Najnovšie - Architektúra strana 1 z 2

Po úspěchu knihy Pavla Švece Pražské vilové čtvrti přichází autor s jejím podstatným rozšířením. Kromě tuctu pražských rezidenčních čtvrtí se s ním nově vydáváme do Roztok, Všenor, Brunšova, Černošic, Řevnic a Jevan. Co jméno, to pojem na mapě hodnotné rezidenční architektury. Podrobný text doplněný mapami a stovkami fotografií je výsledkem jeho neúnavného pátrání v archivech a literatuře, ale především v terénu. Svou systematičností nemá tato kniha obdoby, a je tak poučením i pro ty, kteří zmiňované čtvrti a obce třeba i vícekrát navštívili. Během své další návštěvy díky ní uvidí architektonické skvosty, které jim předtím mohly uniknout. Pavel Švec je současnou profesí novinář, proto umí popsat jednotlivé objekty poutavě a čtivě. A vzhledem k jeho původnímu zaměstnání - pracoval jako stavební projektant - mu nechybí poučený vhled do moderní architektury. V Praze i okolí před námi v jeho podání defilují nejrůznější styly. Tam či onde nás potěší historismus romantický, přísný i eklektický, na něj navazující secese a beuronská škola, dále kubismus a rondokubismus, funkcionalismus, purismus, art deco, eklektický styl… a rovněž sorela či zdařilé ukázky nejmodernějších přístupů. Autor nám v drtivé většině případů představuje obytné domy. Uvědomuje si při tom, že takový objekt má historii nejen architektonickou a technickou, ale také lidskou. Za druhý hlavní přínos této publikace lze tedy považovat jeho pohled na osudy jednotlivců, kteří jsou podepsáni pod projektem, a zejména těch, kteří si vilu nechali vystavět a obývali ji. Z hlediska prvně jmenovaných jde o zaslouženou poklonu desítkám, ba stovkám skvělých architektů, širší veřejnosti prakticky neznámých. Pokud se týká osobností a rodin, které by nám kdysi přišly po zazvonění otevřít, je to čtení namnoze smutné. Velká zásluha Pavla Švece spočívá ve skutečnosti, že zmapoval jejich často tragické osudy.

Ing. František Šťastný (1935) patrí medzi autorov literatúry faktu. Je profesiou stavbár, a tak aj knihy, ktorých je autorom, sú v prevažnej miere zo stavbárskeho prostredia. Vychádzajú z jeho životných, hlavne stavbárskych skúseností, resp. aj z výskumov, ktoré pri príprave nejednej publikácie robil, no opäť takých, ktoré sa priamo či sprostredkovane týkali stavieb a stavebníctva, napr. Kostol na konci sveta a odsun Nemcov z horného Spiša, Prešov 2011. No aj v nej sa zaoberal nielen osudmi ľudí, ktorí kostol postavili a ho navštevovali, ale aj osudmi samotného kostola, stavby, ktorá bez ľudí stráca svoj zmysel. Šťastného debutom však bola kniha o jednej prešovskej ulici – o Sabinovskej ulici. A tak aj knihu pomenoval, no opäť s akcentom na stavbárstvo – jej názov znie Sabinovská padla, historky ostali, Prešov 2004. Kniha sa stretla s veľkým záujmom čitateľov a v krátkom čase sa minul celý tisíckusový náklad. Stavbárske epizódy, Prešov 2009, bola ďalšou jeho stavbárskou knihou, na ktorú bezprostredne nadväzuje posledná – s názvom Horúca stolička direktora. Kniha nie je len Šťastného výpoveďou o jeho skúsenostiach, o jeho bohatých zážitkoch, ale je predovšetkým holdom slovenským stavbárom, ktorí dokázali v najrozmanitejších a ťažkých podmienkach vybudovať stavby, ktoré, ak ich človek nezničil, i dnes plnia svoje poslanie. Pre Františka Šťastného je typický jemný humor, drobná irónia – prvky, ktoré jeho príbehy ozvláštňujú, robia ich čitateľsky príťažlivými a to aj vtedy, keď autor podáva zdanlivo čitateľsky nezáživné údaje. Jeho majstrovstvom totiž je premeniť čísla, mená, historické a geografické údaje, stavbárske normy a iné na napínavý rozprávačský príbeh. A to sa udialo aj v tejto knihe. A ešte niečo – vďaka autorovi, vďaka jeho knihe čitateľ – „nestavbár“ aspoň trochu nahliadne do stavbárskeho remesla a porozumie neľahkej, no krásnej stavbárskej profesii.

Autor s hlbokou znalosťou problematiky približuje čitateľovi "epizódy" v oblasti technológie postupov a organizácie práce v rokoch 1960 - 1990 v stavebníctve a veľmi citlivo a sociálne približuje hrdinov práce, ktorá poskytla prístrešie tisícom ľudí bez strechy nad hlavou.

První díl moderní dvoudílné učebnice kvantové teorie představuje ucelený a samostatný úvod do nerelativistické kvantové teorie, který čtenáře dovede od formální stavby teorie k archetypálním úlohám, teorii symetrie kvantových systémů a pohybu spinu ve vnějších polích. Připojen je úvod do relativistické teorie elektronu v pojetí určeném pro studium atomárních systémů. Text uzavírají doplňky o matematickém aparátu kvantové mechaniky psané na hraně mezi "fyzikální" a matematickou přesností. Vykládanou teorii ilustruje kvantověmechanický popis řady problémů s ukázkou odpovídajících experimentů.Kniha je určena studentům magisterského i doktorandského studia, kteří pracují - ať již teoreticky, nebo experimentálně - v oblasti atomových systémů a fyziky pevných látek.Autoři při psaní těžili z mnohaletých zkušeností s přednášením kvantové teorie na Univerzitě Karlově v Praze, Masarykově univerzitě v Brně, na Akademii věd a také v zahraničí.Druhý díl učebnice je věnovaný především mnohočásticové teorii atomárních soustav.

Jaký je rozdíl mezi poměrem a proporcemi? Opravdu mají pětiúhelníky, šestiúhelníky a sedmiúhelníky svébytný charakter? Spočívá v proporcích tajemství velkého umění? V této krásné knížce představuje Michael Schneider průlomovou syntézu využití proporcí ve starověkém umění. Objevte užitečné nástroje a mistrovské techniky, jež se odráží v množství artefaktů, od chrámů přes poháry, obrazy, architektonické oblouky až po šperky.

Tento e-book je pro lidi, kterým se líbí industriální styl bydlení. Dozvíte se v něm základní pravidla a zásady definující industriální styl v interiéru. Provedu Vás zařízením interiéru od podlahy až po strop, projdeme si barevnost, osvětlení, nábytek, doplňky a mnoho dalšího. Najdete zde spoustu tipů, doporučení a inspirace pro Váš interiér v industriálním stylu. Po přečtení tohoto materiálu budete znát základní zásady, pravidla i chyby a měli byste být schopni si sami zařídit interiér v industriálním stylu.

Nyugati tér. Erről a helyről a budapestiek legtöbbjének a nyüzsgés, a rohanás, az „ússzuk meg valahogy” érzés jut az eszébe. Pedig a pesti városrész legizgalmasabb környékéről van szó, ami nemcsak sok szép látnivalót tartogat, de rengeteg izgalmas történetet is.A város e nyughatatlan pontján érdemes lelassítanunk, hogy meglássuk és meghalljuk, miről mesélnek az utcakövek, épületek. Keljünk útra Maczó Balázs muzeológus vezetésével, fedezzük fel Budapest legizgalmasabb csomópontját.

Milyen hatással van egy város fejlődésére az Európa Kulturális Fővárosa cím elnyerése?Milyen tanulságai és hozadékai lehetnek a címért folytatott versengésnek?Milyen szerepet töltenek be a helyi kulturális és kreatív szereplők a városfejlesztésben?Richard Florida kreatív városokról szóló műve óta tudjuk, hogy egy térség fejlesztése a kultúrán és a kreatív iparon keresztül is lehetséges. A kultúraalapú városfejlesztés magyarországi és kelet-közép-európai dimenzióiról ugyanakkor mindeddig nem született olyan összefoglaló munka, amely makrotérségünk városainak kreatív kezdeményezéseivel, intézkedéseivel foglalkozna. E könyv a fogalmak tisztázása és a városokat körülvevő jogi és intézményi keretrendszer ismertetése mellett feltárja és rendszerezi azokat a jó gyakorlatokat, amelyek a kultúra és a városfejlesztés kapcsolatából születtek térségünkben. A kötet a témával foglalkozó kutatók és egyetemi hallgatók, valamint a települések gyakorlati szakemberei számára éppúgy értékes és hasznos olvasmány, mint azoknak az érdeklődőknek, akik csak most ismerkednek a kultúraalapú városfejlesztéssel.

A jövő útja, a város reménysége, a világörökség sugárútja - ezekkel a magasztos jelzőkkel illették egykor az Andrássy utat, fővárosunk legfontosabb látnivalóinak egyikét. Morcsányi Elza sétavezető, podcast-műsorvezető nemcsak az épületekről mesél szakavatottan, hanem a díszes paloták egykori lakóinak életét övező legendákat, titkokat, szóbeszédeket is megosztja élménydús, szórakoztató sétája során, amelyet friss képanyag és archív felvételek tesznek színesebbé. Ugorjunk vissza az időben, ismerjük meg a sugárút történetét a krumpliföldtől a luxus boulevard-ig, kukkantsunk be a fényűző paloták falai mögé. Sétára fel!

Mediterrán hangulatú, kanyargó utcácskák, szűk sikátorok, levendula, füge, rozmaring a romantikus, zárt belső udvarokban, a vörös és sárga minden árnyalata a házfalakon, egységes, de mégis sokszínű épületetek. Mennyi író, költő, festőművész, grafikus, fotós, operatőr igyekezett megjeleníti ezt a vonzerőt saját eszközeivel, talán nem túlzás, hogy minden idelátogató számára alapvetés, hogy Szentendre: varázslat. Tegyünk egy kellemes sétát a girbegurba utcákon Morcsányi Elza sétavezető, podcast-műsorvezető társaságában, ismerjük meg Szentendre sokszínű múltját és jelenét, a házfalak mögött megbújó történeteket! Nézzük mi is ezt a ragyogó múltat, fogjunk bele Szentendre történetének ismertetésébe! 

Monografia je príbehom architektúry jedného mesta. Je príbehom o tom, ako Nitra vyzerala (mohla vyzerať) a aký je jej súčasný urbanistický šat. Určite poteší nielen každého rodeného Nitrana. Je písaná zrozumiteľne, vecne s didaktickým zreteľom, ale zároveň odborne korektne s inštrumentáriom adekvátneho pojmového aparátu. Odborne vysoká fundovanosť je znakom silného zanietenia oboch autorov témou. Jej prehľadné členenie a kvalitné obrazové reprodukcie zvyšujú celkovú atraktívnosť publikácie. Autori majú ambíciu osloviť nielen teoretikov architektúry, ale tiež študentov humanitného i technického zamerania ako i širšiu verejnosť so záujmom o výtvarné umenie, resp. architektúru 20. storočia v regióne s presahmi k európskym vývinovým kontextom.

„Ujjé, a Ligetben oly vidám, ujjé, hogy mulat a nép, hogyha süt a nap, kedves, de esőben nedves, ujjé, a Liget de szép!” Ahogy Bilicsi Tivadar örökbecsű sorait, úgy talán a Városligetet sem kell bemutatni senkinek. Az Állatkert, a cirkusz, a már nem létező Vidámpark és a még nem működő Biodóm, valamint a régi-új létesítmények - a Magyar Zene Háza, a Néprajzi Múzeum vagy a gyönyörűen felújított Millennium Háza - épületeit legalább kívülről mindenki ismerheti. Szerzőnk, Deák Judit idegenvezető szakavatottan vezet minket körbe a máig népszerű - ahogy egykor hívták: Lizsé - történetén és akár ezerszer megcsodált kincsein. Mi a kapocs Sissi és az első állatkerti zsiráfok között? Honnan származhat a Királydomb elnevezés? Mitől érdekesek és Széchenyi fürdő belső dekorációi? - Ezeket és más anekdotákat is megismerhetünk ebből a nem szokványos kalauzból. Sétára fel!

A budapesti VIII. kerület egy-egy utcaképe talán nem tartozik a bédekkerek kedvenc hangulati fotói közé, a Sétakönyvek sorozatunk legújabb részéből azonban kiderül: a helyiek által sokszor csak Népszinyónak becézett utca meglepő építészeti és történelmi értékekkel bír, amelyekre Maczó Balázs várostörténész hívja fel a figyelmet. A sorozat újlipótvárosi, terézvárosi, városligeti, Margit-szigeti sétái után újra különleges városnézésre invitáljuk az olvasót-nézőt. Nézze, figyelje a homlokzatokat, a díszítéseket, az egykor előkelőnek és modernnek számító Népszínház utca sarokházait, s merengjen el Budapest e városrészének egykori és mai csodáin. Mert ahogy a szerző is írja: "az 1910-es évek Budapestjének legmodernebb utcájában vagyunk, ahol nemcsak lakni volt sikk, de idejárni vásárolni vagy igénybe venni valamilyen szolgáltatást is. A házak homlokzatai szinte vetekednek egymással: melyik a legbátrabb, legnagyobb, legkreatívabb, egyszóval: melyik a legmodernebb. Az itteni bérháztulajdonosok városszerte azzal reprezentáltak, hogy ki tudja megfizetni a legnevesebb tervezőt, akitől rendre ötletes, újszerű építészeti megoldásokat vártak el." Sétára fel!

„Budapest tündérkertje! Egy darab a paradicsomból - az édenkert tiltott fája nélkül" - írta Jókai Mór a Margit-szigetről, a főváros különleges védelmet élvező zöld tüdejéről, amelyet hívtak már Nyulak szigetének, Urak szigetének, Budai-szigetnek is. Deák Judit a beavatott szakértő tudásával vezet végig minket a Margit-sziget nevezetességein, dióhéjban elmesélve a sokat megélt sziget történetét is, amit frissen készült színes, illetve izgalmas archív képanyag illusztrál. A kötet első felében megismerjük a sziget egykori birtokosait, adakozóit, épületeit, lakóit, gyógyvizeit, második felében pedig egy teljes sétaútvonalat járhatunk végig, amelyet leírások, térkép és képes illusztrációk tesznek még színesebbé. Sétára fel!

Víte, že po Karlově mostě jezdily tramvaje? Tipnete si, kde stojí jediná kubistická lampa v Praze? Uhodnete, kdy otevřelo kino Aero a kterým filmem zahájilo svůj provoz? A uměli byste si představit byty v pilířích Nuselského mostu? Tak co - ještě pořád si myslíte, že vás Praha nemůže ničím překvapit, že o ní víte takřka vše?! Nenechte se mýlit a raději přijměte pozvání na pár netradičních procházek po stavbách a architektonických perlách metropole, které by rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti. Až vyrazíte, přibalte si tohoto milého průvodce s sebou... Kdoví - třeba pak na některých navštívených místech dostanete i příjemnou slevu na vstup.

Hotel Alcron se v českém hotelnictví stal pojmem i symbolem. Podnik je to výjimečný, neboť přežil všechny turbulentní změny, jimiž se 20. století vyznačovalo, a až na krátkou přestávku po privatizaci v 90. letech 20. století slouží svým hostům ve Štěpánské ulici po celých 90 let. Kniha popisuje založení hotelu, osobnost otce-zakladatele Aloise Krofty i jeho podnikatelské aktivity během první republiky, přechází do doby protektorátu, kdy Alcron hostil převážně německou klientelu, a zkoumá také období po roce 1948 až do současnosti. Publikace přispívá k obohacení veřejného prostoru příběhem slavného hotelu, jehož útrobami kráčely dějiny a mezi jehož zdmi se odehrávaly světlé i tmavé momenty české a československé historie.

Praha je oslnivá pokladnice historických slohů. Oslněni touto nepřebernou krásou, mohli bychom přehlédnout zajímavé stavby zrozené v pozdějších stylech. Pravda, některé tomu vzdorují díky faktu, že jsou nepřehlédnutelné svou velikostí či určením. Máme tu však i četné příklady drobnější architektury, které stojí za bližší a okouzlený pohled. Pokud jsme Prahu historickou nazvali pokladnicí, její rezidenční čtvrti můžeme považovat za pokladničky vrchovatě naplněné vilami. Mnohé nabízejí čistý příklad konkrétního směru, jiné zase půvabnou směsici nejrůznějších stylů. Tam či onde nás potěší historismus romantický, přísný i eklektický, na něj navazující secese a beuronská škola, dále kubismus a rondokubismus, funkcionalismus, purismus, art deco, eklektický styl… a rovněž sorela či zdařilé ukázky nejmodernějších přístupů. Tucet vilových čtvrtí projdeme se zasvěceným průvodcem, novinářem Pavlem Švecem, který nezapře, že architekturu studoval a je jeho celoživotní láskou. Dává nám do ruky „cestovní mapu“ jednotlivých oblastí, díky níž naše toulky – a to i do míst, o kterých jsme si mysleli, že je dobře známe – získají nový rozměr. Autor nám v drtivé většině případů představuje obytné domy – textem, mapami a fotografiemi. Uvědomuje si při tom, že takový objekt má historii nejen architektonickou a technickou, ale také lidskou. Díky tomu nás seznamuje i s osudy jednotlivců, kteří jsou podepsáni pod architektonickým projektem, a zejména těch, kteří si vilu nechali vystavět a obývali ji. Kniha vychází s laskavým svolením zpravodajského portálu Aktuálně.cz z mediálního domu Economia, kde byl základ textu původně publikován, a zavede Vás do těchto vilových čtvrtí: Vinohrady Strašnice Podolí Hodkovičky Barrandov Malvazinky Smíchov Ořechovka Hanspaulka Baba Bubeneč Troja

Szabadon kanyargó formák, virágok és indák, fiatalos lendület, üdeség és nyitottság... - a szecesszió, a múlt századelő modern stílusa a főváros építészetében is megjelent. Budapest talán legértékesebb szecessziós bérházait és villáit Terézvárosban találjuk. Itt épült fel a főváros legkorábbi szecessziós bérháza, és a gyönyörűen felújított Lederer-palota is, amely híven idézi meg a századforduló izgalmas korszakát. A 20. század eleji Budapest egyik mágnása, Schiffer Miksa is egy szecessziós villában élt. A Sétakönyvek sorozat második része nemcsak építészeti leírást ad Budapest legszebb századfordulós épületeiről, de azt is megtudhatjuk, hogy kiknek köszönhetjük mindezt. Az építészek bemutatása mellett az építtető családok izgalmas történetei is napvilágra kerülnek. Sétára fel!

Miért tart a kezében két lány textiltekercset az egyik újlipótvárosi ház homlokzatán? Melyik egykori moziban függesztettek a plafonra gömbakváriumokat aranyhalakkal? Tudta-e, hogy nemcsak New Yorkban, de ebben a kerületben is létezik egy vasalóháznak nevezett épület? És miért nem mondható el Újlipótváros egyetlen épületéről sem, hogy Bauhaus stílusú? Modernizmus, art deco és Bauhaus - illetve nem Bauhaus: Maczó Balázs, a kiváló várostörténész és „hivatásos sétáló"", a Miénk a Ház! városi sétákat szervező munkacsoport vezetője ezúttal az olvasókat hívja egy laza kimozdulásra, hogy - Bujnovszky Tamás nagyszerű fotográfiái segítségével - megismertessen bennünket a nevezetes városrész legérdekesebb házaival és azok még érdekesebb történeteivel.Sétára fel!