E-knihy - Prírodné vedy - ostatné strana 1 z 8

Mezi lidstvem a přírodou není žádná bariéra, hranice nebo rozdíl. Jsme totéž. Jen jsme na to zapomněli. Je zažitým zvykem západní kultury mluvit a psát o těle, přírodě nebo fyzickém světě jako o něčem vnějším, co je oddělené od lidského prožívání a myšlení. Kvůli tomuto odloučení také bylo možné proměnit téměř vše živé i neživé ve zdroje — a tím přivést planetu na pokraj kolapsu. Máme-li se tedy postavit k environmentálním problémům čelem, nemůžeme se zabývat pouze následky lidského konání; je nutné zaměřit se rovněž na mentální a kulturní vzorce, jež mu předcházejí. Filozof David Abram takovou proměnu myšlení ve své pozoruhodné knize Stávat se zvířetem předkládá. Není to však přeměna intelektuální, nýbrž fyzická. Abram situuje lidskou mysl zpátky tam, odkud před staletími prchla — zpátky na zem, mezi kamení a ptačí skřeky, do bezprostředního prožívání hmatatelného světa. Vrací lidi mezi zvěř a zvíře zpět do člověka.

Mi ?tesz minket emberré? Csányi Vilmos az elmúlt évtizedekben itthon és világszerte nem csupán azt változtatta meg alapjaiban, ahogyan a kutyákról gondolkodunk, hanem társadalmi kérdésekben is bölcs irányt mutat közös múltunk és jövőnk kérdéseiben. Tudjuk, hogy sok millió évvel ezelőtt megjelentek az első emberi közösségek. De hogyan voltak képesek életben maradni és húst szerezni ezek a sérülékeny és gyenge lények? Az ember titka már akkor is az egységben rejlett: a tagok képesek voltak magas szinten kommunikálni egymással, s így hatékonyan együttműködni. Mindehhez képzeletüket is segítségül hívták, amely elképesztő fejlődésen ment keresztül az emberré válás evolúciós folyamatában. Csányi Vilmos új könyvében a legfrissebb kutatási eredményeket is felhasználva azt vizsgálja, hogyan alakult ki az emberi képzelet és kreativitás, és mi volt a szerepe az ősi közösségek életében, valamint a kultúrák kialakulásában. Ennek kapcsán a tőle megszokott sokrétű és izgalmas szemlélettel reflektál jelenkorunk számos társadalmi-gazdasági problémájára is. A Teremtő képzelet az etológus és a gondolkodó lebilincselő tanítása arról, mi tett minket emberré a történelem hajnalán, és mi tesz azzá ma.

Autor bestselleru Ako naozaj funguje svet sa v najnovšej knihe pozrel na to, ako fenomén veľkosti riadi naše životy a ponúka kľúč k pochopeniu zdravia, bohatstva a dokonca aj šťastia. Ak chceme odpovedať na najdôležitejšie otázky našej doby, musíme pochopiť veľkosť. Ani baktérie, ani impériá nie sú imúnne voči jej zákonom. Jej meranie je náročné, najmä ak ide o zložité systémy, ako je ekonomika, no jej zvládnutie ponúka bohaté možnosti, napríklad vzostup Západu bol priamym výsledkom stále presnejších a štandardizovanejších meraní. Smil využíva interdisciplinárny prístup, ktorý mu získal širokú čitateľskú obec, a čerpá z histórie, vied o Zemi, psychológie, umenia a ďalších oblastí, aby ponúkol nový pohľad na niektoré z našich najväčších výziev vrátane nerovnosti príjmov, šírenia infekčných chorôb a nerovnomerných vplyvov klimatickej zmeny. Veľkosť vysvetľuje zákonitosti – a zvláštnosti – kľúčových procesov, ktoré formujú život (od mikróbov po veľryby), Zem (od asteroidov po sopečné erupcie), technický pokrok (od architektúry po dopravu) a spoločnosť a ekonomiku (od miest po mzdy). Táto kniha o veľkých a malých veciach a o vzťahoch medzi nimi odpovedá na veľké aj malé otázky ľudského života.

Autor kníh Astrofyzika pre zaneprázdnených a Listy od astrofyzika, Neil deGrasse Tyson, vníma civilizáciu na Zemi z kozmickej perspektívy. Vrhá nové svetlo na zásadné nedostatky našej doby – vojnu, politiku, náboženstvo, pravdu, krásu, rod a rasu – tak, že v každom z nás prebúdza zmysel pre spolupatričnosť. V časoch prudkých politických a kultúrnych zápasov nám Tyson ponúka potrebný protijed na všetko, čo nás v súčasnosti rozdeľuje, a opiera sa pritom o dva progresívne prístupy – o kozmickú perspektívu a racionálnu vedu. Keď sa hlbšie zamyslíme nad vedeckým chápaním sveta aj nad Zemou ako planétou, zistíme, že ľudský mozog sa dokáže zmeniť a dokonca prehodnotiť životné priority, na základe ktorých sa rozhodujeme. Pri témach ako kultúra, spoločnosť či civilizácia často nezostane kameň na kameni. Hviezdny posol nám prostredníctvom zrozumiteľnej prózy vkladá do rúk paletu vedeckých faktov, vďaka ktorej svet zažiari v nových farbách. Autor láskavo a výrečne odhaľuje množstvo brilantných a krásnych právd, ktoré sa týkajú všetkého od nápadov na riešenie globálnych konfliktov až po pripomenutie hodnoty života. Pritom vychádza zo svojich bohatých vedomostí o našom mieste vo vesmíre.

Vedeli ste, že niektoré chrobáky priťahuje oheň, korytnačky sa dokážu orientovať podľa magnetického poľa Zeme, niektoré ryby plnia rieky elektrickými impulzmi a že dokonca aj podaktorí ľudia ovládajú sonar podobne ako netopiere? Že hrozivá tvár krokodíla je v skutočnosti citlivá ako dotyky milenca a rastliny sa chvejú od nečujných piesní chrobákov? Zaujíma vás, čo včely vidia na kvetoch, čo počujú spevavce vo svojich melódiách a čo psy ňuchajú na ulici? V Ohromnom svete nám autor a oceňovaný vedecký novinár, držiteľ Pulitzerovej ceny Ed Yong cez zmysly živočíchov odhalí skryté ríše okolo nás. Ak totiž chceme pochopiť náš svet, nemusíme cestovať na nové miesta – musíme sa pozerať novými očami. „Vnímať svet inými zmyslami znamená nájsť nádheru v známom a posvätnosť v každodennom.“ Ed Yong

Ještě dříve než senátorem byl Václav Láska houbařem. Dodnes zůstává houbami posedlý – samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. A celá jeho knížka houbami voní. Ať už to jsou příběhy a vyprávění z lesů, luk a parků, nebo kulinářské rady, recepty a taje houbové kuchyně.Otvírá se tak před námi fascinující svět hub půvabných i nevzhledných, které dokážou chutnat jako mana. A které dokážou i zabít.Autorovým záměrem je vzbudit v čtenářích chuť na houby chodit i odvahu s nimi experimentovat v kuchyni a rozšířit jim seznam druhů hub, které si budou z přírody pravidelně rádi nosit domů.O tom, že po přečtení této knihy začnete hledat košík na houby a nůž k jejich očištění, abyste za jejich hledáním mohli co nejdřív vyrazit, není třeba pochybovat.

Naše společnost je neustále v pohybu a silniční doprava je jednou z nejrozšířenějších lidských činností posledních let. V důsledku pohybu dopravních prostředků však dochází k mnoha nepříjemným střetům, mezi vozidly samotnými, ale také s volně žijícími živočichy. Silnice v celosvětovém měřítku totiž často přetínají trasy přirozeného pohybu zvířat, která potom nemají jinou možnost, než se je pokoušet překonávat. V naprosté většině případů jsou odkázána pouze na své smysly a instinkty, aby se bezpečně dostala na opačnou stranu komunikace. Jedná se však o velmi riskantní počínání a následkem těchto kolizí hynou miliony živočichů denně. Jak významným problémem pro člověka střety se zvířaty vůbec jsou? Kdy a kde ke střetům dochází nejčastěji? Jaké jsou následky střetů pro posádky vozidel? Kde končí a k čemu jsou dále využívána těla uhynulých zvířat? Jaká existují řešení tohoto problému? Odpovědi najdete uvnitř této knihy.

A Nemzeti Közszolgálati Egyetemen magas szinten valósul meg a tágabb értelemben vett biztonsági szféra felsőfokú szakembereinek felkészítése. A komplex biztonság napjainkban egyre fontosabbá váló eleme a katasztrófavédelem, amelynek elméleti kutatása és további fejlesztése állandó feladat. Teknős László monográfiája hiánypótló, összefoglaló jellegű alkotás. A szerző a katasztrófatudományt – a keletkezésétől napjainkig – több megközelítésben, jól áttekinthető rendszerben mutatja be. A műből az olvasó megismerheti a tudományággal foglalkozó hazai és külföldi kutatók munkásságának főbb eredményeit. Az elemző-értékelő munka a megjelent művek tudománymetriai feldolgozásának segítségével lehetővé teszi a leggyakrabban előforduló természeti katasztrófák tipizálását, fogalmi behatárolását és egységes rendszerbe helyezését. A logikus felépítésű monográfia biztos elméleti alapot nyújt a katasztrófavédelemmel, a katasztrófatudománnyal foglalkozó szakembereknek a további kutatásokhoz, valamint eredményesen felhasználható a felsőfokú katasztrófavédelmi szakemberképzésben.

Kniha antropologických esejí ruského prírodovedca a anarchistického filozofa Petra Kropotkina vyšla knižne v roku 1902, hoci boli napísané o dekádu skôr. Autor skúma úlohu vzájomne prospešnej spolupráce a reciprocity (alebo „vzájomnej pomoci“) v živočíšnej ríši a v ľudských spoločnostiach v minulosti aj v súčasnosti. Je to argument proti teóriám sociálneho darvinizmu, ktoré zdôrazňujú súťaživosť a prežitie najsilnejších, a proti romantickým predstavám spisovateľov, ako bol Jean-Jacques Rousseau, ktorý si myslel, že spolupráca je motivovaná všeobecnou láskou. Kropotkin namiesto toho tvrdí, že vzájomná pomoc má pragmatické výhody pre prežitie ľudských a zvieracích spoločenstiev a spolu so svedomím sa presadila prostredníctvom prírodného výberu. Kropotkin sa zamýšľa nad významom vzájomnej pomoci pre prosperitu a prežitie v živočíšnej ríši, v domorodých a raných európskych spoločnostiach, v stredovekých slobodných mestách (najmä prostredníctvom cechov) a na konci 19. storočia na dedine, v robotníckom hnutí a v chudobnom ľude. Kritizuje štát za to, že zničil historicky dôležité inštitúcie vzájomnej pomoci, najmä prostredníctvom zavedenia súkromného vlastníctva. Mnohí biológovia, vrátane Stephena Goulda, jedného z najvplyvnejších evolučných biológov svojej generácie, toto dielo považujú za dôležitý míľnik vedeckého skúmania spolupráce a altruizmu.

Technologická vize budoucnosti od autora teorie Gaia Pro současnost, kdy se za nejvlivnější planetární faktor obecně považuje lidská činnost, se vžil termín antropocén. Avšak podle legendárního myslitele a vědce Jamese Lovelocka už tato éra končí. Lidstvo totiž vstoupilo do věku novacénu — éry, kterou definují superpočítače a umělá inteligence; doby, z níž vzejdou mnohem schopnější „bytosti“ než člověk. Ale i tento nový druh bude potřebovat zdravou Zemi a její funkční teplotní regulaci. Stejně jako člověk. Podobně jako mnohokrát dříve, James Lovelock i ve svých sto letech přichází s nadmíru provokativní tezí, jež se zdá být v přímém rozporu s jeho nejslavnější teorií — hypotézou o živé planetě Zemi, která se musí vyrovnávat s civilizačními hrozbami. Je to však opravdu jen zdání: Lovelock do planetárního systému zahrnuje vše, včetně budoucích technologií. Z civilizace se stává součást organismu.

Ženy žijí déle než muži. Mají silnější imunitní systém. Dokážou se lépe vypořádat s nádorovým onemocněním i s hladem a vidí svět v širším barevném spektru. Ve všech fázích života si zkrátka vedou lépe než muži. Čím to je? A proč se nám vštěpuje opak? Oceňovaný lékař a vědec Shäron Moalem hledal odpovědi na tyto otázky a zjistil, že důvod tkví v naší genetické výbavě. Dva chromozomy X poskytují ženám v boji o přežití značnou výhodu. Autor poutavě propojuje objevný výzkum, kazuistiku od chování včel po americké průkopníky a poznatky načerpané z vlastního života i přejaté od pacientů. Vysvětluje při tom, proč mají ženy nad muži převahu co do odolnosti, inteligence, výdrže, obranyschopnosti i mnoha dalších aspektů. Zároveň upozorňuje, že v oblasti medicínského bádání i farmakologie, je třeba k dosažení přesných výsledků zapojit obě pohlaví, a nikoli primárně muže, jak tomu bylo doposud. Lepší polovička nabízí čtenáři zcela nový pohled na lidstvo i jeho budoucnost. Shäron Moalem (*1977) je kanadsko-americký vědec, lékař a spisovatel, který dosáhl celosvětového uznání v oboru genetiky. Na základě vlastního klinického výzkumu pomohl objevit a popsat dvě vzácné genetické poruchy. Rovněž se stal členem redakčního kruhu odborného časopisu Journal of Alzheimer’s Disease a získal přes pětadvacet patentů v oblasti lidského zdraví a biotechnologií. Mimo jiné se podílel na objevení a vývoji špičkového typu antibiotika. Ve své vědecké práci spojuje evoluci a genetiku s biologií a medicínou. Publikací Survival of the Sickest. A Medical Maverick Discovers Why We Need Disease (Zdraví zabíjí. Proč potřebujeme nemoci, česky 2008) se zařadil mezi nejúspěšnější autory vybrané listem New York Times. Vydal i další tituly, například How Sex Works. Why We Look, Smell, Taste, Feel and Act the Way We Do (Jak funguje sex. S kým flirtujeme, proč se líbáme a co z toho mají naše děti, česky 2010). Jeho knihy byly přeloženy do více než pětatřiceti jazyků.

Podzemí je velkolepá průzkumná cesta do říše podsvětí, jak se objevuje v mýtech, literatuře, paměti i samotné zemi. V dlouho očekávané knize nám Robert Macfarlane nabízí mimořádný pohled na náš vztah k temnotě, pohřbívání a minulosti i budoucnosti naší planety. Macfarlaneův lyrický a působivý text mocně promlouvá k současnému světu v celé jeho šíři. Od pozoruhodných úvodních stran až po dojemný závěr je to cesta úžasu, žalu, strachu a naděje. Tahle kniha změní způsob, jakým nahlížíte na svět. Po cestě „hlubokým časem“ – závratnými prostory geologického času – se přesouváme od původu vesmíru k Zemi po vyhynutí lidí, zastavujeme se u pohřebišť doby bronzové, pařížských katakomb, tajících Grónských ledovců, bezhvězdných řek a arktických mořských jeskyní, podzemních fungálních sítí, pomocí nichž spolu komunikují stromy, a hlubinné „skrýše“, kde se má po následujících 100 000 let skladovat jaderný odpad. Macfarlaneův lyrický a působivý text mocně promlouvá k současnému světu v celé jeho šíři. Od pozoruhodných úvodních stran až po dojemný závěr je to cesta úžasu, žalu, strachu a naděje. Podzemí je nový přelom v Macfarleneově dlouholetém mapování vztahů mezi krajinou a lidským srdcem. Tahle kniha, zároveň odvěká i naléhavá, změní způsob, jakým nahlížíte na svět. Za knihu Podzemí získal autor roku 2019 Wainwright Prize – ocenění za nejlepší knihu z oblasti přírody. Doslov Václav Cílek.

Fascinující výprava rámovaná otázkami, na které možná nikdy nenajdeme odpověď, ale které jsou o to naléhavější. Brian Greene nás svým typickým přístupným stylem a krásným jazykem provází na dlouhé cestě, jež začíná Velkým třeskem a ústí do konce prostoru a času. Při tom si autor všímá formování těch nejmenších i těch největších fyzikálních struktur, vzniku života, zrodu vědomí, povahy lidského myšlení, představivosti, tvořivosti či způsobů, kterými se člověk potýká se svou existencí, jako jsou mýty, náboženství, filozofie a věda. Prchavým okamžikem lidské existence tato cesta přirozeně nekončí, nýbrž vede ke scénářům dalšího vývoje člověka, poznání, myšlení – a celého vesmíru. Greene nám pomáhá porozumět tomu, jak jsme vznikli, v jakém stavu se nachází vesmír dnes a kam směřuje.

Počet obyvateľov Zeme dosiahne o tridsať rokov desať miliárd. Dokáže naša planéta uživiť toľkých ľudí? Aký svet to bude? Charles C. Mann v tejto jedinečnej, originálnej a dôležitej knihe objasňuje štyri veľké výzvy, ktorým čelíme – zabezpečenie potravy, vody a energie a vyrovnanie sa so zmenou klímy –, prostredníctvom kľúčovej práce a rozsiahleho vplyvu dvoch málo známych vedcov 20. storočia: Normana Borlauga a Williama Vogta. Vogt (Prorok) bol intelektuálnym predchodcom environmentálneho hnutia a veril, že spotrebou presahujúcou to, čo nám naša planéta dokáže poskytnúť, nás prosperita privedie do záhuby. Borlaugov výskum viedol v päťdesiatych rokoch k vyšľachteniu moderných plodín s vysokými výnosmi, ktoré spôsobili tzv. zelenú revolúciu a zachránili milióny pred hladom. Tento Čarodejník z názvu Mannovej knihy veril, že veda sa naďalej dokáže vyrovnávať s problémami, ktoré nás čakajú. Mann rozpráva osudy týchto vedcov a ich kľúčového vplyvu na dnešné debaty prostredníctvom príbehov siahajúcich od Mexika po Indiu, naprieč kontinentmi a oceánmi, z minulosti aj súčasnosti a s pohľadom do budúcnosti. Prorok a čarodejník je kniha originálna svojím konceptom, uštipačná svojimi pozorovaniami a dôsledne podložená faktami. Je to odporúčané čítanie pre každého, kto sa zaujíma, ako sme sa sem dostali, a aká budúcnosť čaká ľudstvo.

Hawking ve své knize určené širokému okruhu čtenářů zkoumá řadu z největších záhad vesmíru, i potenciální problémy, kterým čelí nebo může čelit lidstvo na naší domovské planetě. Kniha je rozdělena do čtyř oddílů s názvy Proč jsme tady? Přežijeme? Zachrání nás technologie, anebo zničí? Jak zajistit, aby se nám dařilo dobře? a zvažuje se v ní desítka „velkých otázek“ – Existuje Bůh? Jak to všechno začalo? Co je uvnitř černé díry? Dokážeme předvídat budoucnost? Je možné cestovat v čase? Přežijeme na planetě Zemi? Existuje ve vesmíru inteligentní život? Měli bychom vesmír kolonizovat? Může nás umělá inteligence přechytračit? Jak utváříme budoucnost? V textu autor rozebírá mnohé obtíže, které mohou lidstvo ohrozit –, například klimatická změna, jaderná válka, rozvoj umělé existence, genetické modifikace člověka či střetnutí Země s asteroidem a prosazuje názor, že důležitou úlohu při řešení problémů na planetě Zemi sehraje věda.

Urobili to už milióny ľudí: stačí niekoľko kliknutí, trochu slín a za menej peňazí, než koľko by vás stála skvelá večera, si môžete kúpiť vzrušujúce online čítanie o svojej DNA. Vďaka tejto vymoženosti môžete zistiť, odkiaľ pochádzate, vystopujete svojich príbuzných po celom svete a na genetických sociálnych sieťach nájdete nových priateľov. Fungujú však tieto aplikácie naozaj? Skutočne môžeme predchádzať chorobám vďaka tomu, čo sa dočítame o svojej DNA? Čo o tom hovoria vedci? A čo je najdôležitejšie, uvedomujeme si dôsledky týchto aplikácií? Čo ak nastanú problémy, ak sa údaje zneužijú? Táto kniha vás prevedie všetkým potrebným od medicíny po stravovanie, od sociálneho internetu po genealógiu a ukáže vám, ako tento nový pohľad na DNA začína zásadne meniť každodenný život. Ak sa zaujímate o to, ako držia masmédiá krok s vedeckým pokrokom, a čo to pre vás znamená, alebo si chcete objednať test DNA, potom je táto kniha určená vám.

Si è parlato molto di matematica negli ultimi anni, soprattutto in termini di necessità di un'istruzione applicata in tenera età, ad esempio nel caso dell'economia, come mezzo per preparare i minori al loro futuro impegno di cittadini. Ci sono stati anche miglioramenti nei processi di apprendimento relativi all'incorporazione di nuovi strumenti pedagogici importati da altri Paesi. Ma la più grande rivoluzione è avvenuta nel campo delle neuroscienze e il progresso che hanno avuto negli ultimi anni ha permesso di studiare e comprendere il funzionamento del cervello mentre sviluppa delle funzioni come la matematica. Da qui la necessità di disporre di lavori sempre aggiornati che affrontino i diversi temi legati al campo delle neuroscienze e della matematica. Un libro accessibile per tutti coloro che vogliono approfondire la conoscenza del cervello e come sfruttarne le potenzialità in termini di educazione matematica.

Frontiers in Drug Design and Discovery is a book series devoted to publishing the latest and the most important advances in drug design and discovery. Eminent scientists have contributed chapters focused on all areas of rational drug design and drug discovery including medicinal chemistry, in-silico drug design, combinatorial chemistry, high-throughput screening, drug targets, and structure-activity relationships. This book series should prove to be of interest to all pharmaceutical scientists who are involved in research in drug design and discovery and who wish to keep abreast of rapid and important developments in the field.The tenth volume of this series brings together reviews covering topics related to the treatment of neoplasms, systems biology, respiratory diseases among others.Topics included in this volume are:- Recombinant Protein Production: from Bench to Biopharming- Plant Virus Nanoparticles and Virus like Particles (VLPs): Applications in Medicine- MAO Inhibitory Activity Of 4, 5-Dihydro-1 HPyrazole Derivatives: A Platform To Design Novel Antidepressants- Flavonoids Antagonize Effects of Alcohol in Cultured Hippocampal Neurons: A Drug Discovery Study- Hybrid Smart Materials for Topical Drug Delivery: Application of Scaffolds

Ahhoz, hogy meghódítsuk a világot, nem elég létrehozni a világ leghatalmasabb kereskedelmi birodalmát, vagy a világ legütőképesebb fegyveres erejét. Az időjárás erőin is felül kell kerekednünk. Ez eddig a világtörténelem egyik birodalmának sem sikerült, ezért mindannyiukat utolérte a végzet.- Hogyan lett Amszterdam a világ egyik legfontosabb kikötővárosa egy cunami miatt?- Miért nem tudta elfoglalni Julius Caesar Britanniát, és a mongolok Japánt?- Hogyan tűnt el Észak-Európa Atlantisza, a Dogger-föld?- Mi köze az indonéz Krakatau vulkán kitörésének Munch: A sikoly c. festményhez?A könyv számtalan példát sorol a szélsőséges időjárás okozta drámai eseményekre egészen napjainkig.