Najnovšie - Geografia, mapy, sprievodcovia strana 27 z 37

RnDr. Jiří Baum byl český zoolog, cestovatel a spisovatel, který v období mezi světovými válkami učinil sérii zahraničních cest, z nichž pořídil řadu fascinujících cestopisů. Ty jsou unikatní nejen z hlediska zeměpisného, ale také historického. „Okolo zeměkoule autem a lodí“ je cestopis z roku 1935, při němž Jiří Baum se svojí ženou projel a zdokumentoval kulturu a přírodní bohatství Austrálie, Japonska, USA a dalších exotických zemí. Nahlédněte s Jiřím Baumem do dalekých zemí v podobě, v níž je dnes už neuvidíte.

Nová kniha popularizátora slovenských ľudových tradíciíVydajte sa spoznať krásu našich ľudových tradícií, zavítajte spolu s nami do rozmanitých kútov Slovenska a nájdite jeho poklady ukryté v čarokrásnej prírode a ľudových obyčajoch. Obaja autori, otec a syn, spolu prechodili Slovensko krížom-krážom a zhromaždili i zdokumentovali výnimočné miesta našej krajiny spolu s ľudovou kultúrou z desiatok slovenských dedín a dediniek. Objavovali krásy prírody, miest, hradov a zámkov, ale nezabudnuteľné boli pre nich predovšetkým stretnutia s ľuďmi a ich spomienkami. Kniha je nielen ich spoločnou výpoveďou, ale aj pozvánkou obdivovať a spoznávať krásy Slovenska a život jeho ľudí. Vďaka nej sa môžete zoznámiť so slovenskými obyčajmi a obradmi, ktoré ľudí sprevádzali počas celého roka, spoznať rozmanité svadobné tradície, starobylé ľudové remeslá i piesne a riekanky, ktoré si odovzdávali z pokolenia na pokolenie.

Poďte na cesty! Pomocou 25 príbehov z 12 krajín prejdeme svetom od Singapúru, cez Indiu, Malajziu, Egypt, Mexiko, Kanadu, Gruzínsko, ale aj Taliansko, Španielsko, Nemecko po USA. Vtipné i poučné príbehy vám priblížia vzdialené krajiny v pohodlí domácej pohovky. A po ceste sa zdokonalíme v angličtine. Unikátna bilingválna slovensko-anglická zbierka cestovných príbehov známeho autora bestsellerov Gustáva Murína práve vychádza! Text v anglickom a slovenskom jazyku. E-knihu vydalo vydavateľstvo iAdverti.

Poďte na cesty! Pomocou 25 príbehov z 12 krajín prejdeme svetom od Singapúru, cez Indiu, Malajziu, Egypt, Mexiko, Kanadu, Gruzínsko, ale aj Taliansko, Španielsko, Nemecko po USA. Vtipné i poučné príbehy vám priblížia vzdialené krajiny v pohodlí domácej pohovky. A po ceste sa zdokonalíme v angličtine. Unikátna bilingválna slovensko-anglická zbierka cestovných príbehov známeho autora bestsellerov Gustáva Murína práve vychádza! Text v anglickom a slovenskom jazyku. E-knihu vydalo vydavateľstvo iAdverti.

Kniha je bilingválna so zrkadlovou tlačou anglického a francúzskeho textu na protiľahlých stranách. Na 237-mich stranách je 25 cestovných príbehov a úvah z celého sveta rozdelených do deviatich kapitol na jednotlivé témy – láska bez hraníc, mystériá ciest, globalizácia konzumu apod.. Tieto príbehy píše autor od roku 1990 a jednotlivo boli úspešne publikované a verejne prezentované už v Afghanistane, Arménsku, Bangladéši, Bosne a Hercegovine, Cypre, Grónsku, Indii, Litve, Macedónsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a USA; preložené sú aj do osemnástich ďalších jazykov. Podobná kniha cestovných príbehov má výjsť do konca roku v Indii v jazyku hindí. E-knihu vydalo vydavateľstvo iAdverti.

Zkušení cestovatelé a spisovatelé Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý dostáli v knize Místa zrychleného tepu předsevzetí odkrývat zejména onu „skrytou krásu“. Ta je někdy málo viditelná proto, že se nachází ve stínu památky či pozoruhodnosti mnohem věhlasnější. Jindy z prostého důvodu, že ji musíme hledat pod zemí. A ještě jindy nám po ní bohužel (a zatím!) zbývají jen skrovné zbytky, které bychom mohli snadno přehlédnout. Sami k tomu říkají: „Právě taková místa si podle nás zaslouží pozornost – nejen proto, že jim zatím nebyla věnována; ale hlavně jsou nádherná a výjimečná. Druhým kritériem výběru byl náš subjektivní pocit, že jsme v lokalitě, která na nás obzvlášť silně působí. Ať už malebností, nebo něčím, co jinde nenajdeme, jindy zase unikátním rázem… a někdy i temnými stránkami zdejších historických událostí. Náš tep citelně zrychlil. V této publikaci propátráme pochmurné tajemství obce s nezvyklým názvem Pičín, kde dnes nacházíme dvojici málo známých památek, a odskočíme si do nedalekého Komárova za ženou sice výjimečnou, nikoli však v pozitivním slova smyslu. Poté zjistíme, že v Praze lze za jeden den navštívit dvě Zlaté uličky, a během pěšího výletu objevíme nezapomenutelná místa v sousedních oblastech Břevnova a Střešovic. Následně zamíříme z Prahy severním směrem… a v Mimoni nás odmění dva výjimečné sakrální areály i fascinující podzemí. Protikladem tmavého „podsvětí“ nám bude putování mezi Lužnicí a Vltavou za dvěma jižními hvězdami – Bechyni a Týnem nad Vltavou; aby však světla nebylo příliš, uděláme za touto cestou krvavou tečku v Branovicích. A na závěr se spolu s laskavým a poučeným průvodcem Miloněm Čepelkou, spisovatelem a hercem Divadla Járy Cimrmana, vydáme nejen po malebném (a tajemném!) Opočně, ale také do nedaleké obce Přepychy. Ta je zatím českým cestovatelům málo známá, ale až se seznámíte s tím, jaké zajímavosti se skrývají například ve zdejším podzemí nebo jaká dobrota z vlastních zdrojů tu odmění hladového turistu, určitě budete souhlasit, že Přepychy stojí za výlet.“ Kniha Místa zrychleného tepu je IV. svazkem edice Skrytá krása naší země.

Autentické a nevšední zážitky z Austrálie plné emocí, postaršího chlápka, podané úsměvnou a sebeironickou formou. Čtenář se pobaví a nalezne i poučení o zemi Jižního kříže.

Voziť Nórov v MHD nie je len tak! Jednak je tam oveľa väčšia zima ako na Slovensku a podľa Ondrejovho písania aj oveľa väčšia sranda. Ale to môže byť aj jeho štýlom. Možno keby opisoval vyšívanie v Zimbabwe, tiež by vám to prišlo ako závideniahodná činnosť. Prvý záblesk lúčov slávy Ondreja zasiahol, keď na portáli Dailymale.sk vyšiel jeho debutový článok a internet vybuchol. Okamžite sa katapultoval medzi najobľúbenejších autorov a s každým ďalším príspevkom narastal tlak, aby texty vydal knižne. Tak sa aj stalo. Ak očakávate, že sa dozviete pikošky z geografických a demografických rozdielov a nórskych zvyklostí, máte čiastočne pravdu. Akurát, že ich nemusíte postrehnúť, pretože sa budete práve smiať na jeho neopakovateľných, trefných prirovnaniach alebo na jeho skvostnom majstrovstve špičkovania pointy. Ondrej Sokol sa narodil v roku 1980 v katastri malebného mesta Trenčín. Mal snahu vyštudovať prekladateľstvo a tlmočníctvo, ale po zrušení fakulty sa napokon rozhodol splniť si detský sen a začal jazdiť pre Dopravný podnik Bratislava. Odtiaľ to už nabralo rýchly spád - po štyroch mesiacoch odišiel do Nórska a dobre mu tak. Je to práca vonku, posediačky, s pekným výhľadom a, ako sám vraví, rozmanitá, každý deň ho nasrdí niečo nové. Zároveň dúfa, že reputácia vydaného autora bude mať pozitívny vplyv na jeho sexuálny život.

Druhá kniha odvážného cestovatele o trampotách, karambolech a přežití při dalším pokusu dobýt jinou než rodnou zemi. Rok po návratu z Nového Zélandu se vydává opět na cestu, tentokrát do Londýna. V knize se opět nedozvíte, kolik má Londýn muzeí, jaká je nejhezčí socha na náměstí, ani kolik v něm žije lidí. Jeho příběh je spíš jedna veliká kalba -- a mnohem divočejší než ta minulá.

Tie najlepšie výlety po východnom Slovensku v jednej knihe!V tejto knihe nájdete výber toho najlepšieho, čo východné Slovensko ponúka. Vyše 110 prehľadne usporiadaných výletov, ktoré vás zavedú do rozmanitej prírody, pomôžu vám odhaliť tajomstvá historických pamiatok alebo vám predstavia spoločenské podujatia s najrôznejšími atrakciami. Vďaka praktickému zatriedeniu, dôležitým upozorneniam aj informáciám o cenách a otváracích hodinách vám ponúkame možnosť čo najlepšej predstavy o konkrétnych miestach. Nechýbajú ani rady o ideálnom dopravnom spojení a prístupe. Rodiny s deťmi využijú informácie o stupni náročnosti a dĺžke vytipovaných trás alebo nevyhnutných peších presunov. Prajeme vám šťastnú cestu a veľa krásnych cestovateľských zážitkov!Čo v knihe nájdete:vyše 260 fotografiíoverené kontakty – telefóny, internetové stránky, e-mailyprehľadnú mapu s podrobným registrom pre ľahkú orientáciu a výber výletu

Uganda. Země banánů, mozaikových polí a usměvavých lidí. Země plná tajemství, nádherných scenérií a divokých zvířat. Místo, kde platí jiné zákony, kde čas plyne pomaleji a život je tvrdý a pomíjivý. Místo, které člověka zocelí a to méně důležité zašlape do červeného prachu rozpálené země… Právě, když hlavní hrdinka řeší rozchod s partnerem a je zatížená minulostí, naskytne se jí příležitost navštívit se svou přítelkyní černý kontinent. Zpočátku pošetilý nápad vycestovat do nitra africké Ugandy změní se v cestu plnou dobrodružství, v objevování dosud nepoznaného a nalézání sebe sama. Knihou se prolíná autentická a přirozená atmosféra rovníkové Afriky. Cestopisný román „Po prašných cestách Ugandy“ přináší fakta, užitečné informace a řadu poznatků, které autorka čerpala ze svých vlastních zkušeností.

Nová publikace ze série „praktických průvodců“ (Cesta kolem Kuby za 14 dní, Tokio, Thajsko, Malta a Gozo). Tentokrát se může čtenář seznámit s kouzelnou Srí Lankou.

Vyprávění o nejkrásnější části Země lidí z pera legendárního cestovatele s fotografiemi Jiřího Kolbaby. ... učaruje i Vám! Užijete si květinový tanec hula hula a další rozmanitosti snad nejkrásnější země světa. Aloha! Havaj, očarovaná Havaj, údajně nejkrásnější země světa, souostroví proslulé svými polynéskými obyvateli, melodickou hudbou, surfaři, obrovitými orchidejovými plantážemi a vulkány Mauna Keou a Mauna Loou, sopkami, které se tu rodí i dnes. Souostroví známé svými prý nejkrásnějšími plážemi světa – Waikiki a Kaanapali. Země snad s nejlepším podnebím planety. O všech těchto přiléhavých i falešných superlativech „očarované Havaje“ hovoří legendární český cestovatel a etnograf Miloslav Stingl. Na základě četných výzkumných cest odkrývá i ty tváře dějin a kultury této vzdálené tichomořské země, o nichž nemáme dosud tušení. Aktualizované vydání provází krásné ilustrace, autorovy dobové snímky a nádherné fotografie jednoho z nejznámějších současných cestovatelů a fotografů Jiřího Kolbaby.

Velký zájem o Peru, který se u autora knihy projevoval již od dětských let, ho přivedl ke spoluorganizaci expedice „Titicaca 2004, CZ“, která, kromě přírodovědeckých, topografických a socioekonomických studií, měla podat vizuální svědectví o krajině a člověku v oblasti jezera Titicaca na prahu třetího tisíciletí, zejména o formě života a zvycích místních indiánských komunit. Kniha „Incawasi – sídlo bohů“, je rovněž jedním z výsledků studií realizovaných během expedice Titicaca. Jejich koncepce vycházela ze srovnávacích studií na jiných archeologicky významných lokalitách, které předcházely vlastním pracím realizovaným následně na jezeře Titicaca. Mezi tyto patří zejména oblast kolem města Cuzca, zejména Sacsayhuaman, Puca Pucara, Kenko, Tambo Machay, Ollantaytambo, Pisac, mezi dalšími. Hodnota některých pracovních hypotéz je demonstrována studiemi přímo v terénu. Základní kapitoly knihy se věnují věhlasné architektuře Inků a materiálům, které používali pro výstavbu svých monumentálních staveb, jako jsou svatyně v Kenku, sklady potravin, administrativní a obranné stavby, jako jsou Sacsayhuaman, Incawasi a Tambo Colorado, mezi dalšími. Představení některých zajímavých ukázek je dokumentováno nejen autorem knihy, ale i malbami malíře Karla Janáka. Autor srovnává archeologické pozůstatky v Incawasi, poblíž města Huayatara, s podobnými ruinami v Machu Picchu, protože i zde používali Inkové kameny a bloky perfektně opracované na míru. Na tomto místě, na svahu před vstupem k ruinám, autor objevil na stěnách skalních formací skalní rytiny a kresby, pravděpodobně náboženského významu. Ačkoliv v Peru, hlavně na Altiplanu v údolích mezi horami, je podobných rytin či skalních kreseb registrováno několik set, každý nový a dobře dokumentovaný objev je přínosem k lepšímu poznání předkolumbovských kultur. Skalní formace či bloky se skalními rytinami z této doby se většinou vyskytují v otevřené krajině, do níž jsou včleněny a jsou přístupné jakémukoliv návštěvníkovi. Proto, s dobrým úmyslem, autor knihy varuje před nekontrolovaným turismem a doporučuje přijmout rázná opatření k zabránění dalších škod. Kniha rozšiřuje znalosti o stopách člověka a o předchozích kulturách, obývajících dnešní Peru. Svým obsahem se tak přidává k mnoha dalším písemným svědectvím, realizovaným českými výzkumníky a odborníky v minulosti i v současnosti. Předmluva: Alberto Salas Barahona, velvyslanec Peru v České republice. Rozhovor s Otto Horským: Tomáš Vladislav Novák

Kuba, Jamaika, Portoriko… Který kluk by nesnil o oslnivě krásných dívkách s čokoládovou pletí, o omamné vůni tropického koření a o úžasných barvách jižních květů… Jména dalekých ostrovů a vzdálených zemí sladce zněla v hodinách zeměpisu i mladému studentovi prostějovské střední školy, Ottovi Horskému. Nejvíce ho přitahovala Kuba a cílevědomě šel za svým cílem. Poprvé přistál v Havaně v roce 1978 (to mu bylo 40 let). Působil nejdříve jako hlavní poradce pro inženýrskou geologii na Ministerstvu stavebnictví v Havaně (až do roku 1982) a potom jako vedoucí československé expedice pro průzkumné práce projektu přečerpávací vodní elektrárny v pohoří Escambray (1984–1988). O tom vypráví jeho kniha. V jejím úvodu nastínil velmi stručnou historii karibského ostrova. Do hodnocení politického vývoje po revolučním převratu v roce 1959 se však záměrně nepustil. Vždyť Otto Horský je především přírodovědcem, geologem a obdivovatelem přírodních krás a lidí z masa a kostí, bez ohledu na jejich politické názory. Jako takový si všímá nejen zajímavostí ze života prostých Kubánců, ale například i Fidela Castra a jeho bratra Ramóna, s nimiž se měl rovněž možnost setkat. Na nejvyšší místa žebříčku hodnot každé lidské bytosti staví především charakter, pracovitost a cílevědomost vedoucí krok za krokem k vytčenému cíli. Povrchní patina politických souvislostí ho nezajímá.

Kniha Přežije jezero Titicaca třetí tisíciletí? je výsledným shrnutím poznatků a vlastních prací autora realizovaných jak v terénu během expedice Titicaca 2004.CZ, tak po návratu do vlasti. K sestavení knihy rovněž využil velmi rozsáhlou literaturu, existující jednak v knižní podobě, jednak na internetu. Kniha bezprostředně navazuje na jeho dosud vydané knihy s touto tematikou, ale liší se od nich zejména kvalitou zpracování grafické dokumentace v barevném provedení. Stejně jako jeho předchozí knihy se zabývá i historicko-topografickým a socioekonomickým popisem jezera a jeho pevninského zázemí a vzhledem k položené otázce, zabývá se i jeho vývojem v pleistocénu a holocénu až do dnešní doby. Přežije jezero Titicaca třetí tisíciletí? Tento název autor zvolil záměrně, neboť zejména v posledním desetiletí se rozvíjejí diskuze mezi klimatology, archeology a historiky a mezi odborníky různých profesí, zda přežije jezero probíhající globální klimatické změny. Jak autor uvádí v kapitole o vývoji jezera v pleistocénu až holocénu, celá náhorní plošina Altiplano prodělala velmi složitý geologický a geomorfologický vývoj, doprovázený různě rozsáhlým zaplavením území, až po dnešní jezero Titicaca, jehož stáří se odhaduje asi na 12 000 roků. Klimatické změny v dávné minulosti, poznamenané několika dobami ledovými a teplejšími meziledovými interglaciály, byly podstatně větší, než je tomu dnes a nikdy nedošlo k zániku jezera nebo k ohrožení jeho existence. Z toho se dá usuzovat, že pokud nedojde k zásadním katastrofickým událostem v důsledku kolize jihoamerické litosférické desky s oceánskou deskou pacifickou, těžko lze předpokládat, že by jen probíhající klimatické změny měly zásadní vliv na existenci jezera. Závěry autora jsou v rozporu s názory některých odborníků, kteří předpokládají, že globální změny klimatu způsobované člověkem povedou poměrně rychle k jeho zániku. K tomuto závěru došli zejména na základě údajů o trvalém poklesu vodní hladiny v letech 2005 až 2011. Jak správně autor předpokládal, od roku 2012 dochází opět ke zvyšování hladiny jezera na normální úroveň a zejména údaje o její výšce v roce 2013 a začátkem roku 2014 jsou přesvědčivé.

Odborný zájem českých zemí o Latinskou Ameriku má svou staletou tradici. Na jejím počátku stanuly jezuitské misie 17. a 18. století, na které navázal cestovatelský zájem a hospodářská a kulturní spolupráce devatenáctého a dvacátého století. Realizovaný projekt expedice Titicaca.2004.CZ, garantovaný českými odborníky z univerzit a odborných pracovišť, byl přednostně směřován k popisu současného stavu jezera Titicaca, a to v jeho přírodovědném i společenskovědném rozměru. Studie byly zaměřeny zejména na historicko-topografický popis jezera a jeho pevninského zázemí, včetně obrazové dokumentace, od geografických a biologických souvislostí po zaznamenání současných informací o stavu dědictví hmotné kultury a společností obývajících břehy a ostrovy jezera. To je, dokumentace krajiny a přítomnosti člověka tak, jak byly nalezeny v roce 2004. Získané odborné poznatky doplňují tradici české latinoamerikanistiky, která na sebe upozornila v posledním desetiletí mimo jiné úspěšnou dokumentací pramenů Amazonky (B. Janský, 2000), v poslední době pak objevem záhadných skalních rytin nad ruinami Incawasi poblíž města Huayatara (O. Horský, 2004) a zejména pak objevem ruin nejvýše položeného sídelního komplexu na světě, severovýchodně od jezera Titicaca (Barteček, 2005). Kniha, kromě přírodovědeckých poznatků, podává populární formou vizuální svědectví o krajině a člověku v oblasti jezera, zejména o formě života a zvycích místních indiánských komunit.

Tato kniha je krátkou vzpomínkou na účast autora knihy na budovatelském táboře v Egyptě v roce 1966. Tato krátká, velmi dobrodružná, ale i poučná cesta byla prvním naplněním jeho tužeb po cestování a poznávání světa. Otto Horský si od dětství kladl otázku, proč je svět tak velký a rozmanitý a sám si na ni odpověděl: Svět je proto tak velký, aby byl poznáván. Tato krátká epizoda více než měsíčního pobytu v Egyptě v době poznamenané blížícím se válečným konfliktem na Blízkém východě pro něj byla velkým zdrojem poučení na politickém kolbišti mezi mládeží ze západních a východních zemí a mezi mládeží ze zemí t.zv. třetího světa, kteří střídavě kolísali mezi oběma ideologiemi. Autor prožil v Egyptě mnohá někdy i nebezpečná dobrodružství, získal odborné zkušenosti z výstavby Asuánské přehrady, zpíval v rozhlase píseň na oslavu egyptského prezidenta Násira a jeden den byl i nosičem vody pro žíznivé účastníky pracovního tábora. Ale získal nejen první cenné zkušenosti. Díky účasti na budovatelském táboře navázal pevná přátelství, přesahující hranice času i vzdálenosti.

Nejvýraznější cestovatelskou osobností, která poznávala Peru a Bolívii ve druhé polovině 20. století byl Václav Šolc (1919 – 1995), ředitel Náprstkova muzea v Praze. V první polovině 60. let pobýval na jezeře Titicaca, v polovině 70. let cestoval jádrem inckého impéria a s autorem Peruánských postřehů se tam setkal. Mimo jiné právě osobnosti Václava Šolce a Miloslava Stingla (1930) proponují autora a jeho Peruánské postřehy s obecným zájmem české a slovenské společnosti o původní kultury andských zemí. Všem učarovala Latinská Amerika. Pokusili se, a to úspěšně, uskutečnit své představy: navštívit, poznat a popsat pro Evropana vzdálené prostory. V těchto souvislostech přinášejí Otto Horského „Peruánské postřehy“ svědectví o kontinuitě českého zájmu o mimoevropský kulturní odkaz na příkladu Jižní Ameriky. Pro zájemce o dějiny československé hospodářské politiky vůči Latinské Americe jsou na příkladu Peru zajímavé a přínosné autorovy informace týkající se československých aktivit v andské oblasti.