Najnovšie - Romantická beletria strana 100 z 500

Nejnovější román autora oceňovaného bestselleru Zimní včely je poetické dílo o tíze tajemství, bolestné kráse, ale také o síle příběhů a o vysvobození ze zakletí prostřednictvím slov. Osiřelá Nina je mladá zneužívaná dívka s jizvami na duši i na těle, která se zoufale snaží zjistit cokoli o svém původu, o tom, kdo byl její otec, kam zmizela její matka, na niž má jen kusé vzpomínky. Připadá si jako zakletá a hledá kouzelnou formulku, která by ji zakletí zbavila, stejně jako kalif a jeho vezír proměnění v čápy v pohádce Wilhelma Hauffa. Je jako jedna z nymf, které se v románu vynořují v mytolgických metaforách, je nevinným stvořením v brutálním světě. A všichni, kdo něco ví o její minulosti nebo o jejích rodičích, zatvrzele mlčí. Když se Nina naučí číst a psát, promění se její svět v mytické a pohádkové místo, skrze nějž postupně odhaluje svět skutečný a přibližuje se rozkrytí tajemství, které jí bylo po mnoho dlouhých let vytrvale zatajováno. Norbert Scheuer ve svém novém románu s velkým citem, poeticky i napínavě vypráví příběh osamělé mladé ženy, která hledá svou historii, sounáležitost a štěstí.

Kniha Pétera Esterházyho (1950–2016) Pohľad grófky Hahn-Hahn vyšla v roku 1990, keď v maďarskej literatúre silnela búrka postmodernizmu a pojem stredná Európa sa skloňoval v rôznych kontextoch. Rozprávač diela prechádza od ústia Dunaja až po jeho deltu ako profesionálny cestovateľ. Text však nie je len blúdením popri rieke, ale aj medzi možnosťami, ktoré žáner románu ponúka. Grófku Hahn-Hahn, kedysi slávnu autorku epištolárnych cestopisov, vraj spomínal zlomyseľný Heine, keď na margo spisovateliek povedal, že jedno ich oko spočíva na papieri, kým to druhé na nejakom chlapovi. Okrem grófky Hahn-Hahn, lebo ona má oko len jedno. Román sa na svet díva práve týmto nejestvujúcim, imaginárnym okom. Vydanie publikácie z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

Thora z Velké Británie a Santi ze Španělska se náhodně poznávají v Kolíně nad Rýnem. Oba jsou ve městě cizinci, oba jsou mladí a oběma je ten druhý nepochopitelně blízký. Potenciálně romantický příběh se však velmi rychle a dramaticky proměňuje, když Santi záhy umírá a v následující kapitole se s ním Thora setkává zase poprvé, tentokrát jako jeho žačka. A tak to jde dál. Zatímco kulisy města a konkrétních míst v něm se nemění, s hvězdnou oblohou nad ním se děje cosi podivného. A Santi s Thorou na sebe naráží znovu a znovu, jsou jinak staří, mají jiná povolání, jiné životní osudy, ale jejich vztah je vždy něčím výjimečný. Jsou pořád těmi samými lidmi? Jaké je tajemství jejich setkávání v různých životech?

Spomeňte si na svoje šťastné miesto… Harriet a Wyn tvoria dokonalý pár od chvíle, keď sa stretli na vysokej škole – hodia sa k sebe ako soľ a korenie, med a čaj. Až na to, že teraz z dôvodov, o ktorých stále nehovoria, zrazu spolu nie sú. Pred piatimi mesiacmi sa rozišli... a stále to nepovedali svojim najlepším priateľom. A tak sa ocitli v spoločnej spálni v chate v Maine, ktorá bola posledné desaťročie každoročným miestom ich kamarátskych stretnutí. Bol to ich každoročný oddych od sveta, kde na jeden žiarivý, blažený týždeň zanechali svoje každodenné životy, dopriali si veľké množstvo syra, vína a morských plodov a nasávali slaný pobrežný vzduch s ľuďmi, ktorí im najviac rozumeli. Lenže tento rok Harriet a Wyn klamú a snažia sa ignorovať to, ako zúfalo po sebe stále túžia. Chata je na predaj a toto je posledný týždeň, ktorý majú všetci spolu stráviť na tomto mieste. Nechcú svojim priateľom zlomiť srdce, a tak hrajú svoje úlohy. Harriet bude cieľavedomá chirurgička, ktorá sa nikdy nezačne hádať, a Wyn bude uvoľnený šarmantný muž, ktorý nikdy nedá najavo slabosť. Je to bezchybný plán (ak sa naň pozeráte z veľkej diaľky a cez ružové okuliare). Predstierať po rokoch zamilovanosť jeden týždeň pred tými, ktorí vás poznajú najlepšie, predsa nebude problém. Alebo áno?

Kniha Joan Didion osciluje na pomedzí eseje, autobiografie a románu. Autorka v nej mapuje jeden rok od smrti svojho muža Johna Gregoryho Dunnea. Vťahuje nás do svojho „magického“ myslenia, ktoré sa pre jeho stratu stalo myslením vychýleným, odkloneným od reality. V období takmer štyridsiatich rokov s ním zdieľala nielen rodinu s adoptovanou dcérou (o ktorú prišla o dva roky po smrti Johna), povolanie spisovateľky a publicistky, ale predovšetkým spoločne prežitý čas života: „dvadsaťštyri hodín denne, čo zostávalo zdrojom bujarého veselia aj zlej predtuchy pre moju mamu a tety. ,V dobrom aj v zlom, ale nikdy nie celý deň,‘ hovorievali mi v prvých rokoch manželstva. Nedokážem spočítať, koľkokrát za deň, celkom obyčajný deň, sa objavilo niečo, čo som mu nutne musela povedať. Toto nutkanie ma neprešlo ani po jeho smrti. Už mi však nemal kto odpovedať.“ So stratou sa nevyrovnáva, ale ju cez krátke spomienky vkladané do pradiva svojho života opätovne prežíva a zakomponováva do novej, nevyžiadanej etapy bytia bez Johna. Vťahuje nás do rozličných období a prostredí, sme svedkami veselých i smutnejších príhod i osudov rôznych ľudí. Text Joan Didion sa číta aj nečíta ľahko, je boľavý aj liečivý, môže byť návodom, porovnávacou štúdiou, odkazom z minulosti alebo prípravou na budúcnosť. Rok magického myslenia sa stal takmer okamžite klasikou a denník Guardian ho zaradil na 2. miesto v rebríčku 100 najlepších non-fiction kníh všetkých čias.

Srdceryvný román o nečekaném přátelství, blízké smrti a vůli žít Murray McBride ve svých sto letech přežil všechny, které kdy miloval. Rodina i přátelé jsou pryč a s nimi i důvody, proč dál žít. Vše se však nečekaně změní, když potká Jasona Cashmana, desetiletého chlapce trpícího nevyléčitelnou a smrtelnou srdeční vadou. Jason vlastní seznam pěti věcí, které by chtěl stihnout, než zemře. Díky němu se Murray dozví vše důležité o hledání smyslu života, a to, když se rozhodne pomoci svému mladému příteli splnit poslední přání.

V príbehu nás autorka vtiahne do vnútorného sveta herečky Lucie a jej každodenného zápolenia s rodičovskými povinnosťami, pracovnou neistotou a jedným až dvoma mužmi. S ironickým odstupom a s citom pre detail pozoruje jej život a vykresľuje súvislosti medzi tými najobyčajnejšími činmi a zložitými rozhodnutiami. Krízu vníma ako možnosť skúmať ľudské hranice. Nachádza v nej však i priestor pre nádej a hľadanie lepšej verzie seba samej. To všetko vo svete, ktorý býva často plný zbytočných pohybov.

Existujú teplovzdušné balóny letiace nocou, nefunkčné airbagy, zmeškané Elvisove koncerty. Existuje aj samota,chlad a siréna záchranky, ktorá akoby sa vždy ponáhľala po niečo v nás. V zbierke zdanlivo izolovaných poviedok sa vnútorné súvislosti vynárajú postupne. Harstad podmanivo píše o univerzálnych ľudských pocitoch, zvlášť o osamelosti. V jeho textoch cítiť drsnosť, smútok, ale i jemnosť a nehu. Najmä však vraví, že treba vydržať – ty úžasný, jedinečný človek. Existujú totiž aj ľudia, ktorých možno milovať, priatelia, ktorí čakajú. Raz sa to obráti.

„Pre tých, ktorí žijú vo svete snov, je skutočný svet tou najnepravdepodobnejšou ríšou.“ Päťročný chlapec, ktorého mama sa nevrátila z nákupu, počas dlhých dní, mesiacov a možno aj rokov uzavretý v byte skúma jeho strnulosť a po nociach sa vyberá na iniciačné cesty po lávkach, predznamenávajúcich jeho postupné osamievanie. Osemročný Marcel z poviedky Líšky cíti ťaživú zodpovednosť za svoju chorú sestru Izabelu a na jej záchranu neváha podstúpiť najväčšiu obetu – čelí svojmu vlastnému strachu. Tínedžer Ivan z poviedky Kože odhaľuje vďaka láske k poézii a priateľstvu s Dorou tajomstvo žien, no ani toto poznanie ho neuchráni pred nevyhnutnou osamelosťou. Tri texty zbierky Melanchólia spája čosi spoločné: rozostrenie dospelých a zaostrenie na vnímanie detí. Dva rámcujúce texty prológu a epilógu sú podobenstvami o možnostiach a hraniciach ľudského poznania. Mircea Cărtărescu opäť svojim čitateľom a čitateľkám servíruje pomalý, filigránsky opis monumentálnej obraznosti maličkého sveta: vnútorného prežívania ľudského údelu osamelým človekom, ktorý, ako ukazuje v piatich poviedkach, nie je vyhradený len dospelým, ale začína sa už v hlbokom detstve v organickom prepojení sna, fantázie a svojsky videnej skutočnosti. Vydanie publikácie z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

"Co jiného je život než sérií okamžiků, které znamenají věčnost?" Milostný gay příběh z Anglie 60. let pojednávající o křehkosti lidských vztahů, o životních volbách a odvaze jít si za svým. O okamžicích, které by mohly trvat věčnost. O tom, že chceme někam patřit, a o tom, jak poznáme, že jsme nepřiplavali na špatný břeh, kde nás čeká jen konec. Mladý univerzitní student z Göteborgu přijíždí na ostrov Wight u břehů Anglie, aby tam strávil semestr studiem angličtiny. Na první pohled se ničím neliší od desítky výměnných studentů ze Švédska, kteří se v 60. letech 20. století jezdí do Anglie učit cizí jazyk. Brzy po příjezdu potkává staršího muže, profesora literatury a neúspěšného spisovatele. Poznává v něm stejné tajemství, jaké se sám pokouší skrývat, a mezi oběma muži propukne vášnivá milostná aféra, která má navzdory uvolněné atmosféře a proměnlivé době šedesátých let stále nedozírné následky pro jejich životy. Počkej na moře je komorním příběhem o přitažlivosti a oddanosti, zkoumající hloubku lidské duše na pozadí bouřlivých šedesátých let v Anglii. Jak se nám kniha líbila? Přečtěte si podrobnou recenzi na našem blogu.

Krutý svět popsaný jazykem čistým jako voda ze studánky Úkolem Boha je tvořit a úkolem lidí je pojmenovávat — říká autorka. Její románová vesnice Pravěk je středem vesmíru, leží mezi řekami Černou a Bělkou a jeho hranice střeží ze všech čtyř světových stran archandělé: Rafael, Gabriel, Michael a Uriel. Realistický příběh s fantastickými prvky se odehrává v průběhu celého dvacátého století a vypráví o ničivé síle času. Představuje nám osudy obyvatel Pravěku a jejich každodenní zápas s všedním životem poznamenaným velkými dějinnými událostmi. Jednotlivé kapitoly popisují „čas“ hrdinů románu: čas Michala a jeho ženy Jenovefy, Míši a jejího mlýnku na kávu, Klásky a její dcery Rúty nebo čas tajemné Hry, která pohltila statkáře Popělského, čas podhoubí i sadu, ale také Boha, který existuje mimo čas, ale zároveň se projevuje v čase a jeho proměnách.

Příběh střeženého města, kde se štěpí atom i lidské charaktery. Petr Weiner je nadaný jaderný fyzik, který prahne po kariéře. Jenže žije v socialistickém Československu, kde člověk s čistým štítem daleko nedojde. Zvlášť když nespolupracuje tak, jak má. Weinerovi hrozí, že jeho poslední naděje na vědeckou kariéru definitivně zhasnou. Ledaže by přijal nabídku Státní bezpečnosti — odjet do centra jaderného výzkumu Dubna v Sovětském svaze a přinést odtud informace, o které by tajná služba mohla mít zájem. Nepředvídatelný svět Dubny však diktuje vlastní pravidla.

Jak se dělají děti? Může krokodýl mluvit? A co když je váš spolužák synem Božím? Sbírka humorných, romantických i fantaskních povídek Ivana Galambici.

(Rocková) balada o zakázané lásce a o vítězství srdce nad největšími překážkami. Dokonce i pro ty, kteří lásku navždy odepsali... Novinářka Cecilia Jamesová miluje hudbu a ze všeho nejvíc rockové balady. Když tedy narazí na stopu, která ji zavede k múze autora jedné z nejznámějších rockových písní, nedokáže touze po odhalení pravdy odolat. A tak přesto, že osud jejího vlastního vztahu visí doslova na vlásku, při psaní článku pro časopis Rolling Stone zapáleně restauruje historii písně, která zaujala fanoušky, a objevuje tak klasický příběh dvou spřízněných duší, které rozdělil osud a okolnosti. Rocková hvězda Eddie Vee kdysi zpíval duší a věnoval milostné písně Saře Friedmanové, své inspiraci a první lásce. Nyní se Eddie uchyluje do anonymity a uzavírá se před minulostí. Také Sara se od jejich lásky vzdálila a odstěhovala se tisíce kilometrů daleko, aby žila život, proti kterému kdysi brojila. Eddie a Sara se Cecilii nesměle svěřují se svými zmařenými sny a ona se jim snaží dopřát šťastný konec. Přitom se naučí, že zlomená srdce lze uzdravit, tak možná i to její?

Jak by se odvíjel život Milana Kundery, kdyby se nestal spisovatelem? Jak vypadal mistrův návrat do rodného Brna pro ztracenou novelu? S kým se Kundera potká v nebi a jak asi probíhalo jeho pařížské setkání s Babišem? Román Falešný knír je originální literární hříčkou, odkazující svou strukturou i stylem k románům i esejům Milana Kundery, jehož dílo a život se staly tématem sedmi žánrově pestrých částí, do nichž je Falešný knír rozdělen. Obsah je ironicky provokativní, místy až parodický. Zároveň ale bytostně aktuální až znepokojivý. Tematizuje mediálně známou kauzu Kunderova údajného udavačství, hraje si s domněnkami, které se o Kunderovi a jeho tvorbě šířily, i s obrazem, jaký o sobě a svých textech sám spisovatel vytvářel. Děj románu zavede Kunderu i další osobnosti literární či politické scény na netušená místa i do nečekaných, mnohdy bizarních situací. Autor fabuluje nad známými i neznámými momenty spisovatelova života a činí tak nejen s hlubokou znalostí jeho osudů i díla, ale také s promyšleným humorem, v němž se mísí fraška s intelektuálně pojatou groteskou. Karel Zeithaml svůj román staví na podrobných znalostech faktů i na mediálních a společenských diskusích, které se na konto nedávno zesnulého spisovatele dlouhodobě vedly a vedou. Zpřítomňuje tím téma pro Kunderu samo o sobě důležité, tedy diskusi o oddělení či neoddělení díla od svého autora, jeho života i mediálního obrazu. Falešný knír je stejně jako Kunderovy romány knihou velice inteligentní, a navíc veskrze humornou. Představuje mistrnou persifláž a zároveň prózu, jaká nemá na tuzemské scéně obdoby.

Paul Starr je nejzáhadnější muž, jakého kdy Grace potkala. Je zároveň nadmíru úspěšným kardiologem a vypadá to, že má opravdu všechno, a to včetně manželky, která mu rozumí: Evie miluje Paula natolik, že je ochotná se o něj s Grace podělit. Annalise zachrání Paul před zlomeným srdcem a ponížením. Kasia považuje Paula za svého jediného opravdového přítele. Když po jejím boku zemře, vysvětlení, proč cestovali uprostřed noci v jednom autě, je z nečekaných starostí tou nejmenší. Nebylo přece žádným tajemstvím, že Paul žil více životů a před lidmi, které miloval, nic neskrýval. Najednou se ale zdá, že všechno bylo trochu jinak. Když se životní cesty čtyř žen protnou, vypadá to, že se teď budou ubírat jedním směrem. Jaká je pravděpodobnost, že se z nich stanou přítelkyně? Možná právě tohle si Paul celou dobu přál…

Nevděčná dcera, nehodná matka, nevrlá milenka, pokoutní obchodnice se zbraněmi, ale také altruistka, která poskytuje střechu nad hlavou quebeckým bezdomovcům, i taková je Marie-Maude, ale především věčně na útěku, vnitřně sžíraná „bílou dírou“, jak tomu sama říká. Poháněná divokými vášněmi a žízní po lásce podle svého životopisce vede život „jednonohé provazochodkyně na ostnatém drátu“. V mnohohlasém románu s mnoha nečekanými zvraty vtahuje David Goudreault čtenáře do tajemného srdce jedné ženy. V knize plné napětí a vtipu důmyslně žongluje se slovy (autor je mimo jiné mistrem světa ve slam poetry z roku 2011 v Paříži), tvoří neučesanou mozaiku různorodých textů, které v závěru knihy nabudou smyslu a čtenáři odhalí šokující pravdu. „Rodina je jako svazek balónků: vznáší se, pevně svázané, a nikdy nevíte, který z nich praskne jako první. “

Torzo posádky lode, ktorá stroskotala na opustenom divokom ostrove – to je vlastne obraz ľudstva ako takého. Železná hierarchia, napätie, antipatie, oddanosť na život a na smrť, ale aj vzbura, vražda a nezlomná viera v impérium. Nie je to hotový film?! Vie to aj Martin Scorsese, ktorý na základe knihy Davida Granna Posledná plavba lode Wager pripravuje svoj ďalší film. A chýbať pri ňom nebude ani Leonardo Di Caprio. David Grann, autor mimoriadneho dokumentárneho románu Vrahovia mesiaca kvetov nám vo svojej najnovšej knihe prináša pohľad do krutého i romantického „dreveného sveta“ dávnych zaoceánskych lodí. Napnite plachty, začína sa nezvyčajný príbeh jednej lode a jej stroskotania! V januári 1742 sa pri pobreží Brazílie vyplavila chatrná loď pozliepaná z úlomkov dreva a látky. Na jej palube bolo tridsať vychudnutých mužov, ktorí žili už len z posledných síl. Za sebou totiž mali neobyčajný príbeh. Boli to preživší z britskej lode Wager, ktorá v roku 1740 počas imperiálnej vojny so Španielskom vypravila na tajnú misiu. Pri snahe zajať španielsku galeónu plnú pokladov stroskotala loď Wager na opustenom ostrove pri pobreží Patagónie. Plavili sa viac ako sto dní a prešli takmer 4 000 kilometrov naprieč búrkami zmietaným morom. Privítali ich ako hrdinov. O šesť mesiacov neskôr pristálo na pobreží Čile ďalšie, ešte chatrnejšie plavidlo. Na tejto lodi boli len traja stroskotanci, ktorí mali na ten istý príbeh celkom iný pohľad. Tridsiatka námorníkov, ktorí pristáli v Brazílii, podľa nich neboli hrdinovia – boli to vzbúrenci. David Grann skladá z nepreberného množstva archívnych materiálov, ale aj z vlastnej skúsenosti z plavby na nehostinné čilské pobrežie príbeh, ktorý sa číta ako najlepší román. Počas uviaznutia na ostrove posádka vedená kapitánom Cheapom upadla do anarchie a bojujúce skupinky sa bili o vládu nad neúrodnou pustatinou. Obvinenia zo zrady a vraždy sa rozšírili medzi ľudí, a tak admiralita zvolala vojenský súd, aby určila, kto z preživších námorníkov hovorí pravdu. V stávke bol život a smrť – koho by súd uznal vinným, toho mohol obesiť. Dokumentárny román Davida Granna Posledná plavba lode Wager s poditulom Príbeh o stroskotaní, vzbure a vražde odhaľuje hlbší význam udalostí okolo tohto stroskotania a ukazuje nám, že pred súdom sa neocitli len kapitán a jeho posádka, ale aj samotná idea impéria. Kniha vychádza v preklade Samuela Marca.

HLEDÁM: Tři falešné přítele. Musí být vysocí, urostlí a ochotní naučit mě líbat. Jmenuju se Layla, je mi osmadvacet a nikdy jsem neměla přítele. Naštěstí mám tři přehnaně starostlivé nejlepší kamarády, kteří mi chtějí pomoct. Zack, hráč rugby s drzým úsměvem a ohromnými bicepsy. Josh, typ kluka odvedle s vyrýsovanou čelistí a vychytralým pohledem. A Luke, stříbrovlasý rozvedený muž… který je shodou okolností můj bývalý učitel. Po jednom obzvlášť nevydařeném rande jsou odhodlaní najít mi chlapa a přijdou s celou škálou cvičných rande a lekcí flirtování. Na oplátku musím jednou týdně vystoupit v jejich podcastu o vztazích. Pohoda.