Najpredávanejšie - Bestsellery - Biografie - Životopisy strana 31 z 433

Pod názvom STRATEGICKÉ VÍŤAZSTVO a STRATEGICKÁ PROTIOFENZÍVA vychádza najvýznamnejšie dielo Fidela Castra Ruza - autobiografická dvojzväzková kniha spomienok na priebeh kubánskej revolúcie. Je to vôbec prvá Castrova kniha, ktorá bola vydaná na Slovensku. Autor mimoriadne pútavým a zaujímavým spôsobom mapuje priebeh revolúcie a občianskej vojny na Kube. Približuje denný život povstaleckých vojsk, ich úspechy a strasti na bojiskách. Rozprávač sa s čitateľmi veľmi otvorene delí o svoje pocity, názory a stratégie a neváha zverejniť ani osobné listy z tej doby. Denníková forma ešte umocňuje vnímanie tohto diela, z ktorého je zrejmé, prečo si ľudia na Kube vážia Fidela Castra ako výnimočného človeka, hrdinu a historického vodcu kubánskej revolúcie. Kniha je doplnená unikátnymi fotografiami, faksimile Castrových listov či mapovými prílohami s rozbormi bojových konfliktov.

Jozef Adamec - druhý najlepší slovenský futbalista storočia (po Jánovi Popluhárovi), fenomenálny strelec, útočník svetového formátu, ale i búrlivák, ktorý si nedáva servítku pred ústa, zbožňovaný i zatracovaný. Jozef Adamec, priateľmi i fanúšikmi prezývaný Hatrlo, patrí medzi tých, ktorým patrí popredné miesto v dejinách slovenského športu. Kniha mapuje život najslávnejšieho hráča trnavských "bílých andelov", dnes čerstvého sedemdesiatnika, legendy slovenského i svetového futbalu.

Když se řekne Rudolf Schönbach, černovický "Baťa", zakladatel kožedělné výroby v Černovicích, jen málo lidí ví, o jak významnou osobnost jde. Přitom tento človek je přirovnáván právě k našemu nejúspěšnějšímu podnikateli Baťovi. Oba měli některé rysy společné. Především podnikavého ducha a nezdolné pragmatické myšlení. Líčení černovického "Bati" se opírá především o vzpomínky Josefa Hrdličky, Schönbachova kamaráda z dětství, o dobové dokumenty, novinové články a další materiály. Tato kniha spisovatelky Jany Dohnalové je připomínkou jednoho obdivuhodného člověka, který dokázal velké věci i navzdory své nemoci. Podnik, který založil, tu stále stojí jako tichý svědek všech změn. Dnes je opět soukromým majetkem a můžeme jen litovat, že už ne rodiny Schönbachů.

Biografie Ramsese II., velkého biblického faraona, který žil téměř sto let. Pod jeho vládou byly děti Izraele odvedeny do otroctví. Egypt si protrpěl sedm hubených let, ale pak říše na Nilu zažila největší rozkvět a blahobyt ve svých dějinách. Ramses II. jako velký stavitel vybudoval nesčetné památníky a neuvěřitelně mnoho skalních chrámů a měst. Zároveň patřil k nejbojovnějším, ale i k nejpožitkářštějším egyptským panovníkům.

Dramatický příběh dvou generací žen nás zavede nejprve do Estonska 40. let minulého století, kdy byla země okupována Sovětským svazem, v druhém plánu do doby krátce po rozpadu sovětského impéria. Aliide Truuová ukryje před mafiánským pasákem dívku Zaru, která se jednoho dne zjevila v zuboženém stavu na dvoře jejího stavení. Dívčina přítomnost v domě vyvolá ve staré ženě palčivé vzpomínky na mučení a znásilnění za předešlé éry. Ani Zara není bez nepříjemných vzpomínek: dětství ve Vladivostoku prožila s nemluvnou matkou a babičkou neustále přerovnávající kufry pro všechny případy sbalené ve skříni. Přestože ani jedna z žen nehraje úplně otevřenou hru a jediný, kdo vlastně zná pravdu, je sám čtenář, začíná mezi nimi postupně vznikat bližší vztah – jako by Aliide chtěla na Zaře napravit chyby, kterých se dopustila při výchově své vlastní dcery, jako by na ní chtěla odčinit hříchy spáchané na její rodině. Závěr románu končí zločinem, ale i očištěním od minulosti s příslibem nové svobody. Bravurně zvládnutý vnitřní vývoj postav v delším časovém úseku dává nahlédnout do životního příběhu obou žen s takovou silou, že se čtenář snadno stává součástí děje. Elegantní strohost a přímočarost autorčina stylu je osvěžující – Očista nabízí tragický příběh, který se stal nebo mohl stát, s osvobozující lehkostí a s dávkou pochmurné romantiky.

Memoáry významného skladatele, aranžéra a interpreta moderního českého swingu jsou strhujícím čtením. Už sama osobnost spolupracovníka a přítele takových veličin, jakými byli Jaroslav Ježek, R.A. Dvorský či Karel Vlach, se vymyká v mnoha směrech obvyklým měřítkům. Jiří Traxler stál na počátku swingové éry Československu koncem 30. a zejména 40. let. Měl nastartovanou skvělou kariéru, ale jeho svobodomyslná povaha se nemohla smířit s atmosférou, která nastala po komunistickém převratu v roce 1948. Na začátku 50.let, v době nejtužších represí, emigroval za okolností, které by samy o sobě stačily na detektivní román. Po krátkém pobytu v utečeneckém táboře zakotvil v Kanadě, kde žil téměř padesát let až do své smrti. K českému čtenáři se Traxlerovy paměti dostávají poprvé v nezkrácené podobě s fotografiemi z rodinného archivu, které nám laskavě poskytla vdova po Jiřím Traperovy paní Jarmila Traxler.

Spomienková kniha organistu svetového mena prof. Ferdinanda Klindu je ďalšou z edície memoárovej literatúry. Prináša zaujímavé čítanie zo zákulisia vážnej hudby. Súčasťou publikácie je DVD s nahrávkami autora.

Román beletristickou formou přibližuje osobnost židovského básníka a dobrodruha Huga Sonnenscheina-Sonky, který chtěl změnit svět, přežil Osvětim a zemřel ve věznici na Mírově. Kniha Jiřího Kamena vychází především z autentického Sonkova dopisu Rudolfu Slánskému, který psal na Mírově v době, kdy byl obviněn z kolaborace. Nejčastějšími tématy veršů německy píšícího židovského básníka Sonky (1889–1953), rodáka z Kyjova, jsou revoluce, vzpoura a vztahy muže a ženy: osudové i minutové. V jeho básních vystupují samotáři, rebelové, vagabundi, gézové, blázni, Židé, cikáni a děvky. Bůh se chová jako anarchista, Ježíš je vagabund podobný Sonkovi. Básník se i jako neliterární postava rád stylizoval do role člověka z okraje společnosti. Jeho život představuje závratný sled dobrodružství, milostných, politických i uměleckých.

Zdenka, sedmnáctiletá dcera novináře a vlastence K.H.Borovského se zamilovala do rakouského důstojníka polského původu Quida.Společnost takovému vztahu nepřála, přesto jejich láska den ode dne sílila. Avšak od "Dcery národa", jak Zdence přezdívali, se očekávalo, že se provdá za českého vlastence....

Deníkové záznamy z terezínského ghetta. Texty popisují „běžný“ život v ghettu, rostoucí strádání, transporty na východ, zachycují i propagandistickou akci uspořádanou pro delegaci Mezinárodního červeného kříže v létě 1944. To vše pohledem očitého svědka, mladé ženy, která bezprostředně zaznamenala den po dni.

33 mladých mužů nastoupilo 4. září 1991 do výcvikového střediska komanda v Lympstone v Devonu. Byli bystří, zdatní, vysoce motivovaní a sdílející jedinou žhavou touhu – stát se důstojníky komanda královské námořní pěchoty. Jeden ze tří však bude neúspěšný...

„Fotbal je moje řemeslo, a já chci být mistr.“ „Narodil jsem se v Anglii. Celý život jsem fanouškem City. O klubu vím hodně a góly začnu střílet okamžitě,“ svěřil Erling Braut Haaland v létě 2022. Nový fotbalový hrdina a idol se do Manchestru vydal ve šlépějích svého otce Alfa-Ingeho, který u Citizens na počátku našeho století hrál s kapitánskou páskou. Dokonce se traduje, že krátce před touto štací syna zplodil ve fotbalové šatně Leedsu United (!), a to s Gry Maritou, bývalou mistryní Norska v sedmiboji. Nástupce Erling má tedy geny jako hrom, a co před příchodem k City vysloví, hned v první sezoně naplní a v mnohém překoná. Stejně jako v Salcburku a Dortmundu se prezentuje jako gólový gigant, typologicky jakási ničivá mutace Cristiana Ronalda, Zlatana Ibrahimoviče, Roberta Lewandowského či také Marca van Bastena a Gerda Müllera, přirozeně v jejich nejlepších letech a fazoně. Vidím jen jeden velký a znatelný rozdíl. Erling je hlavně, a především, čistokrevný snajpr všemi způsoby a ze všech pozic a k tomu bleskurychlý běžec, navíc s nevídanými fyzickými parametry. Obránce děsí norský Thor, jelikož se na ně řítí devadesátikilový obr narostlý do 194 centimetrů. V nadsázce bych mohl napsat: Haaland nehraje fotbal, on střílí góly! Ale není tomu úplně pouze tak. Je forvardem nejen nebezpečným, ale také velice užitečným. Jelikož má rychlost geparda, dokáže pláchnout bekům a sám zakončit, anebo asistuje. Váže na sebe dva i tři obránce, generuje finální prostor pro spoluhráče, kteří mohou skórovat. Soupeře v první sezoně u City strašil průměrnou bilancí gól na zápas. Nasázel jich celkem 52. Řádil tedy podobně jako v Borussii (89 zápasů, 86 branek). V blankytně modrém dresu se následně stal nejlepším střelcem i rekordmanem Premier League (36 gólů), byl vyhlášen jejím nejlepším hráčem. S Citizens vyhrál nejvíce ceněnou ligu světa, Anglický pohár, dvanácti góly se také zasloužil o vítězství v Champions League a zisk nejprestižnější evropské klubové trofeje, která týmu z Etihad Stadium ve sbírce chyběla. Erling ji pomohl dobýt i pro Pepa Guardiolu, který s City do té doby vyhrál vše s výjimkou ušatého poháru. Právě šutér Erling, trenérský mág a s nimi špílmachr i král asistencí Kevin de Bruyne tvořili základní drahokamy mnohačetného úspěchu City. „Haaland je hráč, kterého jsme hledali,“ řekl slavný Belgičan, jeden z nejcennějších fotbalových mozků. Střelec „zabiják“ týmu prostě chyběl. Erling je nejmladším hráčem, který nejrychleji dosáhl 10, 20 i 30 zásahů v Lize mistrů, čímž překonal Ronalda i Messiho. Pokud ovšem uvážíme, že má Erling pouhých 23 let a na kontě nějakých 250 soutěžních branek včetně reprezentačních, může současné rekordní úrovně Cristiana (825 gólů) a Lionela (800) dosáhnout, samozřejmě, pokud dokáže udržet fantastickou formu a bude zdravý. Erling pro takové nastavení už dnes činí maximum, jak svěřil Erik Thorstved, bývalý gólman Tottenhamu. „Někomu z Haalandovy cesty vzhůru vyletí obočí navrch hlavy, ale mně ne. Erling je brutální monstrum. DNA, které se vymklo kontrole. Má speciální trenéry, kteří pracují na jeho kondici. Není ambiciózní, je posedlý.“ Nor má na fyzickou formu jasný recept. „Abyste uspěli, musíte trpět. Dát ze sebe všechno. Trocha bolesti není od věci.“ Doma má kryptokomoru a pije pouze filtrovanou vodu. Obklopil se lidmi z univerzit, kteří mají za úkol vyhodnocovat vědecké inovace, a usilují o využití poznatků pro daný cíl. Haaland je tedy v kladném slova smyslu „sportovně šílený“ jako Cristiano Ronaldo, který o sebe vždy pečoval jako vzorná máma o mimino. Jako svůj vlastní bodyguard hlídal životosprávu, kontroloval každý gram svého těla, pěstoval dynamiku a sílu. A žil i jedl zdravě. Druhé jmenované ovšem není zcela Erlingovým stylem. Stravuje se totiž jako nějaký titán. ´Jí jako medvěd,´ říkají spoluhráči. Prý spořádá šest tisíc kalorií denně, tedy dvaapůlkrát víc než normální člověk. Součástí jídelníčku jsou hovězí srdce a játra! „Vy tohle nejíte, ale já se starám o své tělo,“ sám objasňuje. „Konzumace vnitřností není tak častá, ale kdysi patřila k hlavní potravě. Orgány jako srdce a játra jsou bohatší na živiny. Srdce je libovější než steaky, a přitom je zdrojem bílkovin pro posílení svalů. Játra mají vysoký obsah železa a vitamíny pro obnovu regenerace.“ Erling dobře ví, proč tak usilovně trénuje a dbá o své tělo, proč meditacemi podporuje svou psychickou odolnost. Chce být před těmi, co jsou nejlepší. „Snažím se být o něco chytřejší, o něco bystřejší, o krok před soupeři. Když získám jednu vteřinu k dobru, obránci mě nezablokují. Dnešní fotbal je nesmírně náročný a propracovaný, hráči jsou všestranní fyzicky i takticky, a ta jedna vteřina má ohromný význam. Pro mě je symbolem všeho, úsilí i převahy. Myslím na to v jednom kuse.“ A Erlingovo krédo? „Fotbal je moje řemeslo a já chci být mistr. Do každého zápasu jdu hladový. Nezáleží na tom, co se stalo předtím. Vše začíná nanovo.“ Soudě podle Haalandovy mladé, avšak velice pozoruhodné, cesty, má Erling k dosažení velkého fotbalovému mistrovství nejlepší předpoklady. Čas ukáže, zda dokáže vystoupit na fotbalový Olymp, až za nejlepšími z nejlepších.

Tato kniha je věnována člověku, který během své profesionální fotbalové kariéry dokázal překročit status fotbalisty a stal se výraznou osobností i mimo fotbalový svět. Prosadil se v Anglii, po Euru 2004 doslova pobláznil celé Česko a během tureckého angažmá si podmanil patnáctimilionový Istanbul. Svým způsobem života a stylem hry byl širokou veřejností milován nebo nenáviděn. Ve fotbale i v osobním životě byl vždy přímočarý. Pro výsledek a úspěch svého týmu se maximálně obětoval. Dokonce se na hřišti během devadesáti minut dokázal pohádat naprosto s kýmkoliv, jen aby jeho tým vyhrál. Jeho touha po vítězství neměla téměř žádnou hranici. Je to člověk s velkým srdcem na pravém místě, který se ale svou upřímností k ostatním ne vždy a všem zavděčil. Nejen kvůli těmto vlastnostem si jej bývalí spoluhráči a lidé z jeho blízkého okolí váží...

Knihu Na cestách se slavíkem tvoří ji desítky dosud nepublikovaných zážitků a fotografií z cest s nejpopulárnějším středoevropským zpěvákem. Skutečné a nezkreslené příběhy zachycují slavíka v různých situacích. Čtenářům odhalují morální a lidské vlastnosti umělce. Autor jako novinář a fotograf zpěváka doprovázel v posledních deseti letech nejen po tuzemských, ale též zahraničních koncertech (včetně USA a Ruska). V knize popsal nejsilnější, nejzajímavější a jedinečné situace, které po boku slavíka prožil.

Toto nie sú obyčajné zábavné memoáre o móde a hollywoodskom životnom štýle. Je to šokojúce a temné. V ére poznačenej príchodom rozmachu internetu a prvých blogoch o celebritách, vo svete absurdných očakávaní v čase, keď boli mladé ženy bezdôvodne ponižované v médiách, sa Paris naučila používať svoju osobnú značku na dosiahnutie obchodného úspechu. V knihe nás Paris zavedie do privilegovaného detstva, ktoré zažila cez optiku nediagnostikovaného ADHD. Jej rebélia v tínedžerskom veku doviedla Parisiných rodičov k rozhodnutiu dať dcéru uniesť a uväzniť do súkromného ústavu pre problémovú mládež. Trpela tam verbálnym, fyzickým a sexuálnym zneužívaním takmer dva roky. Uprostred pekla si Paris vytvorila krásny vnútorný svet, kde sa k nej škaredosť okolia nedostala. Keď ju konečne prepustili, už neverila nikomu okrem seba a svoj fantazijný svet premenila na miliardovú realitu. Kniha podáva správu o jej riskantnej ceste mužskou tyraniou pred érou #MeToo s tou správnou dávkou drzosti a sleduje vývoj kultúry celebrít až po súčasnosť. Prežívame chvíle, ktoré si všetci pamätáme a stretávame sa s mnohými známymi menami ako sú Britney Spears alebo Kim Kardashian. Čo je však dôležitejšie, ukazuje nám jej cestu k vnútornému pokoju a zároveň nás povzbudzuje, aby sme sa nesnažili vždy niekam zapadnúť, ale vybrali si vždy vlastnú cestu.

Pro mnohé fanoušky i odborníky je Roger Federer nejlepším tenisovým hráčem všech dob. Dvacet grandslamových titulů tohoto legendárního Švýcara žádný hráč ve světě mužského tenisu nepřekonal. Za svou kariéru zažil několik nejdramatičtějších sportovních momentů, jež se zapsaly do historie světového tenisu. Kniha Federer: Portrét tenisové legendy je bohatě ilustrovanou biografií hvězdy, která zářila na světových kurtech po dvě dekády. Každý milovník tenisu si vychutná tento vhled do života a kariéry muže, který překonal hranice svého sportu a stal se jedním z největších sportovců jedenadvacátého století.

Světově proslulého amerického lékaře Raymonda Moodyho čeští čtenáři dávno dobře znají. Jeho nejnovější kniha je fascinující autobiografií, v níž autor vyprávěním o svém dětství, komplikovaném vztahu s otcem, o studiích a zájmu o posmrtný život a slavné „zážitky blízké smrti“. S nebývalou otevřeností píše o svých zdravotních problémech, které ho přivedly téměř k sebevraždě, o svých nezdařených manželstvích i o setkáních s mnoha známými osobnostmi.

Publikácia autobiograficky zachytáva roky autorovho života strávené na nútených prácach v pracovných lágroch. Svoju táborovú skúsenosť, ktorá J. Bobalika priviedla až na ďalekú Kolymu, sám nazýva „zapolárnou akladémiou”. Kým sovietska propaganda sa podpísala pod opciu občianstva, ktorej sa autor zúčastnil ako jeden z mnohých tisícov občanov Slovenska, sovietska NKVD stála za jeho vykonštruovaným procesom so strastiplnými dôsledkami. Kniha rozprávača s fenomenálnou pamäťou je napísaná pútavým štýlom. Spôsob, akým vykresľuje sovietske pracovné tábory, vypovedá nielen o jeho skúsenosti, ale aj o skúsenosti občanov, zavlečených na nútené práce do Sovietskeho zväzu.

Nie každý vedec dosiahne vo svojej oblasti takú popularitu ako meteorológ Jozef Iľko, ktorý má za sebou takmer štyridsaťročnú prax v Slovenskom hydrometeorologickom ústave a ďalších vedeckých inštitúciách. Stretávame sme sa s ním dennodenne celé roky na televíznych obrazovkách, počúvame ho v rozhlase, čítame v rozličných časopisoch. Lebo pre niekoho je sledovanie správ o počasí zaujímavejšie ako sledovanie politického spravodajstva či napínavejšie ako detektívka. Autor literatúry faktu Ján Čomaj sa na istý čas stal pozorným poslucháčom nášho „predpovedača“ a jeho vnímavým čitateľom. Z ich spolupráce a vzájomného porozumenia vzniklo epicky bohaté memoárové dielo, svedectvo o živote pracovitého človeka, ktorý chcel v živote niečo dosiahnuť, svedomito sa venoval štúdiu a aj neskôr dokázal spojiť pedantnosť poctivého remeselníka – v mladosti si osvojil otcovo krajčírske remeslo – so vzdelaním a povolaním prírodovedca. Dokázal nám, že nezáleží na tom, čo človek robí, dôležité je, aby to robil s láskou a zaujatím, s vedomím, že jeho práca je dôležitá a užitočná aj pre iných.