Najnovšie - Zákony, zbierky zákonov strana 1 z 1

Zmena Zákonníka práce spočíva v doplnení a prepracovaní ustanovení o povinnosti dodávateľa služby na území Slovenskej republiky vyplatiť mzdu, ktorá nebola vyplatená zamestnancovi zamestnávateľom, ak ten je priamym subdodávateľom dodávateľa služby, a v spresnení podmienok, za ktorých takýto dodávateľ služby môže odoprieť vyplatenie mzdy. V zákone o službách zamestnanosti sa upravujú podmienky zamestnávania štátnych príslušníkov tretej krajiny s výkonom práce na území Slovenskej republiky. Zavádzajú sa zmeny a doplnenia podmienok pri vydávaní a rušení potvrdenia o možnosti obsadenia voľného pracovného miesta, ktoré zodpovedá vysokokvalifikovanému zamestnaniu. Pre výkon vykvalifikovaného zamestnania bude postačujúce vysokoškolské vzdelanie 1. stupňa, pri vybraných zamestnaniach z oblasti informačných a komunikačných technológii budú postačovať vyššie odborné zručnosti, ktoré sa preukazujú odbornou praxou vykonávanou vo vysokokvalifikovanom zamestnaní. Predlžuje sa obdobie, na ktoré sa vydáva potvrdenie o možnosti obsadenia voľného pracovného miesta, ktoré zodpovedá vysokokvalifikovanému zamestnaniu zo štyroch na päť rokov. Pri vydávaní potvrdenia úrad práce, sociálnych vecí a rodiny nevykonáva test trhu práce. Upravujú sa podmienky zamestnávania v rámci dlhodobej mobility pre držiteľa modrej karty vydanej v inom členskom štáte EÚ a pre držiteľa modrej karty SR najmenej 12 mesiacov bez potreby vydania potvrdenia o možnosti obsadenia voľného pracovného miesta, ktoré zodpovedá vysokokvalifikovanému zamestnaniu, s cieľom jeho jednoduchšieho prístupu na trh práce v SR. Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatných novelách Zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce – po novele zákonom č. 172/2024 Z. z., po novele zákonom č. 178/2024 Z. z. Zákon č. 5/2004 Z. z. o službách zamestnanosti – po novele zákonom č. 160/2024 Z. z. Zákon č. 404/2011 Z. z. o pobyte cudzincov – po novele zákonom č. 160/2024 Z. z. Opatrenie č. 149/2024 Z. z. o úprave súm životného minima – nové nariadenie – mení nariadenie č. 220/2023 Z. z. Zákon č. 448/2008 Z. z. o sociálnych službách – po novele zákonom č. 120/2024 Z. z. Nariadenie č. 136/2024 Z. z., ktorým sa ustanovuje výška finančného príspevku na poskytovanie sociálnej služby v niektorých druhoch zariadení sociálnych služieb na rok 2025 – nové nariadenie – mení nariadenie č. 243/2023 Z. z. Nariadenie č. 135/2024 Z. z., ktorým sa ustanovuje výška sadzby na jednu hodinu osobnej asistencie a výška peňažného príspevku na opatrovanie – nové nariadenie – mení nariadenie č. 232/2023 Z. z. UPOZORNENIE NA ZMENU! Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení – po novele zákonom č. 145/2024 Z. z. Zákon o pobyte cudzincov rozširuje rozsah pôsobnosti o niektoré nové kategórie osôb, ako napr. osoby s udeleným azylom alebo s doplnkovou ochranou, o sezónnych pracovníkov alebo pracovníkov v rámci vnútropodnikového presunu. Zjednodušuje niektoré podmienky prijatia vysokokvalifikovaných zamestnancov na územie Slovenskej republiky, zavádza uznanie odbornej kvalifikácie (okrem vysokoškolského vzdelania) ako kritéria na vydanie modrej karty, čím rozširuje možnosti získania modrej karty aj u zručných pracovníkov na základe ich vysokej kvalifikácie, resp. odbornej praxe. Novela zákona ďalej upravuje výšku platového prahu v rámci mesačného príjmu vysokokvalifikovaného zamestnanca (znižuje ju), ktorý je potrebné dosiahnuť na získanie modrej karty, upravuje niektoré dôvody na zamietnutie žiadosti o modrú kartu, na odňatie modrej karty alebo na jej neobnovenie, tiež uľahčuje podmienky mobility vysokokvalifikovaných zamestnancov a ich rodinných príslušníkov v rámci územia všetkých členských štátov a tiež upravuje podmienky na získanie dlhodobého pobytu na základe modrej karty.

Cílem navrhované právní úpravy je větší podpoření poskytování sociální služeb v přirozeném sociálním prostředí, a s tím jsou spojeny i systémové změny pro segment neformální péče. Tento záměr vychází mj. z doporučení Evropské komise ve vztahu k deinstitucionalizaci sociálních služeb a dlouhodobé péči. Návrh vyhlášky č. 102/2024 Sb. o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování je prováděcím předpisem k zákonu č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 145/2017 Sb. (dále jen „zákon“), který Ministerstvo zdravotnictví vydává společně s Ministerstvem financí. Titul obsahuje Zákon o sociálních službách Zákon o nemocenském pojištění Vyhláška o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění Upozornění na změnu zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu zákona o pedagogických pracovnících zákona o pomoci v hmotné nouzi zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zákona o veřejném zdravotním pojištění zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Cílem by mělo být, aby pobytové formy poskytování sociálních služeb nebyly nabízeny jako první volba poskytnuté služby. Jeden ze zásadních novelizačních návrhů je proto posílení principu subsidiarity v oblasti poskytované péče, kdy v úvodních vymezeních normy se specifikuje prioritizace poskytované sociální služby v sociálním prostředí klienta. Rovněž se rozšiřuje poskytování sociálních služeb pro osoby závislé na návykových látkách prostřednictvím vymezení nové cílové skupiny a doplnění nových základních činností. Takto jsou nově např. definovány cílové skupiny u sociální služby „Azylové domy“. Navrhovaná právní úprava je mj. zaměřena na zákonné ukotvení sítě celostátních a nadregionálních služeb, s jejichž existencí již současné znění zákona počítá v souvislosti s oprávněním ministerstva vypisovat dotační řízení pro tyto služby, proto návrh zakotvuje povinnost určení sítě sociálních služeb nadregionálního charakteru, tato síť doplňuje krajské sítě sociálních služeb. Smyslem navrhované právní úpravy je aktualizovat zavedený jednotný a jednoznačný systém oceňování vykázaných a uznaných zdravotních služeb pro účely přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění, podle kterého všechny zdravotní pojišťovny postupují při oceňování shodně. Dotčenou vyhlášku je nutné vydat ve Sbírce zákonů v termínu nejpozději do 30. dubna 2024. Jedině tak budou zdravotní pojišťovny moci ocenit své nákladné pojištěnce v termínu podle § 21c zákona, tedy včas do termínu stanoveného pro předkládání výročních zpráv, aby se dané ocenění mohlo do příslušných výročních zpráv promítnout. Je také nutno dodržet lhůtu pro předložení výročních zpráv Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Té se mají podle ustanovení § 6 odst. 11 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 15 odst. 11 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, předkládat vládou schválené návrhy výročních zpráv zdravotních pojišťoven v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Z toho důvodu Ministerstvo zdravotnictví obvykle vyžaduje předložení zmíněných návrhů výročních zpráv ve lhůtě do 30. dubna. Z těchto důvodů nelze vydat navrhovanou vyhlášku s účinností podle § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.

Občanský soudní řád – Do právního řádu je nutné implementovat pravidla směrnice o zástupných žalobách, která se dotýkají procesního postupu v řízení o zástupné žalobě. Jelikož se přitom na procesní otázky ve směrnici pamatuje toliko dílčím způsobem, je nutné tato směrnicová pravidla doplnit o kompletní procesní rámec, na jehož základě bude možné zástupné žaloby projednávat. Směrnice o zástupných žalobách odlišuje dva procesní instituty. Titul obsahuje úplná znění: - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) - Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Občanský soudní řád Směrnice o zástupných žalobách sama odlišuje dva procesní instituty – zástupnou žalobu na vydání opatření ke zdržení se protiprávního jednání (injunctive measures) a na vydání opatření ke zjednání nápravy (redress measures). Zatímco první z nich je procesně jednodušší a ve směrnici méně regulován, druhý by měl být podložen propracovaným mechanismem kolektivního soudního řízení a dopadá na něj také větší část otázek upravených ve směrnici o zástupných žalobách (např. otázka financování, smíru nebo náhrady nákladů řízení podle čl. 10 až 12 směrnice o zástupných žalobách). Za klíčový rozdíl obou variant zástupné žaloby lze považovat to, zda a jakým způsobem se spotřebitelé do případného řízení zapojují. Trestní zákoník Stávající právní úprava výslovně neupravuje důsledky spojené s učiněním takového prohlášení, proto se navrhuje zdůraznit, že soud k takovému prohlášení přihlédne při stanovení druhu a výměry trestu, neboť skutečnost, jaké měl trestný čin dopady na poškozeného, je součástí hodnocení závažnosti trestného činu, což je jedním z kritérií při volbě druhu trestu a stanovení jeho výměry. Stejně tak státní zástupce při sjednávání druhu a výměry trestu v rámci dohody o vině a trestu přihlédne i k takovému prohlášení poškozeného. Trestní řád Navrhuje se posílit poučovací povinnost státního zástupce v souvislosti se sjednáváním dohody o vině a trestu a předsedy senátu v souvislosti se sjednáváním nebo schvalováním dohody o vině trestu v řízení před soudem vůči poškozenému, který je obětí podle zákona o obětech trestných činů, pokud jde o jeho právo učinit prohlášení o dopadech spáchaného trestného činu na jeho život. Navržená úprava umožní poškozenému v praxi efektivněji uplatnit toto svoje právo i v případě, že se jedná o odchylné procesní vyřízení věci, než je klasické trestní řízení.

Cieľom novely zákona o sociálnom poistení je opätovne zadefinovať 13. dôchodok ako novú dôchodkovú dávku, ktorá nahradí doterajší 13. dôchodok, ktorý je štátnou sociálnou dávkou. Ustanovuje sa, aby nárok na 13. dôchodok mali poberatelia všetkých dôchodkových dávok vyplácaných Sociálnou poisťovňou, bez ohľadu na sumu vyplácanej dôchodkovej dávky. Nárok na 13. dôchodok budú mať poberatelia dôchodku aj vtedy, ak ich dôchodok je vyplácaný niektorým z príslušných útvarov silového rezortu. Suma 13. dôchodku sa určí každoročne a osobitne pre každý druh dôchodku vo výške priemernej mesačnej sumy daného druhu dôchodku za celý predchádzajúci kalendárny rok. Ak bude priemerná suma daného druhu dôchodku nižšia ako 300 eur, suma 13. dôchodku bude 300 eur. Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatných novelách Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení – po novele zákonom č. 28/2024 Z. z. (prvá novela), po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (druhá novela) Zákon č. 43/2004 Z. z. o starobnom dôchodkovom sporení – po novele zákonom č. 28/2024 Z. z. (prvá novela) a po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (druhá novela) UPOZORNENIE NA ZMENU! Zákon č. 18/2018 Z. z. o ochrane osobných údajov – po novele zákonom č. 7/2024 Z. z. (prvá novela) a po novele zákona č. 109/2024 Z. z. (druhá novela) Zákon č. 650/2004 Z. z. o doplnkovom dôchodkovom sporení – po novele zákonom č. 108/2024 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení – po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 601/2003 Z. z. o životnom minime – po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 447/2008 Z. z. o peňažných príspevkoch na kompenzáciu ťažkého zdravotného postihnutia – po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (prvá novela) Podmienkou poberania dočasného dôchodku a programového výberu je, aby súčet doživotne poberaných dôchodkových dávok sporiteľa bol vyšší ako platná referenčná suma, tzn. že doživotné zabezpečenie sporiteľov má byť minimálne na úrovni priemerného starobného dôchodku v čase, kedy sa tento dôchodok začína poberať. Nakoľko zákonom o starobnom dôchodkovom sporení sa doplňuje nový druh dôchodku, vyplatený 13. dôchodok by v prípade žiadosti sporiteľa o dôchodok zo starobného dôchodkového sporenia v mesiaci december automaticky vstúpil do predmetného súčtu. Do súčtu dôchodkových dávok však v súlade s účelom tohto ustanovenia majú vstupovať výlučne doživotne a pravidelne mesačne poberané dôchodky.

Soudní řád správní – Právní úpravy voleb se týkají zákony upravující například soudní přezkum volebních procesů nebo některé souvislosti odměňování členů okrskových volebních komisí, popřípadě využívající volební infrastrukturu ve věcech referenda. Titul obsahuje úplná znění: - Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní Soudní řád správní V novém ustanovení § 88 zůstává zachována možnost soudní ochrany ve věcech seznamu voličů. Volič, který zjistí nesprávnost údajů vedených o něm v seznamu voličů, se může obrátit v první řadě na kterýkoliv obecní úřad s návrhem na sjednání nápravy. Je-li pochybnost oprávněná, obecní úřad údaje ověří a opraví. V opačném případě o tom vyrozumí voliče podle zákona o správě voleb, vůči čemuž může volič podat návrh na soudní přezkum. Soudní přezkum podle tohoto ustanovení se nebude týkat chyb referenčních údajů pocházejících ze samotného informačního systému registru obyvatel spadajících pod režim zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Navrhovatel se může domáhat soudní ochrany vůči obecnímu úřadu, který odmítnul provést nápravu. Nicméně s ohledem na zrušení místní příslušnosti může být obecní úřad, který je původcem chyby či nedostatku, odlišný od obecního úřadu, ke kterému volič přijde požádat o odstranění chyby. Z tohoto důvodu jsou účastníky řízení též i Ministerstvo vnitra, z titulu správce informačního systému správy voleb, a případně obecní úřad, který učinil do seznam voličů změnu, která je rozporovaná. Současně přibývá možnost soudní ochrany v případě, že není vyhověno žádosti voliče o vydání voličského průkazu, žádosti o jednorázovou změnu volebního okrsku a dále žádosti o zápis hlasování ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí, případně jeho výmaz. Žalovaným správním orgánem v tomto případě je buď obecní úřad, nebo Ministerstvo zahraničních věcí v závislosti na tom, u koho volič žádost podal; některý druh žádosti (o zápis údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku) však může být podán pouze u zastupitelského úřadu. I na tento druh soudní ochrany se volebním soudům stanovuje třídenní lhůta pro rozhodnutí, a to z důvodu, aby se volič mohl svého práva domoci ještě před hlasováním. Jde však o lhůtu třech pracovních dnů, neboť lze předpokládat, že soud bude ve většině případů pro své rozhodnutí potřebovat součinnost a podklady od správního orgánu.

Zákon o nemocenském pojištění je komplexní normou, která sjednotila nemocenské pojištění všech kategorií pojištěnců, hmotněprávní úpravu nemocenského pojištění, včetně posuzová ní zdravotního stavu pro účely tohoto pojištění i procesní pravidla pro organizaci a provádění nemocenského pojištění. Zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče otce o dítě po jeho narození, ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj, poskytování dlouhodobé péče a organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění. Zákon o nemocenském pojištění byl od r. 2006 do ledna 2024 celkem 85-krát novelizován. K 1. lednu 2024 byl novelizován celkem 4 krát a velká změna nastane ještě 1. července 2024, kdy dojde k zavedení pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce.

Titul Daňový poriadok pre rok 2024 obsahuje novelizované úplné znenie zákony s komentárom. V novele Daňového poriadku dochádza k úprave druhej šance pri sankciách. Nakoľko sa sankcie ukladajú za porušenie ustanovení zákona, nie je možné stanoviť počty daňových subjektov, ktorých sa úprava dotkne, pretože nie je možné predvídať správanie daňových subjektov. Zavedenie systému tzv. „druhej šance“ znamená, že daňový úrad a colný úrad pri prvom zistení porušenia zákona pokutu, ktorú je možné určiť v rámci intervalového rozpätia, neuloží, ale vyzve na splnenie povinnosti, a ak bola povinnosť splnená oneskorene, upozorní daňový subjekt, že pri ďalšom porušení mu už bude uložená pokuta. Daňový poriadok alebo aj zákon o správe daní je zákon, ktorý upravuje procesnú stránku daňového práva. Daňový poriadok rieši napríklad proces daňovej kontroly, registračné konanie, daňové exekučné konanie alebo sankcie. Daňový poriadok pozostáva zo siedmych častí, niekoľkých hláv, dielov a oddielov. Prvá časť upravuje základné a všeobecné ustanovenia, Druhá časť upravuje činnosti správcu dane, Tretia časť upravuje platenie dane, Štvrtá časť upravuje daňové konanie, Piata časť upravuje zodpovednosť za porušenie povinností, Šiesta časť upravuje osobitné ustanovenia pre konkurz, reštrukturalizáciu a oddlženie a Siedma časť upravuje spoločné, splnomocňovacie, prechodné a záverečné ustanovenia.

Občanský zákoník - Ke stávající právní úpravě zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se přímo váže zejména právní úprava pojištění obsažená v občanském zákoníku a právní úprava podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích. S ohledem na návrh nové právní úpravy zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vzniká potřeba upravit některá ustanovení těchto souvisejících zákonů. Titul obsahuje úplná znění: - Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Občanský zákoník V praxi působí problémy změny provedené v občanském zákoníku oproti předchozí právní úpravě v zákonu o pojistné smlouvě, kde byla stanovena výslovná povinnost pojistitele upozornit na následek nesouhlasu se změnou výše pojistného. V poslední větě § 2786 odst. 2 občanského zákoníku se uvádí, že pokud pojistitel neupozorní pojistníka na následek projevu jeho včasného nesouhlasu se změnou výše pojistného ve sdělení podle odstavce 1, pojištění trvá nadále a výše pojistného se při nesouhlasu pojistníka nezmění. Z praxe vyplývá, že pojistník obdrží zvýšený předpis pojistného na další pojistné období, a to bez jakýchkoli dalších informací. Pojišťovny předpokládají totiž nízkou znalost pojistníků o možnosti vyslovit nesouhlas, a tedy pro pojišťovnu ponechání původního pojistného představuje pouze minoritní riziko, než kdyby pojistníky informovala o možnosti projevit nesouhlas. Nepoučený pojistník v případě nesouhlasu pojistnou smlouvu rovnou vypoví standardním způsobem namísto explicitně projeveného nesouhlasu. Zpřesnění textu tak má za cíl odstranit tuto informační asymetrii, která je na úkor pojistníků. Je-li pojistné nebezpečí možnou příčinou vzniku pojistné události (§ 2767 odst. 1 občanského zákoníku), a pokud změněné okolnosti vedou ke výšení pravděpodobnosti vzniku pojistné události, pak má správně být v odstavci 2 uvedeno pojistné riziko, nikoli pojistné nebezpečí. Z důvodu posílení ochrany oprávněných osob se navrhuje jejich automatické informování ze strany pojistitele o výpočtu výše pojistného plnění, resp. o krácení či zamítnutí uplatněného nároku na pojistné plnění a o důvodech nemožnosti ukončení šetření pojistné události, a to v textové podobě. Upravuje se také označení osob, kterým se povinnost ukládá, aby bylo vyloučeno případné zužující pojetí (ve vazbě na skutečnost, že s ohledem na zkratku v § 94 odst. 3 zákona o pojišťovnictví se stávající pojem „kontrolující“ vztahuje pouze na osobu vykonávající dohled na místě a že v obecné rovině se kontrolní řád na ČNB

Obchodný zákonník je najvyšším prameňom obchodného práva na Slovensku. Tento zákon upravuje postavenie podnikateľov, obchodno-záväzkové vzťahy a iné vzťahy s podnikaním súvisiace. Ostatná novela zákona zavádza novú terminológiu týkajúcu sa premeny a cezhraničné premeny spoločností. Tieto predstavujú zásadné zmeny v spoločnosti, kedy dochádza k transformácii imania spoločnosti, vzniku nových a zániku pôvodných spoločností, čo má významný dopad aj na spoločníkov spoločnosti, ktorí prestávajú byť spoločníkmi v pôvodných spoločnostiach a vzniká im vzťah k spoločnostiam novým, pričom veriteľom pôvodných spoločností sa mení subjekt záväzku. Aj preto bol zvolený pojem premena ako nové označenie pre tieto typy zmien v obchodných spoločnostiach. Aké ďalšie zmeny budú platiť v rámci obchodného práva, sa dočítate v dvojčísle mesačníka. Titul obsahuje úplné znenie zákona po novelách s komentárom: Legislatíva Obchodný zákonník s komentárom Obchodné právo vnímame ako súčasť súkromného práva. Dominujú tu súkromno-právne inštitúty, ale upravuje aj inštitúty s verejnoprávnymi prvkami, a to napríklad úprava obchodného registra. Predmetom obchodného práva je úprava postavenia a činnosti podnikateľských subjektov, ich vzťahu k orgánom štátu a samosprávy i ostatným fyzickým a právnickým osobám, ako aj právna úprava obchodno-záväzkových vzťahov, jednotlivých typov zmlúv i záväzkových vzťahov v medzinárodnom obchode. Predmetom sú aj základné problémy hospodárskej súťaže a súťaženia, problémy právnej úpravy cenných papierov, búrz, obchodného registra. Obchodný zákonník upravuje obsah samotného podnikania, pod ktorým sa rozumie sústavná činnosť vykonávaná samostatne podnikateľom vo vlastnom mene a na vlastnú zodpovednosť za účelom dosiahnutia zisku, ďalej upravuje rozsah podnikateľských subjektov, čiže podnikateľov, ktorým je osoba zapísaná v obchodnom registri, osoba, ktorá podniká na základe živnostenského oprávnenia, osoba, ktorá podniká na základe iného než živnostenského oprávnenia podľa osobitných predpisov alebo fyzická osoba, ktorá vykonáva poľnohospodársku výrobu a je zapísaná do evidencie podľa osobitného predpisu. Obchodný zákonník upravuje aj funkciu podniku a obchodného imania, obchodné meno, obchodné tajomstvo, inštitút obchodných spoločností a družstva, spôsoby konania spoločnosti, jej zrušenie, i likvidácia. Ďalším predmetom Obchodného zákonníka sú obchodno-záväzkové vzťahy, ako aj osobitné ustanovenia a o niektorých obchodno-záväzkových vzťahoch a druhy zmlúv. Obchodné právo zároveň rieši problematiku cenných papierov, činnosti búrz a problematiku obchodného registra.

Verejné obstarávanie sú pravidlá a postupy podľa zákona č. 343/2015 Z. z. o verejnom obstarávaní, ktorými sa zadávajú zákazky, koncesie a súťaže návrhov. Aké zmeny priniesli novely zákona, sa dočítate v komentári v prvom čísle mesačníka edičného ročníka 2021. Cieľom verejného obstarávania je úsporné nakladanie s prostriedkami zo štátneho rozpočtu, nakoľko na chod jednotlivých úradov a organizácií, ktoré sú napojené na štátny rozpočet, sú každoročne vynakladané nemalé finančné prostriedky. Preto je nevyhnutné, aby sa zabránilo ich zbytočnému a nadmernému odčerpávaniu a ich prípadnému zneužívaniu. Titul obsahuje úplné znenie zákona po ostatnej novele s komentárom: - Zákon o verejnom obstarávaní – komentár Za posledná obdobie bol zákon o verejnom obstarávaní novelizovaný viac krát, pričom sa zmeny týkali najme otváraním ponúk v systéme eZakazky. V tomto náročnom období je možné zabezpečiť toto otváranie ponúk aj prostredníctvom „on line“ sprístupnenia ponúk uchádzačom. Systém eZakazky spĺňa požiadavky zákona o verejnom obstarávaní, čo znamená, že zabezpečuje integritu predložených ponúk. Elektronický nástroj eZakazky umožňuje plne elektronickú komunikáciu pri zriadení a prevádzke dynamických nákupných systémov (DNS) podľa zákona o verejnom obstarávaní. Po zriadení DNS elektronický nástroj umožňuje zadávanie konkrétnych zákaziek, s prehľadným zobrazením uskutočnených zákaziek vrátane aktualizácie celkovej hodnoty DNS.