Najnovšie - Pedagogika, vzdelávanie, vyučovanie strana 3 z 8

A rendszerváltás a magyar történelem fontos fordulópontja. A több mint harmincévnyi távolság már lehetővé teszi, hogy objektívan tekintsünk rá, de még meghallgathassuk az események alakítóinak emlékezéseit. Az iskolarendszer megújulásának egyik emblematikus eseménye volt, amikor 1989-ben megnyílt a kelet-európai térség első alapítványi iskolája, az Alternatív Közgazdasági Gimnázium (AKG). Ennek az iskolának volt a megálmodója és lett a vezetője a többgenerációs pedagóguscsaládból származó Horn György. Az AKG először a minisztérium kísérleti iskolájaként jött létre, majd folyamatosan megújuló programmal lett az elitiskolák szűk klubjának modellje, amelynek önigazgató tantestülete szinte egyedülálló a világon. Horn György életútjából az iskola életútja is megismerhető, de annál több is. Mintegy ötven éve a magyar oktatáspolitika részese, gyakran annak alakítója is, azonban sokakkal szemben sosem hagyta el az iskolát, mindvégig iskolaigazgató és tanár maradt, ami különleges perspektívát kölcsönöz emlékezésének. Az életútinterjúban nemcsak egy unikális és sikeres iskolakísérlet története tárul fel, hanem sok szó esik a tanítás elméletéről és praktikumáról is. 

A Birkaiskola az Egyesült Államok elit egyetemeinek éles hangú kritikája, keményen bírálja az amerikai felsőoktatási rendszert, annak eredményeit és az azt működtető társadalmat. William Deresiewicz, aki maga is a Columbián végzett s a Yale-en tanított, a könyv lapjain arra keresi a választ, mi az oka annak, hogy a rendszerbe kerülő okos, tehetséges és motivált fiatalok a tanulmányaik során szorongóvá, félénkké és elveszetté válnak. Alázatosan menetelnek a szülői és intézményi elvárások kényszerpályáján, s ugyan kiválóan elsajátítják a saját szakterületüket, a futószalagról valódi célok és belső motivációk nélküli konformistákként lépnek le. A könyv egyik legfontosabb felismerése: az egyetem nem ad többé teret és lehetőséget az önfelfedezésre, hogy a diákok kialakítsák saját értékrendszerüket és megtalálják az útjukat. A szerző nem riad vissza a felelősségvállalástól – a szülőket és az oktatókat egyaránt bírálja a kialakult helyzet miatt. Nyíltan feltárja a repedéseket a rendszerben, és megoldásokat is kínál: hitet tesz a humán tárgyak fontossága, az elhivatott tanárok és a kis létszámú csoportok mellett. Egyik hangsúlyos megállapítása, hogy az elit oktatás megreformálásához és a jelenlegi tendencia megfordításához társadalmunknak meg kell határoznia saját értékeit, s azt is, s hogy miként közvetíti azokat. 

Az utóbbi években egyre többet hallani arról, hogy az Egyesült Államokban mind hevesebbé válik a társadalmat szélsőségesen megosztó kultúrharc. E csatározások mindinkább kitörnek a politika által uralt szférákból, és olyan területeken is pusztítanak, ahol egyébként semmi keresnivalójuk nem lenne: a folyamat alól már az alsó- és középfokú oktatás tantermei sem képeznek kivételt. Az amerikai oktatási szakember művében ezt a jelenséget szándékozik olvasói elé tárni, felhívva a figyelmüket arra, hogy az iskolákban sokszor a szülők tudta és beleegyezése nélkül, a hagyományos tudásanyag és készségek tanításának kárára folyik az a fajta indoktrinációs munka, melynek keretében a tanárok a gyerekeket igyekeznek baloldali eszmékkel traktálni, illetve politikai célok szolgálatába állítani. Azok pedig, akik mindezzel nem értenek egyet, vagy más véleményen vannak, inkább nem adnak hangot a fenntartásaiknak, mivel tartanak a következményektől: a rossz jegyektől, a megaláztatástól és tanulmányi előmenetelük ellehetetlenülésétől. A szólásszabadságot már a kezdetektől alkotmányosan védelmező Egyesült Államokban azonban mindennek nem kellene szükségszerűen így történnie, tartja a szerző, aki szerint számos lehetőség lenne az egyetemekből az oktatás mind alacsonyabb szintjeire leszivárgó baloldali-marxista ihletettségű eszmék közoktatásból történő visszaszorítására. A könyvben ő maga is többféle megoldási javaslatot tesz mindazoknak, akik úgy érzik, gyermekeiknek nem ilyen oktatást szánnának, és kétségeik vannak afelől, hogy a jelenlegi úton járva tényleg rátermett, önálló gondolkodásra képes, magukért felelősséget vállalni tudó és jól képzett állampolgárok válnak-e belőlük. 

Když autor studoval pedagogiku, chtěl zpracovat jako závěrečnou práci nějaké neotřelé téma. Vzpomněl si na zajímavý školní rituál – vstávání při příchodu učitele. Kde se vzal? Vás nikdy nenapadlo zamyslet se nad tím, kolik různých zvyků a rituálů vlastně škola přináší? Kde se vzaly a k čemu jsou dobré? Posuzovatelé práce mu závěrečnou práci vrátili s tím, že to nemůžou jako vážně míněnou práci přijmout. Pojal to tedy ještě méně vážně, a tak to tady máte černé na bílém.

Debutová publikácia učiteľa, neskôr ajťáka a teraz opäť učiteľa, obsahuje popis vybraných skúseností z viac ako trojročného budovania digitálnej triedy na strednej odbornej škole technickej. Táto objavná cesta vyústila do vzniku a overovania komplexnej výučbovej metódy. Metódy, ktorá integruje umelú inteligenciu, digitálny zošit a štruktúrované multimediálne poznámky. Vedie od získavania informácií z rôznych zdrojov, cez ich triedenie využitím kritického myslenia, až po opakovanie, preverovanie a hodnotenie vedomostí žiakov. Použitie metódy kritická tabuľa pomáha riešiť problémy spojené s nezrozumiteľnosťou a neúplnosťou žiackych poznámok, zapája žiakov do výučby a udržuje si ich pozornosť počas vyučovacej hodiny. Metóda prináša žiakom viac zábavy a zdokonaľovanie zručností pri práci a využívaní informačných technológií. Poznámky v myšlienkovej mape, učivo a digitálne zošity majú žiaci aj učiteľ dostupné vo webovom prehliadači z každého zariadenia pripojeného na internet. Hutná publikácia si dáva za cieľ inšpirovať čitateľa a ušetriť mu čas pri formovaní vlastnej cesty vo vzdelávacom procese digitálnej doby.

Kniha ALE UŽ DOSŤ! je príručkou pre všetkých rodičov, ktorí sa starajú o deti s poruchou pozornosti a hyperaktivitou. Autorka ponúka jasný a empatický pohľad na výzvy, s ktorými sa stretávajú tieto rodiny, a poskytuje praktické rady na zlepšenie výchovy. Súčasťou knihy sú aj milé kreslené postavičky, ktoré vyčerpaným rodičom prinesú úsmev a zmiernia napätie z výchovy. Táto kniha vám prinesie osvedčené metódy, inšpiráciu a praktické rady na budovanie silných vzťahov s vašimi najmladšími.

Publikace Naučte své děti říkat Ď, Ť, Ň je určena především rodičům pro domácí procvičování problematických hlásek s dětmi, ale i odborníkům z řad logopedů, speciálních pedagogů či učitelům v mateřských školách. Autorka Irena Šáchová, která čerpá ze své dlouholeté praxe klinické logopedky, uvádí ke každé hlásce přehledný a jasný návod, jak při jejím vyvození správně postupovat, a upozorňuje i na častá úskalí při procvičování. Pokynům snadno porozumí rodiče i děti, které knihou provází sympatická postavička logopedky Lucky. Úkoly a cvičení doplňují veselé obrázky Evy Obůrkové. Atraktivní příloha nabízí pět her ke zdokonalení výslovnosti a zpestření procvičování hlásek Ď, Ť, Ň – např. loto, pexeso a domino. O autorce a ilustrátorce: Mgr. Irena Šáchová & Eva Obůrková = sestry Süssovy, narozené v roce 1974 a 1967 v Praze. Mladší a hodnější Irena Šáchová pracuje jako klinická logopedka ve vlastní ordinaci v Praze-Radotíně, vystudovala obor speciální pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a působila rovněž jako logopedka v Jedličkově ústavu. Ve volném čase se věnuje rodině, má ráda vysokohorskou turistiku, splouvání řek, výlety přírodou, lyžování, prolézání zřícenin, strašení cizích dětí na bojovkách a přípravy všemožných soutěží; nerada vaří, a proto toho vždy vaří kotle. Starší a hubatější Eva Obůrková je novinářka, reklamní textařka a ilustrátorka, specialistka na domácí cestovní ruch a rozdávání rad kudy kam se vydat, zejména s dětmi a po Česku i bez nich a jinam. Pro různá nakladatelství ze skupiny Albatros Media napsala a ilustrovala řadu knížek o cestování, dlouhodobě spolupracuje s portálem Kudy z nudy, různými novinami, časopisy a agenturami.

Kniha Učíme se R propojuje logopedii s grafomotorikou, proto je věnována nejvíce dětem předškolního a mladšího školního věku. Pracovní listy byly vytvořeny pro možnost každodenního krátkého procvičování vedoucího k vyvození hlásky R a k nácviku správného úchopu psacího náčiní a rozvoje grafomotoriky.

Oborová didaktika představuje nedílnou součást učitelské přípravy napříč všemi aprobačními předměty, ale i stupni vzdělávání. Publikace se věnuje přípravnému vzdělávání učitelů anglického jazyka, pojednává však zejména o využití videozáznamů reálné výuky v rámci tzv. videoklubů jako součásti oborově didaktické přípravy. Jedná se o specializovaný přístup zaměřený na rozvoj didaktické znalosti obsahu a profesního vidění u budoucích učitelů anglického jazyka, tedy toho, čeho si ve výuce všímají a jak o viděném uvažují. Těžiště textu spočívá v odhalování povahy profesního vidění, které je úzce provázáno s profesním věděním a jednáním. Kniha přináší výsledky výzkumného šetření, v rámci něhož byly ověřovány různé typy videoklubů.Věříme, že publikace poslouží jako cenný zdroj teoretických i empirických poznatků, ale i jako inspirace pro přípravné vzdělávání učitelů.

Pedagogická diagnostika vytvára pedagógom príležitosť na spoznávanie dieťaťa a poskytuje im spätnú väzbu k ich pedagogickému pôsobeniu. Publikácia približuje pedagógom materských škôl teóriu a možné spôsoby realizácie pedagogickej diagnostiky s obohatením o námety z praxe. Naša publikácia by mala byť nápomocná učiteľkám materských škôl pri hľadaní vlastného efektívneho spôsobu realizácie pedagogickej diagnostiky. Kniha ponúka príležitosť pre rozvoj pedagogických kompetencií v oblasti evaluácie a diagnostikovania detí predškolského veku, posudzovania individuálnych prejavov dieťaťa, či školskej pripravenosti vo všetkých oblastiach rozvoja dieťaťa. Rešpektuje limity pedagógov v materských školách a orientuje sa na ponuku možnej realizácie diagnostického procesu v ich podmienkach materskej školy.

Žiaci všetkých vekových kategórií sú čoraz častejšie v osobnom aj verejnom živote vystavení rôznym kultúrnym vplyvom a v čoraz väčšej miere sa dostávajú do kontaktu s príslušníkmi iných kultúr. Preto je potrebné, aby boli na tieto výzvy pripravení a aby boli schopní rozoznať, rešpektovať a podporovať rôzne kultúrne ukotvenie vo svojom okolí. Interkultúrne kompetencie sa vzťahujú na vedomosti, zručnosti, postoje i na sociálne a kultúrne povedomie jednotlivca. Cieľom je vytvoriť priaznivé prostredie na komunikáciu s ľuďmi z iného kultúrneho prostredia. Demokratické a interkultúrne kompetencie nemožno nadobudnúť automaticky, ale je potrebné osvojiť si ich a uplatňovať v praxi. Vzdelávanie má jedinečnú úlohu usmerňovať a podporovať učiacich sa a tým posilniť ich schopnosti v tejto oblasti. Kniha pomôže pedagógom modelovať také výchovno-vzdelávacie prostredie, v ktorom sa komunikačné zručnosti stanú prostriedkami na kladenie otázok, vyjadrovanie, konfrontovanie, diskutovanie, sumarizovanie, hodnotenie faktov, postojov a názorov.

Gyakran hallani a közbeszédben, hogy a nők egyre inkább elutasítják a szülést és a gyermekvállalást, mert családalapítás helyett inkább a karrierépítést és az önállóságot választják. De vajon ez valóban így van?Az elmúlt évszázadokban a nők hatalmas fejlődésen mentek keresztül, mégis számos nehézség állja útjukat a boldog párkapcsolat és házasság kialakításában. Amikor az együttélés ’intézményét’ vizsgáljuk, azt látjuk, a gyakorlatban miként dekonstruálódott a hűség, a megértés, az egyenlő feladatmegosztás, a közös célok, és számos, a kiegyensúlyozott élethez ’szükséges’ fogalom.Nem születik elég gyermek – ez is gyakorta elhangzik. De a nők hibáztatásán túl, vajon melyek a valódi okok? A Fecske-füzetek újabb kötete tényeken, tapasztalatokon és egy kutatássorozat állomásain keresztül mutatja be, miként befolyásolja a nők szerepvállalása a társadalom felépítését, amely a demográfiai kérdésekben meghatározó.Horváth Júlia Borbála örvendetesen és kifejezetten a nőket kérdezte meg, azt kérve, hogy mondják el tapasztalataikat. A válaszok rámutattak a hosszú távú párkapcsolat és a családalapítás összefüggésére, valamint arra, hogy férfisegítség- és felelősségvállalás nélkül nem fog több gyermek születni. Miért születne?Körülöttünk egyedülálló nők és férfiak bolyonganak a világban, akik nem találnak megfelelő párra, vagy ha igen, félnek megfogni egymás kezét, s ami még aggasztóbb: félnek nem elengedni egymás kezét.

A "Lovasterápia a nyelvi fejlesztésben" című könyv a hat évvel ezelőtt magánkiadásban publikált "Lovasterápia a neuro- és pszicholingvisztikai zavarok rehabilitációjában" című munka második, kissé átdolgozott és bővített kiadása. Hasznos olvasmányanyag lehet mindazok számára, akik lovasterápiát tanulnak (vagy a későbbiekben szeretnének tanulni), vagy akiket gyermekük, netán saját érintettségük kapcsán érdekel ez a fejlesztő módszer. Nyelvezete tudományos-ismeretterjesztő jellegénél fogva előképzettségtől függetlenül bárki számára értelmezhető.

Publikace Diagnostika dítěte předškolního věku, 2. díl navazuje na stejnojmenné dílo, Diagnostika dítěte předškolního věku, doplňuje ho a podrobněji rozpracovává některá témata. Přináší množství aktuálních informací, které se pedagogické diagnostiky dětí v předškolním věku v současné době dotýkají. Autorky v knize reagují na nejčastější otázky, s nimiž se ve svojí odborné praxi setkávají, například: „Jak často mám diagnostiku dělat? Jak ji mám provádět? Používám správné přístupy?“ A formou odpovědí na tyto dotazy přináší hlubší vhled do problematiky, kterou mnohdy nemají učitelky mateřských škol zcela ujasněnu. Teoretické základy jsou východiskem pro úspěšnou diagnostiku i intervenci Pro čtenáře je velmi přínosné propojení praktických otázek a odpovědí s širšími teoretickými souvislostmi. V praxi se totiž ukazuje, že právě nedostatečné teoretické znalosti jsou mnohdy příčinou nesprávně realizované pedagogické diagnostiky. První kapitoly objasňují rozdíly mezi statickou a dynamickou diagnostikou z pohledu jejich cíle, forem i obsahu. Každá z nich má v procesu rozvoje dítěte své místo a autorkám se velmi hezky podařilo prezentovat jak jejich výhody, tak i úskalí. Statická diagnostika je zaměřena na stav a porovnává výkony dětí oproti ostatním vrstevníkům. Naproti tomu dynamická diagnostika sleduje a podporuje proces učení. Znalost typů diagnostik může učitelům v mateřských školách napomoci zorientovat se ve vlastní diagnostické činnosti a najít odpověď na to, co mají zjišťovat a jakým způsobem. Diagnóza není cílem, cílem je hledání řešení a podpora dítěte Autorkám se nenásilnou formou a praktickými příklady podařilo vysvětlit, že základem pedagogické diagnostiky je vytvoření systému péče, který vychází ze znalosti dítěte, poznání jeho možností, schopností, dovedností a dalších okolností vývoje, a rozpoznání silných i slabších stránek dítěte. Objasňují, že hlavním záměrem a smyslem pedagogické diagnostiky je zefektivnění výchovně vzdělávacího procesu. Diagnostika je v publikaci prezentována jako podklad pro stanovení cílené vzdělávací nabídky, pro kontinuální vyhodnocování podmínek a průběhu vzdělávacího procesu tak, aby každé dítě mohlo zažít pocit úspěchu, pocit vlastní hodnoty, vlastního přínosu ve vývoji a učení se. Aby nabylo důvěru v to, co umí, tedy ve své schopnosti a dovednosti. Aby získalo odvahu i chuť poznávat a obohacovat se o nové zkušenosti. Vzdělávací nabídka se neřídí pouze věkem dítěte, ale zejména specifiky v jeho vývoji Pro pochopení podstaty individualizace vzdělávání je stěžejní kapitola, v níž autorky v přehledných grafech znázornily možné varianty vývoje dítěte, na které je zapotřebí v diagnosticko-intervenčním procesu brát zřetel. Vysvětlují, že pokud nejsou úroveň obtížnosti podnětů a možnosti dítěte v souladu, dítě nemůže svými schopnostmi a dovednostmi adekvátně reagovat, a na naplnění požadavků nedosáhne. Příliš nízká míra podnětů dítě nerozvíjí, a zpravidla ani nezaujme. A naopak, je-li míra podnětů (obtížnost) nad rámec možností dítěte, nedokáže vzdělávací nabídku přijmout a zvládnout. Cílem diagnostiky je ucelený systém, který poukazuje na dílčí oblasti vývoje, ale zároveň na jejich vzájemnou propojenost a podmíněnost Autorky vycházejí v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání z holistického pojetí vzdělávání dítěte předškolního věku. Učení prezentují jako komplexní jev, kterého se neúčastní jednotlivé oblasti odděleně, ale více oblastí a rovin zároveň, přičemž každá ze schopností a dovedností může však působit u dané činnosti v různé intenzitě. Úroveň jedné oblasti se při učení i v diagnostice často promítne do oblastí dalších – jsou vzájemně propojeny a podmíněny. Stěžejní část je věnována oblastem, na něž je vhodné se při diagnostice zaměřit. Shodují se s oblastmi, které jsou podrobně rozpracovány v již výše zmiňované publikaci Diagnostika dítěte předškolního věku (motorika, grafomotorika, kresba; zrakové vnímání a paměť; vnímání prostoru a prostorové představy; vnímán

Rodičovství je těžké. Ale vy mu dáváte všechno a nezaváháte ani před průzkumem divoké džungle digitálního světa. Proč? Abyste mohli své děti s pomocí data a faktů připravit na rizika, s nimiž se budou setkávat. A naučili je dovednostem, díky kterým se džungle změní v krajinu sice stále divokou, ale předvídatelnou a bezpečnou. Digitální technologie jsou stejně tak dobří sluhové jako strašní páni. Obzvlášť to platí v nezkušených rukou dětí. Ať už kvůli traumatizujícímu obsahu, pro mladý mozek nadměrné stimulaci nebo tomu všemu, co děti propásnou při sezení u obrazovek. Michaela Slussareffvás seznámí s aktuálními vědeckými poznatky o vlivu digitálního světa na děti i dospívající a poradí vám, jak je zužitkovat v každodenním životě. Ale hlavně vám vysvětlí, jak zásadní je vaše role průvodce. Zahodíte představu rodiče-kontrolora a pochopíte, že zákazy a konflikty nic neřeší. Digitální odolnost vašich dětí můžete budovat pouze ve vztahu založeném na otevřenosti a důvěře. Jen pak se už o své potomky nebudete muset v digitálním světě bát. V knize se mimo jiné dozvíte: Podle výzkumů by děti do dvou let vůbec neměly sledovat obrazovky a monitory. Jak lze rozpoznat vznikající závislost na hrách a jak doma nastavit férová herní pravidla. Mají-li dospívající ustát tlak sociálních sítí, musí nejprve porozumět vlastním emocím. Děti musíme připravit na to, že je mnohem obtížnější se pornografii na internetu vyhnout než ji vyhledat. Jak a kdy s dětmi mluvit o citlivých tématech, včetně ukázek vedení rozhovoru.

Nedílnou součástí správné výslovnosti je schopnost tvořit všechny hlásky. K tomu je potřeba umět dobře ovládat jazyk, rty a dolní čelist, což může dětem někdy působit potíže. Díky tomuto sešitu, který je plný hravých cvičení, si děti procvičí nejen obratnost mluvidel a sluchové vnímání, ale prostřednictvím vyprávění podle obrázků si navíc posílí vztah k mateřskému jazyku, schopnost vyjadřovat se v něm a správně ho používat. Pracovní sešit lze využít při domácím procvičování, ale též v mateřských školách, ordinacích klinické logopedie či poradenských zařízeních.

 Füzetemet figyelemfelhívásnak, vitaindítónak szántam. Átadom a stafétát a szakembereknek

Publikace o netradičně tradicionalistické metodě výchovy, založené na zásadách waldorfské pedagogiky a čerpající z duchovního odkazu českého pedagoga Přemysla Pittera, je určena všem, kdo pečují o děti předškolního věku – rodičům, vychovatelům, učitelům. Její autorka, zkušená pedagožka Táňa Smolková přesvědčeně a přesvědčivě líčí výchovný koncept strukturovaný podle křesťanského roku a inspirovaný duchovním obsahem jeho sedmi klíčových úseků.

Mgr. Táňa Smolková ve své publikaci shrnuje své zkušenosti z pedagogického působení: objasňuje filozofii a cíle waldorfské pedagogiky, popisuje metody práce s dětmi podle jejích zásad a poskytuje množství praktických rad, jež lze s prospěchem využít ve všech typech mateřských škol. Dětství patří k nejvýznamnějším obdobím lidského vývoje, poznamenává charakter člověka a jeho chování a předznamenává jeho život na celou dobu. Od kvality dětství se později odvíjí kvalita života v dospělosti. Cestou k dosažení této kvality je výchova – v rodině a ve škole. Výchova v souvislosti se vzděláním rozhodně usměrňuje proces formování osobnosti a svým cílem a obsahem je nezbytnou kategorií společenského života. Je cestou k produkci a reprodukci hmotných a duchovních hodnot. Metody výchovy mohou mít různé podoby, tak jak je reprezentují různé pedagogické směry. Jedním z nich je waldorfská pedagogika, vycházející z učení rakouského filozofa Rudolfa Steinera (1861–1925). Jejím základním rysem je snaha o rozvoj člověka v jeho celistvosti, o utváření vztahu ke světu pomocí sil myšlení, cítění a vůle. Klade značný důraz na pěstování humanity, tolerance a respektu vůči druhým. Významnou pomoc ve výchovném a vzdělávacím procesu poskytuje mateřská škola jako prostředí, v němž začíná rozvoj osobnostních rysů a kde lze jej lze efektivně a prospěšně ovlivnit.