Hľadanie: Odviate vetrom
zobraziť:
Jsem Paula
Paula syna probudí uprostřed noci. Aby ho objala, aby mu řekla, že ho miluje. Pak Dávidovu fotku zveřejní nafacebooku. Své díte prožívá skrze lajky a komentáře ostatních. Stupňuje se napětí mezi skutečností a očekáváním. Nekompromisně realistický román slovenského copywritera Ondreje Štefánika je výpovědí o době, již právě teď žijeme. Její chorobné symptomy popisuje autor nemilosrdně, skepticky a s jistou dávkou cynismu. Přesto, nebo právě proto je román Jsem Paula po okraj plný humoru a chytrých i překvapivých postřehů. Autor s bravurní lehkostí popisuje rozklad starého světa, kterého si stále nechceme všimnout.
„Ale tvůj syn posílá dopisy Hitlerovi! Do prdele, vždyť je děcko! Ať si pro mě za mě myslí, že vítr je prd jednorožce, ale nemůže si přece dopisovat s Hitlerem jen proto, že mu to tvůj nemocný fotr přikázal. Jasně že se pak budí kvůli zlým snům. Dochází ti, co mu namluvil? Hitler je podle tebe v pohodě na rozvíjení fantazie?“ „Dětský svět je takový. Plný hobitů,“ reagovala Paula tichým hlasem, ignorujíc manželův nával zuřivost. A hlavně kauzu Hitler považovala za dávno uzavřenou. Stalo se to už dávno. (Ondrej Štefáník, Jsem Paula)
Svázáno do Kozelky
Kniha mapuje a zhodnocuje dílo konceptuálního umělce a spisovatele Milana Kozelky (1948–2014). Konceptuální umělec a literát Kozelka zanechal nesmazatelnou stopu v českém umění především osmdesátých a devadesátých let. Od šedesátých let se věnoval poezii a jeho básně jsou dnes zařazovány do kontextu českého beatnického hnutí. Od sedmdesátých let se pak Kozelka věnoval akčnímu umění. Upozornil na sebe především sérií Kontakty, kterou vytvořil na začátku 80. let na Šumavě. Jeho extrémní tělové akce, v nichž se například zavěsil do divokého proudu Hamerského potoka, jsou významným příspěvkem k dějinám českého body artu. V sedmdesátých a osmdesátých letech paralelně rozvíjel svou výtvarnou tvorbu, ať už měla podobu konceptuální kresby nebo land-artových instalací. Kozelka vždy sledoval aktuální dění a jeho neklidná povaha ho hnala k dalším akcím. V osmdesátých letech se stal významným organizátorem kulturního dění na neoficiální scéně. Na přelomu 70. a 80. let se v jeho bytě v Templové ulici v Praze konala neoficiální setkání, performance a diskuze. V 80. letech vystavoval na řadě alternativních výstav nezávislé scény, např. Chmelnice – Mutějovice (1983) nebo Setkání na tenisových dvorcích Sparta (1982). V devadesátých letech založil v Karlových Varech pobočku pražské alternativní organizace Artforum a organizoval zde výstavy, filozofické přednášky, literární festivaly a koncerty. Podílel se na řadě regionálních aktivit, např. v Brně a Olomouci, vedle vlastní prozaické tvorby koncipoval několik antologií literárních textů a aktivně performoval.
Temporální poznámky
Komorní próza z učitelského prostředí v období socialistické normalizace zobrazuje pokřivené mezilidské vztahy v společnosti. Hrdina jde od neúspěchu k neúspěchu, ale zato s neodolatelným půvabem.
Reflux - Někdo cizí je v domě
Skutečný kulturní šok člověk zažije, až když se vrátí domů. Studentka nepraktického humanitního oboru se vrací z nedůležité americké univerzity v kukuřičném poli do malého města na Slovensku. Někdo cizí je v domě.
Poslední pomazlení
Iniciační román odehrávající se v první polovině devadesátých let. Realita viděná pohledem teenagerů, nekompromisně hodnotících společenské změny, kterým sami příliš nerozumí. Devadesátá léta na malomestě, plném extravagantních figur, nově vznikajících podniků, politické všehochuti, podnikatelských dravců a jejich obětí, nové možnosti realizace čehokoliv. Projevy pravicového i levicového extremismu, kapitalistická transformace, společenské události, kdy se v publiku může potkat bývalý príslušník StB s disidentem, starosta města se schizofrenikem, a pít při tom z jedné láhve. Román, který je věrným portrétem devadesátek, doby, jejíž lesk a bída nám dodnes dýchá na zátylek.
Kovadlina
V pokoji
Sedím na židli
znenadání se nakloní stěny
obnaží se střešní trámy nad stropem
Otevře se díra světla
...to jsou těžké vzpomínky
Kniha přináší tematicky utříděné úryvky vzpomínek pamětníků z původních skupin českých a moravských Romů a Sintů. Ti se v českých zemích usazovali od konce 17. století a postupně zde nalézali svůj skutečný domov, a to až do doby, než byli v průběhu druhé světové války z rasových důvodů ve své většině vyvražděni. Jde o vzpomínky na dobu předválečnou a dobu protektorátu. Dvě teoretické kapitoly uvádějí do historických souvislostí kapitoly následující, které obsahují jádro knihy narativy k daným epochám. Publikace je prvním svazkem plánovaného dvousvazkového díla, který z původních, jen velmi málo redakčně upravovaných výpovědí skládá obraz téměř nepostřehnutelných počátků pozdější genocidy. Ty se odvíjely ještě v době mírové, tedy na půdě první Československé republiky, kdy byl vztah většinové společnosti k romské menšině poznamenán hluboce zakořeněnými předsudky a úřady prohlubovaly staleté stereotypy kriminalizací osob označovaných za cikány. Tento přístup usnadnil bezproblémový nástup rasové diskriminace v protektorátu, zprvu poněkud zamlžené, a později i realizaci již nepokryté a důsledné rasistické perzekuce Romů a Sintů. Kniha se omezuje jen na území protektorátu, poskytuje tak významný prostor i pro vzpomínky na věznění v tzv. cikánských táborech v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu, odkud pak byli zde věznění lidé odesíláni do Auschwitz. Plánovaný druhý svazek dokončí téma genocidy Romů a Sintů z protektorátu už mimo jeho území, zejména v koncentračním a vyhlazovacím táboře Auschwitz II-Birkenau, ale i na dalších místech.
B-52
Kyjev, doba předhipsterská, v čele Ukrajiny stojí Viktor Janukovyč, zemi teprve čeká Euromajdan, krymský poloostrov i východní regiony jsou stále její nedílnou součástí. Miroslav Schäfer, potomek ukrajinských Němců, je úspešný a mediálně známý ekonom korporátní firmy. Na druhé straně je to intelektuál s literárními ambicemi, který hodlá své sociální jistoty opustit a soustředit se výhradně na psaní divadelních her. Svižný a zábavný román úspešného ukrajinského autora, který možná poodhaluje tajemství spokojeného života.
Tynošita
Údělem umělce vždycky je samota. K samotě patří pes a kůň. Zvíře vedle tebe samotu podtrhne. Mráz, cigareta a kafe. Až když se vysereš ráno v mrazu
na latríně, teprve potom opravdu se rozední. Pravá tvář se skrývá v každodennosti: Každá vesnice má svou metalovou kapelu, která každý víkend obráží zábavy v okolí… Na vesnici vyrábějí z motorek a trabantů traktory… Vesnice vyčkává, na obzoru žádná kosmická loď nepřistává. Cestou zpátky vzali jsme paní stopařku. Smrděla. Dalibor se smál mé lidumilnosti. Život je výlet. Rytmus a teprve potom zvuk, zvuk důležitější než hudba. Táhli jsme z nádraží v Moravsky´ch Bránicích nahoru k chatám. Půda zmrzlá, na ní sníh, na bobu ve vleku můj starší syn. Tehdy tak malý. Vedle poskakovala Týna, ještě živá. Chatová osada úplně prázdná. Hlavně být stranou, vůbec ničemu se nedivit, proplout městem bez emocí. Neklid je v těch druhých. V kamnech praskalo, za okny mráz, dítě usnulo a my jsme psali na střídačku. Každej jednu dvě věty, vznikaly manifesty. Když padaly Perseidy, co sis přál? Nic, já jsem to nestihl. Čím míň krámů sebou taháš, tím se ti jde líp. A tvá elektrická kytara o to tvrději zní. Karel Škrabal
Nikoho nečekám
Když byl Karel Škrabal součástí nastupující básnické generace, jeho verše četli jen kamarádi. Vyučil se mistrem skvěly´ch sloganů. Jenže pro umělce byl
pouhy´ novinář, na literární scénu příliš vulgární, akademikům se jevil jako „zprávař“ a aktivista. Vítrholc musel přijít. Na palubě parníku, ktery´ se měl jmenovat vídrholec (z němčiny, základem druhé části je slovo holz čili dřevo), učinil Karel nejzásadnější manažerská rozhodnutí. Začal číst po klubech, barech a kavárnách. Vydal desku, několik almanachů, několik básnicky´ch sbírek. Hlouběji přilnul k avantgardě a undergroundu. Mezioborovy´ umělecky´ provoz se stal součástí jeho bytosti stejně jako asociace na slova vítr a holy´. Mimochodem podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka byl Vídrholec les na cestě z Českého Brodu do Prahy, ktery´ by´val skry´ší loupežníků. Nechceme by´t ani hezčí, ani lepší. Střežíme tajemství. Obyčejné nezapomenutelné chvíle. Umíme se bavit. Dalibor Maňas
Moc se to neví / Vyhrává ten kdo stojí“ utrousí lakonicky Karel Škrabal ve sbírce Nikoho nečekám, protože v předchozím verši „kdekdo běží jako o život“. Trochu to připomíná taoistickou ideu wu-wej: nezasahování, nekonání, nečinnost. Protože „přílišné úsilí brání dosažení cíle“ (Tao-te-ťing). A také to upomíná na epitaf vytesaný na jednom z náhrobků hřbitova v kalifornském San Pedru: „Nesnaž se“ (Don’t try). Pod oním náhrobkem je pochován básník a spisovatel Charles Bukowski. Nejde však o „stání“ ve smyslu odevzdané pasivity. Jde o klid výsostně tvořivý. O odstup od vřavy světa – ale proto, aby ten zběsilý svět bylo možno v básni obejmout. Angažovat se bez angažovanosti, chtělo by se dodat… Rozmáchlá gesta a kosmické fráze u Škrabala nejsou domovem. Protože na psaní básní přeci „stačí trocha úzkosti, zamlžený okno a odstavné parkoviště pro kamiony“. Básník věří výhradně své zkušenosti – a ta je veskrze obyčejná. S ironickou empatií pozoruje a s něžnou břitkostí viděné komentuje. Na nikoho nečeká, ale náruč má doširoka. Jestli mám na Karlových básních něco opravdu rád, pak to, že jim lze věřit. Milan Ohnisko
Milo nemilo - Audiokniha
Seznamte se s jedním z největších beletristických překvapení aktuální slovenské prozaické tvorby. Spolu s Milem Janáčem se můžete vydat na cestu unikátním, avšak zaručeně skutečným světem ukrytým za barovým pultem a někdy i pod ním Hospoda je tepajícím srdcem každé pořádné vesnice. Místem, které je opravdovým kulturním a osvětovým centrem. Místem, kde se odehrávají ty nejneuvěřitelnější příběhy. Při poslechu této knihy vás možná přepadne chuť se napít, anebo naopak rozhodnete se s pitím okamžitě přestat. Rozhodně vás ale Milo nemilo nenechá chladnými.
Interpret: Gábor Peter
Délka nahrávky: 4 hod. 56 min.
dostupné aj ako:
Co je ti do toho
Toto je proměna, nádherná a drsná Verwandlung. Co je ti do toho není příběh jakéhosi erotikou nabitého heterosexuálního vztahu či milostného trojúhelníku. Je to obsese. Obsedantní touha porozumět tomu druhému a sobě, a to za každou, možná i nejvyšší cenu. Tabu lásky mezi třináctiletým teenagerem a ženou v Kristových letech ukazuje nejenom na střet osobních hodnot, ale také na střet jazyka, řeči a kultur v rámci jedné pokrytectvím poznamenané společnosti.
S každou kapitolou se k sobě dvě bytosti dostávají stále blíž a blíž. Až se setkají na místě, kam za nimi nikdo nemůže a které jim nikdo nedokáže vzít. Možná tam směřujeme všichni, jenom se toho ještě bojíme. Co kdybychom se jednou proměnili v to, co skutečně jsme?!
Pozor, kniha způsobuje fyziologické reakce!
Slušní lidé nevraždí
Roman Ráž – to jsou básně, povídky, novely, romány, a možná hlavně divadelní a rozhlasové hry. Autor, jehož poetika koření v novátorské dynamice šedesátých let a dozrává v otevřeném prostoru porevolučních dekád, nepíše, aby psal, ale aby podal zprávu. O základní situaci člověka dvacátého století: o jeho slastech i strastech, o jeho slabosti i síle, o jeho minulosti, přítomnosti a možná i budoucnosti. Tragédii tu vyvažuje groteska a existenciální se stává nakonec esenciálním. U velkého spisovatele nelze jinak.
Hoří
Dokonale propracovaný příběh, skvostná psychologická studie. Úspěšné hudební producentce vyhoří byt, přežije jenom zázrakem. Ještě měsíce po požáru slyší podivné zvuky a vede nekonečné hovory s Larsem a Piou, kteří neexistují – jsou to jen hlasy v její hlavě. Mluví o Hjartanovi, o tom, že to ona může za jeho smrt.
Na stiahnutie
5,46 €
Muž spí
„Cynický, břitký, subtilní: brutálně otevřený román,“ poznamenal ke knize Muž spí kritik ve Frankfurter Allgemeine Zeitung. Autorka vypráví milostný příběh hrdinů, kterým nedává jména, „protože většina toho, co člověk nějak pojmenuje, se začne vzdalovat“. Hlavní postava, žena středního věku s minulostí plnou krátkých citových vzplanutí, potká muže a pochopí, že Ta láska, o které se mluví, píše a zpívá, skutečně existuje.
Na stiahnutie
7,29 €
Počátek veškeré lásky
Stella, její muž Jason a čtyřletá dcera Ava působí jako šťastná rodina. Až do okamžiku, kdy stiskne zvonek neznámý muž, Mister Pfister, stalker, který se objevuje a mizí. Zanechává vzkazy ve schránce, je stále neodbytnější, Stellin život a život její rodiny se mění v peklo. Judith Hermannová, hvězda německého literárního nebe, dosud své čtenáře uhranula třemi povídkovými tituly.
Na stiahnutie
5,46 €
Útěkářka Eva Salzmannová
Knižní rozhovor s Evou Salzmannovou s přestávkami vznikal od roku 2015 a komentuje uzlové body hereččiny dosavadní profesní dráhy i osobního života. Dialog doplňuje portrét Evy Salzmannové, která je na domácí scéně výjimečná tím, že se takřka bezvýhradně věnuje divadlu a byla také vždy rozkročená mezi tradičním kamenným divadlem a studiovými, experimentálními aktivitami. Po absolvování DAMU strávila několik intenzivních let v Divadle Na okraji, což jí silně ovlivnilo a po rozpadu souboru složitě hledala nové ukotvení, jak sama říká stala se útěkářkou a střídavě opouštěla různá angažmá a vracela se do nich. Až na podruhé zakotvila v činohře Národního divadla, kde strávila téměř čtvrtstoletí a zejména v devadesátých letech a následujícím desetiletí zde vytvořila řadu důležitých rolí klasického i současného repertoáru. Zároveň se podílela na nejrůznějších studiových a často i novátorských divadelních projektech, od počátku například spolupracovala s Divadlem Letí zaměřeným na současnou dramatiku, s Viktorií Čermákovou založila Studio Továrna. Řadu let se také intenzivně věnuje pedagogické práci na DAMU. Eva Salzmannová se nikdy nebála riskovat a odbočit ze zajetých kolejí a tak v roce 2018 odešla z Národního divadla, aby se připojila k novému tvůrčím týmu Městských divadel pražských.
Republika
Nejnovější próza Davida Zábranského vypráví příběh o politice v postkomunistické zemi bez tradice státnosti a demokracie, příběh o předávání moci ve státě, který je tak malý, že příslušníci elity se v podstatě znají navzájem. Jaký étos může mít republika, jejíž premiér vypadá jako zloděj vajec v obleku a za svoji poradkyni vydává milenku italského mafiána? Kniha, inspirovaná vraždou mladého slovenského novináře Jána Kuciaka, zachycuje události, které činu mohly předcházet, jakož i následný šok a proměnu společenské nálady v zemi. Cílem přitom nebylo nabídnout kroniku nedávného dění na Slovensku, nýbrž na základě konfliktu tří generací vytvořit obecnou výpověď o dnešní politice a společnosti. Podstatnou součástí vyprávění je snaha odpovědět na otázky, co pro region střední a východní Evropy znamenal rok 1989 a co tento region znamená pro současný svět.
V předsíni dýchal idiot - Vybrané šoky 1994-2019
Radimem Kopáčem uspořádaný výbor z rozsáhlého díla Vikiho Shocka (1975), všetečného autora (básníka, prozaika, kreslíře a kolážisty), nadšeného dědice domácích i světových avantgard, potažmo všech „moderních básnických směrů“, představuje mistrovu poezii (výjimečně i v próze) od juvenilií po senilie. Zahrnuje verše z oficiálně vydaných sbírek (například Dvakrát opakované ňadro, 1999; Poddůstojníky, 2003; Tiché odpoledne na zaprášené půdě, 2006) i ze sbírek nevydaných, práce publikované časopisecky a ve sbornících i texty dosud netištěné.