Najnovšie - Politológia strana 65 z 135
zobraziť:
Milion chvilek pro demokracii v památníku
Na podzim 2017 řadu lidí začíná znepokojovat nejen fakt, že se nastupující premiér Babiš opírá o loajálnost KSČM, ale i to, že je to podnikatel, který má za sebou několik hospodářských kauz a vlastní jedno z největších mediálních vydavatelství. Tehdy vzniká Milion chvilek pro demokracii. Tato pestrá publikace vás znovu vezme na místa, která po letech vybudila český národ k odporu. Najdete v ní nejdůležitější události od vzniku Milionu chvilek pro demokracii až po sněmovní volby v roce 2021.
The Dictator's Handbook
Bruce Bueno de Mesquita and Alastair Smith's canonical book on political science turned conventional wisdom on its head. They started from a single assertion: leaders do whatever keeps them in power. They don't care about the "national interest"-or even their subjects-unless they must.
Newly updated to reflect the global rise of authoritarianism, this clever and accessible book illustrates how leaders amass and retain power. As Bueno de Mesquita and Smith show, democracy is essentially just a convenient fiction. Governments do not differ in kind, but only in the number of essential supporters or backs that need scratching. The size of this group determines almost everything about politics: what leaders can get away with, and the quality of life or misery under them. And it is also the key to returning power to the people.
Cheap Speech
What can be done consistent with the First Amendment to ensure that American voters can make informed election decisions and hold free elections amid a flood of virally spread disinformation and the collapse of local news reporting? How should American society counter the actions of people like former President Donald J. Trump, who used social media to convince millions of his followers to doubt the integrity of U.S. elections and helped foment a violent insurrection? What can we do to minimize disinformation campaigns aimed at suppressing voter turnout?
With piercing insight into the current debates over free speech, censorship, and Big Tech's responsibilities, Richard L. Hasen proposes legal and social measures to restore Americans' access to reliable information on which democracy depends. In an era when quack COVID treatments and bizarre QAnon theories have entered mainstream, this book explains how to assure both freedom of ideas and a commitment to truth.
Republika Česko-Slovensko
Kniha Republika Česko-Slovensko je ďalšou publikáciou zo série odborných a vedeckých prác, ktoré vznikli na pôde Ústavu politických vied SAV v uplynulých rokoch. Jej autorský kolektív tvoria poprední a rešpektovaní odborníci slovenskej a českej vedeckej a vedecko-pedagogickej komunity, ktorí pôsobia a publikujú vo viacerých vedných odboroch, čím sa zabezpečila komparácia viacerých prístupov a interdisciplinarita interpretácie slovenského a českého politického diskurzu v oblasti výskumu utvárania a existencie spoločnej česko-slovenskej štátnosti. Tento štátny útvar i celá epocha jeho existencie zostáva živou a stále diskutovanou súčasťou dejín Čechov a Slovákov.
Základnou líniou diela je prezentácia širokého pohľadu na vznik Česko-Slovenska a priblíženie jeho následného formovania. Publikácia svojím záberom a jeho pestrosťou prekračuje úzko historický pohľad na problémy, od pôsobenia ktorých uplynulo už vyše sto rokov, ale stále sa o nich ešte v rôznych podobách diskutuje. V aktuálnych súvislostiach sa analyzujú politické, právne, vojenské, sociálno-ekonomické, kultúrne a iné aspekty sledovaného historického obdobia. Skúmajú sa aj medzinárodnopolitické aspekty týchto procesov. Cennou súčasťou publikácie sú príspevky o regionálnych aspektoch pôsobiacich pri vzniku Česko-Slovenska.
Putyin emberei - Hogyan szerezte vissza a KGB Oroszországot, és gyűrte maga alá a Nyugatot
Vlagyimir Putyin Oroszországa az elmúlt években összehangolt akciók egész sorozatát indította azzal a céllal, hogy kiterjessze a hatalmát és meggyengítse a Nyugatot - elég csak az amerikai választások befolyásolására, a szélsőséges politikusok támogatására vagy az Ukrajnában zajló háborúra gondolni.
De hogyan kezdődött mindez, és kik állnak a folyamatok hátterében?
A Putyin emberei az orosz elnök szűk körének eddig ismeretlen történetét beszéli el: hogyan élte túl a KGB-hez köthető csoport a Szovjetunió összeomlását, miként tett szert óriási vagyonokra, nyerte vissza pozícióját, és milyen események hatására vált először az orosz, majd a világpolitika megkerülhetetlen tényezőjévé.
A szerzőnek, Catherine Beltonnak sikerült eljutnia az elmúlt húsz év legfontosabb kulcsfiguráihoz, az egykori bennfentesekhez, akik jól tudják, mi zajlik a Kreml áthatolhatatlannak tűnő falai mögött. Az ő beszámolóik alapján egy kegyetlen, pókháló finomságú rendszer rajzolódik ki, amely embereket emelhet a magasba vagy taszíthat a mélybe, dollármilliókat tüntethet el nyomtalanul, és egész nemzetek sorsát alakíthatja a saját érdekei szerint.
Belton egyedülálló részletességgel megírt munkája dermesztően izgalmas összefoglaló, amely segít megérteni, milyen erők formálják korunk legjelentősebb politikai változásait.
Na sklade 1Ks
20,96 €
Az ukrán dráma
Az ukrán válság nem Oroszország egyoldalú és váratlan akciójával kezdődött. Moszkva még csak nemzetközi joggal ellentétes illegitim követelésekkel sem állt elő. Az ukrán konfliktus úgy kezdődött, hogy az Egyesült Államok, a NATO és az EU közös erőfeszítéssel kísérletet tett Ukrajna kiszakítására Oroszországgal fenntartott természetes kapcsolatrendszeréből, amely történelmi alapokon és mélyen gyökerező közös kultúrán és valláson alapult.
A Nyugat felelőtlen vakmerőséggel tett kísérletet arra, hogy Ukrajnát a saját érdekszférájába kényszerítse. Moszkva már a 2000-es évek elejétől kezdve világossá tette, hogy Ukrajna integrációját a NATO-ba nem tudja elfogadni, mert azok alapvetően sértik nemzetbiztonsági érdekeit. A washingtoni neokon döntéshozók ignorálták ezeket a figyelmeztetéseket, amelyek nem Oroszország terjeszkedési igényeit, hanem alapvető biztonsági érdekeit fejezték ki. Azok az amerikai diplomaták, akik végül az ukrajnai válságot kiváltó intézkedéseket meghozták, súlyos szakmai hibát követtek el, amikor nem mérték fel helyesen, mi lesz az általuk kiváltott konfliktus következménye.
Ukrajna felfegyverzése, továbbá az ukrán haderő kiképzése és modernizálása nem lesz képes kikényszeríteni, hogy Oroszország mondjon le alapvető biztonsági érdekeiről.
A modern fegyverek tömeges megjelentése Ukrajnában csak tovább élezi a konfliktust, és még több szenvedést okoz az ukrán népnek. Ukrajna életbevágóan fontos Oroszország szempontjából, ugyanez Washington és az EU vonatkozásában nem mondható el.
Na sklade 1Ks
12,90 €
A Brief History of Equality
The world's leading economist of inequality presents a short but sweeping and surprisingly optimistic history of human progress toward equality despite crises, disasters, and backsliding. A perfect introduction to the ideas developed in his monumental earlier books.
It's easy to be pessimistic about inequality. We know it has increased dramatically in many parts of the world over the past two generations. No one has done more to reveal the problem than Thomas Piketty. Now, in this surprising and powerful new work, Piketty reminds us that the grand sweep of history gives us reasons to be optimistic. Over the centuries, he shows, we have been moving toward greater equality.
Piketty guides us with elegance and concision through the great movements that have made the modern world for better and worse: the growth of capitalism, revolutions, imperialism, slavery, wars, and the building of the welfare state. It's a history of violence and social struggle, punctuated by regression and disaster. But through it all, Piketty shows, human societies have moved fitfully toward a more just distribution of income and assets, a reduction of racial and gender inequalities, and greater access to health care, education, and the rights of citizenship. Our rough march forward is political and ideological, an endless fight against injustice. To keep moving, Piketty argues, we need to learn and commit to what works, to institutional, legal, social, fiscal, and educational systems that can make equality a lasting reality. At the same time, we need to resist historical amnesia and the temptations of cultural separatism and intellectual compartmentalization. At stake is the quality of life for billions of people. We know we can do better, Piketty concludes. The past shows us how. The future is up to us.
Válka na Ukrajině: kontext
Zaskočila vás tato válka? Nechápete, co se děje?
Nechte se uvést do kontextu. Dozvíte se, proč je Putin v Rusku oblíbený, v čem selhal Západ, jak se liší přístupy světových velmocí a jaká jsou možná východiska konfliktu.
Petr Holý vystudoval FSV a FHS UK. Pět let pracoval na oddělení bezpečnostních hrozeb Ministerstva vnitra. Potom se z vlastní vůle stal řidičem tramvaje. Díky této unikátní kariéře mohou být jeho analýzy psány fundovaně, ale zároveň svobodně, neformálně a čtivě.
dostupné aj ako:
A történelem vége és az utolsó ember
1989-ben, az amerikai külügyminisztérium ifjú munkatársaként adta közre Francis Fukuyama A történelem vége? című, mindössze néhány oldalas tanulmányát, és ezzel egy csapásra világhírű lett. Cikkek ezreiben vitatkoztak vele, a világ minden valamirevaló történésze és politikatudósa kifejtette véleményét az „endizmus”-vitában.
Majd Fukuyama könyvben is megírta az elméletét, s kiderült, hogy filozófiailag alaposan végiggondolt, mély elemzés alapján jutott el a következtetéshez, miszerint a liberális demokrácia „az emberiség ideológiai fejlődésének a végpontja”, „a kormányzás végső formája, s mint ilyen az egyetemes történelem vége lehet”. Azóta bármi történik a világban – terroristák rombolják le a Világkereskedelmi Központot, újabb háború tör ki valahol, valamilyen forradalom megdönt egy rendszert –, az újságírók szinte reflexből emlegetik Fukuyama óriási tévedését, aki naivan azt gondolta 1989-ben, hogy véget ért a történelem. Fukuyama legkomolyabb bírálója persze Samuel P. Huntington volt, aki szerint a jövő nem a liberális demokrácia diadalát hozza, hanem a civilizációk összecsapásait.
A világeseményeket elnézve és átélve mintha Huntington állna nyerésre… Sőt a „liberalizmus” mára a világ sok helyén, sokak számára szitokszóvá változott. Alaposan megváltozott a korszellem a kilencvenes évek óta – de talán éppen ezért érdemes újraolvasni (vagy végre rendesen elolvasni) Fukuyama könyvét. Hogy jobban megértsük, mit veszíthet az ember, ha nem tudja megőrizni a liberális demokrácia értékeit.
Drums In The Distance
A terrifying and timely look at the spread of far-right movements across the globe.
Joe Mulhall knows what it's like to stare fascism in the face. For a decade, often undercover at significant personal risk, he has investigated hate groups.
He infiltrated a US white supremacist militia, set up a fake Ku Klux Klan branch, has been on countless street marches with violent far-right groups across Europe, and got inside some of the most important 'alt-right' meetings ever held. Brazil, India and the US are still in thrall to authoritarian populism, and far-right views have become steadily normalised in mainstream politics. Mulhall's dramatic experiences on the front line of anti-fascist activism, coupled with his academic research, clearly explain the roots of both elected and non-elected far-right movements across the globe. Above all, he concludes, the far right should not be dehumanised - they are normal people, but with dangerous beliefs that can be defeated.
The Rise and Fall of the Neoliberal Order
The most sweeping account of how neoliberalism came to dominate American politics for nearly a half century before crashing against the forces of Trumpism on the right and a new progressivism on the left.
The epochal shift toward neoliberalism-a web of related policies that, broadly speaking, reduced the footprint of government in society and reassigned economic power to private market forces-that began in the United States and Great Britain in the late 1970s fundamentally changed the world. Today, the word "neoliberal" is often used to condemn a broad swath of policies, from prizing free market principles over people to advancing privatization programs in developing nations around the world.
To be sure, neoliberalism has contributed to a number of alarming trends, not least of which has been a massive growth in income inequality. Yet as the eminent historian Gary Gerstle argues in The Rise and Fall of the Neoliberal Order, these indictments fail to reckon with the full contours of what neoliberalism was and why its worldview had such persuasive hold on both the right and the left for three decades. As he shows, the neoliberal order that emerged in America in the 1970s
fused ideas of deregulation with personal freedoms, open borders with cosmopolitanism, and globalization with the promise of increased prosperity for all. Along with tracing how this worldview emerged in America and grew to dominate the world, Gerstle explores the previously unrecognized extent to which its
triumph was facilitated by the collapse of the Soviet Union and its communist allies. He is also the first to chart the story of the neoliberal order's fall, originating in the failed reconstruction of Iraq and Great Recession of the Bush years and culminating in the rise of Trump and a reinvigorated Bernie Sanders-led American left in the 2010s.
An indispensable and sweeping re-interpretation of the last fifty years, this book illuminates how the ideology of neoliberalism became so infused in the daily life of an era, while probing what remains of that ideology and its political programs as America enters an uncertain future.
Historik mezi politology
Publikace je dílem studentů a kolegů Jana P. Kučery, který třicet let působil na katedře politologie FSV UK. Kniha proto zahrnuje texty věnující se problematice, s níž docent Kučera spojil svou přednáškovou i výzkumnou činnost. K nim patří studie M. Skovajsy a J. Dopierally věnované Richardu Wagnerovi a analýzy vztahující se k českým dějinám, jako jsou práce o českém údělu od D. Brabce a o politickém stranictví v českých zemích před rokem 1918 od J. Staubera. Zájemci o české dějiny 20. století zde najdou i text týkající se kontaktů T. G. Masaryka s Willou Catherovou z pera P. Justa či obsáhlou studii V. Smetany přibližující přítomnost Rudé armády v Československu v roce 1945. Své místo zde našla i analýza formování středoevropské identity od L. Cabady a studie současné ruské inteligence M. Romancova. Nechybí ani zamyšlení nad konceptem svobodné společnosti, jejímž autorem je K. B. Müller, či úvahy o ideologickém zakotvení fašismu J. Charváta, které doplňuje filozoficko-marsologická literárně zacílená úvaha J. Mlejnka. Stranou zájmu nezůstala ani témata vztahující se k Francii (příspěvek věnovaný národní identitě Nice z pera M. Perottina) či studie o světovém vlivu Velšanů B. Říchové. Publikaci uzavírá politicko- geografická analýza globálně nejoblíbenějšího sportu fotbalu spoluautorů M. Riegla a B. Doboše.
Na sklade 1Ks
15,04 €
dostupné aj ako:
Masarykova teorie demokracie
Tomáš G. Masaryk se ve svých činech a dílech vytrvale a poctivě snažil o to, aby společnost byla prodchnuta zásadami humanismu, demokracie a tolerance. Demokracie byla pro něj údělem lidstva. Pokud bychom chtěli Masarykovo politické dědictví shrnout co nejstručněji a zároveň nejvýstižněji, museli bychom o něm říci, že byl filosofem demokracie, mluvčím a vyznavačem demokracie univerzalistické, protože měla obsáhnout nejen politiku, ale celou společenskou skutečnost a v ideové rovině se měla stát druhem jakéhosi nového světového názoru.
Tato práce je vůbec první knižní publikací, která přináší ucelenou analýzu Masarykovy teorie demokracie. Obsahuje Masarykovo pojetí demokracie jako humanity, zkoumá jeho pojetí nepolitické politiky. Všímá si také titanismu, tedy Masarykově pronikavé analýze a kritice nepřátel demokracie. Masaryk byl nejen teoretikem, ale také praktikem demokracie, proto je věnována pozornost masarykismu Masarykovy republiky, tj. otázce, nakolik demokracie Československé republiky odpovídala Masarykovým teoretickým východiskům.
dostupné aj ako:
Kampánysztori
Budapest fuldoklik a szmogtól, mi pedig hiába várjuk, hogy a városvezetés meghallgassa a panaszainkat. A politikusok gyávák és megalkuvók, s képtelenek nagy horderejű döntéseket meghozni anélkül, hogy ez milliónyi lájkot ne kapna a közösségi médiában. Egy maroknyi polgár azonban néhány hónap alatt a közbeszéd részévé tette az ügyét, az elit pedig többé nem teheti meg, hogy ne foglalkozzon velük – ez az ő történetük. Hogyan és miért alakultak, miben hibáztak és mit vittek véghez? A könyv emléket állít annak az izgalmas időszaknak, amikor a pesti légkör szabadabb lehetett pusztán attól, hogy néhány civil a sarkára állt.
Odvěkou cestou
Kam patří Bělorusko? Na Západ nebo na Východ? Co ho pojí s jeho nejbližšími sousedy a co ho od nich odlišuje? Existuje něco jako „běloruský světový názor“? Právě na běloruský světový názor se zaměřuje Ihnat Abdziralovič (vlastním jménem Ihnat Kančeuski, 1896–1923) ve svém dnes už klasickém eseji Odvěkou cestou, napsaném a vydaném v roce 1921 ve Vilniusu. Jeho autor byl osobností na svou dobu výjimečnou: studoval přírodovědu a literaturu, účastnil se ukrajinského národního hnutí, byl činný v běloruském družstevním hnutí, zajímal se o ?loso?i západní i východní, včetně jógy a teoso? e, byl některými současníky považován za vizionáře… Předčasná smrt na tuberkulózu mu bohužel nedovolila rozvinout své nadání, zanechal nám však alespoň tento esej, který je považován za zakládající dílo běloruské ?loso?e 20. století a k němuž se stále vrací nové generace běloruských intelektuálů. Kulturní, historické a geopolitické otázky (i odpovědi), které autor dokázal zformulovat, zůstávají aktuální i v dnešní době, kdy Bělorusko s obtížemi hledá cestu z postsovětského autoritářství k demokracii.
Bolest přetrvává a cesta nekončí
Lubomír Vejražka navazuje svou novou knihou na dva tituly, ve kterých se rovněž zabýval často opomíjenými tématy souvisejícími s komunistickou represí a jejich nedostatečnou reflexí současnou společností. V roce 2012 vyšla publikace Nezhojené rány národa, ve které popisoval vnitřní dramata protějšků politických vězňů a tragické zkušenosti rozdělených rodin. V roce 2018 publikoval druhou knihu s názvem Jizvy zůstávají – Dědictví zla stále živé, ve které přiblížil především zkušenosti potomků politických vězňů, kteří vyrůstali bez jednoho či dokonce obou rodičů.
Autor se s velkým porozuměním dotýká vnitřních světů pamětníků a popisuje jejich ostrakizaci, kterou zažívali desítky let a která v případě potomků politických vězňů do značné míry pokračovala i po roce 1989.
Knihy jsou v ostrém rozporu se snahou části společnosti nalakovat komunistický režim na růžovo a jeho represivní podstatu označit za okrajovou. Vrcholem těchto tendencí, které vyvolávají bouřlivé diskuse ve společnosti, byl nedávný výrok děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Michala Pullmanna. Obludný politický monstrproces z počátku padesátých let označil tento vystudovaný historik a vysokoškolský pedagog za údajně autentický demokratický projev vůle dělníků žádajících tresty smrti pro bývalé stranické a státní funkcionáře. Tato absurdní teze, která popírá totalitní charakter komunistického režimu, je ovšem pouze viditelným projevem neochoty značné části historické obce vnímat a zprostředkovat svědectví politických vězňů. Historický výzkum se bohužel po roce 1989 zaměřoval na jiné události a společenské vrstvy. Situace se sice v posledních letech zlepšila, ovšem mezitím již odešla nejen většina politických vězňů, ale také značná část jejich potomků na věčnost.
Ze své osobní zkušenosti mohu potvrdit, že roli historiků z uvedených důvodů dlouho suplovali sami někdejší političtí vězni, kteří se někdy až donkichotsky snažili posílit zájem širší veřejnosti o témata spojená s jejich osudy. Týká se to také jejich potomků, jak to dokládá úctyhodná činnost spolku Dcery, který v roce 1999 založily dcery politických vězňů z poúnorového období. Jejich hlavní motivací bylo předat své životní příběhy mladé generaci s cílem, aby se neopakoval komunistický teror, kterému byli vystaveni nejen jejich otcové a matky, ale také ony samotné již od dětského věku. Zdůrazňovaly psychologické vlivy represe na společnost, které se doposud projevují její roztříštěností a nedůvěrou mezi jednotlivými skupinami.
Knihy Lubomíra Vejražky patří do stejného myšlenkového proudu a jsou neseny stejným étosem. Přestože jejich autor není profesním historikem, představují jeho knihy svou nadčasovostí a myšlenkovou hloubkou významné dílo, které nelze při bádání o zkušenosti politických vězňů a jejich rodin opomenout.
Petr Blažek, historik
Konzervativní revoluce
Konzervatismus je na Západě v krizi. Za posledních třicet let se obsahově vyprázdnil a do značné míry se zpronevěřil svým fundamentům. Nechal se kolonizovat liberalismem či přímo libertariánstvím. Mnozí konzervativci přejali liberální pojetí svobody a pod vlivem neoliberalismu z konzervatismu učinili ideologii povyšující ekonomickou efektivitu a globalizaci nade vše.
Konzervatismus se stal hlasatelem neomezeného volného trhu, maximalizace efektivity a vypjatého individualismu. Ovládla jej víra, že každé politické rozhodnutí je ekonomické rozhodnutí, že trh vyřeší vše a že posláním konzervatismu je pouze maximalizovat individuální volbu.
Jakýkoliv důraz na společnost, společenskou odpovědnost a nemateriální hodnoty byl vysmíván jako levičáctví. Kulturu i morálku, kolem čehož je společnost postavena, konzervativci redukovali na ryze osobní volbu a zájem. Vytvořili tak hodnotové vakuum, které levice s radostí zaplnila.
Tato kniha je výzvou k tomu, abychom si uvědomili základní fundamenty konzervatismu a jak je v současných podmínkách uplatnit. Svět se změnil, a konzervatismus se proto musí adaptovat, opustit stará dogmata a nově definovat svou roli pro dnešek.
„Cílem této knihy není stanovit jediný pravý a provždy platný konzervatismus. Žádný takový neexistuje. Trvalá je totiž pouze konzervativní touha uchovávat vlastní společnost, a to si v každé době žádá něco jiného. Cílem je představit konzervatismus pro naši dobu, adaptovat jej na současné výzvy a hrozby. Jde o to vymezit konzervatismus, který může sloužit jako ideový základ pro novou konzervativní pravici. Taková pravice bude schopná vyhrát nejen politicky, ale především i kulturně, a zastavit levicově-liberální progresivismus, jehož pochod institucemi Západ zásadně mění.
Takový úkol si žádá změnu uvažování a přístupu na mnoha úrovních. Dovnitř i navenek konzervativního hnutí ohledně hodnot, priorit, chápání hrozeb, taktiky i strategie. Jde o změnu vskutku revoluční. Takové konzervativci tradičně odmítají. A přesto je někdy revoluce nezbytná.“
(úryvek z knihy)
Na sklade 1Ks
16,45 €
Principy reprezentativní vlády
Reprezentativní vládu mnozí z nás považují bezmála za synonymum demokracie. Francouzský politolog Bernard Manin ve své studii ukazuje, že historicky tvořil princip reprezentace naopak protiváhu k demokracii jakožto vládě shromážděného lidu. Vysvětluje, jak se principy reprezentace vyvíjely v politických zřízeních antických Atén, Říma, italských renesančních republik i moderních států, a jak se proměňovaly formy výběru reprezentantů mimo jiné věnuje pozornost i dnes téměř zapomenuté volbě losem. Zaměřuje se rovněž na proměny reprezentativní vlády od klasického parlamentarismu po dnešní populismem ovládanou demokracii publika. Maninova práce je cenným zdrojem pro každého, kdo chce lépe porozumět výzvám, jimž demokratické režimy musely čelit a čelí jak v minulosti, tak přítomnosti.
dostupné aj ako:
V kategórii literatúry politológia nájdete rozsiahlu zbierku kníh a diel, ktoré sa zaoberajú politickými systémami, inštitúciami a procesmi. Táto kategória ponúka literatúru o politike, politickej teórii, medzinárodných vzťahoch a politických ideológiách.
Objavte diela svetovo uznávaných politických teoretikov a výskumníkov, ktorí analyzujú mocenské štruktúry, rozhodovacie procesy, politické konflikty a spoločenské zmeny. Ich príspevky sú kľúčové pre lepšie porozumenie politických systémov a ich vplyvu na spoločnosť.
Medzi najznámejších autorov v oblasti politológie patria Niccolo Machiavelli, či Karl Marx.
V slovenskom kontexte môžeme uviesť Miroslava Kusého, Vladimíra Krivého a Miroslava Londáka ako významných autorov politologickej literatúry. Ich diela sa zaoberajú politickým vývojom, inštitúciami a politickým správaním na Slovensku.
