Najnovšie - Eseje, úvahy, štúdie strana 35 z 76
zobraziť:
Mimochodom
Kniha Mimochodom je zbierkou samostatných textov venovaných rôznorodým témam, ktoré však zároveň spája optika marginálií alebo mimochodnosti. Jednotlivé reflexie využívajú metódu marginálií v oboch významoch slova: sú poznámkami na okraji každodenných javov a zároveň sa venujú tým zdanlivo menej významným, alebo možno len menej nápadným a zdôrazňovaným témam. Sú teda poznámkami k marginalizovaným témam a zároveň sú ško-lou pohľadu, ktorý sa učí rozpoznať v zdanlivom okraji zásadný priestor slobody, sebarealizá-cie a tvorivosti. Mimochodom znamená chodiť pomimo vychodených a predpokladaných ciest, okázalých tém, vopred stanovených významov. Marginálie sú tak prezentované ako priestor čitateľskej sebarealizácie a slobodnej diskusie, v ktorom sa pasívne čítanie mení na aktívne dopisovanie, prepisovanie a komentovanie textu a tým aj formovanie seba ako tvori-vého čitateľa.
Radnóti Miklós
Radnótiról írni könnyű. Nincs olyan középiskolás, aki ne ismerné verseit, kivált a bori noteszben fennmaradtakat, az élni akarás és a hivatástudat torokszorító példáit. Szerelmi költészete a mai napig népszerű, sőt egyre több lányt hívnak Fanninak. S ki ne emlékezne a Nem tudhatom... harmadik sorában olvasható jelzős szerkezetre: "messzeringó gyerekkorom világa"? Eltűnt gyerekkorunk megnevezésére már önmagában is használjuk a "messzeringót".
Igazi költőről elég csak annyit mondani, hogy költő, hozzátéve, hogy az egyetemes kultúrán belül melyik nemzet irodalmát gyarapította műveivel, vagyis milyen nyelven írta verseit. Radnóti Miklós egyszerűen és a legteljesebb mértékben magyar költő.
Ha háború lenne nálunk
„Ha háború lenne nálunk” című esszéjében Janne Teller ferde tükröt tart az elkényelmesedett európaiak elé, akik sokszor nem tudják beleképzelni magukat mások helyzetébe. A menekültekről folyó közbeszéd durva hangneme ihlette az első~sorban fiataloknak szóló, tanulságos, mégsem szájbarágós politikai tanmesét. Mi lenne, ha nekünk, európaiaknak kellene például Egyiptomba menekülnünk egy hazánkban dúló háború elől? Mi lenne, ha magyarok és osztrákok civakodnának az afrikai menekülttáborokban? Mi lenne, ha a tizenéves kamaszok legnagyobb gondja nem az lenne, hogy nem kapták meg a legmenőbb mobiltelefont, hanem mondjuk az, hogy miként szerezzenek hamis papírokat a családnak, amivel aztán elmenekülhetnek a szörnyűségek elöl? A történet egyes szám második személyben megszólított főhőse tizennégy éves fiú. Nevét nem tudjuk – bárki lehet. „Veled is megtörténhet. Te is lehetsz szegény, üldözött, kirekesztett“ – ez az útlevélre emlékeztető~, gondolatébresztő~ kis kötet fő üzenete.
A dán és a magyar fiatalok világa nem fedi egymást teljesen. De a mai európai fiatalok közös élménye, hogy békében nőttek fel, s nincs fogalmuk róla, mit jelent éhezni és nélkülözni. Ráadásul Janne Teller a magyar viszonyokra szabta a történetet: a könyvecskében felmerülő fiktív konfliktus Magyarország, Ausztria és Szlovénia között éleződik ki, mert a két előbbi ország meg szeretné szerezni a szlovén tengerpartot. A vázlatosan, csak mellékmondatokban vázolt összeütközés adja a keretet, úgymond az útlevelet az olvasó kezébe, amellyel beléphet a fordított világba.
Állatszimbolika a közép- és újkori Itália irodalmában
Vígh Éva legújabb kötete a XIII-XVII. századi olasz művelődés- és irodalomtörténet sajátos szempontú bemutatására vállalkozott húsz fejezetben. A középkor, a reneszánsz és a barokk kor legjelentősebb szerzői és műfajai esetében az állatok szimbolikus jelentésére és a zoomorf interpretáció szerepére összpontosított. Dante griffmadara, Petrarca főnixe, Boccaccio macskái, Ariosto hippogriffje vagy Machiavelli szamara mellett megismerkedhetünk a középkori és a reneszánsz bestiáriumokkal. Leonardo da Vinci állatoskönyve, amelynek teljes fordítását is olvashatjuk, ikonológiai magyarázatokkal vetíti előre a Cesare Ripa vagy Giulio Cesare Capaccio emblémáskönyvét jellemző állatszimbolikát.
A Tasso költői világát benépesítő állatalakok értelmezése, az aesopusi hagyományt folytató reneszánszkori állatmese és Della Porta fiziognomikus-zoomorf világképe a barokk korba vezeti át az olvasót. E korszak udvarainak politikáját Tesauro állatmese-gyűjteményének politikai aforizmáin keresztül szemlélteti a kötet. A legnagyobb barokk költőnek, Giambattista Marinónak az állatok védelmében tartott akadémiai beszéde (szintén teljes fordításban) a mai olvasók számára is megfontolandó üzenetet közvetít.
Az egyes fejezetekhez tartozó mintegy 150 fekete-fehér és színes állatos illusztráció is a humanitas és az animalitas közötti morális átjárhatóságot érzékelteti.
Eseje
Z esejistického díla Jana Vladislava dosud vyšlo tiskem jen překvapivě málo: Malé morality, Portréty a autoportréty a Pařížský zápisník I. (1981/1989). Jan Vladislav psal své eseje od padesátých let a v sedmdesátých letech je shrnul do čtyř samizdatových svazků Tajného čtenáře. Od roku 1981, v pařížském exilu, psal své eseje dále, Pařížský zápisník I. z nich přinesl podstatný výbor. Autor ovšem pokračoval v psaní i dále, jak o tom svědčí Zápisník 9099, jenž je vedle čtvrtého dílu Tajného čtenáře a pěti esejistických Čítanek z let 19811989 součástí přítomného svazku. Tématem Vladislavových esejů jsou čeští i světoví autoři, často ti, které osobně poznal. Ve svých textech se zabývá evropskou literaturou mnoha staletí, ale i kulturou Orientu a autory americkými. Předmětem jeho zájmu jsou často i výtvarné umění, hudba, filosofie, neopomíná ani otázky společenské a politické. Svazek Eseje shrnuje všechny dosud tiskem nevydané soubory esejů, které si Jan Vladislav sám uspořádal.
Návrat ruského Leviathana
Tuto knihu tvoří eseje ruského politologa a historika Sergeje Medveděva, které autor napsal v letech 2014–2017 s velkou bravurou, hloubkou, ale i sžíravou ironií, jejichž náměty jsou hlavní politické, společenské a historické události hýbající celou ruskou společností. Nabízí polyfonickou úvahu o ruské státní moci a společnosti, již ovládá.
Autor sám o svých esejích v úvodu píše:
„Dvě desetiletí Putinovy vlády se stala obdobím návratu státu v jeho dějinné úplnosti – s privilegii elit a přesně cílenými represemi, s opovrhováním zákony i prostým občanem, s velmocenskou rétorikou a válkami o imperiální dědictví. Klíčové v tomto ohledu bylo třetí Putinovo prezidentské období v letech 2012–2018: právě na tato léta připadá potlačení občanského protestu […], přijetí odiózních represivních zákonů (které kupříkladu zakázaly adopci ruských dětí cizinci či kriminalizovaly, homosexuální propagandu‘), anexe Krymu, válečné konflikty na Ukrajině a v Sýrii a vedení nevyhlášené, hybridní války‘ se Západem. Jako by se najednou otevřela brána do minulosti a na politickou scénu se vrátil ruský pravěk se všemi dinosaury samoděržaví a imperialismu.
A právě v těchto letech třetího Putinova prezidentství, ve stínu rodícího se ruského revanšistického represivního režimu, vznikaly eseje, které tvoří tuto knihu. Jsou to črty z nejnovějších ruských dějin, variace na hlavní téma, tedy návrat autoritativního státu a jeho boj s různými sférami občanské, územní a symbolické autonomie. Je to kronika ofenzívy státu proti vlastním občanům...“
dostupné aj ako:
Sprievodca strácaním sa
Čítanie o potulkách strácaní sa a rôznych využitiach neznáma od autorky knihy Muži mi to vysvetlia.
Zbierka autobiografických esejí Sprievodca strácaním sa vychádza z príznačných momentov a vzťahov v autorkinom živote, na základe ktorých skúma témy neistoty, dôvery, straty, pamäti, túžby a miesta. Rebecca Solnit sa zaujíma o príbehy, pomocou ktorých sa orientujeme vo svete, a miesta od divočiny po mestá, ktorými prechádzame, keď sami seba nachádzame alebo strácame. Jej rozprávanie je hlboko osobné, no prepojené so všeobecnejšími príbehmi od zajateckej prózy amerických novousadlíkov po využívanie modrej na renesančných obrazoch, nehovoriac o stretnutiach s korytnačkami, mníchmi, punkerkami, horami, púšťami a filmom Vertigo. Výsledkom je osobitá, inšpirujúca cesta objavov.
dostupné aj ako:
Eseje o Adolfu Loosovi
Profesor dějin architektury Christopher Long se v knize svých esejů věnuje zásadním momentům, které měly určující vliv na vývoj tvorby světově uznávaného architekta Adolfa Loose.
Longovy eseje jsou jakési sondy malé výlety do Lossova bohatého a složitého intelektuálního světa, jehož pochopení nám může osvětlit klíčový okamžik v historii architektury a designu. Na základě detailního studia dobových pramenů přináší Long nové poznatky a uvádí na pravou míru některé dosud tradované omyly.
Přestože ho Loos nesmírně zajímá jako architekt, ještě víc jej fascinuje, jaký to byl pronikavý a jedinečný myslitel, s jakou jasnozřivostí dokázal prohlédnout a pochopit realitu moderního života. Neboť, jak píše Long, problém modernismu není otázkou stylu, ale otázkou pochopení, jak se svět mění. Pro Loose bylo tudíž klíčové přijít na to, jak na změny reagovat.
Už hořela, když jsem si do ní lehal
Laskavá zamyšlení, drobné příběhy a filozofické postřehy amerického autora. Vyprávění je zcela prodchnuto radostí ze života, průzračným způsobem oslovuje v člověku jeho lepší já a dává smysl i těm nejobyčejnějším věcem na světě.
Na sklade 1Ks
13,64 €
dostupné aj ako:
Slovo a obraz
Ide druhé a upravené vydanie publikácie. Filozof Miroslav Petříček napísal krátke eseje, v ktorých sa jasne a prehľadne pokúsil vysvetliť obrazný základ filozofických pojmov a základné problémy, príznačné pre súčasné filozofické myslenie (texty sú v českom jazyku). Nedávno zosnulý výtvarný umelec Rudolf Fila tieto texty doplnil o výtvarnú interpretáciu, vďaka čomu vznikla jedinečná kniha. Priestor knihy zachováva autonómiu slova a obrazu a zároveň ich núti, aby sa spoločnými silami podieľali na tvorbe finálneho zmyslu. Úvodný text publikácie napísal jej editor Peter Michalovič (text je v slovenskom jazyku). Dizajn a vypografická úprava publikácie Ivan Csudai.
Čierne na bielom
Zbierka článkov, blogov a esejí blogera a hudobníka Ľubo Beláka. Témou sú spomienky na bigbítovú mladosť a ľudí, s ktorými spolupracoval. V ďalších častiach rozvíja svoje pohľady na kultúru a politiku. Nešetrí slovami chvály ale aj ostrej kritiky na celebrity, politikov a umelcov našej súčasnosti. Patrí k tomu aj "Otvorený list premiérke Radičovej", ktorý si na stránkach internetových blogov prečítalo vyše 200 000 čitateľov. Jednoducho pozvánka Ľuba Beláka na okružnú cestu po súčasnosti a minulosti vás určite nebude nudiť.
Počítač v meste
Aký prísľub nám dávajú rýchlo sa rozvíjajúce digitálne technológie pre zlepšenie nášho života? A neprerastú nám čoskoro cez hlavu? Slovenský IT špecialista Miroslav Pikus sa vo svojej eseji Počítač v meste pozrel na problematiku ich zavádzania do spoločnosti.
Vynálezy ako sú inteligentné pouličné lampy či odpadkové koše so senzormi majú nepochybne potenciál spraviť naše okolie bezpečnejším, krajším a efektívnejšie spravovaným. Počítačové a telekomunikačné firmy, ktoré ich sebavedomo ponúkajú, si však neuvedomujú, že vhupli do už veľmi rozvinutého umenia a zabehnutého poznania o ľudskom spolužití. S nasadením týchto technológií v zložitom prostredí miest a obcí totiž súvisia aj rôzne ťažkosti či riziká a ich fungovanie treba chápať v kontexte celej ľudskej spoločnosti. Na mieste je otázka, či skutočne vieme, čo robíme.
Rovnako netreba prehliadať jednoduché a bystré riešenia, ktoré nevyžadujú zložité technológie a máme ich poruke.
Múdre mesto nevytvorí sám magistrát. Ale ani korporácie, či aktivisti. Dokážu to len všetci spolu a budú im v tom musieť pomôcť tí najdôležitejší obyvatelia. Lebo čo je mesto, ak nie jeho ľudia?
Esej Miroslava Pikusa Počítač v meste vychádza v edícii Skica.
dostupné aj ako:
Lacná kniha Rembrandt (-50%)
Georg Simmel (1858 1918) patrí medzi zakladateľské osobnosti modernej sociológie a zvlášť sociológie kultúry. Esej Rembrandt z roku 1916 vychádza v slovenčine prvýkrát. Georg Simmel si vo svojej knihe kladie zásadné otázky, ktoré sú však dnes už len v pozadí sociologických analýz, ak sa vôbec kladú. Napríklad: Čo skutočne vidíme v umeleckom diele?, Čo nám hovorí Rembrandtovo dielo o ľudskej prirodzenosti alebo podstate?, V čom spočíva jedinečnosť autorovho prínosu? Jeho brilantná interpretačná štúdia patrí k majstrovským textom filozofie a sociológie umenia.
Na sklade 1Ks
6,05 €
12,10€
dostupné aj ako:
Rembrandt
Georg Simmel (1858 1918) patrí medzi zakladateľské osobnosti modernej sociológie a zvlášť sociológie kultúry. Esej Rembrandt z roku 1916 vychádza v slovenčine prvýkrát. Georg Simmel si vo svojej knihe kladie zásadné otázky, ktoré sú však dnes už len v pozadí sociologických analýz, ak sa vôbec kladú. Napríklad: Čo skutočne vidíme v umeleckom diele?, Čo nám hovorí Rembrandtovo dielo o ľudskej prirodzenosti alebo podstate?, V čom spočíva jedinečnosť autorovho prínosu? Jeho brilantná interpretačná štúdia patrí k majstrovským textom filozofie a sociológie umenia.
dostupné aj ako:
Egyre közelebb az éghez
Mózes Huba 1941. június 2-án, Kolozsvárt született. Irodalomtörténész. Az irodalmi művek, folyamatok és intézmények kutatását az ezerkilencszázhatvanas évek derekán szülővárosában kezdte, majd 1993-tól Miskolcon folytatja. Elsősorban a XX. századi erdélyi, valamint a középkori magyar irodalom kérdései foglalkoztatják. A forma dat esse rei vezérelvet követve különös figyelmet szentel az irodalmi alkotások belső arányainak és a kialakításukban szerepet játszó verstani és egyéb alakzatoknak: az aranymetszésnek, az ismétlésnek és az álarcosságnak. 19 önállóan és 6 másodmagával jegyzett, együttesen 25 szerzői kötete jelent meg. Önállóan 15, másodmagával 14, együttesen 29 antológiát, konferenciakötetet, hasonmás kiadást és egyéb kiadványt szerkesztett.
I rodina má svou paměť
Paměťová studia, o jejichž boomu v podobě nejrůznějších pamětí, vzpomínek či memoárů není pochyb, tematizovala povětšinou paměť jako individuálního nebo kolektivní/národní. Rodině v tomto kontextu nebyla zatím věnována náležitá pozornost, a to přesto, že valná část našeho života se odehrává právě v rodině. Tato publikace nahlíží na rodinnou paměť inovativním a originálním způsobem, prostřednictvím čtyř vědních disciplín psychologie, literární vědy, historie a filozofie. Spojnicí jednotlivých kapitol je předpoklad, že rodinná paměť je nestálá entita měnící se vzhledem k potřebám dané rodiny i vzhledem k současným společenským a kulturním normám.
Člověk mezi vírou a ateismem
Jak žít víru ve společnosti, která s Bohem v každodenní realitě nepočítá? Co mi může dát osobní vztah ke Kristu při střetu s praktickým ateismem? Úvahy Madeleine Delbrelové o křesťanství v dnešním světě jsou mrazivě přesné, hluboké a zároveň povzbudivé. Důležitým krokem je přestat směšovat víru v Krista s křesťanskou mentalitou. Víra je vztah, který máme opečovávat
a každodenně uvádět do života. Mentalita jsou přejímané postoje a zvyklosti: vypadají rozumně a slušně, ale když je
neprožíváme, mizí. V každodenním napětí a nárocích, které přináší život, obstojí jen autentické přesvědčení živá víra.
We Are Never Meeting in Real Life
If you haven't already heard of Samantha Irby. where have you been?
In this painfully funny collection, Samantha Irby captures powerful emotional truths while chronicling the rubbish bin she calls her life. From an ill-fated pilgrimage to Nashville to scatter her estranged father's ashes to awkward sexual encounters to the world's first completely honest job application, and more, sometimes you just have to laugh, even when your life is permanently pear-shaped.
Shakespeare medzi Veľkým treskom a South Parkom
Editorka medzinárodnej zbierky Jana B. Wild oslovila na spoluprácu nielen divadelných vedcov a kusthistorikov, ale aj vedcov a tvorcov, ktorí sa v shakespearovských ani vedeckých diskurzoch bežne neobjavujú. Shakespeare sa tu ocitá v medzipriestoroch kultúr, médií, dôb. Kniha prináša pohľady z oblasti filozofie a astrofyziky, informačných technológií a dejín divadla, stredoškolskej pedagogiky, antropológie a sociológie, kultúrnych štúdií a japonistiky, výtvarného umenia, filmu, tanca a opery, performancie a videoartu, z popkultúry a televízie, ako aj zo súčasnej drámy. Autorky a autori textov uvažujú o renesančnej astronómii a filozofii; o vnútornej slobode človeka v škrupinke mysle; o Veľkom tresku; o všadeprítomnosti všetkých minulostí; o kultúrnych kódoch a stereotypoch; o virtuálnych svetoch aj o materiálnom telesnom princípe; o slovách a obrazoch; o komikse; o vulgárnosti v rôznych jazykoch a médiách; o rituáloch; o nevysloviteľnom a (ne)viditeľnom; o apropriácii v rozličných kultúrach Európy a Ázie; o národných dejinách a národných animozitách; o hudbe, tele a pohybe; o inakosti; o ženskom princípe; o Rómoch; o legendách a mýtoch; o kultúrnej pamäti; o zabudnutých či nedokončených projektoch; o nových paradigmách; o rozdelenom aj globalizovanom svete. Zbierka s odporúčaním dvoch zahraničných recenzentov vyšla aj v angličine (Shakespeare in Between, VŠMU Bratislava 2018).
Esej je literárnym žánrom, v ktorom sa jej autor kriticky zamýšľa nad určitým problémom. Má subjektívny charakter a vyjadruje postoje jej autora. Autor v eseji prezentuje svoje názory a argumenty k vypranej problematike.
Úvaha je literárny útvar, ktorý vysvetľuje a rozoberá známu tézu z nového pohľadu. Autor v nej zaujíma svoj postoj k téme a snaží sa čitateľa priviesť k uvažovaniu o danej téze.
Štúdia je vedecký článok väčšieho rozsahu.
Prinášame vám eseje, úvahy, a štúdie od známych autorov ako Elena Ferrante, Jan Amos Komenský, Josef Čapek, C.S. Lewis a mnohých ďalších. Začítajte sa do týchto zaujímavých diel a uvažujte s autormi o večných aj nových otázkach.
