Olga Tokarczuková strana 3 z 5

Bol raz jeden človek, ktorý veľa pracoval, žil veľmi rýchlo a svoju dušu nechal niekde ďaleko za sebou. Spal, jedol, pracoval, šoféroval auto a dokonca hral tenis... Niekedy mal však dojem, že svet okolo neho je príliš plochý, akoby sa pohyboval po hladkom hárku poznámkového bloku, hárku štvorčekového papiera. Prvá kniha nobelistky Olgy Tokarczukovej, ktorá prehovára k čitateľovi nielen slovami, ale aj obrázkami. Ilustrátorka Joanna Concejo k jej textu vytvorila paralelný príbeh ukrytý v obrazoch. Hlboko dojemná kniha o čakaní, trpezlivosti a všímavosti. Výnimočne krásny knižný zážitok.

From the incomparably original Polish writer Olga Tokarczuk, Flights interweaves reflections on travel with an in-depth exploration of the human body, broaching life, death, motion, and migration. Chopin's heart is carried back to Warsaw in secret by his adoring sister. A woman must return to her native Poland in order to poison her terminally ill high school sweetheart, and a young man slowly descends into madness when his wife and child mysteriously vanish during a vacation and just as suddenly reappear. Through these brilliantly imagined characters and stories, interwoven with haunting, playful, and revelatory meditations, Flights explores what it means to be a traveler, a wanderer, a body in motion not only through space but through time. Where are you from? Where are you coming in from? Where are you going? we call to the traveler. Enchanting, unsettling, and wholly original, Flights is a master storyteller's answer.

With Drive Your Plow Over the Bones of the Dead, Man Booker International Prize-winner Olga Tokarczuk returns with a subversive, entertaining noir novel. In a remote Polish village, Janina Duszejko, an eccentric woman in her sixties, recounts the events surrounding the disappearance of her two dogs. She is reclusive, preferring the company of animals to people; she's unconventional, believing in the stars; and she is fond of the poetry of William Blake, from whose work the title of the book is taken. When members of a local hunting club are found murdered, Duszejko becomes involved in the investigation. By no means a conventional crime story, this existential thriller by 'one of Europe's major humanist writers' (Guardian) offers thought-provoking ideas on our perceptions of madness, injustice against marginalized people, animal rights, the hypocrisy of traditional religion, belief in predestination - and caused a genuine political uproar in Tokarczuk's native Poland.

In a remote Polish village, Janina devotes the dark winter days to studying astrology, translating the poetry of William Blake, and taking care of the summer homes of wealthy Warsaw residents. Her reputation as a crank and a recluse is amplified by her not-so-secret preference for the company of animals over humans. Then a neighbor, Big Foot, turns up dead. Soon other bodies are discovered, in increasingly strange circumstances. As suspicions mount, Janina inserts herself into the investigation, certain that she knows whodunit. If only anyone would pay her mind . . . A deeply satisfying thriller cum fairy tale, Drive Your Plow over the Bones of the Dead is a provocative exploration of the murky borderland between sanity and madness, justice and tradition, autonomy and fate. Whom do we deem sane? it asks. Who is worthy of a voice?

Egy sziléziai falu lakója rejtélyes körülmények között meghal. Szomszédja, Janina Duszejko egy nyomra bukkan, amelyet elárul a rendőröknek. De senki sem akar hinni az elméletében. A nyugdíjas tanítónőt és állatvédőt jó szándékú, de zavaros fejű vénasszonynak gondolják, aki túl sokat foglalkozott asztrológiával. Egy újabb haláleset után azonban egyre többen veszik fontolóra a szavait... A friss Nobel-díjas Olga Tokarczuk lebilincselő "ökológiai-morális thrilleréből" Agneszka Holland készített filmet, angol fordítása pedig felkerült az idei Nemzetközi Booker-díj rövid listájára. OLGA TOKARCZUK (1962) az egyik legolvasottabb lengyel író, könyvei 34 nyelven jelentek meg. Végzettsége szerint pszichológus. Egyetemi tanulmányai idején önkéntesként viselkedészavaros serdülők pszichiátriai gondozóintézetében dolgozott. 1985-től terapeutaként praktizált, és Jungot tanulmányozta, ami hatással volt írásaira is. Első regényéért (Az Őskönyv nyomában, 1993; magyarul: 2000) rögtön elnyerte a Kocielski Alapítvány díját. Az igazi áttörést azonban Őskor és más idők (1996; magyarul: 2011) és Nappali ház, éjjeli ház (1998; magyarul: 2014) című regényei hozták meg számára. Két könyvét is (Begunok, 2007; Jakub könyvei, 2014) a legrangosabbnak számító lengyel irodalmi díjjal (NIKE) jutalmazták; előbbi regénye 2018-ban a Nemzetközi Booker-díjat is elnyerte. Olga Tokarczuk életművéért idén megkapta az egy év késéssel kiosztott, 2018-as irodalmi Nobel-díjat. KÖRNER GÁBOR (1969) fordító, lengyel és ukrán szakon végzett az ELTE-n. 1996-1998 között a JAK Világirodalmi Sorozatot szerkesztette. 1999-ben a Nemzeti Kulturális Alap alkotói ösztöndíjasa, 2006-ban Babits Mihály-ösztöndíjas volt. 2005-ben a Lengyel Köztársaság kulturális minisztere a Lengyel Kultúráért Érdeméremmel tüntette ki. 2011-ben József Attila-díjat kapott.

Román Olgy Tokarczukové by bylo možno označit za „morální thriller“. Hlavní hrdinkou příběhu je Jana Dušejková, stavební inženýrka, která si musí vydělávat na živobytí jako učitelka angličtiny na škole v Kladské kotlině na česko-polském pomezí. V zimě pracuje také jako správkyně letních bytů. Její vášní je astrologie a nadevše miluje zvířata. Snaží se jim všemožně pomáhat a chránit je, bojuje proti lidem, kteří jim ubližují. Varuje před nerozvážným ničením přírody, vidí lidské osudy vepsané do hvězd. Patří k okruhu nadšených čtenářů anglického básníka Williama Blakea (název knihy je citát z jeho básně). Jednoho dne je Janin soused nalezen mrtvý. Následuje další vražda a pak další… Pytláci i významní členové společnosti záhadně umírají. Jen zvířata jsou němými svědky. Hrdinka o těchto vraždách něco ví, policie ji však neposlouchá - jenže Jana Dušejková dokáže číst ve hvězdách…

V Polsku je vydání poslední knihy Olgy Tokarczukové považováno za literární událost roku 2007, a podle mnohých je to opravdu nejlepší kniha známé autorky. Nový, dlouho očekávaný román, kterému zasvětila tři roky práce, je odvážným dílem, v němž vypovídá hodně o sobě a svém vidění světa. Běguni (Poutníci) byli příslušníci ruské pravoslavné sekty z osmnáctého století. Věřili, že svět je dílem ďábla a ten má největší moc nad lidmi, kteří stojí na místě. Tokarczuková píše, že se setkala s dnešními běguny, kteří neustále jezdí moskevským metrem. Děj není založen na osudech postav ani na příběhu, je postaven na kulturním fenoménu: cestování. Proč lidé cestují, proč nezůstávají na místě? Odkud se bere lidský nepokoj, potřeba přemísťovat se? Jsme všichni nomády, pro které je překonávání prostoru smyslem života? Autorka popisuje svět dnešních poutníků, kteří s sebou vozí svou cestovatelskou výbavu (miniaturní šampony, skládací zubní kartáčky, pantofle), své nemoci z časových posunů a vlastní jazyk. Návštěva tohoto světa je díky autorčinu vypravěčskému mistrovství velkým zážitkem.

Winner of the Man Booker International Prize 2018 Flights, a novel about travel in the twenty-first century and human anatomy, is Olga Tokarczuk’s most ambitious to date. It interweaves travel narratives and reflections on travel with an in-depth exploration of the human body, broaching life, death, motion, and migration. From the seventeenth century, we have the story of the Dutch anatomist Philip Verheyen, who dissected and drew pictures of his own amputated leg. From the eighteenth century, we have the story of a North African-born slave turned Austrian courtier stuffed and put on display after his death. In the nineteenth century, we follow Chopin’s heart as it makes the covert journey from Paris to Warsaw. In the present we have the trials of a wife accompanying her much older husband as he teaches a course on a cruise ship in the Greek islands, and the harrowing story of a young husband whose wife and child mysteriously vanish on a holiday on a Croatian island. With her signature grace and insight, Olga Tokarczuk guides the reader beyond the surface layer of modernity and towards the core of the very nature of humankind.

Hlavní hrdinkou příběhu je Janina Duszejko, stavební inženýrka, která si musí vydělávat na živobytí jako učitelka angličtiny a zeměpisu na škole v Kladské kotlině, na česko-polském pomezí. V zimě pracuje také jako správkyně letních bytů. Její vášní je astrologie a nade vše miluje zvířata. Snaží se jim všemožně pomáhat a chránit je, bojuje proti lidem, kteří jim ubližují. Varuje před nerozvážným ničením přírody, vidí lidské osudy vepsané do hvězd. Patří k okruhu nadšených čtenářů anglického básníka Williama Blakea (název knihy je citát z jeho básně). Jednoho dne je Janinin soused nalezen mrtvý. Následuje další vražda a pak další... Pytláci i významní členové společnosti záhadně umírají. Jen zvířata jsou němými svědky. O těchto vraždách hrdinka něco ví, policie ji však ignoruje - jenže Janina Duszejko dokáže číst ve hvězdách... Vydání s filmovou obálkou Film Přes kosti mrtvých je natočen na motivy knižního morálního thrilleru spisovatelky Olgy Tokarczukové ze současného česko-polského pohraničí, který vyšel v českém překladu Petra Vidláka v nakladatelství Host pod názvem Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých.

Opus magnum světoznámé polské autorky. Rok 1752. Podolí, součást Polského království, území ležící na dnešní jihozápadní Ukrajině, oblast osídlená křesťany, židy i muslimy. Polskou společnost soužil rozkol mezi královským dvorem, venkovskou šlechtou a bezzemky, jejichž síla se v osmnáctém století začala naplno projevovat. Díky kvetoucímu obchodu s muslimským světem docházelo k bohaté kulturní výměně. Pozvolný hospodářský a morální úpadek však plíživě pronikal do všech pater společnosti, a ta se pokoušela nalézt viníka. Židé mezitím čekali na svou příležitost k emancipaci. Podstatná část příběhu se odehrává i v židovském městě Brünn, tedy v Brně, ale ocitneme se i v jiných evropských městech. Čtenáři se tak nabízí zvláštní paralela se současným dramatickým střetem s jinými kulturami. Díky poutavému vyprávění Olgy Tokarczukové získáváme neodbytný pocit, že mezikulturní střet je v této části světa přítomen odpradávna. Román je obrazem dávného Polska, mocného a vlivného království na vrcholu své státnosti, ale zároveň těsně před pádem do osudové propasti zájmů sousedních mocností.

Opus magnum světoznámé polské autorky. Rok 1752. Podolí, součást Polského království, území ležící na dnešní západní Ukrajině, oblast osídlená křesťany, židy i muslimy. Polskou společnost soužil rozkol mezi vládnoucím královským dvorem, venkovskou šlechtou a bezzemky, jejichž síla se v osmnáctém století začala naplno projevovat. Díky kvetoucímu obchodu s muslimským světem docházelo k bohaté kulturní výměně. Pozvolný hospodářský a morální úpadek však plíživě pronikal do všech pater společnosti, která se pokoušela nalézt viníka. Židé mezitím čekali na svou příležitost k emancipaci. Podstatná část příběhu se odehrává i v židovském městě Brünn, tedy v Brně, ale i v jiných středoevropských městech, takže se čtenáři nabízí zvláštní paralela se současným dramatickým střetem s jinými kulturami. Díky poutavému vyprávění Olgy Tokarczukové získáváme neodbytný pocit, že tento střet je v této části světa přítomen odpradávna. Román je obrazem dávného Polska, mocného a vlivného království na vrcholu své státnosti, ale zároveň těsně před pádem do osudové propasti zájmů sousedních mocností.

Nowa Ruda (német nevén Neurode) sziléziai kisváros a cseh-lengyel határon, a háború előtt Németországhoz tartozott. Az ideköltöző narrátor, rejtélyes szomszédjával, a parókakészítő Martával folytatott beszélgetései nyomán, kisebb-nagyobb történetekbő l férceli össze az őt körülvevő valóság patchworkjét. Az emlékek és álmok különböző korokból származnak az idők kezdetétől a középkoron és a 18. századon át a jelenig. Az emberi élet állandó változása és a változatlan tér és természet, a történelem é s mítoszok, apokrifek világa, az egyén emlékei és a kollektív tudattalan archetípusai együtt alkotják az örök "hely" végtelen valóságát.

V Polsku je vydání poslední knihy Olgy Tokarczukové považováno za literární událost roku 2007, a podle mnohých je to opravdu nejlepší kniha známé autorky. Nový, dlouho očekávaný román, kterému zasvětila tři roky práce, je odvážným dílem, v němž vypovídá hodně o sobě a svém vidění světa. Běguni (Poutníci) byli příslušníci ruské pravoslavné sekty z osmnáctého století. Věřili, že svět je dílem ďábla a ten má největší moc nad lidmi, kteří stojí na místě. Tokarczuková píše, že se setkala s dnešními běguny, kteří neustále jezdí moskevským metrem. Děj není založen na osudech postav ani na příběhu, je postaven na kulturním fenoménu: cestování. Proč lidé cestují, proč nezůstávají na místě? Odkud se bere lidský nepokoj, potřeba přemísťovat se? Jsme všichni nomády, pro které je překonávání prostoru smyslem života? Autorka popisuje svět dnešních poutníků, kteří s sebou vozí svou cestovatelskou výbavu (miniaturní šampony, skládací zubní kartáčky, pantofle), své nemoci z časových posunů a vlastní ja