E-knihy - Prírodné vedy strana 21 z 22

Pohled do tajuplného světa pod mořskou hladinou. Pod vodou se dějí úžasné věci: moře v noci podivuhodně září a světélkuje, ty nejmenší organismy tvořící plankton ovlivňují celý koloběh života nejen pod hladinou a ryby nejsou vůbec němé, naopak navzájem pěkně nahlas komunikují. Mořská bioložka Frauke Baguscheová vypráví fascinující příběhy těch nejmenších i největších tvorů na naší planetě, vysvětluje, kde má původ ona charakteristická vůně, která nás doprovází při procházkách po pláži, a proč na nás moře tak silně působí a ovlivňuje nás i celou Zemi. Přestože oceány pokrývají dvě třetiny naší planety a tvoří tak největší ekosystém na Zemi, o tom, co se v nich děje, toho zatím víme jen překvapivě málo. Nedlužíme jim za nic menšího než za vlastní život, neboť kyslík pro každý náš druhý nádech pochází z mořských mikrořas - a je jedno, jestli dýcháte vzduch v Brně, Praze nebo třeba Boce Kotorské. Moře, jeho teplé a studené proudy, řasy podílející se na formování mraků a mořský cyklus odpařování zásadně ovlivňují také podnebí u nás. Získáváme z něj rovněž jídlo, poskytuje nám ochranu a nabízí pracovní místa i atraktivní lokality, kde můžeme strávit dovolenou. Šumění vln, mořský vánek a široširá rozlehlost, to vše nás uklidňuje i inspiruje. Ale teprve když se do mořských hlubin ponoříme, zažijeme na vlastní kůži svůj "modrý zázrak", protože pod mořskou hladinou to překypuje životem. Ten barevný, neustále se proměňující svět vás naprosto okouzlí. „V této knize bych se s vámi chtěla podělit o svou fascinaci mořem a vydat se na pouť životním prostorem, o němž toho víme vlastně příliš málo, ale kterému svou každodenní činností stále více škodíme. Společně však můžeme napomoct tomu, aby se moře zotavilo - a možná tak po sobě zanecháme svět obyvatelný i pro budoucí generace. Ponořte se tedy do fascinujícího světa moří a oceánů!” - Frauke Baguscheová

Voda je zdrojem zdraví a vitality a sehrává důležitou roli při léčbě řady nemocí a zdravotních potíží. Tato unikátní publikace známé autorky populárně naučných knih přináší množství cenných informací o vodě, pitném režimu, vodoléčbě a dává odpověď na řadu otázek: Kolik vody a kdy máme pít? Jak poznáme nedostatek vody v těle? Jak zlepšit kvalitu vody z kohoutku? Jak dynamizovat vodu? Umí voda přijímat a přenášet informace? Vzhledem k problematice sucha a nedostatku vody nechybí i praktické rady, jak v domácnosti šetřit pitnou vodou, čímž chráníme životní prostředí a šetříme svoje finance.

Přírodovědkyně a autorka populárně-naučné literatury Sy Montgomeryová poodkrývá emocionální i tělesný svět chobotnic — a popisuje fascinující vazby, které tyto neuvěřitelně komplexní a energické bytosti navazují s člověkem. Za účelem poznat tyto divoké, samotářské a dravé měkkýše předvádí ukázkovou „zážitkovou“ dokumentaristiku a neváhá se za nimi vydat do Akvária New England ani ke korálovým útesům Francouzské Polynésie a Mexického zálivu. Díky tomu se spřátelila hned s několika chobotnicemi s výrazně odlišnou osobností — mírnou Athénou, průbojnou Octavií, zvědavou Kálí a hravou Karmou. Svůj důvtip chobotnice dokazují nepřeberným počtem způsobů: unikají z nádrží jako orangutani, uchylují se k všemožným lstím, aby získaly potravu, a proudem vody ze své nálevky si hrají s míčem. „Chobotnice se mi vždycky líbily. Ani mimozemšťané z toho nejpotrhlejšího sci-fi nejsou tak zvláštní jako ony. Jsou to tvorové, kteří navzdory tomu, že dorůstají váhy bezmála padesáti kilogramů a délky skoro dvou půl metru, dokážou své rosolovité tělo protáhnout mezerou o velikosti pomeranče. Jsou to živočichové… se zobákem jako papoušek, jedem jako had a jazykem osázeným zuby… kteří dokážou měnit tvar i barvu a vypouštět inkoust. Ale co je nejpozoruhodnější… chobotnice jsou mimořádně inteligentní.“ Teprve nedávno vědci přisoudili inteligenci i psům, ptákům a šimpanzům. Teď s údivem sledují, jak chobotnice dokážou řešit různorodé úkoly, a snaží se rozluštit význam jejich barevných změn. Montgomeryová zde toto rostoucí uznání pro chobotnice zachycuje a zároveň vypráví příběh o lásce, který je střídavě vtipný, zábavný, dojemný i hluboký. Mají chobotnice duši? nám sděluje, co nás mohou chobotnice naučit o setkávání dvou velice odlišných myslí.

Louka – zázrak přírody, o nějž nesmíme přijít! Lechtající trávy, zářivé květiny, bzučící hmyz: Jan Haft nás bere na objevitelskou cestu do skutečného ráje přírody, kde žijí stovky pestrobarevných rostlin a fascinujících živočichů v často překvapivých společenstvích. Nikde jinde není život rozmanitější. A zároveň je jen málokterý z biotopů tolik ohrožen: Kvetoucí louky kdysi pokrývaly mnohem rozsáhlejší území. Dnes je to žalostných několik procent, a i ta jsou v nebezpečí. Text doplňuje řada působivých fotografií. Biolog JAN HAFT (nar. 1967) je autorem řady oceňovaných dokumentárních filmů o přírodě (mj. Tajemné kouzlo bažin, Království lesa). S manželkou a třemi dětmi žije na statku v údolí Isental nedaleko Mnichova. Jednu ze svých oblíbených luk má přímo v sousedství. Lučním biotopům se věnuje i jeho nejnovější film: Louka – Ráj na dosah (2019).

Přemýšlejí ryby? Skutečně mají třívteřinovou paměť? A dokáží rozpoznat lidi, kteří na ně zírají nad hladinou? V knize Co ryba ví? etolog Jonathan Balcombe vyvrací mýty a přináší odpovědi nejen na tyto otázky. Vezme vás do hlubin moří, do potoků a ústí řek i na druhou stranu akvarijního skla, kde odhalí překvapivé dovednosti ryb. Co ryba ví? překypuje postřehy a vzrušujícími objevy, a tak vybízí k přehodnocení našeho vztahu k rybám a ke stále více ohroženému mořskému životu. Navždy změní váš pohled na naše podvodní bratrance. A to včetně zlatých rybiček. Autor: Jonathan Balcombe býval ředitelem oddělení pro studium vědomí zvířat v institutu Humane Society Institute for Science and Policy ve Washingtonu. Nyní je nezávislým autorem a redaktorem a přednáší o vědomí zvířat. Je autorem čtyř knih včetně Second Nature (Druhá přirozenost) a Pleasurable Kingdom (Království potěšení) a více než šedesáti vědeckých článků a kapitol knih o chování zvířat a jejich ochraně. Je populárním hostem rádií, objevil se také v televizním kanálu National Geographic a v několika dokumentárních filmech. Píše pro The New York Times, The Washington Post a do dalších periodik. Žije v Ontariu. Najdete ho na Facebooku, můžete ho sledovat i na Twitteru na @Jonthanpb1959 nebo navštívit jeho webové stránky.

Vltava protéká většinou svého toku velmi starými horninami a při své cestě na sever postupně protíná prvohorní vápence pražské pánve, druhohorní sedimenty české křídové pánve, třetihorní údolí, čtvrtohorní říční terasy i holocenní pěnovce. I z hlediska lidské historie se dotkne víc než čtvrt milionu let starých paleolitických nástrojů v Sedlci, či pozdně paleolitických a mezolitických tábořišť ve vltavické brázdě i jinde. Prochází pak mnoha archeologickými kulturami v jižních Čechách zejména památkami ze starší doby bronzové, na středním toku si zahraje s Kelty a na dolním toku se Slovany. Kniha není jen návod ke geologickému či archeologickému průzkumu říčního břehu. Je psána s úctou, obdivem, pokorou a s láskou k Vltavě, která je víc než řekou je tisíciletou obchodní trasou, knihou příběhů i branou času.

Kdo jsme, když spíme? Novinářka Alice Robbová se na jedné výzkumné výpravě v Peru naučila lucidnímu snění, při němž si spící člověk uvědomuje svůj stav, a dokonce může ovlivňovat podobu vlastních snů. Pro Robbovou to byl matoucí a zároveň povznášející zážitek. Následující měsíce zasvětila studiu vědeckých textů o snech a nemohla si vybrat lepší chvíli: kognitivní vědci a psychologové se v současnosti začínají znovu zajímat o sny a snaží se pochopit, proč se nám zdají. Nesníme totiž náhodně, sny zjevně mají svůj účel. Pomáhají nám učit se, a dokonce i překonávat traumata. Robbová čerpá z historických i aktuálních výzkumů, ze zkušenosti vlastní i zprostředkované a dovozuje, proč má snění pro naše duševní i tělesné zdraví zásadní význam.

Jaký to nádherný svět, další titul oblíbeného autora Marcuse Chowna, opět vychází z jeho umění vysvětlit složité fyzikální jevy laikovi. Laickými slovy se však tentokrát pokusí vysvětlit vše. Jak ale napsat o všem? A kde vůbec začít? Po přečtení této knihy si začneme vážit toho, v jak báječném světě žijeme - mnohem fantastičtějším než cokoli, co by lidé kdy byli schopni vymyslet. Jen během dnešního dne vaše tělo vytvoří asi 300 miliard nových buněk – to je víc, než je hvězd v naší galaxii. Uvědomíte si i spoustu dalších překvapivých věcí. Pokud například máte pocit, že je problém najít a udržet si toho pravého partnera, vězte, že organismy zvané hlenky mají celkem 13 pohlaví! Věděli jste, že sdílíte třetinu své DNA s houbami? Jako by náš seznam vánočních přání nebyl již tak dost dlouhý. Bylo vám známo, že v přízemí budovy stárnete pomaleji než v jejím horním patře? Že jednou z klíčových výhod, jakou měli lidé oproti neandrtálcům, bylo šití? A věřte tomu nebo ne, vesmír je možná jen jeden obrovský hologram. Máte-li pocit, že kolem vás vše v naší přeinformované společnosti letí jako rozmazaná šmouha, tato kniha vám pomůže svět 21. století bezbolestně přiblížit. Není to kniha o všem. Berte ji jako pokus jedince porozumět všemu... první díl. O autorovi Marcus Chown (nar. 1959) je několikrát oceněným autorem vědeckých publikací a oblíbeným popularizátoremvědy. Původním povoláním radioastronom působící v Kalifornském technologickém institutuv Pasadeně je v současné době také konzultantem pro kosmologické záležitosti vědeckého týdeníkuNew Scientist a častým hostem rozhlasových a televizních debat. Je autorem bestselerů QuantumTheory Cannot Hurt You (Kvantová teorie nikoho nezabije, Kniha Zlín, 2010), The Neverending Daysof Being Dead, The Magic Furnace (Čarodějná pec, Granit, 2005) a v neposlední řadě titulu We Need to Talk about Kelvin (Musíme si promluvit o Kelvinovi, Kniha Zlín, 2010). Marcus Chown nedávnosestavil také elektronickou knihu The Solar System jako aplikaci pro iPad. Tato publikace získalaocenění Kniha budoucnosti 2011. Autor napsal také knihu pro děti nazvanou Felicity Frobisher andThe Three-Headed Aldebaran Dust Devil.

Na počiatku bola bunka je príbeh o jednom z najväčších divov prírody – vzniku nového človeka od prvej bunky až po jeho prvý nádych. Nejde o príručku pre budúcich rodičov, ale skôr o fascinujúce čítanie pre milovníkov literatúry faktu, ktorí sa zaujímajú o ľudské telo a všetko, čo s ním (až do narodenia) súvisí. Na každej stránke knihy zaručene nájdete čosi, čo vás prekvapí. Vedeli ste napríklad, že spermie majú čuch? Že vaše telo správne vytvorí obličky až na tretí raz? Že žliabok na hornej pere predstavuje šev, ktorým zrástli časti kože tvoriace tvár? Alebo že polohu vašich vnútorných orgánov majú na svedomí bunky v oblasti chrbta?

Digitální média nejsou zlo. Ale s dávkováním raději opatrně. Spolu s rozšiřováním digitálních technologií se v posledních třiceti letech proměnil způsob, jakým konzumujeme média, včetně toho nejstaršího: textu. Dnes se čtení přelévá z platformy na platformu, mezi internetovým prohlížečem a eknihou, odehrává se především na obrazovkách a stimuluje mozek úplně jiným způsobem než soustředěná četba papírových knih nebo novin. Řada odborníků i laiků se obává, jaké důsledky budou nová média mít na naše intelektuální a kognitivní schopnosti. Neuroložka a odbornice na proces čtení Maryanne Wolfová v knize Čtenáři, vrať se shrnuje dosavadní vědecké poznání o vlivu digitálních médií na proces čtení a lidský mozek. Nová média nechápe jako ohrožení, nýbrž jako výzvu: už tu s námi jsou, takže se s nimi musíme naučit zacházet tak, aby nám dobře sloužily.

Ron Russel paleontológust egy különleges fosszíliához hívják. Lehetnek ezek egy dinoszauruszokból kifejlődött intelligens faj lábnyomai? Ha így van, megváltozhat mindaz, amit az emberiség a múltjáról, a megtett útjáról és önnön, megkülönböztetett szerepéről gondolt. Ez a felfedezés átírja a múltat, felbolygatja a jelent és kétségessé teszi a jövőt. Ahogy Ron beleássa magát a kutatásba, egyre csak sorjáznak a bizonyítékok az általa korábban felállított intelligens dinoszaurusz teória alátámasztására. Ám vannak, akiknek nem érdeke az igazság. Most sem. Csak a remény marad, hogy a történelem nem ismétli önmagát és a sorsunk irányítása a kezünkben maradhat. Két faj, két civilizáció áll a történet középpontjában: akik valaha uralták és akik jelenleg uralják a Földet. A téridő mérhetetlen szakadéka választja el őket egymástól. Soha nem találkozhatnak. Vagy mégis?    „Kit nem villanyoz fel az ember előtti ősvilág? A dinoszauruszok mindenkit lenyűgöznek, pedig elképesztően keveset tudunk rólunk.  Így akár az is igaz lehet, amit az IDT állít: hogy a régmúltban kialakult egy intelligens létforma; fejlett érzelemvilággal és eszközhasználattal. A szerző hús-vér, esendő és humoros hősökön keresztül mutatja be azon leletek és természeti jelenségek sorát, melyekre a tudomány jelenleg nem képes megnyugtató magyarázatot adni. A könyvben szereplő alapállítások, adatok ugyanis igazak. Ez a hitelesség teszi valóban izgalmassá a regényt. Egyszerre követhetjük az Indiana Jones-merészségű tudós nyomozását, valamint a Jurassic Parkból ismert faunában és korban élő intelligens dinoszauruszokat, és izgulhatunk mindkét faj világáért: vajon mi lesz ebből?”   Nádasi Krisz író, szerkesztő

Mi vár ránk a Földön az elkövetkezendő harminc évben és utána? Aki a globális felmelegedéssel kapcsolatban elsősorban a tengerszint emelkedése miatt aggódik, az épp csak a felszínét kapargatja a lehetséges borzalmaknak. Mert a felszín alatt élelmiszerhiány, menekültválság, klímaháború és gazdasági hanyatlás rejlik. Vagyis rosszabb, sokkal rosszabb a helyzet, mint gondolnánk. A Lakhatatlan Föld „korszakalkotó mű” (The Guardian), egyszerre vázlat a közeljövőről és elmélkedés azon, vajon milyennek látják majd ezt a jövőt azok, akik átélik: hogyan változtatja meg a felmelegedés a világpolitikát, a technológia és a természet jelentőségét, a kapitalizmus fenntarthatóságát és az emberi haladás irányát. A Lakhatatlan Föld szenvedélyes felhívás a cselekvésre. Most ugyanis, hogy a világ egyetlen lépésre van a valódi katasztrófától, ideje cselekednünk. Mert a felelősség a miénk. „A Lakhatatlan Föld aprólékosan dokumentált, ökölbe szorított kézzel megtett utazás a melegedő bolygónkra veselkedő veszélyek között.”

Prvočísla jsou záhadná stvoření. Jejich definice je velmi jednoduchá (nejsou součinem žádného jiného přirozeného čísla kromě jedničky), ale na jejich vlastnostech je vystavěna celá matematika a jejich nevyzpytatelné chování vyvádí z míry již desítky generací nejlepších odborníků. Kromě toho má teorie prvočísel ze všech oborů čisté matematiky na moderní svět zdaleka největší praktické dopady: prostřednictvím kryptografie na ní závisejí osudy nejmocnějších států a biliony dolarů. V roce 1859 vyslovil slavný matematik Bernhard Riemann tvrzení, které s prvočísly zdánlivě vůbec nesouvisí, během let se však ukázalo, že by mohlo být pro jejich pochopení klíčové. O významu jeho hypotézy může svědčit i fakt, že je jedním ze sedmi problémů „za milion dolarů“ Clayova institutu – prozatím nevyřešeným. Kniha Hudba prvočísel se věnuje historii Riemannovy hypotézy a pokusů o její řešení; přitom jakoby mimochodem probere historii moderní teorie čísel a její dopady, stranou nezůstanou ani filozofické otázky mezí poznání.

Souhrn lidského poznání se rozšiřuje stále rostoucí rychlostí, každý rok přibývá více poznatků, než se dříve nashromáždilo za tisíc let. Proto je na místě otázka, kam až může naše vědění dosáhnout, případně otázka opačná: kam už dosáhnout nemůže. A to je také cílem této knihy zjistit, zda existují otázky, na které z principu nikdy nemůžeme získat odpověď. Najdeme někdy nejzákladnější stavební materiál hmoty? Budeme někdy schopni odpovědět na otázku, zda je vesmír nekonečný? Budeme někdy znát všechno, nebo má naše poznání meze, které nelze překročit? A pokud takové meze existují, jaké jsou obrysy světa, který dokážeme obsáhnout naším rozumem? Spolu autorem se tedy vydáváme na expedici k nejzazším mezím moderní vědy, abychom zjistili, zda je za nimi něco, co nikdy nepoznáme.

Bill Bryson je jedním z nejoblíbenějších spisovatelů na světě. Ve Stručné historii téměř všeho se vydává na vrcholnou cestu k nejzajímavějším a nejdůležitějším otázkám, na něž věda hledá odpovědi. Je to úžasné a zábavné dobrodružství, protože tento nenasytně zvědavý spisovatel se pokouší pochopit všechno, co se v našem světě událo od velkého třesku po zrození civilizace. Na toulkách vesmírem a časem se spolu s ním setkáváme s nádhernou galerií fascinujících i výstředních osobností.

V roku 2050 bude vo svetových oceánoch viac plastov ako rýb. Naďalej však do morí prúdi každú minútu jedno smetiarske auto plné plastov, naďalej sa každú sekundu vyrobí 20 000 plastových fliaš. To už je skutočný dôvod na paniku! Plastový odpad je jednou z najväčších environmentálnych katastrof súčasnosti. Všetci máme pred očami morské vtáctvo s útrobami plnými plastu a uvedomujeme si, že zmena je životne dôležitá. Ako ju však urobiť? Will McCallum, guru hnutia bojujúceho proti plastom a riaditeľ Greenpeace pre otázky oceánov napísal mimoriadne dôležitú a zrozumiteľnú knihu, ktorou nás chce motivovať k tomu, aby sme krok za krokom zredukovali plastovú stopu v našich životoch. Začať môžeme odmietnutím jednorazovej igelitky a skončiť zorganizovaním protestu proti používaniu plastového riadu na akciách v našom meste. Kniha Ako sa zbaviť plastov je praktický sprievodca plný dôležitých a dobrých rád, v ktorom spolu s autorom postupujeme krok za krokom nielen k lepšiemu pocitu, ale aj k záchrane našej planéty. Je o päť minút dvanásť! Zobuďme sa!

Lépésváltás eredménye a könyv.A szerző - megelégelve, ami a politikai színtereken zajlik - hátat fordított ennek a kegyetlen világnak, és a mesék birodalmában keresett menedéket. Megírta a mesekönyvét, mielőtt azonban ki tudta volna adni, üldözőbe vette a negyedik technológiai forradalom, a mesterséges intelligencia és társai. Naponta értesült a legfrissebb fejleményekről. Gyorsan megkereste a téma hírcsatornáit, majd tudományos forrásait, és csapdába esett. Lépésváltás mellett döntött: laikusként megírta ezt a könyvet, amelynek első vázlatai meglepő elismerést váltottak ki. Volt, aki "nem tudtam letenni" felkiáltással üdvözölte, többen méltatták hiánypótlóként, rendkívül időszerűként.Annak ellenére, hogy kifejezetten kerülte a politikai aspektusokat, nem sikerült teljesen kikerülnie: tapadnak a témakörhöz, mivel nagyhatalmak berkeiben érlelődnek, és a hatalmi harc fegyverei, mégpedig nemcsak a gazdasági harc rendkívül fontos tényezőiként, hanem tényleges fegyverekként is.Az egész világnak figyelemmel kell kísérnie a fejlődését: az emberiségre gyakorolt számtalan jó hatása mellett ijesztő veszélyeket is hordoz magában. Az utóbbiak kivédése csak nemzetközi összefogással lehetséges.

Dobré knihy nám vydrží jeden den. Lepší vydrží jeden rok. A velmi dobré knihy vydrží mnoho let. Ale také existují knihy, které nás pro­vázejí po celý život – a ty jsou nepostradatelné. Tato kniha se řadí mezi ty, jež trvají po celý život – taková truhla s pokladem, která nás po otevření zavalí otázkami a záhadami, čísly tak velkými, že jsou až nekonečná (různě nekonečná), osobnostmi, s nimiž by se člověk chtěl setkat a popovídat si s nimi jako s přáteli. Více než million čtenářů ve dvaceti zemích světa už takového přítele našlo. Matematiko... jsi to ty? Snad je ukrytá v nějakém problému, ale co je jisté, je to, že je za rohem, v našem každodenním životě a čeká, až ji objevíme. Zde je vynikající průvodce, který nás postrčí to prozkoumat. Na cestě tímto vesmírem se potkáme s neuvěřitelnými čísly nebo s různými druhy nekonečnosti, nahlédneme do propasti dělení nulou a naučíme se tajemstvím světa sázek a pravděpodobnosti. Matematika nám také pomůže vyřešit záhady a odhadnout neuvěřitelná množství: od počtu vlasů až k litrům krve, od pravděpodobnosti, že dvě jakékoli osoby budou mít narozeniny ve stejný den, až po čísla společných předků. O autorovi Adrian Arnoldo Paenza (narozen 1949 v Buenos Aires) získal doktorský titul v oboru matematiky a informatiky a je profesorem na Fakultě přírodních věd na univerzitě v Buenos Aires. Pracuje také jako sportovní novinář. V roce 1997 obdržel cenu Konex v kategorii Sportovní audiovizuální žurnalistika a o deset let později cenu Platinum Konex za popularizaci vědy.

Přehledný bestiářKniha Záhadná zoologie přináší málo známé informace o nejvzácnějším tvorovi na světě, vražedných líbajících plošticích, krvežíznivých můrách a objevech zbrusu nových druhů zvířat, stejně jako šokující fakta o masožravých kopytnících či smrtelně nebezpečných homolicích a ropušnicích. Své místo zde ovšem mají i půvabní mořští koníčci a záhadní tvorové z říše Champa. Na své si ale přijdou i milovníci kryptozologie. Publikaci doplňují originální autorské snímky.