Najnovšie - Knihy - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 1 z 96

Chystáte sa do Chorvátska? Veď viete, to je tam, pri slovenskom mori. Áno? Tak si rozhodne nezabudnite pribaliť túto knižku! Spoznáte v nej nielen rôzne mestá a ich špecifiká, ale aj chorvátske vojny a chorvátske traumy. Fjaka je povinné čítanie k moru i do vnútrozemia. Tvrdenie, že v Chorvátsku máme svoj kúsok slovenského mora už takmer zľudovelo. Čo však v skutočnosti vieme o krajine, ktorá sa z komunistického impéria vykúpila krvou? Poľská novinárka a prekladateľka Aleksandra Wojtaszek je rovesníčkou nezávislého Chorvátska. Dlhé roky venovala snahe o pochopenie zložitého chorvátskeho organizmu, v ktorom sa miešajú mimosezónna lenivosť, dovolenkový zhon i celkom nedávne krvavé dejiny. Aleksandra Wojtaszek sa pozerá aj do špinavých a zabudnutých kútov minulého i súčasného Chorvátska. Vo svojej knihe rozpráva o histórii futbalového tímu Hajduk Split, nespokojných vojnových veteránoch, bývalých šičkách zo sprivatizovaných fabrík, ktoré vzali veci do svojich rúk, o väzňoch z chorvátskych koncentračných táborov, obyvateľoch jadranských ostrovov, obetiach transformácie, juhoslovanskej popkultúre i chorvátskej fantasy, upíroch, vymretých jazykoch, chorvátskom nacionalizme a iných -izmoch, o niekoľkých prezidentoch a jednom sedliackom kráľovi. V neposlednom rade sa, prirodzene, dotýka aj turizmu, najmä jeho odvrátenej strany. Vďaka Aleksandre Wojtaszek sa o obľúbenej „slovenskej“ dovolenkovej destinácii dozvieme čosi viac. A začať môžeme hoci názvom – viete, čo to znamená „fjaka“? Je to stav ducha, keď sa človek túži len pozerať do diaľky a rezignovať z akejkoľvek formy aktivity, rozplynúť sa v priestore. A to sa v Dalmácii rovná životnému štýlu. Kniha Aleksandry Wojtaszek Fjaka s podtitulom Chorvátska sezóna vychádza v preklade Karola Chmela.

Kniha Jak jsem svým vnoučatům vyprávěl o vesmíru je založena na autentických rozhovorech astrofyzika Huberta Reevese s jeho čtrnáctiletou vnučkou. Zabývá se širokým spektrem témat: kromě známých otázek, jako jsou třeba vznik a stáří vesmíru, černé díry a temná hmota, se věnuje i způsobům měření a poznávání světa, principům vědeckého uvažování a uspořádání lidských znalostí. Stranou nezůstávají ani úvahy o mimozemském životě, otázka „hodináře“ čili stvořitele vesmíru nebo zamyšlení o odpovědnosti lidstva za stav naší planety. Kniha je vyprávěna lehce, srozumitelně a plyne jako skutečný dialog se zvídavou dívkou, přesto často zabíhá do nečekaných hloubek: je znát, že Hubert Reeves byl zkušený popularizátor vědy a zároveň velký vědec, jehož myšlenky a postoje měly čas dozrát. Sám autor knihu charakterizoval jako svůj duchovní odkaz mladé generaci a je zřejmé, že si na něm dal záležet.

Exkluzivní knižní rozhovor se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Dialog mezi prezidentkou Zuzanou Čaputovou a šéfredaktorem týdeníku Respekt Erikem Taberym trval více než dva roky. Jaké to je být ženou ve vrcholné politice a matkou dcer, na které útočí politici? Co musí hlava státu zvládat v zemi zmítané pandemií covidu, v době, kdy na Ukrajině vypukla válka, nebo v situaci, kdy je společnost extrémně polarizovaná? Jaké to je ocitnout se v čele země? Erik Tabery chtěl poznat a pochopit člověka, který z této role nemohl vystoupit celých pět let ani na vteřinu. Ženu, do níž si lidé promítají své frustrace, ale i nenaplněné naděje. A Zuzana Čaputová mu to umožnila s otevřeností, která nemá mezi politiky obdoby. „Myslím, že po přečtení knihy veřejnost uvidí mnohé události v novém světle. Snažil jsem se klást otázky tak, aby byly zajímavé pro každého čtenáře, tedy i pro ty, kteří se slovenskou politikou tolik nezabývají. Pokud chcete lépe pochopit, jaké to je být na vrcholu politické moci, a navíc ženou, je tato kniha právě pro vás.“ Erik Tabery

Dialóg Zuzany Čaputovej a šéfredaktora týždenníka Respekt Erika Taberyho trval viac ako dva roky. Aké je byť ženou vo vrcholnej politike a matkou dcér, na ktoré útočia politici? S čím sa musí vyrovnať hlava štátu zmietaného pandémiou covidu, v čase vypuknutia vojny na Ukrajine či v situácii, keď je spoločnosť mimoriadne polarizovaná? Aké to je, keď sa človek ocitne na čele krajiny? Erik Tabery chcel vidieť a pochopiť človeka, ktorý z tejto roly celých päť rokov nemôže vypadnúť ani na sekundu. Ženu, do ktorej si ľudia premietajú svoje frustrácie, ale aj nesplniteľné nádeje. A Zuzana Čaputová mu to dovolila s otvorenosťou, ktorá nemá medzi politikmi obdobu. „Myslím, že po prečítaní knihy verejnosť uvidí mnohé udalosti v novom svetle. Snažil som sa pýtať tak, aby to bolo zaujímavé pre ktoréhokoľvek čitateľa, teda aj pre tých, ktorí až tak veľmi slovenskú politiku neriešia. Pokiaľ chcete lepšie pochopiť, aké to je byť na vrchole politickej moci a navyše ženou, táto kniha je pre vás.“ - Erik Tabery Kniha vychádza v spolupráci s týždenníkom Respekt.

Krisztusi korukba lépve érték meg a rendszerváltozás közeledtét az e könyvben szereplésre meghívott jelességek, az 1954-es év magyar szülöttei. Valahogy olyképp tehát, mint sokuknak a szülei 1956-ot. Olyasvalamit érezhettek nyilván akkor, mint felnőtt fejjel majd ők éreznek. Hiszen "a nemzeti kultúra sosem volt olyan erős és összetartó, ha tetszik, konstans, mint a rendszerváltás előtti években", ahogyan Fehér Viktor írja Timár Péter 1987-es, Moziklip című szkeccsfilmjét elemezve, amely (az Edda, a Bikini, az LGT, az Omega, Koncz Zsuzsa nélkül is!) 18 popzenei és újhullámos előadót összeboronálva állítja fel találó szövegeivel és snittjeivel a kihunyó szocializmus összképi látleletét. És bár a rokon 1954-es fészekaljakból kikelők előtt a rendszerváltással eladdig elképzelhetetlen tágassága nyílt meg a válaszutaknak, olyannyira, hogy két egyívású művész közül az egyik például az Őrségben rendezkedett be, a másik a palaui dzsungel szélén, kettejük kiérlelt credója is mégiscsak egybecseng: a napközbeni világot legnagyobb hülyeségei, az ego és a birtoklási vágy teszik tönkre. Gyermekkorukban sokuknak az autóbusz, utcai világítás, telefon csak álom volt. Még tudják, milyen volt internet nélkül élni, kályhával fűteni, lavórban mosdani. A Csoóri Sándor által "nomád nemzedéknek" nevezett generáció tagjait minden különbözőségük ellenére számos meghatározó jegy fűzi össze. Bevallott tökéletlenségük és határtalan tudásvágyuk, valamint az elszántság, hogy soha semmi sem késő. Vagy az, hogy ők azok, akiknek létfeladattá tehette életüket például a kisebbségi lét. Ők azok, akik keresték a menekülési útvonalakat, de dezertálni nem akartak. Akik örök életükre megismerhették egy pálca hajlíthatóságának szemléletes próbatételét. Akik keserves könnyhullatással is fölkapaszkodnak a világfára, és utána serpái lesznek másoknak a hazatérés kaptatóján. Akiknek fájni tud, hogy a világ nem egy. Akik tisztában vannak vele, hogy a fák csodálatos lények. Akárcsak az életvezető mesemondók, akik életben tartják a lelket és utat mutatnak. Mert ha az ember tud valamit, ami kicsit is értékes és megőrzésre méltó, azt tovább kell adnia. Azok, akik megtanulták, hogy az leszel, amiért megküzdesz. Akiknek életük mértéke, hogy a "kötelező egy mérföldre" ráadásnak a dupláját vállalják. Az itt megszólalók egyedi utazásuk részeseivé teszik vallomásaik olvasóit. Komor valóságunkra utalóan jelképesnek is tekinthető, hogy 1954 évnyitó és évzáró magyar szülötte könyvünkben egyformán külhoni, akik nemzetbelijeiktől oly távol még egymás honfitársai voltak az egykori Szovjetunióban, azóta pedig az előbbi szülőhelye ma (egymástól távolodóban) ukrán, az utóbbié orosz föld. Az ő összetartozásuk magyarságukban azonban konstans, és egybeszólítja őket e tablón. (A szerkesztő) aatoth franyo grafikus, festőművész - Ádám Tamás költő, szerkesztő, újságíró - Ambrus Asma színművész, bohócdoktor - Babits Antal vallásbölcselő, bibliakutató, zeneszerző, klarinétművész - Balogh István Vilmos / Steven Balogh festőművész - Balázs F. Attila író, költő, műfordító - Bartosiewicz László archaeozoológus - Bodó Imre József agrármérnök, múzeumalapító, helytörténész - Boros János filozófus - Béres János szobrászművész - Csemiczky Miklós zeneszerző - Daróczi Ágnes kulturális menedzser, kisebbségkutató - Dippold Pál író, újságíró - Dáné Tibor Kálmán művelődésszervező, lapszerkesztő - Dénes Imre képzőművész, performer - Dér András filmrendező, operatőr - Filep Sándor festő, grafikus, zenész - Finta Éva költő, író, irodalomtörténész - Frankl Aliona fotóművész, tanár - Fábián Éva előadóművész - Fülöp Zoltán színművész - Gazdag Katalin pedagógus, helytörténész, néprajzkutató - Gera Judit irodalomtörténész, műfordító - Géczi János költő - Hahner Péter történész - Halmy György / Nagymedve film- és színházi rendező - Hegedűs Endre zongoraművész - Hollós Máté zeneszerző - Hornokné Uhrin Erzsébet nemzetiségkutató, nyelvész, tanár - Horváth Kornél ütőhangszeres előadóművész - Jánosi Zoltán irodalomtörténész - Karsai Ildikó grafikusművész - Khell Zsolt díszlettervező - Kincses Károly fotótörténész, fotómuzeológus - Kiss Árpád gyógyszerész, műfordító, afrikanista - Klemm József újságíró - Kocsis András Sándor könyvkiadó, szobrász, festőművész, fotográfus - Kovács Ildikó szöveggondozó - Kovács Sándor honismereti író, fotós, térképszerkesztő - Kovács Zsuzsanna táncművész, táncpedagógus - Kozma Kecskeméti György író, grafikus, dramaturg, kántor - Kozák Csaba művészeti író - Káplán Géza nyugalmazott filmrendező és filmszínész, képzőművész, megfáradt performer - és kéretlenül is aktív költő - Lakner Tamás karnagy, zenetanár - Lukácsy Katalin színművész, dalszerző, szövegíró, előadóművész, író - Lévay Jenő grafikus, képzőművész - Masszi Péter

A Versace divatcég története elválaszthatatlan a Versace család történetétől, a három testvér eltérő, mégis egy irányba tartó útjától a siker és a gazdagság felé. A legidősebb Versace testvér, Santo hosszú évek távlatából meséli el közös gyermekkorukat, a szülőkkel való kapcsolatukat, a kezdeti szárnypróbálgatásokat. Honnan indultak el, és hogyan hódították meg a világot olyan hírességek barátságát élvezve, mint Lady Diana, Elton John, Madonna, Halle Berry, Demi Moore. És vajon mi lett volna a cég sorsa, ha a jövőjét illető tárgyalások néhány nappal korábban zajlanak, még Gianni meggyilkolása előtt…? A festői szépségű Reggio Calabriából származó ízig-vérig olasz családot olyan erős kötelék tartja össze, amelyet a feszültségek ugyan kemény próbára tettek, de sosem szakítottak el. Még a halál sem tudja őket elválasztani. Gianni Versace tragikus halálának híre hallatán bátyja csupán ennyit mondott: „Gianni nem halt meg, Gianni halhatatlan”.

Pozná kardiolog zlomené srdce? Platí, že oko je do srdce okno? A existuje na děravou paměť záplata? Dva roky zpovídala publicistka Lucie Šilhová v podcastu MUDr.ování přední české lékaře a další odborníky na lidské tělo i duši. Kladla jim občas otázky nevážné, nicméně o zdraví se mluvilo převážně vážně. A také s nadhledem a profesionalitou, jež jsou vlastní nejen zpovídaným osobnostem, ale i autorce podcastu. Přinášíme vám výběr třiceti nejlepších rozhovorů vzniklých v rámci tohoto ojedinělého projektu.

Vztahy partnerské, rodinné i pracovní, šťastné i méně šťastné chvíle v životě, čas, který nelze zastavit, a hlavně jak se lze poprat se všemi překážkami v životě, když jsou po ruce láska a humor… Kniha rozhovorů s populárními osobnostmi, kteří mají jedno společné – všichni se objevili jako hosté v pořadu Hovory W, hudebně zábavné talk show Jiřího Wericha Petráška a Pavla Mészárose. Kniha vychází ve spolupráci nakladatelství AOS Publishing a Radioservis v rámci projektu Podzim s láskou a humorem, který přináší radost i finanční prostředky seniorům.

Vzepřít se Rusku, bránit své území a nezávislost – na to Čečensko krutě doplatilo. A Západ tehdy mlčel, protože se nechal od Vladimira Putina přesvědčit o tom, že Čečenci jsou teroristé a vyhlazovací válka je nutností. Teď znovu vidíme masové hroby, zničená města, mučení a znásilňování. Ale Ukrajina zatím bojuje. A na ukrajinské straně bojují i ti Čečenci, kteří nechtějí připustit, že by jejich národ měl reprezentovat Putinův sluha Ramzan Kadyrov. Reportérka Irena Brežná, která sledovala čečenskou válku zblízka a rozhodla se, že někdo musí vyslechnout oběti a snažit se předat zprávu dál. Reportáže Ireny Brežné přináší svědectví o čečenském utrpení, ale také lhostejnosti západních zemí a senzacechtivosti médií. Slovenská exulantka své texty publikovala v nejprestižnějších německých a švýcarských médiích, přesto trvalo mnoho dalších let, než evropští politici pochopili, že ruská strategie se nemění. Texty Ireny Brežné jsou také jedinečné v tom, že vnáší do reportáží ženskou perspektivu, citlivost. Díky tomu ji mezi sebe přijaly Čečenky a skutečně se dozvěděla, co prožívají a jak vnímají válku, která jim zničila domovy a rodiny.

Dá sa v ľadom spútanej krajine uvažovať o niečom inom ako o prežití? Samozrejme, že dá. Napríklad o láske. Alebo o vlastnej identite. Žiadna severská krajina nie je taká mrazivá, aby ju Ilona Wiśniewska neskúsila spoznať a pochopiť. V knihe Ľad vďaka nej zistíte, že srdce grónskych ľudí vôbec nie je tvrdé ani ľadové. Na západnom pobreží najväčšieho ostrova na svete sa nachádza skalnatý ostrovček s rozlohou dvanásť štvorcových kilometrov, ktorý obýva 1 300 ľudí. Práve tu sa nachádza najstarší sirotinec v Grónsku, kde Ilona Wiśniewska na jar roku 2017 tri mesiace pracovala ako dobrovoľníčka. Bol to najlepší spôsob, ako spoznať krajinu a jej ľudí. Obyvatelia Grónska jej rozprávali o svojej krajine, o tom, ako lovili ryby spod ľadu, ako sa prevážali taxíkom z jedného ostrova na druhý po zamrznutom mori, ako umývali podlahy a varili večere pre niekoľko desiatok stravníkov. Hovoria jej však aj o svojej identite. O tom, že sa už necítia byť Dánmi, no ešte nevedia, akými Grónčanmi by sa chceli stať. Ilona Wiśniewska sa v rámci poľskej reportážnej školy vyprofilovala na „reportérku severu“. Napísala už štyri knihy, v ktorých postupne predstavila Špicbergy, krajný sever Nórska, či Grónsko. Nie sú to však turistické bedekre, ale plnokrvné literárne reportáže napísané po dlhodobých pobytoch na konkrétnych mrazivých miestach severu. Po úspechu slovenského prekladu špicberskej reportáže Biele prináša Vydavateľstvo Absynt ďalšiu knižku z Wiśniewskej severskej tetralógie s názvom Ľad. Grónska reportáž Ilony Wiśniwskej Ľad vychádza v preklade Slavomíra Bachuru.

O situaci v pásmu Gazy vám (často nevyžádaně) dovedou vyprávět zástupy lidí. Může ale někdo z nich říct, že tam byl? David Shorf ano. Kouč, marketér, hudebník a bývalý novinář strávil v řadách proslulé izraelské armády tři roky. A přestože si tam někdy připadal jako Švejk v Jiříkově vidění, jeho historky jsou autentickým svědectvím o jednom z nejvýbušnějších regionů světa. Poznejte s ním izraelskou armádu z unikátního úhlu pohledu! Knihu doplňuje rozhovor s Petrosem Michopulosem z podcastu Kecy a Politika.

Po dvoch knihách VĎAČNOSŤ srdce modlitby (Petrus, 2018) a HLBŠIE NEŽ SLOVÁ (Petrus, 2021) vychádza v slovenskom jazyku autorova tretia. "Len cez Teba som to ja", tento citát amerického básnika E. E. Cummingsa si vybral za názov knižky rozhovorov o sebe a svojom bohatom živote David Steindl-Rast (*1929, Viedeň). Autor – benediktínsky mních, vo svete známy pod jednoduchým menom brat David, nás, aj za pomoci zasvätených otázok novinára Johannesa Kaupa, sprevádza svojim výnimočným a niekedy až dobrodružným životom. Deväť kapitol, každá zameraná na jednu životnú dekádu, je skutočne netradičnou autobiografiou, či skôr premeditovaním všetkých podstatných udalostí života tohto neobyčajného muža. Čitateľ má možnosť objavovať a aj objaviť tušené i netušené rozmery sveta a autorovho nazerania naň. Osvetľuje prežívanie vzťahov nielen s ľuďmi, ale najmä s večne tryskajúcim Zdrojom života, ktorý ponúka pohár čerstvej vody, ktorá spoľahlivo zaženie náš smäd po spiritualite. Knihu z nemeckého jazyka preložila Zuzana Vilikovská, text edične pripravil a úvod k slovenskému vydaniu napísal Karol Moravčík. Krátke texty z anglického vydania preložila Elena Bakošová. Pre slovenské vydanie portrét brata Davida vytvoril Robert Bielik, publikáciu typograficky upravil Peter Brunovský.

Reportáže o lidech, kteří se nevzdávají Odvaha mívá i nečekané a velmi nenápadné podoby. Těžší než postavit se nebezpečí nebo vrhnout se do neznáma bývá dělat něco, co má jen malé či mizivé šance na úspěch: postavit se vlastnímu strachu nebo traumatu. Rozhodnout se vykonat něco pro sebe i pro ostatní. Pohladit, obejmout, utěšit a dát najevo své emoce. Přiznat si vinu a zkusit se změnit. Pomáhat. Expert na mezinárodní rozvoj a novinář Jiří Pasz procestoval několik kontinentů a spoustu zemí. Dokumentoval humanitární a rozvojové projekty, fotil dopady přírodních katastrof, zpovídal oběti válek a útlaku. Všude však potkal neobyčejně statečné lidi, ochotné riskovat pro dobro druhých. David v Ugandě provozuje školu pro bývalé dětské vojáky i jejich oběti. Indické řádové sestry dávají naději dětem na zemětřesením poničeném Haiti. Vietnamští divadelníci zpracovávají zkušenost sexuálního násilí, pro sebe i pro jiné. Pankáči v Barmě se snaží vytvořit prostor svobody. Reportážní kniha Páchat dobro vypráví jejich příběhy a ukazuje, že dobří a odvážní lidé se dají najít opravdu všude.

Život Věry Doušové byl mimořádně bohatý – jak na události pozitivní, tak na ty pohnuté. Byla disidentkou a celoživotní kamarádkou Jiřiny Šiklové, se kterou šířila samizdatovou literaturu. Po nezdařeném pokusu o emigraci přijala místo účetní u Československého lunaparku. Po revoluci asistovala s přesídlením volyňských Čechů z okolí Černobylu a vždy pomáhala ohroženým. Ve svižném rozhovoru, který vedl rozhlasový moderátor Vladimír Kroc, poznáte fascinující osudy ženy, která nikdy neztratila víru v lepší svět.

Bojí se sloni smrti? Cítí stromy bolest? Proč si tak rádi vyprávíme o koncích světa? Proč náš jazyk nestačí k popsání výzev dnešní doby? A jakou roli v tom všem hrají vědci? I takové otázky pokládal spisovatel a novinář Štěpán Kučera v rozhovorech, které vycházely od roku 2017 v Salonu Práva. Nad souvislostmi antropocénu, "věku člověka", se tu zamýšlejí primatoložka Jane Goodallová, kybernetik a filosof Ivan M. Havel, teolog Tomáš Halík, teoretický fyzik Carlo Rovelli, filosof a spisovatel Michal Ajvaz, sociolog Daniel Prokop, zoolog a spisovatel Miloslav Nevrlý, filosofka Tereza Matějčková a mnoho dalších osobností české i světové vědy. Souborným vydáním těchto textů vzniká až románová polyfonie, která z různých autorských perspektiv ohledává nejednoznačnost lidského údělu a místo člověka ve světě živé i neživé přírody.

Reportážna kniha Tomáša Forróa Spev sirén predstavuje monumentálnu cestu do srdca ukrajinského konfliktu, ktorá sa vymyká bežnému mediálnemu obrazu tejto vojny. Podáva jej brutálne zemitý príbeh, ktorého ďalšie kapitoly sa píšu dodnes. Aj preto sa na ňu musíme začať pozerať inak. Bez ružových okuliarov, bez pátosu a mýtov, ktorými je opradená. Tomáš Forró pracuje na celej šírke frontovej línie, v bombardovaných mestách, medzi vojakmi v zákopoch i hladujúcimi civilmi odkázanými na humanitárnu pomoc. Z novinára sa postupne zmenil na humanitárneho dobrovoľníka a neskôr – na priameho účastníka bojových operácií. Kniha Spev sirén však nie je chronológiou bojov, ani výpočtom hrdinstiev či krutostí jednej či druhej bojujúcej strany. Je to bolestivo úprimná sonda do sveta za našimi východnými hranicami. Navštívime v nej všetky bojiská ukrajinského konfliktu, ktoré zažijeme očami ich priamych účastníkov. Či už ide o zanietených bojovníkov alebo dezertérov, kolaborantov a vlastencov, obetí bombardovania i tých, čo rabujú domy a rozkrádajú humanitárnu i vojenskú pomoc. Spoznáme život na územiach okupovaných ruskou armádou, dilemy obyvateľov miest, ktoré sa postupne menia na ruiny, aj vražedné operácie partizánov hlboko v tyle nepriateľa. Precítime hlad, zúfalstvo i bezmocnú nenávisť, ale tiež čriepky ľudskosti, spolupatričnosti a nádeje, ktorá prežíva aj tie najhoršie okamihy. To však zďaleka nie je všetko. Tomáš Forró vďaka dôkladnej práci v teréne prináša doteraz neznáme udalosti a informácie, ktoré ukážu príbeh ukrajinskej vojny z úplne novej perspektívy. Čo hľadali ruskí generáli v rádioaktívnych poliach Černobyľu? V čom pochybila tajná služba pri plánovaní invázie? A ako sa v tieni vojny mení celá ukrajinská spoločnosť? Aj o tom je reportážna kniha Tomáša Forróa Spev sirén.

Karel Hvížďala vede dialog s Karolem Efraimem Sidonem už desítky let. Za tu dobu společně vytvořili řadu knih, které se věnovaly různým tématům: židovské identitě, lásce, smrti nebo času. A protože v moderní době ve veřejném prostoru převážily nad pravdivými informacemi fake news a spiklenecké teorie, rozhodli se tentokrát věnovat jedinému slovu – lži. Ponořte se v pronikavém rozhovoru do složitých otázek etiky a nechte se inspirovat myšlenkami dvou výrazných osobností českého kulturního života.

„Originál, kterej si nikdy nevybral nic lehkýho,“ řekla o něm Dana Němcová. Volání stát se knězem zaslechl na koupališti. Tři roky po kněžském svěcení podepsal Chartu 77. Přišel o státní souhlas, přesto dál sloužil mše, za což dostal půlroční podmínku. Začátkem 70. let vstoupil k jezuitům, koncem 70. let od nich odešel. Živil se rukama. Po listopadu 1989 se stal farářem v Železnici kousek od Jičína, kde dodnes vytváří živé farní společenství. V nedalekých Valdicích slouží jako vězeňský kaplan. Jako poutník zdolal 3 000 kilometrů dlouhou cestu z Železnice do Santiaga de Compostela. Josef Kordík (* 1948) – kněz, který se nevejde do škatulek. „Originál, kterej si nikdy nevybral nic lehkýho,“ jak o něm řekla Dana Němcová. Knihu tvoří obsáhlý rozhovor s Josefem Kordíkem, několik rozhovorů s lidmi, kteří jsou mu blízko, a několik jeho vlastních textů. Bob Fliedr je novinář, hudebník a spisovatel, autor knižního rozhovoru s Janem Konzalem.

The Paris Review, jeden z najvýznamnejších literárnych časopisov na svete, publikuje už od päťdesiatych rokov rozsiahle a precízne rozhovory s poprednými autormi a spisovateľkami. Za takmer sedemdesiat rokov svojej existencie ich vyšlo niekoľko stoviek a len veľmi ťažko nájdete významného spisovateľa, ktorý by mu rozhovor neposkytol. V knižnom vydaní sme sa rozhodli postupne predstaviť každú literárnu dekádu zrkadlom jej najdôležitejších spisovateľov a autoriek.V našom výbere trinástich rozhovorov zo šesťdesiatych rokov sa okrem iného dozviete ako vznikal kultový Keroucacov román Na ceste, čo si myslela Simone de Beauvoir o láske, a prečo sa Céline na sklonku života stránil ľudí. V knihe nájdete rozhovory s nasledovnými autormi a autorkou: Saul Bellow, Jorge Luis Borges, William Seward Burroughs, Louis-Ferdinand Céline, Jean Cocteau, Simone De Beauvoir, Aldous Huxley, Jack Kerouac, Henry Miller, Vladimir Nabokov, Boris Pasternak, Ezra Pound, Isaac Bashevis Singer