Najnovšie - Dane, účtovníctvo strana 2 z 7

Nejnovější judikáty Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu ve věcech týkajících se správy daní, především daně z přidané hodnoty, daní z příjmů, spotřebních daní, mezinárodní spolupráce při správě daní a procesních záležitostí při daňových kontrolách. Sedmý díl zahrnuje přelomové judikáty především z roku 2024, které měly vliv na rozhodovací praxi Finanční správy a výklady a změny právních předpisů. Doplněno právcními větami. Aktualizační servis k daňové legislativě v ceně. Po bezplatné registraci volný přístup na servisní webové stránky DanoveZakony365.cz.

Titul, ktorý každoročne vychádza vo vydavateľstve PORADCA Vám odpovie aj na tieto otázky: Aký typ daňového priznania podáva podnikateľ, občan, zamestnanec, nezisková organizácia....? Aké postupy a pravidlá musia byť dodržané? Publikácia okrem vysvetlenia pojmov a postupov obsahuje aj príklady a vyplnené tlačivá daňových priznaní za rok 2024. Tiež sa dočítate, kto má aký typ daňového priznania podať a aké lehoty na podanie daňových priznaní sú záväzné. Príručka a vyplnené vzory a tlačivá k daňovému priznaniu k dani z príjmov právnickej osoby, fyzickej osoby a rozpočtových a príspevkových organizáciách za rok 2024. Taktiež ročné zúčtovanie preddavkov na daň z príjmov zo závislej činnosti za rok 2024. Daňové priznanie je povinný podať každý, komu táto povinnosť vyplýva zo zákona o dani z príjmov. Na podanie daňového priznania môže daňovníka vyzvať aj správca dane. Ak daňový subjekt opomenie povinnosť a nepodá daňové priznanie v lehote podľa hmotnoprávneho predpisu, správca dane je povinný vyzvať daňový subjekt na splnenie tejto povinnosti. Výzva musí obsahovať poučenie o následkoch spojených s nepodaním daňového priznania, a tým je určenie dane podľa pomôcok. Titul obsahuje príspevky: - Daňové priznanie k dani z príjmov právnickej osoby za rok 2024 +vyplnené tlačivá - Daňové priznanie k dani z príjmov fyzickej osoby za rok 2024 + vyplnené tlačivá - Daňové priznanie k dani z príjmov v rozpočtových a príspevkových organizáciách za rok 2024 + vyplnené tlačivá - Ročné zúčtovanie preddavkov na daň z príjmov zo závislej činnosti za rok 2024 + vyplnené tlačivá

Povinnosť vykonať ročné zúčtovanie majú zdravotné poisťovne najneskôr do 30. septembra, resp. do 31. októbra 2024. Koho sa vykonanie ročného zúčtovania zdravotného poistenia týka, kedy vzniká preplatok, či nedoplatok? Fyzické osoby, ktoré vykonávajú u zamestnávateľa práce na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru sú v zmysle zákona o zdravotnom poistení považované za zamestnancov. Aké má povinnosti zamestnávateľ? Kalendárny rok sa v mzdovej učtárni považuje aj za zdaňovacie obdobie, ktoré je potrebné uzatvoriť a otvoriť nové obdobie so zohľadnením výstupov z predchádzajúceho kalendárneho roka. Aké úkony smerujúce k príprave ročnej mzdovej uzávierky treba vykonať? Pri zabezpečovaní bezpečnosti práce má zamestnanec možnosť kontaktovať príslušný inšpektorát práce. Inšpektori práce majú možnosť vykonávať u zamestnávateľa inšpekciu práce len v rozsahu danom platnou právnou úpravou. Uplatnenie nezdaniteľných častí základu dane znamená pre daňovníka daňové zvýhodnenie v zákonom stanovenej výške, o ktoré si môže znížiť svoj základ dane z príjmov po splnení stanovených podmienok. Čo pre daňovníka znamená zníženie základu dane? Čo sa predmetu darovania týka, tým môže byť všetko čo môže byť predmetom občianskoprávnych vzťahov. Čo všetko je teda považované za dar? Dozviete sa v rubrike Chyby a omyly. Jednotlivé obce vykonávajú správu miestnych daní danú právnou úpravou. Právnu povinnosť uhradiť miestnu daň, môže obec daňovému subjektu uložiť výlučne rozhodnutím. Čo musí obsahovať rozhodnutie obce popri sume vyrubenej miestnej dane? Ročné zúčtovanie poistného na zdravotné poistenie Vykonanie ročného zúčtovania zdravotného poistenia upravuje zákon č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení (ďalej len „zákon o zdravotnom poistení”). Povinnosť vykonať ročné zúčtovanie majú zdravotné poisťovne najneskôr do 30. septembra, resp. do 31. októbra 2024. Koho sa vykonanie ročného zúčtovania zdravotného poistenia týka, kedy vzniká preplatok, či nedoplatok? Prihlášky a odhlášky dohodárov do zdravotnej poisťovne Fyzické osoby, ktoré vykonávajú u zamestnávateľa práce na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru sú v zmysle § 11 ods. 3 zákona č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení považované za zamestnancov. Zamestnávateľ má povinnosť prihlásiť ich do príslušnej zdravotnej poisťovne ako zamestnancov, vypočítať, platiť a odvádzať za nich preddavok na poistné na zdravotné poistenie, a po skončení výkonu práce odhlásiť ich z príslušnej zdravotnej poisťovne. Povinnosti pri ročnej uzávierke v mzdovej učtárni za rok 2024 Kalendárny rok sa v mzdovej učtárni považuje aj za zdaňovacie obdobie, ktoré je potrebné uzatvoriť a otvoriť nové obdobie so zohľadnením výstupov z predchádzajúceho kalendárneho roka. V tejto súvislosti majú zamestnanci ako daňovníci s príjmami zo závislej činnosti a zamestnávatelia ako platitelia týchto príjmov povinnosť sa daňovo vysporiadať s predchádzajúcim zdaňovacím obdobím a pripraviť sa na nové zdaňovacie obdobie. Pracovné a životné podmienky zamestnancov Prostredníctvom zamestnávateľa zabezpečené vyhovujúce pracovné a životné podmienky zamestnancov sú jedným z predpokladov riadneho, ničím nerušeného plnenia pracovných úloh vyplývajúcich zamestnancom z druhu práce dohodnutého v rámci pracovnoprávneho vzťahu. Zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce v z. n. p. v rámci ustanovenia § 151 ods.1 ustanovuje zamestnávateľom za účelom zlepšovania kultúry práce a pracovného prostredia povinnosť vytvárať primerané pracovné podmienky a starať sa o vzhľad a úpravu pracovísk, sociálnych zariadení a zariadení na osobnú hygienu. Priemerný a pravdepodobný zárobok Potreba výpočtu priemerného zárobku na pracovnoprávne účely vyplýva z pracovnoprávnych predpisov, v ktorých sa peňažné plnenie odvodzuje od priemerného zárobku. Ide najmä o stanovenie výšky náhrady mzdy za dovolenku, náhrady mzdy pri prekážkach v práci, doplatku pri výkone inej práce po preradení, náhrady mzdy pri neplatnom rozviazaní pracovného pomeru, pri

Zvýšenie sumy životného minima má dopad na viaceré mzdové veličiny. Výška nepostihnuteľných súm, ktorá sa používa pri výpočte exekučných zrážok, je odvodená od sumy životného minima platného v mesiaci, za ktorý sa vykonávajú zrážky zo mzdy zamestnanca a menia sa vždy od 1. 7. príslušného kalendárneho roka. Ako má zamestnávateľ postupovať pri výpočte doplatku do minimálnej mzdy? Pokiaľ zamestnávateľ pri výkone závislej práce nerešpektuje normy bezpečnosti práce, môže dôjsť aj k prípadným rozporom. S kým má zamestnanec primárne riešiť tieto rozpory a požadovať zjednanie nápravy protiprávneho stavu? Viac v príspevku Ohrozenia bezpečnosti práce – riešenie rozporov. V súčasnosti je veľmi aktuálne nahradzovanie pracovnoprávnych vzťahov inými napr. obchodnoprávnymi vzťahmi. Dôvodom zámeny týchto vzťahov, kedy zamestnávateľ zamestná zamestnancov „na živnosť“ je vysoké daňové a odvodové zaťaženie zamestnávateľa aj zamestnanca. Kedy môže ísť o porušenie zákona? V prípade daňovej kontroly môže byť dorubená daň aj so sankciou? Pri nastavovaní internej dokumentácie je preto potrebné zamerať sa na whistleblowing aj z pohľadu GDPR. Čomu v tomto smere treba venovať najväčšiu pozornosť? Viac k tejto téme si prečítate v rubrike Chybovať znamená platiť. Pre právnu relevanciu doručovania písomností v správnom procese je podstatné, aby bol dodržaný zákonom ustanovený postup doručovania v danom prípade. Je dôležité, či sa doručuje fyzickej alebo právnickej osobe?

Stavíte nebo se chystáte stavět, rekonstruovat? Pro vás jsme zpracovali aktualizovaný článek, v němž je komplexně vysvětlena problematika DPH ve stavebnictví podle aktuálně platné právní úpravy. Novela zákona o DPH navazující na nový stavební zákon přinesla v této oblasti dílčí změny, na které je v textu upozorněno. Poskytujete stavební a montážní práce i do zahraniční? Na příkladech vám vysvětlíme správný postup při uplatňování daně. Problémy v praxi přináší dlouhodobě u stavebních a montážních prací také režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění. Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je velmi důležité znát všechny své možnosti vedoucí k optimalizaci daňové povinnosti a to tak, aby tyto možnosti nepropadly v příslušném zdaňovacím období. Jednou z možností, jak snížit daňovou povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob, je v plné míře využít všech nezdanitelných částí. V jednotlivých kapitolách a četných příkladech vycházíme z nejnovějšího znění zákona o daních z příjmů pro rok 2024. DPH ve stavebnictví, montážní a stavební práce V návaznosti na zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) není od 1. 1. 2014 v zákoně o DPH používán pojem nemovitost a v terminologii občanského zákoníku je používán pojem „nemovitá věc“, která je zahrnuta pod pojem „zboží“, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona o DPH. Návazně na to jsou používány pojmy „dodání nemovité věci“ a „nájem nemovité věci“. Podle § 4 odst. 2 písm. a) se pro účely zákona o DPH rozumí zbožím hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů. Podle občanského zákoníku se přitom věci dělí na hmotné a nehmotné a vzhledem k tomu, že hmotnou věcí je i nemovitá věc, pojem „zboží“ pro účely DPH zahrnuje i nemovitou věc. V terminologii občanského zákoníků se přitom nemovitou věcí rozumí pozemek, stavba, podzemní stavba se samostatným účelovým určením, inženýrská síť a jednotka. Jednotkou může být přitom jak byt, tak i nebytový prostor. Podle § 4 odst. 2 písm. b) se pro účely zákona o DPH za zboží výslovně prohlašuje i nemovitá nehmotná věc, kterou je právo stavby. V návaznosti na to je podle § 56 zákona o DPH právo stavby dodáním vybrané nemovité věci. Odpočty, slevy na dani, osvobození příjmů od daně u FO Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je velmi důležité znát všechny své možnosti vedoucí k optimalizaci daňové povinnosti a to tak, aby tyto možnosti nepropadly v příslušném zdaňovacím období. Proto se v našem příspěvku detailně zabýváme nejdříve nezdanitelnými částmi základu daně (možnými odpočty od základu daně) dle § 15 až § 15c ZDP, tedy odpočty darů, odpočty úroků z úvěrů a daňovou podporou produktu spoření na stáří. Dalším okruhem naší pozornosti jsou slevy na dani u poplatníka daně z příjmů fyzických osob dle § 35 a § 35ba a § 35bb ZDP včetně uplatnění daňového zvýhodnění na dítě dle § 35c a § 35d ZDP. V této souvislosti si ukážeme rovněž možné odpočty a slevy uplatněné v případě úmrtí fyzické osoby. V závěrečném okruhu detailně rozebíráme možné případy osvobození příjmů u fyzické osoby ve smyslu znění § 4, § 4a (§ 4b) a § 10 ZDP. V jednotlivých kapitolách a četných příkladech vycházíme z nejnovějšího znění zákona o daních z příjmů pro rok 2024 ve smyslu změn obsažených především v zákonu č. 349/2023 Sb., č. 462/2023 Sb. a č. 163/2024 Sb.

Nová právna úprava umožní dopravným spoločnostiam usadeným v SR disponovať určitým počtom prenajatých nákladných vozidiel evidovaných v inom členskom štáte Európskej únie bez potreby ich evidencie v SR. Novela zákona upravuje aj ustanovenia týkajúce sa odborného dozoru a kontroly a zároveň upravuje aj oblasť taxislužby... Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatnej novele: – Zákon č. 145/1995 Z. z. o správnych poplatkoch • Zákon o správnych poplatkoch Dopravcovia si môžu za výhodnejších podmienok prenajať vozidlo v inom členskom štáte. Konkurencieschopnosť môže byť znížená a to z dôvodu sťaženej kontroly podmienok pravidiel kabotáže. Umožnením disponovať vozidlami evidovanými v inom členskom štáte ako je štát usadenia podniku bude mať negatívny vplyv na podnikateľské prostredie a zároveň aj na kontrolné orgány, ktorým sa sťaží kontrola určitých druhov prepráv – konkrétne kabotáže. Podľa novej úpravy si bude môcť zahraničný dopravca prenajať vozidlo so slovenskou EČV a vykonávať kabotážne prepravy napríklad na území SR nad rámec povolených kabotážnych prepráv. V prípade kontroly zameranej na dodržiavanie pravidiel kabotážnych prepráv bude pre kontrolné orgány náročnejšie kontrolovať pravidlá kabotáže. Zložitosť výkonu kontroly kabotážnych prepráv môže mať negatívny vplyv na slovenských dopravcov...

Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jako „ZDP“) reflektuje zejména možnost vytvářet podfondy i pro jiné subjekty, než jsou investiční fondy typu SICAV. Změnu archivního zákona vyvolala potřeba sjednotit podobu výkonu spisové služby a přejít na její vedení v příslušným požadavkům odpovídajících elektronických systémech spisové služby. Řádný výkon spisové služby totiž představuje jeden z předpokladů bezvadného plnění úkolů státu, územních samosprávných celků a dalších částí veřejného sektoru. Titul obsahuje úplné znění zákonů po novele: Zákon o daních z příjmů Zákon o archivnictví a spisové službě Upozornění na změnu: Zákona o dani z nemovitých věcí Ustanovení § 17b odst. 1 písm. a) ZDP stanoví podmínky, které musí být splněny, aby byl investiční fond přijatý k obchodování na organizovaném trhu cenných papírů základním investičním fondem. Vzhledem k tomu, že se v související novele ZISIF navrhuje rozšíření možností vytvářet podfondy investičních fondů, navrhuje se rozšíření tohoto ustanovení i na podfondy investičních fondů. Návazně na toto rozšíření se podfondy doplňují i do § 17b odst. 1 písm. a) bodu 1 ZDP, který stanoví podmínku maximálního podílu jednoho účastníka na základním kapitálu, přičemž pro akciovou společnost s proměnným kapitálem platí ustanovení § 155 ZISIF, že u těchto typů investičních fondů včetně jimi vytvářených podfondů se základní kapitál rovná fondovému kapitálu. Důvodem této nové úpravy je zajištění rovného daňového zacházení pro podfondy investičních fondů, které jsou z pohledu daně z příjmů samostatnými poplatníky, a měly by tak mít obdobný daňový režim jako ostatní srovnatelní poplatníci (investiční fondy). Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, změnil mj. zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „archivní zákon“), do něhož vložil pravidla atestace elektronických systémů spisové služby. Ta předpokládala, že od 1. ledna 2024, respektive 1. ledna 2025 budou veřejnoprávní původci (zejména stát, územní samosprávné celky a další části veřejného sektoru) povinni vykonávat spisovou službu v elektronickém systému spisové služby, jemuž byl udělen atest. Atest osvědčuje, že elektronický systém spisové služby splňuje požadavky právních předpisů upravujících výkon spisové služby [archivního zákona, vyhlášky upravující podrobnosti výkonu spisové služby a národního standardu pro elektronické systémy spisové služby (dále jen „národní standard“">. Atestaci elektronického systému spisové služby mají zajistit jejich objednatelé (zpravidla se jedná o dodavatele elektronických systémů spisové služby), přičemž proces atestace zabezpečuje buď externí atestační středisko pro elektronické systémy spisové služby určené Ministerstvem vnitra, případně samo Ministerstvo vnitra.

V praxi musí mzdová účetní uplatňovat nejen ustanovení Zákoníku práce ale i Občanský zákoník. Právě občanský zákoník se použije na pracovněprávní vztahy vždy, neobsahuje-li ZP speciální úpravu, a to, aniž by bylo třeba zvláštního odkazu. Více se dozvíte v první kapitole. Systém záloh je obecně vzato výhodný pro odběratele, kteří průběžně po delší časové období platí relativně nízké částky (zálohy), které je finančně příliš nezatěžují a konečná cena, resp. doplatek nad zálohy pak již nevypadá až tak hrozivě. Zálohy a závdavky v daních a účetnictví je název druhé kapitoly. Řada daňových poplatníků žije v obavách před kontrolou z finančního úřadu. Často neznají nejen své povinnosti, ale i svá práva. V poslední kapitole se autor pokusí tuto problematiku podrobněji objasnit. Problémy mzdové účetní Odměňování za práci patří mezi pracovní podmínky, jejichž úpravu stanoví zákon. Jedná se o jedno ze základních práv zaměstnance a současně jde i o povinnost zaměstnavatele poskytovat za práci mzdu nebo plat. V souvislosti s rostoucí inflací a zvyšováním životních nákladů jsou otázky kolem odměňování vysoce aktuální. Ve výkladu s praktickými příklady se zabýváme aktuální a komplexní úpravou odměňování, jak je obsažena v zákoníku práce a v dalších pracovněprávních předpisech, zejména v nařízeních vlády. Řada problémů v praxi mzdové účetní se vyskytuje zejména po novele zákoníku práce č. 281/2023 Sb., od 1. 10. 2023 a od 1. 1. 2024, zejména v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr a při práci na dálku. V našem výkladu jsme se proto soustředili na nejčastější aktuální problémy, které musí řešit mzdové účetní v celé pracovněprávní oblasti, a v rámci metodické pomoci jsme uvedli správný legislativní postup s příklady. Zálohy a závdavky v účetnictví a daních U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel obecně v horší pozici, proto bývá v praxi sjednáno poskytnutí záloh na konečnou cenu. Dodavatel tak má v průběžně inkasovaných penězích záruku, že neodejde s prázdnou a okamžitě může disponibilní prostředky využít k úhradě jeho výloh (vstupů) spojených s dlouhodobě poskytovaným plněním. A systém záloh je obecně vzato výhodný rovněž pro odběratele, kteří průběžně po delší časové období platí relativně nízké částky (zálohy), které je finančně příliš nezatěžují a konečná cena, resp. doplatek nad zálohy pak již nevypadá až tak hrozivě… Daňová kontrola z finančního úřadu Řada daňových poplatníků žije v obavách před kontrolou finančního úřadu. Často neznají nejen své povinnosti, ale i svá práva. V následujícím příspěvku se pokusíme tuto problematiku podrobněji objasnit. Základním průvodcem problematikou kontroly nám bude zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění (dále jen „daňový řád“) Daňový řád zakotvuje úpravu prekluze v § 148. Z něj vyplývá, že: Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. Lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku.

Po skončení pracovnoprávneho vzťahu trvá „ochranný“ časový úsek, v ktorom bývalému zamestnancovi, ak ochorie po skončení pracovného pomeru, môže vzniknúť nárok na nemocenskú dávku. Zákon o sociálnom poistení označuje tento časový úsek pojmom ochranná lehota. O tejto téme sa dozviete viac v rubrike Aktuálne. Výkon práce môže spôsobiť ohrozenie života alebo zdravia zamestnanca. Aké sú možné riešenia takejto situácie prostredníctvom skončenia pracovného pomeru zo strany zamestnávateľa alebo zamestnanca pre zdravotné dôvody? Nebezpečenstvá číhajúce na zamestnancov na pracovisku sú škodlivé a nebezpečné faktory pracovného procesu, ktorých účinky ohrozujú život zamestnancov alebo ich zdravie. Zamestnávateľ je preto v záujme predchádzania vzniku takéhoto druhu chorôb povinný zabezpečovať rekondičný pobyt zamestnancovi, ktorý vykonáva vybrané povolanie. Na mladistvých zamestnancov sa v zmysle Zákonníka práce vzťahuje osobitná ochrana. Kedy môže zamestnávateľ uzatvoriť pracovnú zmluvu s fyzickou osobou? Dôvodov na zmenu pracovnej zmluvy môže byť viacero. Najčastejšími sú zmena dĺžky pracovného pomeru, zmena dĺžky pracovného času, zvýšenie vyplácanej mzdy. Je zamestnávateľ povinný pri zmene pracovnej zmluvy jedno vyhotovenie zmeny pracovnej zmluvy vydať zamestnancovi? Prečítajte si v príspevku Zmena pracovnej zmluvy – dôvody. V daňovom procese má obec právne postavenie správcu dane s rozhodovacou právomocou. O povolení odkladu alebo splátok dane vydáva obec rozhodnutie. Čo musí uvedené rozhodnutie obsahovať? Viac v rubrike Verejná správa. Školné patrí medzi vlastné príjmy vysokej školy. Najmenej pätinu z tohto príjmu musia verejné a štátne vysoké školy použiť na financovanie štipendií. Čo je hlavným zdrojom financovania verejnej vysokej školy? Vznik dočasnej pracovnej neschopnosti v ochrannej lehote Ak skončí pracovný pomer zamestnanca, “ časový úsek, v ktorom bývalému zamestnancovi, ak ochorie po skončení pracovného pomeru, môže mu vzniknúť nárok na nemocenskú dávku. Zákon o sociálnom poistení označuje tento časový úsek zanikne mu aj účasť na nemocenskom poistení. Po skončení pracovnoprávneho vzťahu trvá „ochranný pojmom ochranná lehota, o ktorej vás oboznámime v príspevku. Skončenie pracovného pomeru zo zdravotných dôvodov V rámci výkonu pracovného pomeru môže dôjsť ku vzniku stavu, keď sa pre svoj nepriaznivý zdravotný stav zamestnanec stane zdravotne nespôsobilým na výkon svojej práce. Výkon práce by totiž mohol spôsobiť ohrozenie života alebo zdravia takéhoto zamestnanca. Aké sú možné riešenia takejto situácie prostredníctvom skončenia pracovného pomeru zo strany zamestnávateľa alebo zamestnanca pre zdravotné dôvody? Rekondičný pobyt Nebezpečenstvá číhajúce na zamestnancov na pracovisku sú škodlivé a nebezpečné faktory pracovného procesu a pracovného prostredia, ktorých účinky ohrozujú život zamestnancov alebo ich zdravie a môžu ich poškodiť. Sú nimi napríklad elektrický prúd, výška alebo hĺbka, nadmerná hmotnosť manipulovaného bremena. Zmena pracovnej zmluvy – dôvody Dohodnutý obsah pracovnej zmluvy možno zmeniť len vtedy, ak sa zamestnávateľ a zamestnanec dohodnú na jeho zmene. Zamestnávateľ je povinný zmenu pracovnej zmluvy vyhotoviť písomne. Pri zmene pracovnej zmluvy je zamestnávateľ povinný jedno vyhotovenie zmeny pracovnej zmluvy vydať zamestnancovi. Neplatené voľno zamestnanca Čas, ktorý nie je pracovným časom jednotlivca sa v aplikačnej praxi označuje pojmom „voľno“. Voľno má v pracovnom práve mnoho podôb. Môže sa jednať o voľno, ktoré nasleduje po odpracovaní pracovnej zmeny, o voľno ktoré spočíta v čerpaní dovolenky, či o voľno, ktoré súvisí s prekážkami v práci. Aké je pracovné voľno zamestnanca, za ktoré mu nepatrí náhrada mzdy, či hmotné zabezpečenie? Sťažený výkon práce – mzdová a platová kompenzácia V zmysle § 146 Zákonníka práce predstavuje ochrana práce systém opatrení vyplývajúcich z právnych predpisov, organizačných opatrení, technických opatrení, zdravotníckych opatrení a sociálnych opatrení zameraných na utvá

Primárnym cieľom novelizácie zákona o DPH je znížiť administratívne zaťaženie zdaniteľnej osoby – malého podniku, vyplývajúce z dodržiavania platných predpisov pre malé podniky... • Zákon o DPH – novela Malý podnik bude mať od roku 2025 možnosť využívať oslobodenie od dane aj v inom členskom štáte, ako v členskom štáte, v ktorom je usadený, za predpokladu, že hodnota bez dane ním dodaných tovarov a služieb v Európskej únii v kalendárnom roku bude nižšia ako ustanovený ročný úniový limit 100 000 eur bez DPH a súčasne hodnota bez dane ním dodaných tovarov a služieb v tom istom kalendárnom roku nepresiahne ustanovený národný limit, do ktorého sa v dotknutom členskom štáte považuje za malý podnik. Pre tieto účely sa v zákone o DPH navrhuje zaviesť osobitnú úpravu pre malý podnik zahraničnej osoby, ktorá ustanovuje podmienky a práva a povinnosti súvisiace s uplatňovaním oslobodenia ekonomickej činnosti malého podniku neusadeného v tuzemsku od dane, ako aj osobitnú úpravu pre malý podnik tuzemskej osoby, v ktorej sa ustanovia pravidlá pre uplatňovanie oslobodenia od dane ekonomickej činnosti tuzemskej zdaniteľnej osoby v inom členskom štáte... • Príjmy z reklamy – oslobodené od dane Príjmy z reklamy sú u daňovníkov nezaložených alebo nezriadených na podnikanie považované za zdaniteľné príjmy. Výnimku predstavujú iba príjmy plynúce z tzv. charitatívnej reklamy, ktoré sú za podmienok stanovených v § 13 ods. 1 písm. g) ZDP od dane oslobodené. V súlade s týmto ustanovením sú oslobodené od dane príjmy z reklám, ktoré sú určené na charitatívne účely plynúce daňovníkom uvedeným v § 12 ods. 3 písm. a) ZDP najviac do výšky 30 000 eur (do 31. 12. 2023 najviac do výšky 20 000 eur) za príslušné zdaňovacie obdobie, pričom tieto príjmy je daňovník povinný použiť len na účel vymedzený v § 50 ods. 5 ZDP, a to najneskôr do konca roka nasledujúceho po roku, v ktorom tieto príjmy daňovník prijal... • Dovolenka – čerpanie, krátenie Podľa § 113 ods. 2 Zákonníka práce: „Ak zamestnávateľ neurčí zamestnancovi čerpanie dovolenky najneskôr do 30. júna nasledujúceho kalendárneho roka tak, aby zamestnanec vyčerpal dovolenku do konca tohto kalendárneho roka, čerpanie dovolenky si môže určiť zamestnanec“. Ak by zamestnanec toto právo využil (zamestnanec ho využiť nemusí), zamestnanec je povinný oznámiť zamestnávateľovi čerpanie dovolenky písomne, najmenej 30 dní vopred; uvedená lehota môže byť so súhlasom zamestnávateľa skrátená. Ak zamestnávateľ napr. do konca 30. 6. 2024 neurčí zamestnancovi čerpanie dovolenky za (predošlý) kalendárny rok 2023 tak, že čerpanie dovolenky je naplánované (určené v pláne dovoleniek) do konca kalendárneho roka 2024, od 1. 7. 2024 získava toto právo zamestnanec – on sám si určí, v ktoré dni bude čerpať nevyčerpanú

Účtovné obdobia môžu účtovné jednotky meniť aj niekoľkokrát počas svojej existencie. K zmene účtovného obdobia môže dôjsť len k prvému dňu kalendárneho mesiaca, s výnimkou ak účtovná jednotka, napríklad s.r.o., chce hospodársky rok uplatniť už od svojho vzniku, čiže odo dňa zápisu do obchodného registra. V tomto prípade hospodársky rok začína dňom zápisu do obchodného registra, Aké má účtovná jednotka oznamovacie povinnosti voči daňovému úradu? Týkajú sa účtovnej jednotky aj ďalšie povinnosti? Odpovede sa dočítate v tomto mesačníku. Titul obsahuje príspevky k zmenám v právnych predpisoch z oblastí daní, účtovania a zdaňovania miezd a odvodov. Účtovné obdobia a jeho zmeny Daň fyzickej osoby v ZDP Prijímatelia daňovej asignácie – povinnosti Daň z príjmov na účely daňovy´ch vy´davkov Spätny´ lízing a DPH Osobitná oznamovacia povinnosť o bankovom účte platiteľa DPH Preddavky na daň a preddavky na daň inak – daň z MV Vyradenie automobilu z obchodného majetku Chyby minuly´ch účtovny´ch odbobí a ich oprava Osobná spotreba podnikateľa v JÚ Daňové vy´davky a DPH Vy´počet dovolenky pri skrátenom pracovnom čase BOZP u zamestnávateľa Zákon o dani z príjmov prináša v roku 2024 viacero dôležity´ch zmien a noviniek. K najdôležitejším patria zmeny ty´kajúce sa zvy´šenia prahovej hodnoty pre status mikrodaňovníka, zvy´šenia hranice príjmov pre uplatnenie nižšej sadzby dane z príjmov, zamestnanencky´ch akcií oslobodeny´ch od dane z príjmov, zmena parametrov daňového bonusu na zaplatené úroky z úveru na by´vanie, zvy´šenie sadzby dane z podielov na zisku (dividend), znovuzavedenie minimálnej dane právnickej osoby (daňovej licencie) a pravidlá o obmedzení úrokovy´ch nákladov pre právnické osoby. Aky´m spôsobom ovlyvnia tieto zmeny podnikateľskú verejnosť prinášame v tomto mesačníku. Kratší pracovny´ čas neovplyvňuje dĺžku dovolenky. Aj zamestnanec pracujúci na kratší pracovny´ čas má nárok na toľko kalendárnych ty´ždňov dovolenky ako ostatní zamestnanci. Ako postupovať pri určení vy´mery dovolenky? Ak kratší pracovny´ čas zamestnanca nebude rozvrhnuty´ na všetky pracovné dni v ty´ždni, ty´ždeň dovolenky bude toľko pracovny´ch dní, koľko dní by mal pracovať podľa rozpisu práce.

Letní brigády studentů – Letní měsíce jsou pro žáky a studenty mnohdy i příležitostí pro brigády a pracovní výpomoci. Pracovněprávní předpisy sice neuvádějí pojem „brigáda,“ ale rozumí se tím pracovní zapojení mladých lidí nejen v průběhu prázdnin, ale i ve školním roce. Může to být pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce. Žák si může sjednat pracovní činnost po dovršení 15 let věku. Titul obsahuje: Měsíčník obsahuje aktuální příspěvky doplněné o příklady z praxe a aktuální judikaturu. Je rozdělen na rubriky: Aktuálně, Pracovní právo, Chyby a pokuty, Judikatura, Pracovní cesta, Automobil v podnikání, Odvody, Veřejná správa, Vzory smluv, Výdaje zaměstnavatele, Vedoucí pracovník … - Letní brigády studentů - Příspěvek na podporu zaměstnávání zdravotně postižených – zvýšení - Vyšší náhrada za nevyplacenou mzdu - Školení vedoucích zaměstnanců - Informační povinnost zaměstnavatele po novele zákoníku práce - Mají dohodáři právo na přestávky v práci- - Náhrada za ztížení společenského uplatnění v důsledku poškození zdraví dle NOZ - Uplatnění minimální a průměrné mzdy v údajích zaměstnance v roce 2024 - Mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele – novela zákona - Daňové zvýhodnění - Zdravotní pojištění – letní brigády studentů a sezónní zaměstnávání - Základní vzdělávání – aktuálně platná pravidla - Fondy příspěvkové organizace - Školy v přírodě, výlety Letní brigády studentů Žák si může sjednat pracovní činnost (např. prázdninovou brigádu), po dovršení 15 let věku. Jestliže např. v květnu nebo červnu dovršil 15 let, může uzavřít pracovněprávní vztah, ale den nástupu na brigádu může být po 1. červenci, neboť povinná školní docházka končí 30. června. Pracovněprávní vztah však nelze uzavřít např. v červenci s žákem, který má sice ukončenou povinnou školní docházku, ale 15 let dosáhne až v měsíci srpnu příslušného kalendářního roku. Podmínkou je, že tyto práce svým charakterem ani rozsahem neohrožují zdraví a vývoj žáků a nebrání jim v přípravě na povolání. Příspěvek na podporu zaměstnávání zdravotně postižených – zvýšení Nařízení vlády č. 70/2024 Sb., o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce stanovilo částku příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytovaného zaměstnavateli, se kterým Úřad práce České republiky uzavřel písemnou dohodu o jeho uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Nařízení nabylo účinnosti dnem 1. dubna 2024. Maximální částka příspěvku činí 15 700 Kč a podle tohoto nařízení se poprvé postupuje při stanovení příspěvku za první kalendářní čtvrtletí roku 2024, vzhledem k tomu, že příspěvek je poskytován čtvrtletně zpětně. Vyšší náhrada za nevyplacenou mzdu Celková výše mzdových nároků za 1 měsíc nesmí překročit jeden a půl násobek rozhodné částky. Průměrná měsíční mzda (rozhodná částka) je pro období od 1. května 2024 do 30. dubna 2025 pro tyto účely 43 341 Kč (dříve 40 353 Kč). Tato částka byla publikována ve Sbírce zákonů jako sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí v nařízení vlády č. 67/2024 Sb. Jedenapůlnásobek této mzdy je 64 965 Kč (dříve 60 529 Kč). Maximální částka za období 3 měsíců, kterou může zaměstnanec dostat od úřadu práce od 1. května 2024, je 194 895 Kč (dříve 181 587 Kč).

Nejčastějších příjmů z letních brigád a sezonních prací poplatníci daně z příjmů FO na základě uzavřené DPP. Pro tento druh příjmů zákon o daních z příjmů stanoví zvláštní postup týkající se zdanění. O jaký postup se jedná, Vám poradí autorka Ing. Eva Sedláková v příspěvku Letní brigády a sezonní zaměstnávání… • Letní brigády a sezonní zaměstnávání Zákon v § 38k odst. 4 stanoví, že plátce daně v souladu srazí ze mzdy zálohu a přihlédne k měsíční slevě na dani, měsíčnímu daňovému zvýhodnění, učiní-li poplatník prokazatelně do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o zákonem stanovených skutečnostech. V případě, že poplatník neučiní uvedené prohlášení k dani a naplní limit stanovený § 6 odst. 4 písm. a) zákona, příjem z dohody o provedení práce bude zdaněn daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 zákona, a to ve výši 15 % z dosaženého příjmu… • Přeprava osob a DPH Novelou zákona o DPH, která je součástí konsolidačního balíčku, byly provedeny také změny které se týkají sazeb daně. Touto novelou byl s účinností od 1. 1. 2024 rozšířen okruh služeb v oblasti přepravy osob, u nich se uplatňuje snížena sazba daně ve výši 12 %. Pro správné uplatnění daně je klíčové vymezení místa plnění a smluvní podmínky, za nichž jsou tyto služby poskytovány. V článku jsou nejprve vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění se zaměřením na přepravu osob, Návazně jsou vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy osob v tuzemsku, a to se zaměřením na změny sazeb daně, které byly provedeny novelou zákona o DPH s účinnosti od 1. 1. 2024. V závěrečné části článku jsou shrnuta pravidla, za nichž se uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně u mezinárodní přepravy osob…

Publikace je členěná do kapitol Letní brigády studentů a sezonní zaměstnání, OSVČ – daň z příjmů a pojištění, Občané SR a zdravotní pojištění v ČR. Doplňující informace přinášíme v stálých rubrikách Daně v praxi, Postupy účtování, Zaměstnávání a Veřejný sektor... • Letní brigády studentů a sezonní zaměstnání Podnikatelské a výrobní možnosti často u zaměstnavatelů vytvářejí situace, že mají pro zaměstnance práci jen na kratší nebo určitou dobu. Obdobná potřeba vzniká i u sezonních nebo kampaňových prací a o prázdninách se do nich zapojují zejména studenti. Právní možnosti pro sjednávání pracovněprávních vztahů k výkonu těchto prací vytváří zákoník práce. Nejen v personální praxi, ale i mezi zaměstnanci se v těchto případech hovoří o tzv. brigádách nebo o termínovaném pracovním poměru. Zákoník práce tyto pojmy neuvádí, jedná se o dohody konané mimo pracovní poměr nebo o pracovní poměr na dobu určitou. O letošních prázdninách to bude vůbec poprvé, kdy se při studentských brigádách bude uplatňovat nová právní úprava dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti... • OSVČ – daň z příjmů a pojištění V letošním roce dochází ke značným změnám týkající se jak zdanění příjmů osob samostatně výdělečně činných, tak v uplatnění pojistného na sociální pojištění. Nově se uplatnění mimořádných odpisů vztahuje výlučně na silniční motorová vozidla, která jsou bezemisními vozidly pořízenými v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2028. V zákonu o daních z příjmů nalezneme i definici obchodního majetku poplatníka daně z příjmů právnických osob, a to v § 20c ZDP. Zde se uvádí, že obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který • mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu, • k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou… • Občané SR a zdravotní pojištění v ČR Pohyb osob ze Slovenska za účelem získání zaměstnání v České republice (a také obráceně) není jevem nijak mimořádným, a to i ohledem na potřebu pracovních sil v ekonomice. Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru. Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy, smyslem kterých je určit, který stát je odpovědný za výběr pojistného a navazujícího poskytování dávek. Není cílem jednotlivé evropské systémy sociálního zabezpečení sjednocovat, což by ostatně vzhledem k jejich různorodosti bylo velmi problematické, nýbrž je koordinovat...

Daňový bonus na zaplatené úroky predstavuje formu daňového zvýhodnenia na zaplatené úroky pri úveroch na bývanie. Ako má byť správne vystavené potvrdenie banky a ako sa menia podmienky na uplatnenie daňového bonusu? Na študujúce deti si za stanovených podmienok uplatňujú rodičia daňový bonus. Zmeny počas roka týkajúce sa ukončenia štúdia majú vplyv na uplatňovanie tohto bonusu. Na cezhraničnú zdravotnú starostlivosť sa uplatňujú predpisy ustanovené v právnych predpisoch toho členského štátu, v ktorom sa poskytuje ošetrenie. Na čo má nárok poistenec pri náhlom ochorení v cudzine? Viac sa dočítate v rubrike Aktuálne. Dôležitou osobnou prekážkou v práci je taká prekážka, ktorá je prejavom individuálnej potreby alebo záujmu zamestnanca riešiť svoje osobné, rodinné alebo životné situácie. Kedy musí zamestnávateľ vždy ospravedlniť neprítomnosť zamestnanca? V roku 2024 podnikajúci zamestnanec podáva daňové priznanie v termíne do konca marca v roku 2025. Podnikajúci zamestnanec totiž nemôže požiadať svojho zamestnávateľa, aby mu vykonal ročné zúčtovanie dane z príjmov, preto musí podať daňové priznanie sám. Kedy je potrebné realizovať zmenu pracovných podmienok podmienenú tehotenstvom a materstvom a zároveň poukážeme na následky, ktoré z toho môžu plynúť? Dočítate sa v rubrike Chybovať znamená platiť. Spoločný obecný úrad predstavuje jednu z možností vykonávania decentralizovaných kompetencií samosprávou. Je potrebné zvažovať aj prípadnú právnu zodpovednosť za činnosť spoločného obecného úradu? Ako správne vypočítať daňový bonus na úroky z úveru na bývanie Daňový bonus na zaplatené úroky predstavuje formu daňového zvýhodnenia na zaplatené úroky pri úveroch na bývanie podľa zákona č. 90/2016 Z. z. o úveroch na bývanie v znení neskorších predpisov. O sumu daňového bonusu na zaplatené úroky sa znižuje daň daňovníka, ktorá sa najskôr zníži o sumu daňového bonusu na dieťa, ak si ho daňovník uplatňuje. Ako má byť správne vystavené potvrdenie banky a ako sa menia podmienky na uplatnenie daňového bonusu? Štúdium, letné brigády z pohľadu ZDP Mnohí študenti počas roka popri štúdiu pracujú. Hlavným obdobím pracovných aktivít študentov sú však školské prázdniny. V súvislosti s tým sa študenti zaujímajú o zdanenie svojich príjmov z pracovnej činnosti a výhody, ktoré môžu využiť. Znalosť príslušných predpisov už pred podpísaním pracovnej zmluvy alebo dohody im umožní minimalizovať daňovú povinnosť. Na študujúce deti si za stanovených podmienok uplatňujú rodičia daňový bonus. Zmeny počas roka týkajúce sa ukončenia štúdia majú vplyv na uplatňovanie tohto bonusu. Zdravotné poistenie a právne predpisy EÚ Zmluva o fungovaní Európskej únie v článku 168 určuje, že pri uskutočňovaní všetkých politík a činností Únie sa má zabezpečiť vysoká úroveň ochrany ľudského zdravia s prihliadnutím najmä na vývoj vychádzajúci z nových vedeckých poznatkov. Praktické spôsoby, ktorými sa uvedené hodnoty zavádzajú do praxe, sa v jednotlivých členských štátoch Únie výrazne líšia. Na čo má nárok poistenec pri náhlom ochorení v cudzine? Dôležité osobné prekážky v práci Dôležitou osobnou prekážkou v práci je taká prekážka, ktorá je prejavom individuálnej potreby alebo záujmu zamestnanca riešiť svoje osobné, rodinné alebo životné situácie. Z pohľadu mzdovej praxe ich môžeme rozdeliť do troch skupín, ktoré buď prepláca zamestnávateľ podľa zásad uvedených najmä v § 141 Zákonníka práce, alebo sú platené zo systému sociálneho poistenia, alebo ide o prekážky, ktoré síce zamestnávateľ ospravedlňuje, ale nie sú zamestnancovi preplatené. Kedy musí zamestnávateľ vždy ospravedlniť neprítomnosť zamestnanca? Zamestnávanie cudzincov z tretích krajín Čoraz častejšie zaznievajú zo strany zamestnávateľov hlasy o nedostatku pracovnej sily, ktorá sa prehlbuje s príchodom veľkých investícií ako je tomu v prípade príchodu automobilky VOLVO na východné Slovensko. Nedostatok pracovníkov sa však neprejavuje len v prípade veľkých zamestnávateľov, ale je tomu aj v prípade menších prevádzok či zamestná

Firemní školky jako benefit - Někteří zaměstnavatelé svým zaměstnancům nabízí použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy jako nepeněžní benefit. Nově je s účinností od 1. 1. 2024 pro benefit ve formě firemní školky zaveden souhrnný limit pro osvobození příjmu zaměstnance u konkrétního zaměstnavatele. Ocenění tohoto benefitu pro daňové účely vychází z cen, za které je služba poskytována ve školkách zřizovaných obcemi, nikoli soukromými subjekty. Měsíčník obsahuje aktuální příspěvky doplněné o příklady z praxe a aktuální judikaturu. Je rozdělen na rubriky: Aktuálně, Pracovní právo, Chyby a pokuty, Judikatura, Pracovní cesta, Automobil v podnikání, Odvody, Veřejná správa, Vzory smluv, Výdaje zaměstnavatele, Vedoucí pracovník … ? Firemní školky jako benefit v r. 2024 ? Zaměstnavatelé a pojištěnci – vybrané situace a postupy ve zdravotním pojištění ? Zaměstnanec s ostatními příjmy (§ 10 ZDP) – změny ? Kdy skončit pracovní poměr ze zdravotních důvodů? ? Osobní spis zaměstnance a pracovní posudek ? Zdraví škodlivé pracovní prostředí ? Nárok na dovolenou za dobu trvání sporu o (ne)platnost propuštění zaměstnance nově – změna ? Školení BOZP – povinnosti zaměstnavatele ? Příjmy a výdaje spolupracujících osob ? Nárok na odstupné ? Nemoc zaměstnance a OSVČ ve zdravotním pojištění ? Souběhy a jiná specifika ve zdravotním pojištění ? Přijímací řízení ke střednímu vzdělávání – změny ? Příjmy z nájmu veřejně prospěšných poplatníků a jejich zdanění ? Bezpečnost při zájezdech do zahraničí Firemní školky jako benefit v roce 2024 V souvislosti se školkami nabízejí i nadále někteří zaměstnavatelé svým zaměstnancům použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy jako nepeněžní benefit. Zaměstnavatelé tak vychází vstříc svým zaměstnancům a řeší nedostatek míst v předškolních zařízeních. Úhrnný limit, do jehož výše jsou nepeněžní plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně použití zařízení péče o děti předškolního věku včet ně mateřské školy osvobozena, se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť. Pokud jsou tedy zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele. Zaměstnavatelé a pojištěnci – vybrané situace a postupy ve zdravotním pojištění Na rozdíl od dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr není u pracovní smlouvy stanovena pro vznik účasti na zdravotním pojištění žádná hranice. To znamená, že pojistné se platí z jakékoli částky zúčtovaného příjmu, tedy i nižší než 4 000 Kč, případně i s potřebou dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Pokud by zaměstnání trvalo pouze po část kalendářního měsíce, musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci. Zaměstnanec s ostatními příjmy (§ 10 ZDP) – změny Z hlediska daňového se ostatními příjmy rozumí příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy zdaňované podle § 6 až § 9 ZDP. Zdanění těchto příjmů je obsaženo v § 10 ZDP. Zákonem č. 349/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 k podstatným změnám ve vymezení jednotlivých druhů ostatních příjmů a jejich zdanění včetně nového řešení osvobození těchto příjmů od daně z příjmů fyzických osob.

Novela zavádza opatrenia na zníženie administratívnej záťaže daňových subjektov obchodujúcich s predmetmi spotrebnej dane a legislatívno-technicky sa upravujú tie ustanovenia zákonov o spotrebných daniach, ktorých potreba zmeny vyplynula z poznatkov a potrieb aplikačnej praxe napr. doplnenie a úprava ustanovení o preprave predmetov dane v daňovom voľnom obehu na základe elektronického systému prepráv... Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatnej novele: – Zákon č. 530/2011 Z. z. o spotrebnej dani z alkoholických nápojov – Zákon č. 106/2004 Z. z. o spotrebnej dani z tabakových výrobkov – Zákon č. 98/2004 Z. z. o spotrebnej dani z minerálneho oleja – Opatrenie č. 23054/2002-92 o postupoch účtovania v sústave PÚ Zákon č. 98/2004 Z. z. o spotrebnej dani z minerálneho oleja Novelou zákona sú dotknuté podnikateľské subjekty, ktoré obchodujú s minerálnymi olejmi podľa zákona č. 98/2004 Z. z., tabakovými výrobkami podľa zákona č. 106/2004 Z. z. a alkoholickými nápojmi podľa zákona č. 530/2011 Z. z. a osoby, ktoré si môžu podľa uvedených zákonov uplatniť oslobodenie alebo vrátenie predmetnej spotrebnej dane. Definuje sa prevádzkareň ako miesto alebo priestor, v ktorom osoba podľa tohto zákona vykonáva podnikateľskú činnosť súvisiacu s predmetom spotrebnej dane z minerálneho oleja v rozsahu oprávnení tejto osoby, napr. oprávnení prevádzkovateľa daňového skladu, čiže s výrobou, skladovaním, spracovávaním, prijímaním a odosielaním minerálneho oleja v pozastavení dane. Iné priestory tejto osoby, ktoré nesúvisia s predmetom podnikania v oblasti spotrebnej dane z minerálneho oleja sa na účely zákona nepovažujú za prevádzkareň tejto osoby (napr. sklad minerálneho oleja, v ktorom je skladovaný zdanený minerálny olej)...

Hlavným dôvodom na spracovanie novely stavebného zákona bola naliehavá požiadavka oddialiť nadchádzajúcu účinnosť zákona č. 201/2022 Z. z. o výstavbe v z.n.p. a to predovšetkým z dôvodu nepripravenosti na spustenie povoľovacích procesov podľa novej legislatívy o výstavbe. Novela stavebného zákona odkladá účinnosť zákona do 1. apríla 2025... • Stavebná legislatíva – novinky od 1. apríla 2024 Novela stavebného zákona smeruje k skráteniu doby prípravy stavieb, najmä doby administratívneho posudzovania vo fáze povoľovania stavieb do nadobudnutia účinnosti zákona o výstavbe. Jedným z hlavných cieľov spomínanej novely je tiež zakotviť legislatívne úpravy tak, aby sa eliminovalo riziko spustenia nepripravených procesov vo výstavbe a v prechodnej dobe sa v čo najväčšej miere využili existujúce inštitúty stavebného práva, primerane prebrali aplikovateľné inštitúty navrhované zákonom o výstavbe, nenarušil sa priebeh konaní na stavebných úradoch a zároveň aby sa nezaviedla úprava, ktorá by bola v zásadnom rozpore s už schválenými predpismi, ktorých účinnosť sa posúva na 1. apríla 2025... • Priznanie k dani z príjmov – dodatočné a opravné Daňovník nemôže podať dodatočné daňové priznanie za zdaňovacie obdobie, za ktoré sa vykonáva daňová kontrola po uplynutí 15 dní odo dňa spísania zápisnice o začatí daňovej kontroly, doručenia oznámenia o daňovej kontrole, doručenia oznámenia o rozšírení daňovej kontroly na iné zdaňovacie obdobie, ktorého by sa dodatočné daňové priznanie týkalo, a po uplynutí 15 dní odo dňa doručenia oznámenia o rozšírení daňovej kontroly o inú daň, ktorej by sa dodatočné daňové priznanie týkalo, až do dňa nadobudnutia právoplatnosti rozhodnutia vydaného vo vyrubovacom konaní; ak vyrubovacie konanie nezačne, dodatočné daňové priznanie nemožno podať do dňa ukončenia daňovej kontroly... • Výhody mikrodaňovníka Ak postavenie mikrodaňovníka získa daňovník, ktorým je fyzická osoba účtujúca v sústave podvojného účtovníctva, môže okrem zvýhodneného odpisovania a zvýhodneného odpočtu daňovej straty využiť, tak ako mikrodaňovník – právnická osoba účtujúca v sústave podvojného účtovníctva, aj výhodu pri zahrnovaní opravných položiek k nepremlčaným pohľadávkam do daňových výdavkov a výhodu pri odpise takejto pohľadávky do daňových výdavkov. Výhody, ktoré vyplývajú z postavenia mikrodaňovníka, daňovník môže aj nemusí využiť... • Podmienky poskytnutia odchodného Základnou podmienkou na poskytnutie odchodného je prvé skončenie pracovného pomeru po tom, čo zamestnanec nadobudol nárok na niektorý z dôchodkov. Na poskytnutie odchodného nie je rozhodujúcou skutočnosťou, že zamestnanec požiadal o priznanie napr. starobného dôchodku, ale ten fakt, že zamestnanec po prvýkrát rozviazal pracovný pomer po tom, čo mu bola dôchodková dávka priznaná...

S účinnosti od 1. ledna 2024 došlo k novele zákona o daních z příjmů, která upravuje daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024. Problematice přímých a nepřímých daní a daňových výdajů nalezněte v článcích Minimální mzda z pohledu daně z příjmů FO, Práce na dálku – daňové řešení, Závazná posouzení v oblasti DPH, Technické zhodnocení staveb v DPH a Ukončení, přerušení činnosti – změna daňových výdajů… • Vyúčtování záloh na zdanitelné plnění a DPH Záloha je pro účely zákona o DPH chápána prakticky jako úplata přijatá před datem uskutečnění plnění. Plátce, který přijme zálohu před datem uskutečnění zdanitelného plnění v tuzemsku, z něhož mu vzniká povinnost přiznat daň na výstupu, je obecně povinen z přijaté zálohy k datu jejího přijetí přiznat daň. Novelou zákona o DPH byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny týkající se sazeb DPH. V souvislosti s tím řada plátců postupovala nesprávně při vyúčtování záloh přijatých do konce roku 2023, které se vztahovaly ke zdanitelným plněním uskutečněným v roce 2024, u nichž se od 1. 1. 2024 změnila sazba daně. K této problematice byla také koncem ledna 2024 zveřejněna Informace GFŘ ke stanovení základu daně při změně sazeb DPH. V článku jsou vysvětleny s využitím příkladů zejména praktické postupy při přijetí zálohy na tuzemské zdanitelné plnění ve standardním režimu zdanění. V článku jsou vysvětleny také dopady, jež má přijetí či zaplacení zálohy v případě tuzemských zdanitelných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u intrakomunitárních dodávek zboží, při dovozu a vývozu zboží do třetích zemí a u při poskytnutí přeshraničních služeb... • Závazná posouzení v oblasti DPH Novelou zákona o DPH byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny týkající se sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Touto novelou byl zejména snížen počet sazeb daně z dřívějších tří pouze na dvě sazby. Touto novelou byly za dosavadní § 71h zákona o DPH doplněny nové § 71i až § 71k. Z § 71i zákona o DPH od 1. 1. 2024 vyplývá osvobození od daně s nárokem na odpočet daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby. Z nových § 71j a § 71k zákona o DPH vyplývá od 1. 1. 2024 možnost závazného posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby. Jedná se o obdobnou možnost, která vyplývá dlouhodobě z § 47a a§ 47b zákona o DPH pro závazné posouzení sazby DPH a z § 92i a § 92h zákona o DPH pro závazné posouzení pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. V článku jsou nejprve vysvětleny procesní podmínky pro závazná posouzení, které vyplývají z daňového řádu a návazně jsou vysvětlena aktuálně platná pravidla pro závazná posouzení v oblasti DPH…