Najnovšie - Sociológia, etnológia strana 21 z 68
zobraziť:
Ucivilizovat se k smrti?
Pokrok, základní iluze naší doby, je vyčerpán. Většina z nás instinktivně cítí, že něco končí – vyprahlé prosincové dny, konverzace tváří v tvář nahrazená zomboidismem z hlavy na obrazovku, svět v neustálé válce, politický systém v chaosu. Některé mýty a lži slýcháme tak často, že nám připadají jako pravdy: Civilizace je největším úspěchem lidstva. Pokrok je nepopiratelný. Máte štěstí, že žijete tady a teď... Prehistorický život samozřejmě nebyl bez vážných nebezpečí a nevýhod. Mnoho dětí umíralo v kojeneckém věku. Zlomená kost, zanícené zranění, hadí uštknutí nebo problémové těhotenství mohly být fatální. Byla ale nakonec tato předcivilizační nebezpečí horší než moderní pohromy, jako jsou automobilové nehody, rakovina, kardiovaskulární choroby či technologicky prodloužený proces umírání?
Návštěvník z doby před 20 000 lety by byl nepochybně ohromen mnohým z toho, co by zde našel. Ale jakmile by jeho údiv nad iPhony, leteckou dopravou a transplantací jater opadl, co by si myslel o našem každodenním životě? Byl by nakonec více ohromen naším pokrokem, nebo zděšen tím, co jsme ztratili v našem stále se zrychlujícím spěchu do budoucnosti? A není třeba čas položit si možná tu nejpodvratnější otázku ze všech: Žijí moderní lidé, dokonce i ti nejšťastnější z nás, podstatně lépe než naši předkové z předcivilizační doby? Je civilizace jako celek čistým přínosem pro jednotlivé lidské bytosti? Ryan tvrdí, že bychom se měli začít ohlížet zpět, abychom našli cestu k lepší budoucnosti.
Lacná kniha Poučenia z covidu (-25%)
Zlé veci môžu byť na niečo dobré, pokiaľ sa z nich dokážeme poučiť. A platí to aj o slovenskej skúsenosti s covidom-19. Pandémia spôsobila obrovské škody a zasiahla takmer všetky oblasti života. Táto publikácia editora Lukáša Filu a trinástich spoluautorov a spoluautoriek sa zameriava na deväť z nich – zdravotníctvo, ekonomiku, vzdelávanie, kultúru, postavenie zraniteľných skupín, ľudské práva, digitálne služby, neštátnych hráčov a komunikáciu štátu s občanmi. Inštitúcie, ktoré majú v danej oblasti špeciálnu expertízu, pomenovali riešenia, ktoré môžu pomôcť nielen pri ďalších vlnách pandémie, ale aj v iných krízových situáciách, či pri nastavovaní systémových opatrení.
Len dôsledná a komplexná analýza môže pomôcť tomu, aby bolo v budúcnosti bežné, že po veľkých spoločenských udalostiach vzniknú zoskupenia expertov so zastúpením verejnej, súkromnej, ale aj akademickej sféry, ktoré ich budú čoraz lepším a profesionálnejším spôsobom zaznamenávať, analyzovať a prípadne aj hľadať zodpovedných za prípadné pochybenia. V tejto knihe síce nenájdete príbehy konkrétnych ľudí postihnutých pandémiou, ale výber toho najdôležitejšieho, čo sa skupina odborníkov naučila za dva roky krízy, aká v mnohých ohľadoch nemá v moderných dejinách Slovenska obdobu. A to nie je málo.
Spoluautori a spoluautorky:
Renáta Bláhová, Michal Palkovič, Monika Hudecová (Úrad pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou), Michal Lehuta (VÚB), Eva Kováčechová (ViaIuris), Michal Rehúš (Centrum vzdelávacích analýz), Elena Kriglerová (Centrum pre výskum etnicity a kultúry), Silvia Hroncová, Darina Kárová (Otvorené fórum Zachráňme kultúru), Peter Kulich (SlovenskoDigital), Michaela Benedigová, Adriana Čatlošová (SeeSame, Ako sa máte Slovensko?), Ctibor Košťál (Magistrát hl. m. Bratislavy)
Na sklade 2Ks
8,18 €
10,90€
dostupné aj ako:
Poučenia z covidu
Zlé veci môžu byť na niečo dobré, pokiaľ sa z nich dokážeme poučiť. A platí to aj o slovenskej skúsenosti s covidom-19. Pandémia spôsobila obrovské škody a zasiahla takmer všetky oblasti života. Táto publikácia editora Lukáša Filu a trinástich spoluautorov a spoluautoriek sa zameriava na deväť z nich – zdravotníctvo, ekonomiku, vzdelávanie, kultúru, postavenie zraniteľných skupín, ľudské práva, digitálne služby, neštátnych hráčov a komunikáciu štátu s občanmi. Inštitúcie, ktoré majú v danej oblasti špeciálnu expertízu, pomenovali riešenia, ktoré môžu pomôcť nielen pri ďalších vlnách pandémie, ale aj v iných krízových situáciách, či pri nastavovaní systémových opatrení.
Len dôsledná a komplexná analýza môže pomôcť tomu, aby bolo v budúcnosti bežné, že po veľkých spoločenských udalostiach vzniknú zoskupenia expertov so zastúpením verejnej, súkromnej, ale aj akademickej sféry, ktoré ich budú čoraz lepším a profesionálnejším spôsobom zaznamenávať, analyzovať a prípadne aj hľadať zodpovedných za prípadné pochybenia. V tejto knihe síce nenájdete príbehy konkrétnych ľudí postihnutých pandémiou, ale výber toho najdôležitejšieho, čo sa skupina odborníkov naučila za dva roky krízy, aká v mnohých ohľadoch nemá v moderných dejinách Slovenska obdobu. A to nie je málo.
Spoluautori a spoluautorky:
Renáta Bláhová, Michal Palkovič, Monika Hudecová (Úrad pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou), Michal Lehuta (VÚB), Eva Kováčechová (ViaIuris), Michal Rehúš (Centrum vzdelávacích analýz), Elena Kriglerová (Centrum pre výskum etnicity a kultúry), Silvia Hroncová, Darina Kárová (Otvorené fórum Zachráňme kultúru), Peter Kulich (SlovenskoDigital), Michaela Benedigová, Adriana Čatlošová (SeeSame, Ako sa máte Slovensko?), Ctibor Košťál (Magistrát hl. m. Bratislavy)
dostupné aj ako:
Anthro-Vision
A revelatory model that explains how we buy, sell, work and live.
For over a century, anthropologists have immersed themselves in unfamiliar cultures, uncovering the hidden rituals that govern how people act. Now, a new generation of anthropologists are using these methods in a different context - to illuminate the behaviour of businesses and consumers around the globe.
In Anthro-Vision, Gillian Tett - bestselling author, Financial Times journalist, and anthropology PhD - reveals how anthropology can make sense of the corporate world. She outlines how anthropology helps explain consumer behaviour - revealing the 'webs of meaning' that underpin our shopping habits, and unpicking the subtle cultural shifts driving the rise of green business. She explores how anthropology can shed light on the workplace, identifying the hidden tribes within the office, and pinpointing which rituals are binding together a team. And she shows how we can all use anthropology in our own lives, too: helping us make better decisions, navigate risk - even work out what our peers are really thinking.
Along the way, Tett draws on stories from Tajik villages and Amazon warehouses, Japanese classrooms and Wall Street trading floors, all to reveal the power of anthropology in action.
The result is a wholly new way to understand human behaviour. In a short-sighted world, we can all learn to see clearly - using the power of Anthro-Vision.
Bizalom
Francis Fukuyama világméretű vitát kavart 1992-ben megjelent, A történelem vége és az utolsó ember című könyvével: szociológusok, újságírók, politikusok próbálják cáfolni azóta is – hol felszínes érvekkel, hol komolyabb elemzésekkel – azt az alaptételét, hogy az emberiség történelmi fejlődése a végéhez ért, mert a liberális kapitalizmusnak nincs és a jövőben sem lehet reális alternatívája. Az amerikai társadalomkutató 1995-ben megjelent újabb tanulmányában, a Bizalom-ban immár a „történelem után” kialakuló gazdasági világrendet elemezte, s olyan kérdésre kereste a választ, amely az új demokráciák számára akkor különösen fontos volt (sőt máig is alig veszített aktualitásából): a felszínen is könnyen látható statisztikai adatok mögött milyen rejtett mechanizmusok működnek, amelyek befolyásolják, sőt gyakran alapvetően meghatározzák egy-egy nemzetgazdaság sikerességét. Más szóval: ugyanazon politikai rendszer mellett mitől képes gazdasági csodát produkálni az egyik ország, míg a másik krízisből krízisbe tántorog. Fukuyama szerint a gazdasági élet elválaszthatatlan a kultúrától: azoktól az „irracionális” értékektől, amelyek az erkölcshöz, a közösségi szellemhez, a családhoz, a valláshoz kötődnek, s ezért a túlnyomórészt érdekekkel és racionális válaszokkal operáló neoliberális közgazdaságtan csak korlátozott mértékben érvényes rájuk. A modern társadalmak legfőbb feladata ennélfogva a társadalmi bizalom, a társadalmi tőke magas szintjének megőrzése vagy megteremtése, mert ennek hiánya legalább olyan mértékben akadályozza a gazdaság fejlődését, mint a fizikai tőke szűkössége. Fukuyamának ez a nagyívű, a világ számos sikeres avagy küszködő nemzetgazdaságát aprólékosan elemző tanulmánya meggyőző kísérlet a liberális és a konzervatív eszmerendszer szintézisére.
Na sklade 1Ks
16,13 €
Prečo liberalizmus zlyhal
Z troch dominantných ideológií 20. storočia – fašizmu, komunizmu a liberalizmu – zostáva už len posledná. Vznikla tak zvláštna situácia, v ktorej zástancovia liberalizmu zvyčajne zabúdajú na to, že liberalizmus je ideológia a nie prirodzený konečný stav politickej evolúcie ľudstva.
Ako v tejto provokatívnej knihe argumentuje Patrick Deneen, základy liberalizmu sú postavené na protikladoch: hlása rovnaké práva, ale pestuje materiálnu nerovnosť, aká v dejinách nemá obdobu; jeho legitimita spočíva v súhlase ľudí, ktorých však odrádza od občianskych záväzkov v prospech života v súkromí; a v snahe o dosiahnutie individuálnej autonómie dal vzniknúť najrozsiahlejšiemu a najkomplexnejšiemu štátnemu systému v dejinách ľudstva. Deneen nás ostrým spôsobom varuje, že úspech liberalizmu generuje jeho vlastné zlyhanie.
Poslední utopie
Pojem lidská práva je již po několik desetiletí pevnou a neodmyslitelnou součástí politické diskuse a našeho jazyka vůbec. O lidských právech mluví a píší akademici, novináři, komentátoři a intelektuálové všeho druhu, zaštiťují se jimi aktivisté, politici a státníci zkrátka tento pojem se natrvalo zabydlel ve veřejném prostoru. Navzdory jeho všudypřítomnosti ovšem panují zkreslené představy o tom, jak se lidská práva a hnutí za lidská práva zrodila, z čeho tato poslední utopie vyvěrá a kde leží její kořeny. Právě to je tématem Moynovy knihy Poslední utopie, jehož české vydání opatřil doslovem Pavel Barša.
Moyn především dokládá, že by bylo chybou hledat kořeny ideje lidských práv hluboko v minulosti a chápat naši současnost jako vyvrcholení univerzálních dějin lidstva, kdy byl završen světodějinný zápas za lidská práva. Moyn vyvrací obecně přijímanou tezi, že filozofické počátky lidských práv sahají k přirozenému právu stoiků a křesťanů, které se po¬zději promítlo do teorií společenské smlouvy sedmnáctého století, a že jejich politické počátky leží v Americké a Francouzské revoluci století osmnáctého. Pouhým mýtem je ovšem též představa, že lidská práva se zrodila v roce 1948 v reakci na hrůzy holocaustu.
Lidská práva a hnutí za lidská práva v podobě, v jaké je známe a v níž se s nimi identifikujeme vstoupila na jeviště lidských dějin ve skutečnosti až v sedmdesátých letech dvacátého století, a to jakožto postrevoluční utopie, která zaplnila prázdné místo po utopiích revolučních. Slovy Pavla Barši: Zatímco přirozená práva či práva člověka a občana byla součástí buržoazních revolucí, na něž v devatenáctém a dvacátém století navázaly revoluce národní a socialistické, lidská práva v tom smyslu, v jakém jim rozumíme dnes, vykvetla nikoli z vítězství revolucí, ale na jejich troskách. Jejich počátky tedy nemáme hledat na konci osmnáctého století, ani na konci druhé světové války, ale v sedmdesátých letech minulého století.
K hlavním faktorům, jež přispěly ke zrodu lidských práv, patřila vedle krachu socialistické utopie a s ním spojenou rezignací na sociální rozměr též změna priorit americké zahraniční politiky, která, zejména po nástupu Jimmyho Cartera do prezidentského úřadu, lidskoprávní agendu přijala za svou a učinila z ní svou dějinnou misi, čímž otevřela cestu k její politické instrumentalizaci.
Otázka po kořenech naší lidskoprávní epochy není ovšem zajímavá a důležitá pouze z historického hlediska specifické historické podmínky a kontext, v němž lidskoprávní boom před půlstoletím nastal, jsou totiž ve¬psány do DNA ideje lidských práv a poněkud relativizují její nárok na univerzální a nadčasovou platnost.
Rovás és rovásírás
Sebestyén Gyula (Szentantalfa, 1864. március 7. – Balatonszepezd, 1946. február 12.) folklorista, irodalomtörténész, a Magyar Nemzeti Múzeumi könyvtár igazgató-őre és a Magyar Tudományos Akadémia levelező tagja.
A Rovás és rovásírás című nagyívű tudományos munkájában bemutatja a rovásírás eredetét, kapcsolatát az ókori kultúrákkal és a székely-magyar nép történetében elfoglalt helyét.
Don't Trust Your Gut
Big decisions are hard. We might consult friends and family, read advice online or turn to self-help books for guidance, but in the end we usually just do what feels right. But what if our gut is wrong?
As economist and former Google data scientist Seth Stephens-Davidowitz argues, our gut is actually not that reliable - and data can prove this. In Don't Trust Your Gut, he unearths the startling conclusions that the right data can teach us about who we are and what will make our lives better. Over the past decade, scholars have mined enormous datasets to find remarkable new approaches to life's biggest self-help puzzles, from the boring careers that produce the most wealth, to old-school, data-backed relationship advice. While we often think we know how to better ourselves, the numbers, it turns out, disagree.
Telling fascinating stories through the latest big data research, Stephens-Davidowitz reveals just how wrong we really are when it comes to improving our lives, and offers a new way of tackling our most consequential choices.
The Day the World Stops Shopping
We can't stop shopping but we must stop shopping - the consumer dilemma that defines our lives and our future. What would happen if we did?
We are using up the planet at almost double the rate it can regenerate. To support our economies, we're told we must shop now like we've never shopped before, yet the scale of our consumption remains the biggest factor in the ruination of the world.
But what would life look like if we stopped? Visiting places where economies have experienced temporary shut-downs, artisan producers, zero-consumption societies and bringing together a host of expert views, this is both a history of our relationship with consumption and a story about the future.
Korszakhatáron
Szétporladt a hidegháború vége óta ismert világunk. Az előző évek kihívásai világossá tették, hogy lehetetlen a kitaposott úton továbbmennünk. Fel kell ismernünk, hogy egy új rend új típusú próbatételeivel állunk szemben. Ehhez alkalmazkodnunk létszükséglet. Nem halogathatjuk tovább, hogy megfejtsük, mégis hogy jutottunk idáig, és ami ennél is fontosabb: hogyan tovább? Schmidt Mária esszékötete ehhez nyújt támpontot. Nincs sok időnk: korszakhatárhoz érkeztünk.
Na sklade 1Ks
14,48 €
Nad propastí
Pokud vše půjde dobře, historie lidstva se ocitá teprve na svém počátku. Náš druh přežije miliardy let, což je dost času na to, aby skoncoval s nemocemi, chudobou a nespravedlností a rozkvetl do podoby, kterou si dnes ještě neumíme představit. Tato budoucnost je však nyní ohrožena. Kniha je založena na mnohaletém výzkumu, který se opírá o nejmodernější vědu a modeluje globální rizika, jimž jako lidstvo čelíme, od klimatické změny přes nekontrolovatelné šíření patogenů až po vývoj umělé inteligence. Autor tato rizika pojímá jako součást velkého příběhu lidstva a je přesvědčen, že vytvářet nejpravděpodobnější scénáře průběhu hrozících katastrof i toho, jak tato rizika minimalizovat, je největším morálním úkolem současnosti.
Sociální stratifikace
Knížka, vydaná původně v roce 2000, vznikla jako učební text pro kurs, který autorka přednášela studentům prvního ročníku sociologie na Fakultě sociálních věd UK. Pro aktuální vydání nebyla revidována ani doplněna.
Text je rozčleněn do čtyř oddílů. V prvním je problém vymezen a zasazen do širšího teoretického rámce. Sociální stratifikace je zde vysvětlena jednak jako specifický typ sociální struktury a jednak jako distribuční nerovnost. Druhý oddíl je věnován základním teoriím, jak klasickým, tak soudobým. Jeho cílem není, a ani by nemohlo být, podat
vyčerpávající přehled dosavadních úspěchů a neúspěchů na tomto poli bádání. Čtenáři se zde seznámí se třemi základními proudy v dnešních teoriích a výzkumu sociální stratifikace a dozvědí se něco o jejich kořenech v dílech klasiků. Jsou-li už takto seznámeni s různými výklady sociálních nerovností, snad snáze stráví pasáž věnovanou
základním pojmům a lépe porozumí sporům, které se o nich vedou. Základní pojmy jsou tedy rozebrány až v části třetí. Na základě posledního oddílu by si pak čtenáři měli strana 2 z 2 udělat rámcovou představu o tom, jak se dělá výzkum sociální stratifikace, a získat zdravě skeptický pohled na empiricky podložené závěry. Zařazena je i stručná informace
o výzkumu sociální stratifikace u nás a pasáž informující o tom, jaké komplikace vnesla do zkoumání třídní struktury zaměstnanost žen. Za každou kapitolou čtenář nalezne stručné shrnutí a doporučenou literaturu. Tu by měl ovšem každý vyučují aktualizovat a doplňovat v souladu s koncepcí svého kurzu.
Při výběru jednotlivých témat, problémů a autorů byla autorka vedena především snahou poskytnout studentům základní vodítko pro četbu současné naší i světové literatury věnované tomuto problému a současně dodržet únosný rozsah pro jednosemestrální kurs. Cílem bylo ukázat problém z různých zorných úhlů, žádný z nich studentům pokud
možno nevnucovat a vyhnout se tedy hodnotícím soudům.
dostupné aj ako:
The Right to Sex
How should we talk about sex?
It is a thing we have and also a thing we do; a supposedly private act laden with public meaning; a personal preference shaped by outside forces; a place where pleasure and ethics can pull wildly apart.
To grasp sex in all its complexity - its deep ambivalences, its relationship to gender, class, race and power - we need to move beyond 'yes and no', wanted and unwanted. We need to rethink sex as a political phenomenon.
Searching, trenchant and extraordinarily original, The Right to Sex is a landmark examination of the politics and ethics of sex in this world, animated by the hope of a different one.
Népdalgyűjtés, mesegyűjtés
Solymossy Sándor (Pest, 1864. augusztus 28. – Budapest, 1945. április 9.) magyar néprajzkutató, egyetemi tanár, a Magyar Tudományos Akadémia tagja. Szakterülete a néphit-, a népmese- és a népballada kutatása. A néprajz és az összehasonlító néprajzi kutatás elméleti, módszertani kérdéseinek lefektetése. Két előadását tartalmazza néprajzi füzetünk, melyben a hagyomány megőrzésének fontosságát vázolja fel a szerző. „A népdalok és népmesék gyűjtése hasonlít a vadvirágszedéshez. Ennek is amannak is sokféle, de egymáshoz igen hasonló módjai vannak… A munka nemzeti jelentőségű s kívánom, kísérje siker, legyen rajta Isten áldása!” – vallja Solymossy Sándor.
Ekonomie, ekologie, veřejná politika, eudaimonia
Fakulta sociálních věd UK ustavila v roce 1995 Cenu Josefa Vavrouška, Lidské hodnoty a problémy rozvoje civilizace. O cenu se do roku 2021 ucházelo 407 autorů studentských prací. Publikace přináší nejen dokumentaci prací a jejich ocenění, ale také zamyšlení nad vědními disciplínami, do jejichž rámce náležejí. Reflektuje stav teoretické ekonomie, jejíž paradigma je vystavováno kritice v důsledku negativních dopadů hospodářského rozvoje na přírodu i na sociální vztahy. Dále rozebírá přínos Josefa Vavrouška k rozvoji nové vědní disciplíny veřejné politiky a pokračuje zdůrazněním jeho kritiky neudržitelnosti soudobého hodnotového směřování euroamerické civilizace. Nabízí hodnotovou proměnu při chápání toho, kdo je to člověk, co je jeho údělem, posláním a štěstím na Zemi.
dostupné aj ako:
Essential Labor
“Angela Garbes has given us the definitive explanation for something we all share: the sense that something is not right about our society’s treatment of parenting. Essential Labor is a beautifully written, painstakingly researched, and courageously personal book. Garbes reveals the way systems exploit caregiving and shows us how the essential work of mothering can fix not just family life, but society. A timely and unforgettable book.”—Heather McGhee, New York Times bestselling author of The Sum of Us
From the acclaimed author of Like a Mother comes a reflection on the state of caregiving in America, and an exploration of mothering as a means of social change.
The Covid-19 pandemic shed fresh light on a long-overlooked truth: mothering is among the only essential work humans do. In response to the increasing weight placed on mothers and caregivers—and the lack of a social safety net to support them—writer Angela Garbes found herself pondering a vital question: How, under our current circumstances that leave us lonely, exhausted, and financially strained, might we demand more from American family life?
In Essential Labor, Garbes explores assumptions about care, work, and deservedness, offering a deeply personal and rigorously reported look at what mothering is, and can be. A first-generation Filipino-American, Garbes shares the perspective of her family's complicated relationship to care work, placing mothering in a global context—the invisible economic engine that has been historically demanded of women of color.
Garbes contends that while the labor of raising children is devalued in America, the act of mothering offers the radical potential to create a more equitable society. In Essential Labor, Garbes reframes the physically and mentally draining work of meeting a child's bodily and emotional needs as opportunities to find meaning, to nurture a deeper sense of self, pleasure, and belonging. This is highly skilled labor, work that impacts society at its most foundational level.
Part galvanizing manifesto, part poignant narrative, Essential Labor is a beautifully rendered reflection on care that reminds us of the irrefutable power and beauty of mothering.
A magyar ősvallás
Solymossy Sándor (Pest, 1864. augusztus 28. – Budapest, 1945. április 9.) magyar néprajzkutató, egyetemi tanár, az Magyar Tudományos Akadémia tagja. Főbb kutatási területei a néphit-, a népmese- és a népballada-kutatása. A néprajz és az összehasonlító néprajzi kutatás elméleti, módszertani kérdései.
Jelen tanulmánya „A magyar ősvallás” kérdéskörét és összefüggéseit mutatja be: a samán alakját, a világfa és a népmesékben fellelhető ősvallási elemek jelentőségét és kapcsolatát a magyarság hitrendszerével.
The Transgender Issue
Trans people in Britain today have become a culture war 'issue'. Despite making up less than one per cent of the country's population, they are the subjects of a toxic and increasingly polarized 'debate' which generates reliable controversy for newspapers and talk shows. This media frenzy conceals a simple fact: that we are having the wrong conversation, a conversation in which trans people themselves are reduced to a talking point and denied a meaningful voice.
In this powerful new book, Shon Faye reclaims the idea of the 'transgender issue' to uncover the reality of what it means to be trans in a transphobic society. In doing so, she provides a compelling, wide-ranging analysis of trans lives from youth to old age, exploring work, family, housing, healthcare, the prison system and trans participation in the LGBTQ+ and feminist communities, in contemporary Britain and beyond.
The Transgender Issue is a landmark work that signals the beginning of a new, healthier conversation about trans life. It is a manifesto for change, and a call for justice and solidarity between all marginalized people and minorities. Trans liberation, as Faye sees it, goes to the root of what our society is and what it could be; it offers the possibility of a more just, free and joyful world for all of us.
Kategória literatúry sociológia a etnológia poskytuje široký výber kníh zameraných na štúdium sociálnych a etnologických javov, spoločnosti a kultúry. V tejto kategórii nájdete diela od svetových a slovenských autorov, ktoré analyzujú sociálne štruktúry, vzťahy, identitu a kultúrne procesy.
Objavte dôležité teoretické a praktické informácie o sociológii a etnológii, ktoré vám umožnia lepšie porozumieť spoločnosti a jej rôznorodosti.
K najznámejším autorom sociologickej a etnologickej literatúry patria Max Weber, Émile Durkheim, či Clifford Geertz.
