Hľadanie: Desetiminutovky: Vyjmenovaná slova CZ
zobraziť:
Člověk na Moravě 19. století
Reprezentativní publikace představuje více než třicet příspěvků od předních českých historiků (J. Malíř, P. Marek, M. Myška, C. Nečas, J. Pešek aj.) z univerzit, muzeí, archivů a pracovišť akademie věd na téma sociálního a profesního vývoje obyvatels
tva v 19. století. Kompaktní dílo staví na prolínání zemského faktoru, velkých sociálních a kulturních dějin a na typologické biografii zajímavých osobností, vše v kontextu vývoje celé střední Evropy. Do sborníku byly např. zařazeny texty na téma šl
echtic, rabín, advokát, vinař, potulný divadelní umělec, četník nebo prostitutka.
Vypredané
20,34 €
21,41 €
Lacná kniha Člověk na Moravě 19. století
Reprezentativní publikace představuje více než třicet příspěvků od předních českých historiků (J. Malíř, P. Marek, M. Myška, C. Nečas, J. Pešek aj.) z univerzit, muzeí, archivů a pracovišť akademie věd na téma sociálního a profesního vývoje obyvatels
tva v 19. století. Kompaktní dílo staví na prolínání zemského faktoru, velkých sociálních a kulturních dějin a na typologické biografii zajímavých osobností, vše v kontextu vývoje celé střední Evropy. Do sborníku byly např. zařazeny texty na téma šl
echtic, rabín, advokát, vinař, potulný divadelní umělec, četník nebo prostitutka.
Vypredané
1,07 €
21,41 €
dostupné aj ako:
O češtině s Karlem Olivou, 2. vydání
Chcete vědět, jak vznikla vyjmenovaná slova, kde se vzalo kroužkované „ů“ nebo „ oslí můstky“ a nakolik vážně byly míněny jazykové brusy typu čistonosoplena , knihovtipník a klapkobřinkotruhla ?
Co bylo motivem nepříliš povedené reformy pravopisu z roku 1993 a čím to, že dnešní maturanti nechápou význam slov „ příkrý sráz“ ?
V knižním rozhovoru s jazykovědcem Karlem Olivou se o naší mateřštině dozvíte spoustu dalších zajímavostí. Třeba čím jsou unikátní výrazy kulaťoučký nebo páteř , proč se v češtině neuchytily pojmy nožehlák či Křemíkové údolí , že užití předložkové vazby díky nehodě už není hřích a spojení umělecká kovářka Jana Kovář skvěle dokládá rozpolcenost feministických lingvistek.
Na slovo – zejména na české slovo – vzatý expert, někdejší dlouholetý ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, v odpovědích na otázky novinářky Ivany Karáskové fundovaně a vtipně odhaluje mnohdy překvapivé skutečnosti, které vás ve škole neučili – nebo dokonce učili špatně. Jako zkušený popularizátor češtiny s lehkostí přibližuje osobitost jazyka, ať už se to týká jeho historie, slovní zásoby či pravopisu. Rovněž bez okolků glosuje řečnické dovednosti politiků nebo se zamýšlí nad specifiky češtiny. Na úplný závěr se dozvíte, zda naší mateřštině nehrozí zánik a vytěsnění univerzální „evropanštinou“.
Mimochodem, víte, že čeština naučila svět používat výraz tunel pro odklánění toku peněz, za mrože vděčíme tiskařské chybě a mezinárodní označení elementární částice quark ( kvark ) pochází ze slova tvaroh ?
Viktor Preiss
Viktora Preisse známe jako charismatického, jemného, elegantního a inteligentního herce s nezaměnitelným šarmem a kouzlem osobnosti. Většina z nás především z obrazovky veřejnoprávní televize, kde ztvárnil bezpočet rolí v inscenacích a seriálech. Dobrodružství kriminalistiky, Slavné historky zbojnické, Nemocnice na kraji města, Cirkus Humberto, a Četnické humoresky patří k těm nejznámějším, podobně jako filmy S čerty nejsou žerty, Báječná léta pod psa, Anglické jahody, Vrásky z lásky nebo Křídla Vánoc. Jeho hlasem k nám promlouvá Robin Williams jako Táta v sukni i v dalších rolích, Kabir Bedi jako nezapomenutelný Sandokan či Michael Douglas v Honbě za diamantem. Za své dabérské umění byl oceněn hned v prvním ročníku Ceny Františka Filipovského za nejlepší výkon v dabingu (1995). Jeho hlas je velmi populární a ceněný také v rozhlasovém éteru v dramatizacích světových literárních děl, za což si vysloužil několikanásobné vítězství v anketě o nejlepšího Neviditelného herce.
Viktor Preiss je však i přes všechna svá výše jmenovaná účinkování a úspěchy především a hlavně divadelní herec. Patnáct let strávil v Městských divadlech pražských, poté se víc jak tři desetiletí výraznou měrou podílel na prezentaci Divadla na Vinohradech jako uměleckého stánku s hvězdným hereckým souborem a mimořádně kvalitním repertoárem. Na prknech, která znamenají svět, vytvořil mnoho výrazných a neopakovatelných rolí, za všechny jmenujme dvojroli v komedii Brouk v hlavě, která se počtem víc jak 340 repríz stala nejúspěšnějším představením ve stoleté historii Divadla na Vinohradech. (!)
V devětašedesáti letech mu zaslouženě patří označení pan herec s velkým „P“ a mistr hereckého řemesla s velkým „M“. Dalo by se bez nadsázky říci, že je pokračovatelem slavné generace předválečných a poválečných hereckých bardů, jakými byli Václav Voska, Karel Höger, Rudolf Deyl ml., Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek a další. Ocitl se na vrcholu tvůrčích sil a kariéry, takže by mohl už jen sklízet plody svého mistrovství.
O to více překvapilo, když v lednu 2016 oznámil, že odchází do divadelního důchodu.
„Divadlo je běh na dlouhou trať. Zní to skoro jako fráze, ale každý máme určitou psychickou a fyzickou kapacitu, a tedy i hranici unavitelnosti, svoji míru soudnosti a odpovědnosti. A taky jinou potřebu regenerace. To, že jsem mohl dělat divadlo po dvě třetiny svého života, bylo pro mě velké štěstí a jsem za to vděčný. Skutečnost, že jsem mohl pracovat na scénách, na kterých tvořilo tolik osobností před námi, byla nejen zavazující, ale i velká čest. Energie má ale zkrátka své hranice a teprve čas ukáže, jak to s ní doopravdy je a bude. Proto jsem se rozhodl tak, jak jsem se rozhodl. A věřte, nebylo to snadné.“
Věříme, protože Viktor Preiss jako věrný a poctivý služebník múzy Thálie se svému poslání nikdy nezpronevěřil. Pojďte se spolu s námi