Najnovšie - Biografie - Životopisy strana 44 z 87

Autobiograficky pojaté vyprávění pamětníka studené války působícího v Ústředním orgánu státní správy přináší neotřelý pohled na nedávnou etapu moderních dějin Československa. Autor předznamenává své vyprávění rozvernou tezí, podle níž se hodnocení historických etap odvíjí ve třech fázích: v první mají hlavní slovo ideobachaři s patentem na jediné správné vidění minulosti, kteří dělí historická fakta na přípustná a nepřípustná; po nich přicházejí revizionisté, kteří závěry ideobachařů vyvracejí, přičemž fakta třídí na použitelná a nepoužitelná; teprve pak se ujímají slova skuteční historici, kteří fakta necenzurují, ale shromažďují a studují.

Když přebíral v roce 2019 Miroslav Hampl Cenu Paměti národa, proběhl mu hlavou nejtěžší úsek jeho života, na který se snažil celou dobu zapomenout. Jáchymov, komunistický lágr, kam ho odsoudili k těžké dřině a ponižování. Vyučený žák Baťovy školy se v padesátých letech musel na dobu jednoho roku povinně zapojit do těžkého průmyslu. Stavba mládeže, ostravské doly, nebo Jáchymov? Vybral si třetí možnost v domnění, že se mu odsud podaří uskutečnit tajný sen, prchnout přes hranice na Západ. Na šachtě pomohl k útěku vězni Bohuslavu Pánkovi, akce byla odhalena a s ostatními, kteří se zapojili, byl odsouzen ke třem letům na práci v uranových dolech. Po odpykání poloviny trestu byl díky amnestii v roce 1953 propuštěn. Strastiplný život vězňů i pozdější zařazení do obyčejného života se stalo námětem ” jáchymovské“ novely. Žádná rehabilitace, Pamětní odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu z r. 2013, ani poslední Cena Paměti národa nezmírní Miroslavu Hamplovi děsivé zážitky a těžce poškozené zdraví.

Ve svých 11 letech jsem onemocněl tak, že jsem se nemohl ani hnout. Netušil jsem, co mě čeká. Když jsem se dozvěděl, že mám obrnu, bylo mi, jako kdyby do mě někdo vrazil nůž. Moje maminka totiž prodělala dětskou obrnu, když mi byly dva roky, a zůstala ochrnutá tak, že nemohla chodit. Měl jsem hrůzu z toho, že budu nadosmrti mrzák. Rozhodl jsem se s nemocí bojovat a do boje dát všechno.

Třetí díl pamětí Otakara Husáka začínají jeho záměry do budoucna. Po skončení bojů o Slovensko chtěl opustit armádu, věnovat se podnikání a také se oženil. Prezident Masaryk s ním ale měl jiné plány! Husák tak pokračoval ve službě, byl povýšen na generála a s ministrem Benešem se podílel na vyjednávání prvních spojeneckých smluv v Jugoslávii a Rumunsku. Mladou republiku však trápila politická nestabilita, která vyústila ve vznik úřednické vlády Jana Černého. V té byl na prezidentovo doporučení jmenován ministrem národní obrany. Stal se tak budovatelem armády, o jejíž celkovou budoucnost musel bojovat na všech frontách. Nechybí tak přiblížení polemik a diskusí v parlamentu, senátu i na stránkách tehdejšího tisku, přičemž nezapomíná přiblížit některé, dnes již téměř zapomenuté politiky té doby. Prostřednictvím korespondence a dochovaných dokumentů se také vrací k situaci a historii československé legie v Rusku v letech 1919–1920. Maximální pracovní nasazení a stres však zanechaly stopy na jeho zdraví.

Kto je najbohatší muž všetkých čias? Mark Zuckerberg? Elon Musk? Bill Gates? Ani náhodou. Ponorme sa hlbšie do dejín. Tento muž financoval veľké vojenské výpravy, ale aj Magalhaesovu plavbu okolo sveta. Zoznámte sa s Jakobom Fuggerom, najväčším bankárom a obchodníkom všetkých čias! Kto vlastne bol tento Rockefeller renesancie?

Kniha je prvním svazkem edice věnovaným vzpomínkám novodobých válečných veteránů. Autor se po ustavení mírové mise UNPROFOR v roce 1991 stal jedním z vojenských psychologů vyšetřujících ve Výcvikové základně mírových sil OSN v Českém Krumlově uchazeče o službu v jednotkách OSN. Od března 1992 na území bývalé Jugoslávie působil československý prapor, který byl v dubnu 1993 vystřídán českým praporem. Josef Falář strávil jako psycholog českého praporu na území oficiálně neuznané Republiky Srbská Krajina celý rok. Kniha obsahuje zajímavé informace o vzniku, působení, rozmístění a úkolech našich jednotek v rámci mise UNPROFOR. Očima vojáků jsou podány úsměvné i tragické zážitky převážně z období od dubna do září roku 1993. Text je proložen unikátními dosud nepublikovanými dokumenty a fotografiemi pořízenými přímými účastníky mise. 

Legenda slovenskej populárnej hudby Janko Lehotský rozpráva príbeh svojho života. Spevák, klavirista a skladateľ otvára trinástu komnatu svojho detstva a mladosti, spomína na časy účinkovania v slávnom V-klube a v zahraničných baroch, i na roky, keď ako kapelník skupiny Modus slávil najväčšie úspechy. Autorka Marika Eisler Studeničová zámerne zachovala autentickosť Lehotského dadaistického prejavu, čím odkrýva jeho svojrázny zmysel pre humor. Súčasťou knihy sú okrem bohatého obrazového materiálu aj príspevky jeho priateľov a spolupracovníkov ako Marika Gombitová, Milan Lasica, Miro Žbirka, Peter Lipa, Laco Lučenič, Kamil Peteraj, Boris Filan a mnohí ďalší. Komu sa kniha môže páčiť: Všetkým fanúšikom Janka Lehotského a skupiny Modus.

Spomienky lekára, politika a spisovateľa, ktorý stál pri zrode Československa. V období od roku 1906 do roku 1918 bol maďarskými úradmi niekoľkokrát zatknutý a rovnako ako Andrej Hlinka, aj on bol uväznený. Po prepustení sa podieľal na vzniku ČSR a bol krátko po vzniku republiky ministrom s plnou mocou pre správu Slovenska.

JonBenét Patricia Ramsey - dětská královna krásy, která byla brutálně zavražděna ve svých šesti letech (a možná i znásilněna) ve svém domě v noci z 25. na 26. prosince 1996. Případ není oficiálně vyřešen a stal se jedním z nejzáhadnějších v americké historii.

Krátkosť pozemskej púte francúzskej filozofky, mystičky, odborárskej aktivistky Simone Weilovej (1909 - 1943), ktorú Albert Camus označil za „jediného veľkého ducha našej doby", akoby bola úmerná hĺbke jej záberu, zračiacej sa v jej textoch. Súc od detstva vedená či vydaná napospas vysokému nároku na obnaženosť a čistotu vlastných postojov, dala neskôr tomuto imperatívu tvar vo svojich textoch vďaka rozsiahlemu vzdelaniu a neústupčivo, ba voči sebe samej neľútostne pestovanej schopnosti analyzovať „ľudskú mechaniku". Filozofia podľa nej „nenapreduje, nevyvíja sa", to, čo je v nej najpodstatnejšie, je jednota a totožnosť skutočnej múdrosti naprieč časom, čiže dotyk s večnosťou. Preto Weilová môže odmietnuť konceptuálne systematizácie, v ktorých sa skrýva totalitárna a napokon celkom imaginárna ambícia racionality na obsiahnutie celej Skutočnosti. Weilovej ide o „poznanie celou dušou" a jej zošity, ktorých drobná časť tvorí túto knihu, vypovedajú o poctivom a vytrvalom zápase ľudskej bytosti o vlastnú očistu a odkrytie absolútneho základu svojho bytia. Autorom výberu z Weilovej zápiskov, ako aj samotného názvu Tiaž a milosť, bol jej priateľ, katolícky orientovaný spisovateľ, básnik a filozof Gustave Thibon (1903 - 2001).

Najväčší športový škandál v dejinách. V roku 2015 došlo k pozastaveniu akreditácie Ruského antidopingového centra vo Svetovej antidopingovej organizácii (World Anti-Doping Agency). Príčinou bolo odhalenie dôkladne premysleného a štátom sponzorovaného dopingového programu na olympiáde v Soči (2014). Zmes steroidov, ktorej obsah je takmer nevypátrateľný, je známa aj pod názvom „koktail Vojvodkyňa“. Za jeho prípravou, manipuláciami so vzorkami moču a prepracovaným plánom na zahalenie stôp stojí Grigorij Rodčenkov. Príbeh, ktorý neprestáva fascinovať a zároveň šokovať celý svet, spracoval v oceňovanom dokumentárnom filme už Bryan Fogel. V knihe Rodčenkovova aféra (The Rodchenkov Affair: How I Brought Down Russias' s Secret Doping Empire, 2020) nájdete jeho úplnú a nepozmenenú verziu, podanú s otvorenosťou vyrážajúcou dych. Text zachytáva autorovo detstvo za železnou oponou, jeho prvý kontakt so svetom dopingu, keď mal dvadsaťdva rokov a študoval na Moskovskej štátnej univerzite, ako aj jeho pracovnú kariéru v Sovietskom olympijskom výbore. Ide o neuveriteľné rozprávanie, ktoré odhaľuje masívne zmanipulovaný systém, pokrytectvo a morálne dilemy nesmiernych rozmerov.

Renata vždy snila o kariéře, kdy by mohla cestovat po světě a dělat, co se jí líbí. A jeden výlet do Prahy slibuje přesně to. Svobodu, peníze, slávu. Renata se brzy stává hvězdou pornografických focení i videí a svět jí leží u nohou. Nebo ne? Autobiografický román z branže, ve které je Česká republika světová.

Autor předkládá novou prózu, která vznikla přepracováním stejnojmenné povídky. Podle této knihy připravuje režisér Milan Cieslar (mj. Krev zmizelého, Pramen života apod.) nový film. V příběhu se setkáváme s Jitkou Thelénovou, vychovávanou v Pražském ústavu pro rasově čisté dívky. Tam se dostala po smrti svých rodičů, kteří se stali obětí teroru po atentátu na Heydricha. V hlavní hrdince se sváří právě probuzená ženskost s nenávistí vůči všem, kdo se podíleli na ztrátě jejích nejbližších.

Jedinečná kniha motivačných rozhovorov s Mirom Jarošom. Ten hovorí: „Nikdy som nikomu nepovedal svoj príbeh tak otvorene, ako ho poviem vám. Pri autorizácii knihy som mal niekoľkokrát chuť zavolať do vydavateľstva a knihu zastaviť. Musel som sa postaviť pred kľúčovú otázku: Naozaj je potrebné aby toto všetci vedeli? Neskôr som si uvedomil, že aj zdanlivo nedôležité fakty (často spojené s pocitom hanby) sa museli stať“. Autorka o knihe napísala, že je pravdepodobne jedinečná už len tým, ako vznikala. Nápad urobiť ju sa zrodil niekedy v lete 2019. Pár mesiacov sa kreovala jej filozofia a starostlivo sa vyberal adept na dôverné rozhovory. Mal to byť niekto, kto dokáže zaujať, má za sebou cestu, na ktorej už niečo zažil. A mal to byť človek, ktorý bude mať k autorke dôveru. Pre koho sme sa rozhodli, už viete, keď že knihu držíte v rukách.

Skvelá skúsenosť. Úžasná hodnota. Pohľad na výnimočný život.Kniha Moc faktov vzala rebríčky predajnosti útokom a z mena Hans Rosling sa stal celosvetový pojem. Vo svojich memoároch Rosling vymenil čísla za ľudí. Namiesto štatistík a grafov nám približuje svet medziľudskej interakcie - svet zážitkov, priateľstiev, skúseností, sklamaní aj radostí. V spolupráci so žunalistkou Fanny Härgestam nám autor sprostredkuje svoju inšpiratívnu cestu životom, ktorý ho z nemocnice v Afrike doviedol až na svetové rečnícke pódiá. Čitateľská verejnosť má tak možnosť dôverne spoznať jedného z najvýraznejších mysliteľov posledných rokov. Hlboko ľudské a objavné postrehy o živote na našej planéte bez akýchkoľvek predsudkov predstavujú len jeden aspekt knihy Ako som sa naučil rozumieť svetu. Popritom sledujeme celoživotnú púť lekára, vedca, humanistu a otca rodiny, ktorý aj v pokročilom veku neváhal skúmať príčiny rôznych epidémií priamo v centrách ich výskytu. Rosling si uvedomuje, že pokrok a blahobyt posledných desaťročí prichádzali len pozvoľna s každou novou generáciou a vyšším vzdelaním. Sám načrel aj do vlastného rodokmeňa a priznal sa, že jeho prastarí rodičia pri čítaní len slabikovali, babička prala v cementovej výlevke a otec sa ostýchal vkročiť do moderného hypermarketu. A to hovoríme o Švédsku dvadsiateho storočia. Boli to predovšetkým fakty, ktoré pomohli Roslingovi vysvetliť, ako funguje svet. A ešte zvedavosť a odhodlanie. Hans v knihe rozpráva, ako sa stal mysliteľom, a približuje svoju celoživotnú cestu z pohotovostnej kliniky v Mozambiku na Svetové ekonomické fórum v Davose. S hlbokou ľudskosťou a radosťou rozpráva príbehy, ktoré s rovnakou radosťou počúval celý svet.

Život Mikuláše Teicha byl dlouhý doslova jako jedno století. Narodil se ještě za Rakouska-Uherska a vyrůstal v masarykovském Československu, které nikdy nepřestal obdivovat. Přesto republiku dvakrát opustil. Poprvé v roce 1939 kvůli svému židovskému původu - s falešným pasem vlakem z Ružomberku. Podruhé v roce 1968 kvůli svému marxistickému přesvědčení - vlakem ze Smíchovského nádraží v Praze jen několik dní po sovětské invazi. Pokaždé se jeho novým domovem stala Velká Británie. Ač nikdy nepřestal litovat, že se v Praze nestal lékařem, v Británii se stal zakládajícím členem nejmladší koleje na univerzitě v Cambridge, Robinson College. Spolupracoval a přátelil se s nejvýznamnějšími světovými představiteli svého oboru - dějin přírodních věd. V poválečném Československu se jeho osudy dramaticky proťaly s osudy nejmocnějších představitelů komunistického režimu i jeho reformátorů.

Jana Sieberová, zakladatelka Domácího hospice Duha, nemá problém jít na trh i s vlastní kůží, může-li to někomu prospět. A tak nám tentokrát – prostě a neokázale – předkládá silné příběhy ze své hospicové práce s umírajícími a jejich rodinami, mozaiku svých setkání, cest, vztahů, nejosobnější prožitky a vzpomínky. Autorem předmluvy je biskup Jan Baxant, který jí o Velikonocích 2009 udělil svátost křtu a biřmování a o pár hodin později, při setkání s ní, se podivil: „Paní Jano, vy úplně svítíte!“ Nebyla to zdvořilostní fráze, ale skutečnost. Od té doby Jana nepřetržitě hoří a zapaluje. Nikoliv z vlastní síly, ale proto, že od Boha zdarma přijatá charismata využívá k tomu, k čemu je dostala – ve prospěch druhých. Jak konkrétně? Právě o tom tahle kniha je.

Neuveriteľná smutno-komická cesta za životným šťastím Trevor Noah sa narodil ako syn juhoafrickej matky z kmeňa Xhosa a švajčiarskeho občana. V čase apartheidu boli vzťahy medzi partnermi odlišnej farby pleti neakceptovateľné a pokladali sa za trestný čin. Trevor bol dieťa, ktoré sa vlastne nemalo narodiť, a tak ho museli skrývať. Zažil chudobu, prejavy rasizmu, ale aj odvážnu vzburu svojich “farboslepých rodičov“, ktorí sa s dôvtipom snažili prekonať etnické a rasové predsudky. Dnes je z neho obľúbený moderátor s vlastnou show, cestuje po celom svete a vystupuje ako stand-up komik pred vypredanými sálami. Jeho rozprávanie sledujeme v navzájom prepojených príbehoch, mnohé sú zábavné či dramatické, iné zasa hlboko dojemné. Trevorova kniha sa pokladá za najúspešnejšiu autobiografiu 21. storočia, keďže nám s dôvtipom a úprimnosťou približuje nezvyčajný svet, na ktorý by sme najradšej zabudli. Spoznávame ťažké detstvo, keď jeho jedálniček pozostával čisto z húseníc, alebo keď ho pri únose vyhodili z idúceho minibusu. Autor nevynechá ani spomienky na sladké trápenie, čo mu pripravili stredoškolské lásky. Celou knihou sa vinie jeho neutíchajúci zmysel pre humor a satiru aj krásne puto k nebojácnej a milujúcej matke. Chránila svojho syna pred kolotočom chudoby, násilia a týrania a ukázala mu cestu k slobode, vzdelaniu a dôstojnému životu.

„Vedení války je umění klamu. A proto, když jsi schopný, zdej se neschopný; když jsi připravený, zdej se nepřipravený; když jsi blízko, zdej se být daleko; a když jsi daleko, zdej se být blízko. Pokud se protivník snaží získat výhodu, nalákej ho na ni. Když je v rozvratu, zaútoč a zajmi ho. Když je silný po všech stránkách, připrav se na něj…Když je skromný, dělej slabého a nakaž ho pýchou a arogancí.” „Nepřemožitelnost závisí na nás, možnost zvítězit přichází od protivníka.” „Slabý je ten, jenž se připravuje na útoky jiných; silný je ten, jenž nutí svého nepřítele, aby se na něj připravil.” „Nespoléhej se, že nepřítel nepřijde, radši se spolehni na svou připravenost. Nespoléhej se, že nepřítel nezaútočí, radši zařiď, aby se na tvou pozici zaútočit nedalo.” „Vítězný generál jde do bitvy až potom, co zvítězil. Generál, jemuž je souzeno prohrát, se snaží zvítězit, až když začal bojovat.” „Tak nepatrný a záludný, už není skutečným, tak záhadný a tajemný, už není slyšitelným, tu rodí se pán nepřítelova osudu.” „Ze začátku změň se v nesmělou pannu, a nepřítel zapomene za sebou zamknout vrátka; pak uháněj jako splašený zajíc, a nepřítel ti nebude schopen vzdorovat.”