Olga Tokarczuková

Nowa Ruda (német nevén Neurode) sziléziai kisváros a cseh-lengyel határon, a háború előtt Németországhoz tartozott. Az ideköltöző narrátor, rejtélyes szomszédjával, a parókakészítő Martával folytatott beszélgetései nyomán, kisebb-nagyobb történetekbő l férceli össze az őt körülvevő valóság patchworkjét. Az emlékek és álmok különböző korokból származnak az idők kezdetétől a középkoron és a 18. századon át a jelenig. Az emberi élet állandó változása és a változatlan tér és természet, a történelem é s mítoszok, apokrifek világa, az egyén emlékei és a kollektív tudattalan archetípusai együtt alkotják az örök "hely" végtelen valóságát.

Pravek - dedina uprostred Poľska, kde sa všednosť preplieta s nezvyčajnosťou, prítomnosť s mýtom a každodenný život je dôležitejší ako veľké udalosti. V búrlivom dvadsiatom storočí bojuje v Praveku niekoľko pokolení niekoľkých rodín o šťastie i budúcnosť. Ich osudy vytvárajú univerzálny príbeh o čase, pominuteľnosti a ľudskom osude. Jeden z najvýraznejších súčasných poľských románov, ktorý bol preložený do vyše dvadsiatich jazykov, už roky dojíma čitateľov na celom svete. Olga Tokarczuk (1962) je autorkou poézie, prózy, esejí, scenárov a jedna z najčítanejších a kritikmi najlepšie hodnotených poľských autorov, je dvojnásobná držiteľka prestížnej ceny Niké. Popri štúdiu psychológie pomáhala ako dobrovoľníčka v ústave pre mladistvých s poruchami správania. Neskôr pôsobila ako psychoterapeutka a vydavateľka, dnes sa naplno venuje písaniu a z česko-poľského pohraničia sa presťahovala do Vroclavi. Do slovenčiny boli zatiaľ preložené štyri jej prózy.

Opus magnum světoznámé polské autorky. Rok 1752. Podolí, součást Polského království, území ležící na dnešní západní Ukrajině, oblast osídlená křesťany, židy i muslimy. Polskou společnost soužil rozkol mezi vládnoucím královským dvorem, venkovskou šlechtou a bezzemky, jejichž síla se v osmnáctém století začala naplno projevovat. Díky kvetoucímu obchodu s muslimským světem docházelo k bohaté kulturní výměně. Pozvolný hospodářský a morální úpadek však plíživě pronikal do všech pater společnosti, která se pokoušela nalézt viníka. Židé mezitím čekali na svou příležitost k emancipaci. Podstatná část příběhu se odehrává i v židovském městě Brünn, tedy v Brně, ale i v jiných středoevropských městech, takže se čtenáři nabízí zvláštní paralela se současným dramatickým střetem s jinými kulturami. Díky poutavému vyprávění Olgy Tokarczukové získáváme neodbytný pocit, že tento střet je v této části světa přítomen odpradávna. Román je obrazem dávného Polska, mocného a vlivného království na vrcholu své státnosti, ale zároveň těsně před pádem do osudové propasti zájmů sousedních mocností.

Hlavní hrdinkou příběhu je Janina Duszejko, stavební inženýrka, která si musí vydělávat na živobytí jako učitelka angličtiny a zeměpisu na škole v Kladské kotlině, na česko-polském pomezí. V zimě pracuje také jako správkyně letních bytů. Její vášní je astrologie a nade vše miluje zvířata. Snaží se jim všemožně pomáhat a chránit je, bojuje proti lidem, kteří jim ubližují. Varuje před nerozvážným ničením přírody, vidí lidské osudy vepsané do hvězd. Patří k okruhu nadšených čtenářů anglického básníka Williama Blakea (název knihy je citát z jeho básně). Jednoho dne je Janinin soused nalezen mrtvý. Následuje další vražda a pak další... Pytláci i významní členové společnosti záhadně umírají. Jen zvířata jsou němými svědky. O těchto vraždách hrdinka něco ví, policie ji však ignoruje - jenže Janina Duszejko dokáže číst ve hvězdách... Vydání s filmovou obálkou Film Přes kosti mrtvých je natočen na motivy knižního morálního thrilleru spisovatelky Olgy Tokarczukové ze současného česko-polského pohraničí, který vyšel v českém překladu Petra Vidláka v nakladatelství Host pod názvem Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých.

V Polsku je vydání poslední knihy Olgy Tokarczukové považováno za literární událost roku 2007, a podle mnohých je to opravdu nejlepší kniha známé autorky. Nový, dlouho očekávaný román, kterému zasvětila tři roky práce, je odvážným dílem, v němž vypovídá hodně o sobě a svém vidění světa. Běguni (Poutníci) byli příslušníci ruské pravoslavné sekty z osmnáctého století. Věřili, že svět je dílem ďábla a ten má největší moc nad lidmi, kteří stojí na místě. Tokarczuková píše, že se setkala s dnešními běguny, kteří neustále jezdí moskevským metrem. Děj není založen na osudech postav ani na příběhu, je postaven na kulturním fenoménu: cestování. Proč lidé cestují, proč nezůstávají na místě? Odkud se bere lidský nepokoj, potřeba přemísťovat se? Jsme všichni nomády, pro které je překonávání prostoru smyslem života? Autorka popisuje svět dnešních poutníků, kteří s sebou vozí svou cestovatelskou výbavu (miniaturní šampony, skládací zubní kartáčky, pantofle), své nemoci z časových posunů a vlastní jazyk. Návštěva tohoto světa je díky autorčinu vypravěčskému mistrovství velkým zážitkem.

"Éjszakánként szinte akaratom ellenére más, még tarkább ösvényekre vitt az internet - felvonultatta előttem a szentek, vagyis inkább földi maradványaik halál utáni sorsát, az ujjak, bokák, hajfürtök, a testből kivágott szívek, lenyisszantott fejek imádatát. (...) És a szent testek elrablását, a halottak felosztását, a csodásan megsokszorozódó szíveket, kezeket, sőt, a Kisjézus fitymáit (sacrum preputium). Egy aukciós oldal archív ajánlatai között szentek testének darabkái szerepeltek. Az első megjelenített találat Kapisztrán János ereklyetartójavolt a belezárt ereklyével együtt - 680 złotyért kínálták az Allegro honlapon." Petneki Noémi fordítása Olga Tokarczuk a kortárs lengyel irodalom egyik legnagyobb alakja. Az 1962-ben született írónő pszichoterapeutaként kezdte pályáját. A kilencvenes évektől jelennek meg szépirodalmi írásai, amelyek sorra nyerik el a legrangosabb lengyel és nemzetközi irodalmi díjakat. A 2018-ban megjelent Bizarr történetek novellái szürreális elemekben bővelkedő, többnyire nyugtalanító írások, amelyekben felbukkan Tokarczuk megannyi fontos témája, a lét nagy kérdései, az ember és a természet viszonya és a nemiség.

Egy sziléziai falu lakója rejtélyes körülmények között meghal. Szomszédja, Janina Duszejko egy nyomra bukkan, amelyet elárul a rendőröknek. De senki sem akar hinni az elméletében. A nyugdíjas tanítónőt és állatvédőt jó szándékú, de zavaros fejű vénasszonynak gondolják, aki túl sokat foglalkozott asztrológiával. Egy újabb haláleset után azonban egyre többen veszik fontolóra a szavait... A friss Nobel-díjas Olga Tokarczuk lebilincselő "ökológiai-morális thrilleréből" Agneszka Holland készített filmet, angol fordítása pedig felkerült az idei Nemzetközi Booker-díj rövid listájára. OLGA TOKARCZUK (1962) az egyik legolvasottabb lengyel író, könyvei 34 nyelven jelentek meg. Végzettsége szerint pszichológus. Egyetemi tanulmányai idején önkéntesként viselkedészavaros serdülők pszichiátriai gondozóintézetében dolgozott. 1985-től terapeutaként praktizált, és Jungot tanulmányozta, ami hatással volt írásaira is. Első regényéért (Az Őskönyv nyomában, 1993; magyarul: 2000) rögtön elnyerte a Kocielski Alapítvány díját. Az igazi áttörést azonban Őskor és más idők (1996; magyarul: 2011) és Nappali ház, éjjeli ház (1998; magyarul: 2014) című regényei hozták meg számára. Két könyvét is (Begunok, 2007; Jakub könyvei, 2014) a legrangosabbnak számító lengyel irodalmi díjjal (NIKE) jutalmazták; előbbi regénye 2018-ban a Nemzetközi Booker-díjat is elnyerte. Olga Tokarczuk életművéért idén megkapta az egy év késéssel kiosztott, 2018-as irodalmi Nobel-díjat. KÖRNER GÁBOR (1969) fordító, lengyel és ukrán szakon végzett az ELTE-n. 1996-1998 között a JAK Világirodalmi Sorozatot szerkesztette. 1999-ben a Nemzeti Kulturális Alap alkotói ösztöndíjasa, 2006-ban Babits Mihály-ösztöndíjas volt. 2005-ben a Lengyel Köztársaság kulturális minisztere a Lengyel Kultúráért Érdeméremmel tüntette ki. 2011-ben József Attila-díjat kapott.

Svět je čím dál bizarnější. Překvapivé a nepředvídatelné povídky od držitelky Nobelovy ceny za literaturu. Odkud se bere pocit podivnosti? Je podivnost vlastností světa, nebo se skrývá spíše v nás samých? Slovo „bizarní“ pochází z francouzského bizarre, které znamená „divný“, „zvláštní“, ale také „překvapivý“. A právě taková — udivující a mimo všechny kategorie — je nejnovější kniha Olgy Tokarczukové. Deset povídek, každá se odehrává v jiném prostoru: ve Volyni během vpádu švédských vojsk, v současném Švýcarsku, ve vzdálené Asii, na imaginárních místech. Proměnlivý rytmus povídek udržuje čtenáře v napětí, takže si ani na chvíli není jistý, co se stane na další stránce. Autorka jej vyvádí z rovnováhy, vystrkuje z komfortní zóny a ukazuje, že svět je čím dál méně srozumitelný. Prvky grotesky, černého humoru, fantastiky a hororu odhalují, že v realitě nic není takové, jak to na první pohled vypadá

Kdyby se na nás někdo podíval z výšky, spatřil by svět plný uspěchaných, zpocených a unavených lidí a jejich zpožděných, ztracených duší Byl jednou jeden člověk, který příliš často a příliš rychle pracoval a svou duši nechal už dávno někde daleko za sebou. Bez duše se mu nežilo špatně spal, jedl, chodil do práce, řídil auto, a dokonce hrál tenis. Časem však nabyl dojmu, že se svět kolem něj jaksi zploštil. Připadalo mu, jako by se pohyboval po hladkém listu papíru v sešitě na matematiku, po papíru pokrytém hustou mřížkou malých čtverečků. První kniha nositelky Nobelovy ceny Olgy Tokarczukové vyprávěná nejen slovy, ale především obrazem. Dojemnému příběhu o trpělivosti, vnímavosti a návratu k sobě samému vdechla duši výtvarnice Joanna Concejová. Její něžné, melancholické ilustrace dávají čtenáři ohromný prostor, aby se zastavil a navázal rozhovor s vlastním nitrem. Je to pohádka pro dítě, které dřímá v dospělém člověku. Pro toho, kdo už má něco odžito a začínají na něj doléhat otázky pomíjivosti. Olga Tokarczuková, Wyborcza.pl

Detektívny príbeh o tom, kto zabíja miestnych poľovníkov a pytliakov v poľskom mestečku. Alebo rozprava o právach zvierat. Alebo ekologický thriller s feministickým pozadím. Alebo všetko v jednom - tak by sa dal charakterizovať román Cez kosti mŕtvych pluh svoj veď, ktorý je zábavnou a dojemnou zmesou všetkého zmieneného a dôkazom Tokarczukovej všestrannosti a rozhľadu. Hlavnou hrdinkou príbehu je Janina Duszejková, stavebná inžinierka, ktorá si zarába na živobytie ako učiteľka angličtiny a zemepisu na škole v Kladskej kotline na česko-poľských hraniciach. V zime pracuje aj ako správkyňa letných bytov. Jej vášňou je astrológia a nadovšetko miluje zvieratá. Snaží sa im všemožne pomáhať a chrániť ich, bojuje proti ľuďom, ktorí im ubližujú. Varuje pred nerozvážnym ničením prírody, vidí ľudské osudy vpísané do hviezd. Jedného dňa nájdu Janininho suseda mŕtveho. A po ňom ďalšieho. Pytliaci a významní členovia spoločnosti záhadne umierajú. Nemými svedkami sú zvieratá. Janina Duszejková vie o tom svoje, ale polícia ju ignoruje. Filmovú adaptáciu románu pripravila známa poľská režisérka Agnieszka Holland.

Az elmúlt évek egyik leghíresebb és legszélesebb körben vitatott és méltatott nagyregénye. Lengyelországban a Nike-díjat, Nagy-Britanniában a "Man Booker International" díjat nyerte el. A szerző 2019-ben megkapta az Irodalmi Nobel-díjat. Olga Tokarczuk könyvének hősei nomádok, örök utazók. Nők, akik tartalék fogkefét hordanak kézitáskájukban arra az esetre, ha sürgősen útra kell kelniük, és férfiak, akik tíz perc alatt képesek utazásra készen összepakolni minden holmijukat. Saját határaikon túllépő figurák, akikkel együtt a Világegyetem végtelenségét élhetjük át, amíg tart az utazás. Ez a regény egyszerre szól az emberi testről, az életről, a halálról, a mozgásról és a vándorlásról. Szereplői között ott találjuk Philip Verheyent, aki a tizenhetedik században saját amputált lábát boncolta fel és rajzolta meg anatómiai pontossággal. De ott van Angelo Soliman is, az Észak-Amerikában született fekete rabszolga, később Kazinczy Ferenc barátja, akinek holttestét császári parancsra kitömték és kiállították a bécsi Természettudományi Múzeumban. De ott van annak a huszonegyedik századi férfinak a szívszaggató története is, akinek felesége és gyermeke egy horvát szigeten tűnik el rejtélyes körülmények között. Olga Tokarczuk fantáziával és provokációval teli történetei korunk felszíne alá vezetik olvasójukat, emberi létezésünk valódi mélységeibe.

Pravek – dedina uprostred Poľska, kde sa všednosť preplieta s nezvyčajnosťou, prítomnosť s mýtom a každodenný život je dôležitejší ako veľké udalosti. V búrlivom dvadsiatom storočí bojuje v Praveku niekoľko pokolení niekoľkých rodín o šťastie i budúcnosť. Ich osudy vytvárajú univerzálny príbeh o čase, pominuteľnosti a ľudskom osude. Jeden z najvýraznejších súčasných poľských románov, ktorý bol preložený do vyše dvadsiatich jazykov, už roky nachádza čitateľov na celom svete. Jeho autorka získala Nobelovu cenu za literatúru.

Hlavní hrdinkou příběhu je Janina Duszejko, stavební inženýrka, která si musí vydělávat na živobytí jako učitelka angličtiny a zeměpisu na škole v Kladské kotlině, na česko-polském pomezí. V zimě pracuje také jako správkyně letních bytů. Její vášní je astrologie a nade vše miluje zvířata. Snaží se jim všemožně pomáhat a chránit je, bojuje proti lidem, kteří jim ubližují. Varuje před nerozvážným ničením přírody, vidí lidské osudy vepsané do hvězd. Patří k okruhu nadšených čtenářů anglického básníka Williama Blakea (název knihy je citát z jeho básně). Jednoho dne je Janinin soused nalezen mrtvý. Následuje další vražda a pak další... Pytláci i významní členové společnosti záhadně umírají. Jen zvířata jsou němými svědky. O těchto vraždách hrdinka něco ví, policie ji však ignoruje - jenže Janina Duszejko dokáže číst ve hvězdách... Vydání s filmovou obálkou Film Přes kosti mrtvých je natočen na motivy knižního morálního thrilleru spisovatelky Olgy Tokarczukové ze současného česko-polského pohraničí, který vyšel v českém překladu Petra Vidláka v nakladatelství Host pod názvem Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých.