Hľadanie: Oneskorene reportaze
zobraziť:
Šiel som až na hranu
Dialóg medzi ľuďmi s úplne odlišnými názormi sa často nezaobíde bez obviňovania, zosmiešňovania či vzájomných útokov. Konzervatívci nerozumejú, prečo liberáli premýšľajú tak, ako premýšľajú, a liberáli nechápu konzervatívcov o nič viac o dialóg sa však snaží málokto.
Kniha rozhovorov skúseného novinára a autora stoviek rozhovorov, liberála Karola Sudora s matematikom a bývalým politikom, konzervatívcom Vladimírom Palkom je tak ojedinelým počinom. V rozhovore sa dotýkajú všeobecnejších výbušných tém, ktoré slovenskú spoločnosť čím ďalej, tým viac rozdeľujú Istanbulský dohovor, interrupcie, eutanázie či vzťah katolíckej cirkvi k Jozefovi Tisovi. Sudor je mimoriadne dobre pripravený a Palko úprimne a z odstupu odpovedá aj na nepríjemné otázky týkajúce sa vtedajších káuz. Cez osobnejšie rozhovory o živote v socializme, o sviečkovej manifestácii až po pôsobenie vo vrcholovej politike sa snaží Karol Sudor pochopiť zmýšľanie kresťanského konzervatívca, prostredie, v ktorom vyrastal a ktoré ho formovalo, jeho vnútorný svet, dilemy, trápenia a výzvy. To, prečo má niekto z môjho pohľadu zvláštne, nepochopiteľné názory, musí mať predsa svoje dôvody, vraví Karol Sudor.
A možno mi trochu pomáhate, aby som pochopil sám seba. Nikdy by som nepovedal, že raz budem takéto veci vykladať práve liberálovi. Ale je to inšpirujúce. Myslím si, že sme sa v našom rozhovore dosť natrápili, aj sme vzájomne zápasili, aj sme si v niečom porozumeli. Vladimír Palko
dostupné aj ako:
Všechny cesty vedou k válce
Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945? Novinář Vojtěch Boháč podává svědectví přímo z míst, kde se odehrávaly krvavé boje. Poznejte pozadí ukrajinského konfliktu, roli novináře uprostřed zuřící války i autentické příběhy místních obyvatel. Bez nadsázky tak zjistíte, jak to vypadá, když se píše historie.
František - Boh je mladý
„A ten, čo sedel na tróne, povedal: Hľa, všetko robím nové.“ Boh je teda ten, ktorý stále obnovuje, lebo je stále nový: Boh je mladý! Starí rojkovia a mladí proroci sú cestou spásy pre našu vykorenenú spoločnosť a kľúčom k revolúcii nežnosti, ku ktorej sme všetci povolaní.
František
V odvážnom, takmer osobnom rozhovore s Thomasom Leoncinim sa František obracia nielen na mladých na celom svete, v cirkvi i mimo nej, ale aj na všetkých dospelých, ktorí sa akýmkoľvek spôsobom podieľajú na výchove v rodinách, vo farnostiach a v diecézach, v školách, vo svete práce, v rozličných asociáciách a inštitúciách. Múdro a s nadšením uvažuje o závažných aktuálnych témach, pričom nechýbajú osobné spomienky, teologické postoje i prorocké úvahy, nevyhýbajúc sa žiadnym problémom súčasnosti.
Chleba z minového pole
V pět hodin ráno 24. února 2022 se v ukrajinských městech rozezněly sirény. Ruská vojska napadla zemi po souši, ze vzduchu a z moře. Lidé začali stavět zátarasy, plést maskovací sítě a plnit zápalné láhve. Když prezident dostal nabídku evakuace, prohlásil, že potřebuje munici, ne odvoz. Ukrajinci už během prvních dnů války překvapili svět svou statečností.
Přední čeští a slovenští reportéři a reportérky, a také několik ukrajinských novinářek, přinášejí živá svědectví z míst, kam vtrhla válka. Přibližují osudy lidí, které potkali, a dělí se o své vlastní zkušenosti z válečného Kyjeva, Charkova, Mykolajivu, Oděsy a dalších měst. Někteří popisují své někdejší cesty na Donbas a Krym, kde v roce 2014 válka začala. A vrací se ještě dál do minulosti, aby se pokusili nahmatat kořeny ruské agrese.
Dynastie mozků
Tři generace rodiny neurochirurgů, tři generace s jinými technologickými možnostmi při operování mozku. To je zkušenost otce, syna i vnuka stejného jména i příjmení. Původní a vůbec poprvé publikovaný rozhovor s Vladimírem Benešem nejstarším (1921–2021), průkopníkem neurochirurgie v Česku, který zemřel loni ve věku 100 let, doplňuje rozhovor s Vladimírem Benešem mladším i glosami Vladimíra Beneše nejmladšího. Díky vzpomínkám na tátu a dědečka knižní mozaika rozkrývá konkrétní témata z různých úhlů pohledu.
Naši a svetoví
Ľudí, ktorých osudy zachytáva publicistka Ľubica Hargašová, sú pre nás všetkých príkladom, že aj malá krajina môže svetu dať špičkových odborníkov. Je úplne jedno, z akej oblasti. Čo bránilo týmto ľuďom, aby sa presadili u nás doma? Prečo opustili domov? Kedy nastal prelomový moment, ktorý ich vymrštil medzi elitu? Vrátia sa niekedy?
Na sklade 2Ks
12,26 €
12,90 €
dostupné aj ako:
Nemesis - Drogová bitva o Rio
Kokain není jen brazilský problém. Vyvolává ho poptávka z Evropy a Spojených států. Proto investigativní novinář a specialista na organizovaný zločin Misha Glenny rozplétá nitky, za které tahá narkomafie v Rio de Janeiru. Silný příběh vzestupu a pádu jednoho z drogových bossů velmi zblízka ukazuje, jak vypadá život v proslulé favele Rocinha.
Antônio Francisco Bonfim Lopes, jemuž se přezdívá Nem, byl jen obyčejný člověk, jehož dcera onemocněla vzácnou nemocí. Na její léčbu potřeboval peníze. Tolik peněz, že musel opustit obyčejnou práci a vydat se na cestu vzhůru, uličkami rodné Rocinhy tam, kde sídlil don Lulu. Jen on mu peníze mohl půjčit. Stejně jako všichni ve favele věděl, že čekat pomoc od brazilského státu nemá smysl. A tak Antônio přehodil výhybku ve svém životě a stal se součástí narkobyznysu a postupně i jedním z jejích vládců. To vše se stalo v době, kdy ve favelách chtěli udělat i brazilské ozbrojené složky. Policie ale jen tak vstoupit do favely nemůže a tak se z operace stala bitva o Rio. Glenny mluvil s Nemovou rodinou, přáteli i nepřáteli, s policisty a detektivy. A to, jak hluboko dokázal proniknout do chudé čtvrti, v níž šťastnější Rio vidí jen problémy, je neuvěřitelné.
Nemesis vychází v překladu Petra Holčáka, který do češtiny uvádí už druhou autorovu knihu.
dostupné aj ako:
Tancujúce medvede
Akt oslobodenia cvičeného medveďa je jeho metaforou vývoja spoločnosti v strednej a južnej Európe po páde komunistických režimov. V tejto knižke stačí zameniť slovo „medveď“ za iné, napríklad Poliak, Slovák, Srb alebo Rumun, aby sme pochopili, aká bola naša cesta za slobodou a ako sme sa s ňou snažili a vlastne aj stále snažíme vyrovnať. Sloboda totiž vôbec nie je jednoduchá záležitosť. Kto prežil celý život na reťazi, nemá odkiaľ poznať slobodu. A je jedno, či hovoríme o cvičenom medveďovi v klietke, alebo o človeku za železnou oponou.
Lekárka Mária Jasenková
MUDr. Mária Jasenková je riaditeľka a primárka lekárka detského domáceho hospicu Plamienok. V otvorenom rozhovore prezrádza nielen to, kam ju nasmerovala jej životná cesta a ako vyzerali prvé dni či roky jej hospicu, ale dovoľuje blízko a intímne nahliadnuť aj do jej duše a uchopiť do slov náročné témy: smrť, zomieranie, zraniteľnosť či pomoc tým, ktorí si nevedia pomôcť sami. A ku každej téme vždy pridáva: Ak hovoríme o smrti, nezabúdajme predovšetkým hovoriť o živote.
dostupné aj ako:
Knihkupec z Kábulu (česky)
11. září 2001 – tohle datum změnilo náš pohled na Afghánistán. Krátce po americké vojenské odvetě přijela do Kábulu také válečná reportérka Asne Seierstad. Nenapsala knihu o boji s terorismem, ale o jedné afghánské rodině.
Sultán Chán, knihkupec z Kábulu, ji nechal zblízka pozorovat život v jeho domácnosti. Vztahy mezi první a druhou ženou, dcerami a syny i dalšími příbuznými. Sultán chápe svou práci jako životní misi – chce Afghánce vzdělávat a nechávat svobodně zaznít všechny názory. Doma ale platí jen jeho slovo. Rozhoduje o celé rodině. Kdo si koho může vzít, s kým se smí stýkat, kde a zda vůbec může pracovat. Nemá rád burky, ale ženy s vlastním rozumem také ne. „Čtu Knihkupce z Kábulu a vidím před sebou přesně tu afghánskou domácnost, v jaké jsem žila několik let i já. Se vším, co na ní lze milovat, obdivovat, ale i nesnášet,“ napsala Petra Procházková. Asne Seierstad pronikla do afghánské každodennosti tak hluboko, jak se to nepodařilo snad žádné ženě „ze Západu“.
Kniha, která byla v českých knihkupectvích dlouhou nedostupná, vychází v revidovaném překladu Daniely Zounkové v edici Prokletí reportéři.
dostupné aj ako:
Rozhovory s katom
Mnohí si dnes nevieme rady s tým, či s fašistami diskutovať alebo nie. Dokážeme rozhovorom zmeniť svetonázor druhého človeka? Alebo sa máme pokúsiť pochopiť konanie, ktoré sa nám absolútne prieči?
Poľský novinár Kazimierz Moczarski inú možnosť ako rozhovor nemal – po druhej svetovej vojne sa totiž ocitol v jednej väzenskej cele s generálom SS a strojcom definitívnej likvidácie varšavského geta Jürgenom Stroopom. Zo vzájomných rozhovorov vo väznici Mokotów vznikla táto kniha, ktorú samotný autor nenazýva literatúrou, ale „správou“. Rozhovory s katom, to je mimoriadne silný dokument o vzostupoch a pádoch jedného z najsilnejších nacistických pohlavárov i o tom, ako hlboko zakorenené a aké nemenné bolo zlo a čierno-biele videnie Tretej ríše. Odkaz tejto knihy smerom k dnešku je zjavný aj po štyridsiatich rokoch od jej prvého vydania.
Kniha Rozhovory s katom vychádza v preklade Milice Novákovej a s doslovom historika Dušana Segeša.
Doba z druhé ruky. Konec rudého člověka, 3. vydanie
Doba z druhé ruky je zcela výjimečná kniha mimořádné autorky, laureátky nejprestižnějších ruských, evropských i amerických literárních cen. Konec komunistického režimu a následující rozpad sovětského impéria přinesl jeho občanům po počátečních nadějích zklamání, frustraci a dezorientaci. Text je mozaikou desítek skutečných hlasů, které Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi. Vyprávějí o tom, jak věřili sovětskému systému, jak zabíjeli a umírali pro jeho ideu, mluví o tajemstvích a hrůzách komunismu, o stalinském gulagu, válkách, Černobylu… Před čtenářem defilují rozmanité osudy a názory, z nichž postupně vyvstávají společná traumata a obsese. Hrdinové knihy považují za vrchol svobodného vzepětí ruské společnosti srpen 1991, kdy do ulic Moskvy vyšly statisíce Rusů, aby se postavily tankům pučistů, pokoušejících se zrušit demokratické reformy předchozích dvou let. Byla to chvíle velkých, byť nepříliš konkrétních nadějí, po níž přišlo vystřízlivění. Kapitalismus si Rusové představovali jako jakýsi velký supermarket a najednou se ze dne na den probudili v zemi, která patřila do třetího světa a jíž přestali rozumět. Anarchie a příchod tržního hospodářství přinesly inflaci, bezostyšné loupení a zločinnost, ztrátu orientace, hospodářský pokles a korupci.
Doba z druhé ruky je kniha, jež nabízí hlubokou sondu do ruské společnosti a pomáhá porozumět jejímu současnému vývoji. Čtenáře nutí zamyslit se, co je to Rusko a proč je neschopné rychlejší modernizace. Proč se obliba autokrata Putina pohybuje kolem 85 % a proč 70 % Rusů považuje Stalina za velkého muže. Je to kniha o tom, proč je velkoruský šovinismus nejen stále živý, ale, žel bohu, i stále militantnější.
Knihy Světlany Alexijevičové na pomezí beletrie a investigativní žurnalistiky byly přeloženy již do 22 jazyků a autorka za ně byla oceněna řadou prestižních cen v Německu, Švédsku, Polsku, Francii a USA, mimo jiné Herderovou cenou (1999), National Book Critics Circle Award (2005), Mírovou cenou německých knihkupců (2013), Prix Médicis essai (2013). 8. října 2015 se Světlana Alexijevičová stala držitelkou Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015.
Mojich 7 životov 3. vydanie
Knižný rozhovor so známou tvárou Kultúrneho života a Slobodnej Európy – novinárkou, redaktorkou, prekladateľkou a filmovou i politickou publicistkou Agnešou Kalinovou je prvou publikáciou nového radu Rozhovory ASPEKTU. S Agnešou Kalinovou sa zhovárala Jana Juráňová, aby si pre seba aj pre nás „zopakovala“ vraj krátke, ale o to úmornejšie 20. storočie. Životy Agneše Kalinovej (nar. 1924) sa odohrávajú v mnohých mestách, krajinách a prostrediach, vo viacerých politických režimoch, v pohnutých a neustále sa meniacich časoch. Odohrávajú sa skrátka vo verejných i súkromných priestoroch, ktoré sa nedajú oddeliť, a čím komplikovanejšie sa vzájomne prepájajú, tým celistvejší obraz doby vytvárajú. Tak aj v knihe Mojich 7 životov – medzivojnové Československo, fašizmus, kláštor, manželstvo, redakcie, materstvo, Pražská jar, vyšetrovacia väzba, Slobodná Európa a ď.
Auroville
Život bez peněz a majetku. Bez náboženství a politiky. V komunitě, která všechno sdílí. Katarzyna Boni se rozhodla na vlastní kůži zjistit, jak se v indickém utopickém městě Auroville po padesáti letech od jeho založení žije.
Ideály šedesátých let se rozpustily velmi rychle. Jen Auroville zůstalo. Město úsvitu založené v roce 1968 Matkou, která o něm řekla: „Auroville bude místem nekonečného vzdělání, neustálého pokroku a nikdy nekončícího mládí.“ První osadníci přišli na neúrodnou půdu a město stavěli z ničeho. Vlastníma rukama a dohromady. Projektované je pro padesát tisíc lidí, žije jich v něm pár tisíc. V ulicích města nejezdí auta, všechno je udržitelné a spravedlivé. Všichni mají stejně. Nikomu nechybí jídlo ani střecha nad hlavou. Peníze ve městě neexistují. Až na to, že bez peněz by město neexistovalo. Od založení ho podporuje UNESCO i indická vláda a soukromí dárci po celém světě. Takže jak je to s tou soběstačností ideálního města? Skutečně jsou si v něm všichni rovni? Nebo ta rovnost platí jen v jeho hranicích, ale chudých obyvatel okolních vesnic, kteří zajišťují řadu služeb, už se netýká? Do Auroville přijíždějí ročně tisíce turistů, včetně těch českých, aby našli sami sebe. A také čisté ideje, z nichž město vyrostlo. Někteří zůstávají jako dobrovolníci, stejně jako reportérka Katarzyna Boni, kterou znáte jako autorku skvělé knihy Ganbare! Workshopy smrti. Co našla ona?
Vychází v překladu Michaela Alexy v edici Prokletí reportéři.
dostupné aj ako:
Dotknout se duše
Špičkový horolezec, vyznavač alpského stylu, držitel mezinárodního ocenění Zlatý cepín. Ale také partner, otec, syn, bratr a kamarád. Marek Mára Holeček se svému lezeckému i soukromému životu věnuje naplno a s vášní. Jak se dostal k horolezectví? Které expedice a osobní milníky ho nejvíce ovlivnily? A kde hledat optimismus v minus čtyřiceti stupních? Otevřený rozhovor doplněný fotografiemi z Márova archivu ukazuje, že limity existují jen v naší hlavě.
Nad očekávání
Výtvarník a sochař Krištof Kintera patří mezi naše nejznámější a nejúspěšnější současné umělce. Jeho sochy, objekty a koláže zobrazují svět kolem nás naprosto originální a současně velmi přístupnou formou. Jak se v průběhu let vyvíjela Kinterova tvorba a co všechno ji ovlivnilo? Rozhovor vedený Petrem Vizinou mapuje nejen dílo a osudy nekonvenčního výtvarníka, ale také vývoj české umělecké scény od 90. let až po současnost.
Povídání Anny Hogenové s Bárou Nesvadbovou
Rozhovor publicistky a spisovatelky Báry Nesvadbové s profesorkou Annou Hogenovou, filozofkou a fenomenoložkou. Dvě ženy si povídají o podstatě ženství, roli žen v dnešní společnosti, o tom, jak těžké je prosadit se jako žena v mužském světě a skloubit přitom rodinu s kariérou, o současné rodině, o lásce i zrádné kráse. Nezůstávají ale jen u takzvaně ženských témat, jejich rozhovor přesahuje do filozofie, mluví o současném světě a jeho nejistotách, odpovědnosti, o tom, jak svět proměnila pandemie covidu-19, ale i o nemocích a o tom, jak těžké je naučit se sebelásce. Rozhovor, kde na každou otázku existuje odpověď, ale jehož otázky i odpovědi nutí čtenáře přemýšlet a vyvolávají v nich další otázky, na ty už si ale musí každý odpovědět sám.
Lacná kniha Rok protestov. Rozhovory Tomáša Gálisa s Grigorijom Mesežnikovom (-70%)
Vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej odštartovala sériu udalostí, ktoré viedli k dovtedy nemysliteľnému výsledku: k pádu premiéra Roberta Fica a ministra vnútra Roberta Kaliňáka. Tomáš Gális sa s politológom Grigorijom Mesežnikovom rozpráva o masových protestoch a politickom pozadí týchto udalostí, o zahraničnopolitických dôsledkoch únosu vietnamského občana i o tom, či sa rok 2018 zaradil k iným prelomovým osmičkovým rokom.
Knihu dopĺňajú Shootyho ilustrácie, fotografie Tomáša Benedikoviča i texty ľudí, ktorí patrili k dôležitým aktérom roku 2018: Andreja Kisku, Mareka Maďariča, Lucie Žitňanskej, Karolíny Farskej, Juraja Šeligu, Tomáša Druckera, Ondreja Gažoviča, Juraja Benetina a Richarda Stankeho.
Na sklade 1Ks
3,87 €
12,90 €
dostupné aj ako:
Generál Štefánik, ktorá tvár je vaša?
Päť rozhovorov s ľuďmi, ktorí sa dlhodobo venujú životu a dielu Milana Rastislava Štefánika, odkrýva rôzne stránky jeho osobnosti. Dozvedáme sa, ako sa časom menili Štefánikove politické postoje, ako kolísal medzi konzervatívnymi a liberálnymi hodnotami, medzi monarchiou a republikou, vierou a ateizmom. Sledujeme jeho kroky v Prahe, v Paríži, v Ríme a v iných kútoch sveta. Zisťujeme, čím sa zaoberal ako hvezdár, aké pokroky robil vo svojej vedeckej práci a čo všetko k profesii astronóma v tom čase patrilo. Takmer ho vidíme, ako trikrát vystupuje na Mont Blanc, ako sa vydáva na rôzne expedície, ako sa usiluje pozháňať si na to všetko peniaze, ktorých nikdy nemal dosť. Nachádzame ho v nemocniciach, sanatóriách a v kúpeľoch, kde sa lieči po vážnych zdravotných problémoch, najmä so žalúdkom. Počúvame o jeho láskach, o ženách, ktoré miloval a ktoré milovali jeho, o zásnubách a ťaživých rozchodoch, o ideáli ženskej krásy, ktorý sa nie vždy zhodoval s jeho skutočnými vzťahmi. Pozorujeme ho na jeho diplomatických cestách a po vypuknutí prvej svetovej vojny sledujeme aj jeho neuveriteľne rýchly kariérny postup z obyčajného pešiaka na desiatnika, podporučíka a napokon až generála. Vidíme ho na jeho vojenských misiách v Srbsku, neskôr na diplomatických cestách v Rusku, v USA, v Taliansku a v mnohých ďalších krajinách. Náhle sa pred nami odkrýva niekoľko rýchlych rokov, ktoré vyplnilo množstvo zahraničných ciest po celom svete. Nakoniec sa ocitáme pri obrovskom lietadle Caproni, do ktorého štvrtého mája 1919 nastupuje pri talianskom meste Udine a s ktorým už nedoletí do Vajnor. Máme pred sebou trosky, štyroch mŕtvych letcov, skrivenú generálsku šabľu, obhorenú leteckú bundu i rozbitý trup lietadla. Dávam pozor na kroky vyšetrovateľov, no takisto si všímame promptné utváranie mýtu o hrdinovi, ktorý si zaslúži hrob a pamätník, aký patrí iba významným ľuďom. Vstupujeme do útrob Mohyly na Bradle, sledujeme tie úzke priestory, ktoré sú už sto rokov zabetónované a neprístupné. Dívame sa po tomto všetkom do mnohých tvárí Milana Rastislava Štefánika a hľadáme v nich záchytný bod, ktorý najlepšie vystihuje jeho osobnosť. Toto všetko sa k nám dostáva prostredníctvom piatich rozhovorov. Michal Kšiňan, Vojtech Rušin, Bohumila Ferenčuhová, Miloslav Čaplovič a Matúš Valihora rozprávajú pútavo aj o tom, čo sme už mnohí o Štefánikovi vedeli, a ešte viac o tom, čo nás azda aj prekvapí. Milan Rastislav Štefánik nebola osobnosť, ktorú sa dá jednoducho zaškatuľkovať. Nebola to komplikovaná, ale komplexná osobnosť.
dostupné aj ako: