jako u předchozích vzpomínacích knih: každé téma začíná přípravou a přivítáním, následuje kvíz, procvičování paměti s obrázkem, vzpomínání, opakování, diskuse a tipy na další práci. Nechybí ani interaktivní dvoustrana pro seniory se specifickými potřebami. Samozřejmostí jsou správné odpovědi na kvízové otázky a nejrůznější doplňující informace.
Klára Cingrošová vystudovala sociální práci na VOŠ sociální práce, v současné době pracuje na Městském úřadě v Brandýse nad Labem Staré Boleslavi jako koordinátorka volnočasových aktivit pro seniory. Má dlouhodobou zkušenost s aktivizací seniorů, absolvovala řadu kurzů a výcviků zaměřených na práci se seniory.
Klára Dvořáková vystudovala sociální práci na VOŠ sociálně právní, v současné době pracuje v Hospici Dobrého Pastýře jako aktivizační a sociální pracovnice. Působila jako dobrovolník s dlouhodobě nemocnými pacienty. Absolvovala kurzy trénování paměti a reminiscence.