Najnovšie - Judaizmus strana 1 z 1

Az Örökkévaló különböző hiteket adott nekünk, de csak egyetlen világot, hogy együtt éljünk benne. (Lord Jonathan Sacks, a Brit Nemzetközösség egykori főrabbija) Aki nem jár zsinagógába, nem tagja hitközösségnek, nem telepedett ki Izraelbe, nem beszél se héberül, se jiddisül, nincsenek izraelita hagyományai vagy szokásai, eszik disznóhúst, magyarnak érzi és vallja önmagát, az anyanyelve magyar, MÉGIS gyakran lezsidózzák = sima zsidó. Karcsú Könyvek - Pontos történetek A Karcsú Könyvek kisregényei elég tömörek ahhoz, hogy beleférnek az erre a célra tervezett szilfid kötetekbe. Belecsúsztathatók retikülbe, zsebbe, autóstáskába, és erőfeszítés nélkül tarthatja őket a legkisebb női kéz is, nemcsak otthon, hanem vonaton, autóbuszon, villamoson, strandon, repülőn, de akár sorban állás idején is. A vastagkönyvfóbiában szenvedő olvasók minden bizonnyal örülnek nekik. A rövidebb terjedelem fokozott pontossággal párosul, ezekből a szövegekből a szerző mindent kihúzott, amit emberileg és művészileg lehetségesnek ítélt, s kifejezik mindazt az értéket és örömöt, amivel a korszerű próza kedveskedhet a befogadóinak.  

Tradičný judaizmus akceptuje výlučne pochovanie pozostatkov do zeme a zásadne odmieta pohreb spopolnením. Napriek tomu v posledných desaťročiach sa stále častejšie stáva, že príslušníci židovskej komunity uprednostňujú kremáciu. Etnológ Peter Salner v tejto knihe na základe svojich výskumov priam detektívnym spôsobom analyzuje dôvody a následky tohto v minulosti zakazovaného a prakticky neznámeho trendu. PhDr. Peter Salner, DrSc. (1951, Bratislava). Študoval na Katedre etnografie a folkloristiky FiF UK. Ako vedecký pracovník Ústavu etnológie a sociálnej antropológie SAV, v. v. i. sa špecializuje na sociálnu kultúru židovskej komunity na Slovensku v 20. – 21. storočí a spoločenský život Bratislavy v 20. storočí. 

„Jmenuju se Kamila a rozhodla jsem se stát první českou rabínkou.“ Jak dojde k tomu, že se žena bez židovských kořenů rozhodne konvertovat? Kamila Kopřivová alias Rabínka v zácviku vás provede nejen vlastním příběhem, ale také všemi podstatnými aspekty judaismu. A připravte se, že si posvítí i na ty neortodoxní – třeba na židovský feminismus. Součástí jejího vyprávění je i představení liturgického roku nebo významných židovských žen, které se nesmazatelně zapsaly do dějin. Šalom alejchem!

Po malej ortodoxnej židovskej obci v istom mestečku zostala jediná pamiatka: zápisnica. Možno ako dôkaz toho, že minulosť nezmizne bez stopy. Ožíva vďaka nej aj Jakub Laub, nekompromisný a tvrdo brániaci svoj svetonázor a svoje presvedčenie. Ortodoxný žid, ktorý má tajomstvo a veľké trápenie. Zradila ho jediná dcéra. Nepochopiteľne. Neodpustiteľne. Jakub je zvyknutý zaťať päste a biť sa za svoje miesto pod slnkom, denne sa pričiňuje o to, aby židovstvo nezaniklo v záplave iných náboženstiev a národov. Vždy bol dôsledný v dodržiavaní všetkých príkazov a zachovávaní tradícií pre ďalšie generácie. No okrem Tóry sú aj knihy malé. Nie sú v nich zákony, ale naše životy. Každý z nás si píše knihu svojho života, ktorú Boh uchováva vo svojej obrovskej knižnici. Kto však bude pokračovať v tej Jakubovej?

Piate rozšírené vydanie knihy Jaroslava Franeka Judaizmus uvádza čitateľa do širokého spektra otázok súvisiacich so židovským duchovným svetom, objasňuje základné židovské náboženské predstavy a pojmy, popisuje rôzne náboženské prúdy, ktoré sa v priebehu dejín vyformovali, vysvetľuje historické pozadie ich vývoja. Nepredpokladá u čitateľa žiadne špeciálne vedomosti a poskytuje odpovede na množstvo otázok. Uvádza všetky sviatky židovského liturgického roka, popisuje bohaté dejiny židovského národa od biblických čias až po súčasnosť. Samostatné kapitoly sú venované histórii slovenského židovstva, sionistickému hnutiu a dejinám štátu Izrael vrátane izraelsko-arabských vojnových konfliktov. Knihu doplňujú vybrané texty Talmudu a krátke ukážky prác židovských autorov, ako aj slovník často používaných pojmov a mien, s ktorými sa stretneme pri čítaní Judaik. Napriek tomu, že ide o literatúru faktu, je čitateľsky príťažlivá, recenzentmi aj čitateľmi oceňovaná.

Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Exodus, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Jak zmiňují recenzenti a kritici, jedná se o výjimečnou publikaci propojující tradiční texty s problémy 21. století, autor se věnuje řadě detailů a přitom je schopen převodu na dnešnímu čtenáři pochopitelnější paralely. Jde o v pořadí druhou knihu cyklu pravidelných úvah nad tématy týdenních oddílů čtení Tóry, nazvaného Covenant & Conversation.

Legendy Židů patří neoddiskutovatelně do pokladnice světové literatury, do níž vstoupily jako „příběhy, jež v Bibli nenajdete“ nebo jako „veškeré židovské legendy v kostce“. Ginzberg vynikal schopností vstřebávat stovky příběhů a jejich verzí v původních jazycích a všímat si rozdílů, jež naznačují, který příběh je původní a který odvozený. Toto Ginzbergovo dílo dodnes představuje odrazový můstek pro studium biblických legend obecně a autorovy závěry nebyly pozdějšími objevy tzv. svitků od Mrtvého moře a gnostických rukopisů z Nag Hammádí vyvráceny, nýbrž vesměs potvrzeny. Českému čtenáři, jenž se s nimi dosud neměl možnost seznámit, umožňují poprvé nahlédnout do textů, jež se formovaly tisíce let a jež úzce souvisejí s pojmem „ústní Tóra“. Tóra samotná (je třeba vždycky psát s velkým písmenem) není jen učení (nauka) či pět knih Mojžíšových, ale je též synonymem pojmu Tanach, celé židovské Bible. Tóra navíc není jen Písmo svaté, úzce se pojící se svatostánkem, ale i živá bytost, předcházející stvoření člověka a světa. Na její podvojný charakter – písemný a ústní – nelze zapomínat. Písemná forma je vnějším projevem Tóry, zjeveným „fyzickým artefaktem“, nutně provázeným vnitřním obsahem, tedy ústní Tórou, jež vznikala souběžně s „hmotným“ textem. A ač prvním uceleným písemným vyjádřením ústní Tóry je až rabínská Mišna z počátku 3. stol. po Kr., rozhodně to neznamená, že „příběhy, jež v Bibli křesťan nenajde“, jsou „dodatečným výmyslem“ rabínů odtržených od běžného života židovské komunity. Právě naopak. Ginzberg celým svým dílem poukazoval na to, že oba aspekty vznikaly synchronně. Bez nich by „Tóra“ nikdy nebyla celá. K písemnému zaznamenání ústní Tóry byl dán důvod teprve po zničení Chrámu v roce 70 po Kr. (po tzv. churbanu), tedy po skončení období druhého chrámu. Ve zkratce to vyjadřuje tvrzení, že „Tanach je Chrámem po churbanu“: hmotný Chrám zmizel, leč přijal podobu duchovní, kterou nikdy neztratil a nikdy ztratit nemůže.

Svým tématem stojí kniha na pomezí lingvistiky a teologie. Po základním přehledu teorií, na nichž je založena následná analýza, rozebírá metafory obsažené v konceptualizaci hebrejského výrazu ???? (tóra/zákon) a příbuzných termínů ve Starém zákoně. Pozornost věnuje rovněž překladům vybraných metaforických výrazů z Jeremiáše a Sofoniáše do moderní češtiny a angličtiny. Případová studie v závěrečné kapitole analyzuje pojmové metafory v učebnici Compass: Manual for Human Rights Education with Young People a ukazuje tak biblické (židovské a křesťanské) kořeny samotné idey lidských práv.

Kniha se zaměřuje na udržování židovských tradic a zvyků v podmínkách terezínského ghetta. Jde o původně odbornou práci mírně přepracovanou pro širší veřejnost a doplněnou o ilustrační materiál. Téma judaismu v terezínském ghettu nebylo dosud komplexněji probádáno a zpracováno. Knížka se snaží přinést nový pohled na část historie ghetta Terezín.

Kniha, ktorá sa dá čítať aj odzadu. Opisuje fungovanie dobročinnosti a sociálnej práce v židovskej komunite. Poukazuje na nesporný prínos tejto komunity pre sociálnu prácu.

„A magyar származású izraeli történészek a kötetbe foglalt tanulmányaikban szokatlan módon közelítenek a magyar zsidó múlthoz. Újdonság a zsidó társadalomtörténet Jakov Katz által kezdeményezett megközelítése és újdonság az is, hogy a modern kori magyarországi zsidóság ortodox, sőt ultraortodox áramlatai kerülnek ezúttal reflektorfénybe. A Michael K. Silber által szerkesztett tanulmánykötet ahhoz segít bennünket hozzá, hogy a korábbiaknál teljesebb képet alkossunk a zsidók magyar társadalomba való betagozódásának ellentmondásos folyamatáról.” – Gyáni Gábor, történész