Knihy - Osobnosti strana 17 z 34

In November 2018, the New York Times published a bombshell in-depth investigation that exposed, with disturbing insider detail, how leadership decisions at Facebook enabled, and then tried to cover up, massive privacy breaches and Russian meddling in the 2016 election. The story quickly shot to the top of the paper's most emailed list. It would earn the team of Times reporters a prestigious Loeb award, the George Polk award, and a spot on the Pulitzer short list. But it only skimmed the surface. The investigation's lead reporters, Sheera Frenkel and Cecilia Kang, spent eighteen months piecing together the story of how one of the most powerful companies in the world tried to bury a damning truth-that Facebook has become a conduit for disinformation, hate speech, and political propaganda. The unrivalled sources of these two veteran journalists led them to perhaps the most recognizable names in the tech industry: Mark Zuckerberg and Sheryl Sandberg. Both have long existed as archetypes of uniquely 21st century executives-he, the tech "boy genius" turned billionaire, she, the ultimate woman in business, an inspiration to millions through her books and speeches. An Ugly Truth is the definitive story of Facebook's fall from grace, following the embattled company from 2011, when its power and positive influence was undisputed, to 2020, when it will face its biggest test yet-the US presidential election. What are the ultimate ramifications when a few individuals are in charge of the technology used by half the world's population? Can they control the technology they've unleashed into the world? And if not, can we, as individuals and as a society, control them?

Kniha autora Stanislava Jandíka s názvem Železní tovaryši, patří mezi nejvýznamnější díla primární baťovské literatury. Poprvé byla publikována v roce 1938. Obsahuje první objektivní a velmi zajímavé mapování počátků zlínských Baťových podniků i přehledný životopis jejich zakladatele Tomáše Bati. Zahrnuje množství dokumentů, osvětlujících celou řadu průvodních jevů průmyslové revoluce a racionalizace výroby. Dvou skutečností, které byly příčinou i následkem enormního rozvoje výroby bot, poprvé organizované právě Tomášem Baťou. Stanislav Jandík se ve své publikaci vyhnul všemu, co by z ní dělalo pouhý popis výroby a hospodářství. Vložil do ní podstatné a významné informace o racionalizaci práce, fordismu, fayolismu i batismu, a nezapomněl ani na aspekty duševního, filozofického či mravního rázu. Z textu je zřetelná i lidská stránka Tomáše Bati, neboť právě Baťova osobnost je osou celého díla. Knihou Železní tovaryši se naší literatuře dostalo prvního souborného, kritického a objektivního díla o vývoji baťovského fenoménu.

Kniha Pravdu říkat, pravdu žít, obsahuje deset životních příběhů lidí, kteří se zasloužili o naši svobodu, demokracii a občanskou společnost. Někteří vzpomínají i na spolupráci s prezidentem Václavem Havlem, od jehož úmrtí letos uplyne 10 let. Některé rozhovory vyšly ve zkrácené podobě v novinách, jiné jsou původní a dosud nepublikované. Kniha obsahuje množství unikátních dobových i aktuálních snímků z osobních alb, archivů institucí i od profesionálních fotografů. A kdo v knize poutavě vypráví o svém životě a svěřil nám svůj názor na stav společnosti? Generál nebes letecké eso František Peřina, jenž odešel do exilu bojovat proti nacistům, a který musel po roce 1948 utíkat podruhé, tentokrát před komunistickým režimem. Josena Napravilová, která se účastnila Květnového povstání v Praze a po válce po Evropě vyhledávala zavlečené děti, mezi nimi i ty z Lidic. Řeholnice sestra Akvinela Ludmila Loskotová z Kongregace Školských sester de Notre Dame, která po zrušení klášterů v 50. letech pracovala ve fabrikách, aby se pak následující desítky let věnovala postiženým, pro které pomohla v Praze vybudovat Domov sv. Rodiny, jež pak i jako ředitelka několik let vedla. Básník a mistr slova Karel Šiktanc, který po roce 1968 nesměl dvacet let publikovat, a který se nových knižních vydání na pultech dočkal až po roce 1989. Stejný osud zakázaného autora sdílel i skaut a politický vězeň Jiří Stránský, autor legendární knihy i seriálu Zdivočelé země. Letitý zákaz natáčení fillmů měl po roce 1968 i režisér Juraj Jakubisko, jehož snímky z druhé poloviny 60. let Kristovy roky, Zběhové a poutníci, Ptáčkové, sirotci a blázni nebo Na shledanou v pekle, přátelé, skončily v trezoru, a my je mohli vidět zase až po listopadu 1989. Bohatá činnost v exilu vyplněná zápasem za demokracii ve své vlasti a pomoc druhým exulantům i disidentům určovaly život letos devadesátiletému jadernému fyziku Františku Janouchovi nebo publicistovi Ivanu Medkovi, kteří se oba po roce 1989 vrátili sloužit zpět do svobodné vlasti na cestě k demokracii. Jeden proto, aby prostřednictvím založené Nadace Charty 77 pomohl vytvářet občanskou společnost, druhý, aby pokračoval ve službách státu jako kancléř prezidenta Václava Havla. Svým hrdinstvím a odvahou dodnes budí pozornost a obdiv mnoha lidí také Josef Mašín, syn popraveného válečného hrdiny generála Josefa Mašína a účastník II. i III. odboje, který se s bratrem Ctiradem a kamarádem Milanem Paumrem v 50. letech plných věznění, mučení a poprav doslova prostřílel ze zadrátovaného Československa na Západ, aby se mohl zapojit do boje proti komunistické totalitě. Nádech svobody, víry a optimismu nám pak zpoza železné opony moudře vléval několik desítek let v rozhlasových promluvách Radia Vatikán boskovický rodák, jezuita a kardinál Tomáš Špidlík, který zemřel před 11 lety a je pohřben na Velehradě. Kniha prostřednictvím rozhovorů mapuje pozoruhodné životní osudy, jež podstoupili lidé, kteří se v tehdejším Československu museli a uměli správně rozhodnout. Nenechme je, prosím, kvůli nezadržitelnému proudu času upadnout v zapomnění, ale znovu si je připomínejme, protože bez těchto a jim podobných lidí by naše země nebyla už přes třicet let svobodná.

Pan doktor Šturma dopomohl spoustě dětem žít šťastný život v rodinném kruhu. Dodnes nás navštěvuje a zajímá se, jak se nám daří. Měli jsme opravdu velké štěstí, že vstoupil do našeho života. Jsme mu za to vděční. (manželé Metelkovi, rodiče Matýska) Jaroslav Šturma zasvětil svůj život dětské klinické psychologii. Za to, čeho dosáhl, vděčí mnoha okolnostem. Rozhodně ale nešlo o náhodu. V lidském životě náhoda neexistuje, vše je připraveno v plánu Režiséra nad námi. Když tento plán objevíte, buď ho přijmete, anebo odmítnete, říká o své životní a profesní dráze mezinárodně uznávaný dětský klinický psycholog. V knižním rozhovoru sledujeme jeho inspirativní životní příběh a pronikáme do podstaty a zákulisí nejen dětské psychologie. Vznikl tak působivý portrét muže, který se zasloužil o vyšší kvalitu života mnoha dětí a jejich rodin.

Tvůrce legendární inscenace Balada pro banditu (1975) Zdeněk Pospíšil (19441993), patřil spolu s Evou Tálskou a Peterem Scherhauferem nejen k prvním absolventům obnoveného oboru režie na brněnské JAMU, ale i k zakladatelům Divadla Husa na provázku, jeho Dětského studia a zdejším kmenovým režisérům. Zatímco jeho dvěma kolegům a jejich inscenační tvorbě věnovala odborná teatrologická veřejnost alespoň dílčími studiemi pozornost, v případě Zdeňka Pospíšila je situace značně odlišná. Souvisí to ostatně i s Pospíšilovými životními osudy odchodem do švýcarské emigrace a nezdařeným porevolučním pokusem o proměnu pražského Hudebního divadla v Karlíně v muzikálovou scénu evropského významu, jenž nakonec vyústil v osobní tragédii. Publikace se snaží zaplnit vzniklou mezeru a v širším kontextu vůbec poprvé mapuje jeho životní a uměleckou dráhu jako celek.

Příběh trojnásobné maminky Chiary Petrillové, která v 28 letech zemřela na rakovinu jazyka, známe už díky životopisu Smrt nemá poslední slovo. Knížka Cesta malých kroků toto naše poznání prohlubuje: obsahuje svědectví těch, kdo Chiaru provázeli v posledních letech jejího života. Publikace vznikla na základě setkání v Assisi 15. září 2013, kde před očima dvanácti set posluchačů promluvili její manžel Enrico, její rodiče a sestra, autoři jejího životopisu, ošetřující lékaři a také kněz, jenž ji duchovně doprovázel. Slova, která zaznívají, jsou autentická, upřímná, nehledaná a velmi silná. Stojí za to je číst. Život i umírání Chiary Petrillové se pro mnohé stalo zdrojem povzbuzení a prohloubení víry, naděje a lásky. Chiara a její blízcí působivě ukazují na úskalí i smysl lidského utrpení. Na to, že navzdory těžkostem můžeme žít s velkou důvěrou v Boha.

Tyto osobní texty nejlépe ukazují, kým vším byl František Lízna a jak dovedl oslovovat i lidi velmi rozdílné. Těžištěm této knihy jsou vzpomínky lidí, které v některé fázi svého života František Lízna potkal. Lidí, kterým pomohl a většinou je výrazně ovlivnil. Nechybí mezi nimi jeho věrná spolupracovnice Josefka, jezuitský představený, sochař, lékař, disident, nebo publicista. Tyto osobní texty nejlépe ukazují, kým vším byl František Lízna a jak dovedl oslovovat i lidi velmi rozdílné. Najdete zde i zřejmě poslední rozhovor, který páter Lízna za svého života poskytl. FRANTIŠEK LÍZNA, moravský kněz, jezuita, disident, poutník a pastýř lidí na okraji společnosti byl výraznou osobností nejen křesťanského prostředí. Vzpomínky na něj sbírá redaktor Katolického týdeníku Tomáš Kutil. "Vždy byl pevný chlap. Jeho statečnost v komunistickém režimu, v opakovaných vězeních, podpis Charty 77 a mnoho dalšího bylo u něj jakoby samozřejmostí. A k tomu jeho celoživotní opravdovost, hloubka víry a skromnost. Za léta svého života udělal hlubokou stopu. Tak Františku s Pánem Bohem, šalom, šalom." disidentka a mluvčí Charty 77 Věra Roubalová Kostlánová "Těm, kdo za ním přicházeli, poskytoval milosrdenství na sto deset procent. Ukazoval jim Boží tvář. Bez nadsázky jsem přesvědčen, že byl poslem nebe na zemi." sochař Otmar Oliva "Na jeho faře mne, samozřejmě vedle svaté Josefky, zaujala hlavně řada velkých vlajek hned za vchodem do široké síně a obrovská mapa Evropy. Na té měl František barevně vyznačeny všechny cesty, které prošel. Vidíš, dohromady tvoří jeden velký kříž, řekl mi." kněz a salesián Ladislav Heryán "Byl přímý a vnímavý ke svému okolí a přesto se jím nenechal ovlivnit. Svoboda jeho ducha nešla ničím spoutat, jen láskou k Bohu. Nikdy se nikoho a ničeho nebál, přesto měl velikou bázeň před Bohem. Tyto zdánlivé protiklady vytvářely v osobě božího služebníka Františka podivuhodnou syntézu prosťáčka i Božího muže." hlavní vězeňský kaplan Otto Broch

Nové vydání Husových Listů z Kostnice zprostředkuje současnému čtenáři myšlení významného českého kněze, kazatele, teologa a myslitele, který se stal symbolem zápasu svědomí jednotlivce s mocenskou elitou. Jan Hus, oproštěný od nánosů historických a ideologických interpretací, k nám v těchto osobních výpovědích hovoří naléhavě a přitom hluboce lidsky. Jeho svědectví o životě v pravdě je inspirativní výzvou každému čtenáři i po šesti staletích od jeho smrti. Vybral, do současné češtiny převedl a poznámkami opatřil Alexandr Flek.

A story of fighting to belong in a world that wasn't built for all of us and of one woman's activism--from the streets of Brooklyn and San Francisco to inside the halls of Washington--Being Heumann recounts Judy Heumann's lifelong battle to achieve respect, acceptance, and inclusion in society. Paralyzed from polio at eighteen months, Judy Heumann began her struggle for equality early in life. From fighting to attend grade school after being described as a "fire hazard" to later winning a lawsuit against the New York City school system for denying her a teacher's license, to leading the section 504 sit-in that led to the creation of the Americans with Disabilities Act, Judy's actions set a precedent that fundamentally improved rights for disabled people around the globe. Candid, intimate, and irreverent, Judy Heumann's memoir about resistance to exclusion invites readers to imagine and make real a world in which we all belong.

Henry Ford, zakladateľ jednej z najúspešnejších automobilových značiek na svete Ford Motor Company svoju životopisnú knihu Môj život a dielo uverejnil už v roku 1922, teda rovných 5 rokov pred ukončením výroby legendárneho Modelu T. Viac ako spomienky na svoj život v nej však zhrnul svoje videnie automobilovej výroby na úsvite motoristickej éry. Pri jej písaní mu pomáhal Samuel Crowther. Ford sa vo svojich ohliadnutiach do minulosti zamýšľa nad akousi filozofiou modernej priemyselnej výroby, poslaním (nielen) automobilového výrobcu a vôbec priemyselníka. Jeho inovátorský postoj vychádzal zo štyroch hlavných princípov, ktorých sa pridržiaval po celý život: 1. Nebáť sa budúcnosti 2. Nevšímať si konkurenciu 3. Uprednostňovať služby pred ziskom 4. Výrobu chápať ako proces férového nakupovania materiálov a ich pretváranie na spotrebný tovar, ktorý sa má následne distribuovať zákazníkom. Fordove novátorské postupy sa stali predmetom abecedy každého manažéra v prvej polovici 20. storočia, no ani dnes, v predvečer 100. výročia od ich vyjdenia, nestrácajú na originalite a miestami na aktuálnosti. Ford sa totiž ukázal ako nefalšovaný vizionár, obdivuhodný stratég a prezieravý človek, a to i napriek chabému vzdelaniu. Málokto vie, že súčasný päťdňový pracovný týždeň zaviedol práve Henry Ford spolu so zníženým pracovným časom, nehovoriac o rôznych iných sociálnych vymoženostiach pre vlastných pracovníkov, zavedení montážnej linky či metodiky JIT (Just-in-Time). Henry Martin Ford (1863 1947) patril k priekopníkom automobilového priemyslu. Stál a najväčšou mierou sa podieľal na ranej motorizácii Spojených štátov amerických. Zavedením pásovej výroby zrevolucionizoval poňatie automobilovej výroby. Jeho progresívne myslenie v oblasti výroby sa prejavilo aj zavádzaním prevratných sociálnych programov pre vlastných zamestnancov, ktorých zároveň podnecoval k inovatívnosti. Ako syn farmárov sa odmietol podvoliť osudu farmára a radšej ako šestnásťročný opustil domov. Vyučil sa na zámočníka. Najskôr pracoval v známej americkej firme Westinghouse, neskôr sa vypracoval na hlavného inžiniera vo firme slávneho amerického vynálezcu Thomasa Alvu Edisona. Fordovým najväčším snom však bolo skonštruovať lacný automobil, ktorý si bude môcť dovoliť každá priemerná americká rodina. Za týmto účelom založil spoločnosť Ford Motor Company. Na začiatku 20. storočia uzrel svetlo sveta legendárny Model T, ktorý sa predával za menej než 1 000 dolárov. Za necelých 20 rokov jeho výroby z montážnej linky zišlo viac než 15 miliónov kusov. Ford sa postupne stal lídrom na americkom automobilovom trhu s podielom prevyšujúcim 50 %. S nástupom fašizmu však Ford prejavil aj svoju kontroverznú tvár. Ako neústupný antisemita podporoval Hitlera v jeho ceste k európskej hegemónii. Zo ziskov z nemeckej filiálky dokonca financoval NSDAP. Po vstupe USA do druhej svetovej vojny však od podpory Hitlera upustil, a naopak, významnou mierou sa podieľal na výrobe bombardérov pre americkú armádu. Po jeho smrti spoločnosť Ford Motor Company prevzal jeho vnuk Henry II.

Autobiografický příběh o ženě, jejíž život je plný změn. Veronika je ale dělá až moc často. Střídá zaměstnání, místa pobytu i partnery. Prochází si hezkými i těžkými obdobími a neustále začíná znovu. Vypráví o nešťastné lásce i těžkých začátcích v Německu ať už to byl Hamburg, Berlín, Sturttgart nebo Bavorsko. Její zkušenosti mohou čtenářářkám posloužit jako cenné rady a inspirace do života. Čemu se raději vyhnout a kdy začít bojovat. Kdy říct NE a kdy si nechat poradit a pomoct. A jak si odnést něco pozitivního i z těch zdánlivě nejhorších zážitků.

Navenek působí jako nepřístupní géniové. A uvnitř? Daniel Tammet dokáže to, co jen málokdo na planetě. Zvládne se naučit cizí jazyk za týden. Vyjmenuje zpaměti tisíce číslic v čísle pí a téměř automaticky řeší komplexní matematické operace. A žije se synestezií — vnímá čísla jako barvy a naopak. Jeho životní dráha má však k matematické průzračnosti daleko. Výjimečnost zpravidla znamená také nepochopení a osamění, posměch a někdy i šikanu. Narozen v modrý den je autobiografické vyprávění o dětství a dospívání mimořádně inteligentního chlapce s Aspergerovým syndromem, génia, pro něhož jsou obyčejné každodenní situace často neřešitelnou záhadou. Světový bestseller přeložený do bezmála dvaceti jazyků je příběhem o jedinečném prožívání citlivého chlapce i společnosti, která jej obklopuje a zároveň ho svými požadavky a představami utváří.

Jeho královská Výsost vévoda z Edinburghu se narodil na Korfu 10. června 1921 jako řecký a dánský princ, ale už roku 1922 musela rodina Řecko opustit. Dětství prožil Philip v exilu a střídavě pobýval u příbuzných v Německu a v Anglii. Navštěvoval královskou námořní akademii v Dartmouthu a v řadách námořnictva bojoval i ve druhé světové válce. Od roku 1947 je jeho jméno spjaté s britskou monarchií. Biografie z pera zkušené autorky, která se dlouhodobě věnuje britské královské rodiny, shrnuje základní milníky Philipova života a plasticky vykresluje tuto výraznou osobnost britské i světové politické scény.

Vladimíra Valentu (1923-2001) znají snad všichni filmoví diváci, a to nejen u nás. Jeho postava přednosty stanice z Ostře sledovaných vlaků Jiřího Menzela je nezapomenutelná už jenom svým zoufalým výrokem: A inspektorská zahrádka je v prdeli! Českého neherce Valentu poznávali filmoví diváci i v Kanadě, když tam po odchodu z vlasti v roce 1968 začínal jako umývač aut v servisu. Spisovatel Josef Škvorecký mu postavil pomník ve svém románu Příběh inženýra lidských duší v postavě burácivého muže-koule, razantního antikomunisty, jehož smích zní jako řetězová reakce ve skladišti nukleárních raket. Kolik se toho ale ví o Valentovi jako režisérovi, scenáristovi, dramaturgovi, producentovi, novináři, politickém vězni nebo exulantovi? Knižní vydání rozhovoru Jana Lukeše s Vladimírem Valentou přináší nejen odpovědi na tyto otázky, ale navíc přibližuje i Valentův celoživotní nadhled a frajerský odstup od sebe sama. OBSAH: Úvodem (2021) * I. Adept režie (19231949) * II. Politický vězeň (19491956) * III. Filmový scenárista (19561965) * IV. Herec (19651968) * V. Exulant (19681969) * VI. Vydavatel a producent (19691980) * VII. Novinář a penzista (19802001) * Jmenný rejstřík * Názvový rejstřík

Zpěváka Karla Zicha mnozí znají jako nepřehlédnutelnou osobnost české populární hudby. Avšak méně se už ví, že pocházel z rodiny s mimořádnou kulturní a intelektuální tradicí. V knize Jak šli tím zdejším světem ožívají příběhy jeho otce Otakara, který na Univerzitě Karlově založil první katedru logiky, i obou dědečků: významného estetika a skladatele Otakara Zicha a Karla Moravce, violisty a člena světoznámého Ševčíkova-Lhotského kvarteta. Děje se tak prostřednictvím fotografií, korespondence, strojopisných vzpomínek a též vyprávění zpěvákovy sestry Marie Bořek-Dohalské, s jejímž manželem Václavem, potomkem starobylého šlechtického rodu, pojilo Karla hluboké přátelství. Postupně tak čtenář rozmotává klubko vztahů a vazeb rodin Dohalských, Zichových, Moravcových a jejich pozoruhodných přátel ze světa kumštu, vědy i politiky, kam náleželi Jan a Rafael Kubelíkovi, Karel a Emil Burianovi, Ema Destinnová či Rudolf Firkušný. Do této mozaiky příběhů patří také František a Klotylda Vuršrovi, praprarodiče Karla Zicha, kteří na konci 19. století založili pensionát Krásnohorská na České Kubici. Ve své době byl vyhledávaným místem českých vlastenců a milovníků umění. Právě tady, v odlehlých místech česko-bavorského pomezí, kdysi všechno začalo. Dnes už o historii a návštěvnících Krásnohorské skoro nikdo neví. Ale zůstaly tu střípky paměti, které se autor publikace, historik Zdeněk Hazdra, pokusil poskládat do podoby rodinného alba. Možná se vám při listování vybaví i to, co v jedné ze svých nejkrásnějších písní zpíval Karel Zich: Jak rostem, marná sláva, cosi dál nám našeptává, že slunce, hvězdy, měsíc i čas, to vše se točí kolem nás. A pak tu nejsme a stejně svítá.

Kniha přináší tematicky utříděné úryvky vzpomínek pamětníků z původních skupin českých a moravských Romů a Sintů. Ti se v českých zemích usazovali od konce 17. století a postupně zde nalézali svůj skutečný domov, a to až do doby, než byli v průběhu druhé světové války z rasových důvodů ve své většině vyvražděni. Jde o vzpomínky na dobu předválečnou a dobu protektorátu. Dvě teoretické kapitoly uvádějí do historických souvislostí kapitoly následující, které obsahují jádro knihy narativy k daným epochám. Publikace je prvním svazkem plánovaného dvousvazkového díla, který z původních, jen velmi málo redakčně upravovaných výpovědí skládá obraz téměř nepostřehnutelných počátků pozdější genocidy. Ty se odvíjely ještě v době mírové, tedy na půdě první Československé republiky, kdy byl vztah většinové společnosti k romské menšině poznamenán hluboce zakořeněnými předsudky a úřady prohlubovaly staleté stereotypy kriminalizací osob označovaných za cikány. Tento přístup usnadnil bezproblémový nástup rasové diskriminace v protektorátu, zprvu poněkud zamlžené, a později i realizaci již nepokryté a důsledné rasistické perzekuce Romů a Sintů. Kniha se omezuje jen na území protektorátu, poskytuje tak významný prostor i pro vzpomínky na věznění v tzv. cikánských táborech v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu, odkud pak byli zde věznění lidé odesíláni do Auschwitz. Plánovaný druhý svazek dokončí téma genocidy Romů a Sintů z protektorátu už mimo jeho území, zejména v koncentračním a vyhlazovacím táboře Auschwitz II-Birkenau, ale i na dalších místech.

Život Mikuláše Teicha byl dlouhý doslova jako jedno století. Narodil se ještě za Rakouska-Uherska a vyrůstal v masarykovském Československu, které nikdy nepřestal obdivovat. Přesto republiku dvakrát opustil. Poprvé v roce 1939 kvůli svému židovskému původu - s falešným pasem vlakem z Ružomberku. Podruhé v roce 1968 kvůli svému marxistickému přesvědčení - vlakem ze Smíchovského nádraží v Praze jen několik dní po sovětské invazi. Pokaždé se jeho novým domovem stala Velká Británie. Ač nikdy nepřestal litovat, že se v Praze nestal lékařem, v Británii se stal zakládajícím členem nejmladší koleje na univerzitě v Cambridge, Robinson College. Spolupracoval a přátelil se s nejvýznamnějšími světovými představiteli svého oboru - dějin přírodních věd. V poválečném Československu se jeho osudy dramaticky proťaly s osudy nejmocnějších představitelů komunistického režimu i jeho reformátorů.

Amikor a valóság írja a regényt… Richter Gedeon egész életében csak épített, mindig a jobbításra és a tökéletesre törekedve. Soha nem adta fel a mások által reménytelennek ítélt terveit, és mindig bízott a jövőben. És hitt az emberi értelemben… Elbűvölő és szívfacsaró történet egy tehetséges ifjúról, aki képes volt megküzdeni a világgal, hogy megvalósítsa az álmait – s létrehozta a magyar gyógyszeripar bölcsőjét, a még életében világhírűvé lett Richter-gyárat. Berényi Anna gyermekkorától a haláláig kíséri Richter Gedeon izgalmas életét, feleségéhez fűződő örökkévaló szerelmét, családi és szakmai küzdelmeit, sikereit és kudarcait, a gyógyszermágnás nagyúri világát és a megalázott pária tragédiáját. A lebilincselő életrajzi regény lapjain egy grandiózus sors bontakozik ki, miközben a háttérben a Monarchia „boldog békeideje” után a világégések, a Tanácsköztársaság, a csonka ország vívódása zajlik – melyet végül a holokauszt torzít rémálomszerű valósággá.

Znáte ho jako muže, který vytáhl do boje proti farmaceutickým firmám a lidem ukázal, že prášky jim zdraví nezachrání. Nebo jako muže, který se nebál říct nahlas, že mnozí politici jsou vlastně psychopati. V covidu hájil svobodu proti přehnané regulaci a nerozpakoval se jít ani proti lékařským elitám. Na internetu mají jeho texty rekordní čtenost. MUDr. Jan Hnízdil je zkrátka fenomén. Kniha novináře Jana Müllera ukazuje jednoho z nejvýznamnějších lékařů současnosti formou dialogu nad mnoha různorodými tématy.