Najpredávanejšie - Bestsellery - Knihy - Sociológia, etnológia strana 7 z 91
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
Škola slovenského ornamentu
„Cvičením ornamentálnej výzdoby dosahuje sa zušľachťovanie ducha a srdca mládeže. Činnou prácou nedáme zahynúť našej ornamentálnej výzdobe, vedome jej vypadnúť ani z programu školy, ale budeme dbať na to, aby sa z pokolenia na pokolenie zachovala. Práca musí byť výplodom duše a srdca. Kto chce spoznať samobytnú slovenskú ornamentiku, musí navštíviť i najposlednejšiu chalúpku, tam nájde pravé, slovenské ornamentálne dekorácie a podoby, presvedčí sa ...o našom svojskom ľudovom umení, o tejto obdivuhodnej stránke slovenskej kultúry a o našej duchovnej schopnost "
Štefan L.Kostelníček
Slovenský ľudový ornament prešieľ dlhým vývojom od svojich prvopočiatkov do dnešných dní. Vďaka naším predkom sa nám zachoval takmer na celom území dnešného Slovenska, Karpatských hôr a Karpatskej kotliny. Ornament, používaní pri zdobení šiat a ich doplnkov, chát a domov, výrobkov dennej potreby a zbraní, plnil súčasne viacero funkcií. Traduje sa, že hlavným účelom ornamentov používaných na šatách našich predkov nebolo len zdobenie odevu, ale bola to hlavne ich ochranná funkcia. Ochraňovali človeka pred všetkými možnými formami zla a negatívnych vonkajších vplyvov. Umiestnenie týchto ornamentov nebolo náhodné, ale boli umiestnené cielene na tých miestach odevu, kde sa odhaľovalo ľudské telo - kde vychádzalo spod šiat. Na hlave to bola vyšívaná šatka, čepiec alebo ozdobený klobúk, prilba ... Okolo krku to bol vyšívaný golier chrániaci predovšetkým krčnú tepnu. Na zápästiach to boli vyšívané rukávniky a manžety, alebo okolo pásu vyšívané a tkané opasky. Ďalej to boli kožúšky, mužské košele, ženské blúzky, šaty a sukne, uteráky, obrusy, ručníky a rôzne iné doplnky. V týchto, najčastejšie vyšívaných ornamentoch, sú zakomponované staroslovienske symboly, ktoré plnia ako už bolo spomínané ochrannú funkciu. Okrem symbolov sú súčasťou ornamentu rôzne geometrické, rastlinné, zvieracie, predmetné a figurálne prvky, ktoré sa začali objavovať vo väčšej miere s príchodom kresťanstva a postupne prevažovali nad uvedenými staroslovienskými symbolmi, nazývanými neskoršie aj ako geometrické a merbné ornamenty alebo vzory.
Prevahu rastlinných motívov pozorujeme hlavne v nížinách a v oblastiach so silným vplyvom kresťanstva. Naopak v horských dolinách a kotlinách Karpatských hôr sa podarilo uchovať v ornamentálnej tvorbe tieto vyššie spomenuté staroslovienske symboly. Ide napríklad o tieto oblasti: Rajecká dolina (Čičmany), Tatranská kotlina (Važec), Poľana (Detva, Hriňová), Horehronie, Novohrad, Podkarpatská Rus, ...
Na Západě zuří válka
Už delší dobu to vypadá, že se na Západě hroutí snášenlivá společnost humánních civilizačních zásad, které jí dosud zajišťovaly soudržnost a rozvoj. Média podléhají cenzuře politické ideologie „sociální spravedlnosti” a univerzity indoktrinují mládež revoluční vizí nové společnosti. „Všechno, co jsme pokládali za rozumné a dané”, píše Murray, „se nyní nachází pod palbou nenávistné kritiky”. Máme-li i tentokrát zvítězit nad fašismem a komunismem, musíme demaskovat vnitřního nepřítele. Není to snadné, pseudoprogresivistické hnutí „uvědomělých (woke)” bojůvek používá proměnlivý jazyk utopické „absolutní rovnosti rasových a sexuálních menšin” a svou novořečí dokáže posluchače často zmást. V útoku na západní civilizaci zneužívá americký komplex z otrokářství („Na černošských životech záleží!”) a obviněním z rasismu útočí na liberální politickou tradici, západní filosofii, literaturu, umění a dokonce i exaktní vědy jako na pozůstatky rasistické imperialistické politiky „bílých mrtvých mužů”, kterou je nutno od základu vyvrátit a vybudovat novou, spravedlivou, multikulturní a beztřídní společnost.
Murray dramaticky líčí, jak ideologie anti-rasismu pronikla do myšlení západní elity, jak ovlivňuje chod škol a institucí, pracovní zákony i veřejnou debatu. Padají sochy zakladatelů americké svobody a hrdinů občanské války. Absurdní obvinění bílé rasy z vrozeného nevyléčitelného rasismu ohrožuje legitimitu a soudržnost multietnického národa. Murray volá do boje: nedejme se zastrašit a pádně odpovězme na pomlouvání civilizace, jež dala světu katedrály a univerzity, úžasné umění, vědu, techniku a také lékařství a vyprostila z bídy dvě miliardy lidí! Pouze na Západě byla umožněna politická a individuální svoboda. V zájmu jejího udržení je třeba se vzepřít jejím totalitním likvidátorům – je třeba je porazit.
Denníky sociológov 1
Alexander Hirner je významnou osobnosťou slovenskej sociológie a slovenskej vedy. Je priekopníkom prehlbovania vedeckosti slovenskej sociológie a Denník... prináša mnohé informácie aj o jeho zápase o rozvoj vedeckého výskumu MS v Martine, ktorý napokon prehral.
Svoju profesionálnu činnosť začal v r. 1941 práve v MS v Martine, kde potom vznikol aj tento denník. Denník nie je, prirodzene, vedeckým textom. Je však dôležitým osobným svedectvom o prežívaní zložitých päťdesiatych rokov vnímavým, morálne pevným človekom, ktorý „nezakríknuto“ hodnotí pomery a kriticky sa vyjadruje k chybám a omylom.
Zároveň text rozširuje biografické pramene o osobnosti autora, ktorý napísal takmer dvadsať vedeckých kníh, z ktorých však viaceré v rozsahu takmer 2000 strán neboli nikdy vydané; ktorý dostal za svoju činnosť v SNP štyri štátne vyznamenania – aj Československý váleční kříž – no táto jeho činnosť ostala úplne neznáma; ktorý bol v r. 1958 zo svojimi spolupracovníkmi zatknutý a v r. 1959 odsúdený na trinásť rokov väzenia pričom v r. 1969 bol tento rozsudok vyhlásený od začiatku za neplatný, obvinenia a proces za vykonštruované a odsúdení bol plne rehabilitovaní.
Denník A. Hirnera vypovedá o martýriu človeka, ktoré má antickú podobu a moderný človek nemá žiadne možnosti sa mu vyhnúť.
Vypredané
5,99 €
6,31 €
TESTOVÁNÍ dětí a mladistvých
Publikace předkládá analýzu se závěrečnými doporučeními aktuální problematiky testování dětí a mladistvých ve školských zařízeních při podezření na užití návykové látky.- Akcentuje čtyři hlavní úhly náhledu do tohoto významného úkonu, a to právní, psychologický, pedagogický a medicínský.- Dále doporučuje vhodný postup, který vytváří právní jistotu jak pro testované, tak i pro testující.- Text nepředkládá jednoznačné a dogmatické postupy, ale nabízí variabilní možnosti a doporučení, která mají napomoci školským zařízením a jejich pedagogickým pracovníkům při práci s dětmi, které jsou důvodně podezřelé z užití návykové látky, při řešení těchto problémů.
dostupné aj ako:
Magyar viselet a XVIII. század végén és a XIX. század elején
Nagy Rózsa 1912-ben megjelent művelődéstörténeti értekezésében bemutatja a XVIII. század végén és a XIX. század elején szokásos magyar viseletet. Milyen hatások formálták az akkori férfi és női öltözködést, azok kiegészítőit, a ruházat anyagát és a viselkedési előírásokat.
Ősi fejfaformák népünknél
Temetőink legszembetűnőbb ismertetőjelei a sírhalmok fejéhez tűzött, kiemelkedő fejfák. Nagyobb helyeken ugyan, kivált újabban, a márványból csiszolt obeliszkek, félkörös tetejű kőlapok és kovácsolt lámpástartókkal ékesített kriptaépületek némileg elváltoztatták a temetők rendes képét, szinte megfosztották eredeti idillikus jellegétől. De faluhelyen még két egyszerűbb és általánosabb fejfatípus az uralkodó. Már messziről felismerhető a temetőkön, melyik részükbe hantoltak katolikus, melyikbe protestáns halottakat. Amazoknál a keresztalakú alacsonyabb fejfa, fönt tetőformájú keskeny csővédővel, emitt pedig a rúdformájú és cifrán kifaragott kopjafa a szembetűnő ismertetőjel. Mindkettő régi hagyományos örökség
A boszorkányhit útja
Dr. Haász Imre 1926-ban megjelent írása végig vezet a boszorkányhit fejlődésén. A különböző kultúrákban való megjelenésüktől, a közép- és újkori boszorkányperek peranyagain keresztül a boszorkányok működéséig érdekes dokumentumokat nyújtva olvasói számára az anyag megértéséhez.
Az anyag nem csak néprajzi, hanem kultúrtörténeti anyagként is kiváló feldolgozása a témának.
A samánizmus fogalma és jelenségei
Bán Aladár (Várpalota, 1871. november 3. – Budapest, 1960. szeptember 26.) magyar költő, műfordító, irodalomtörténész, folklorista. Eredeti neve Bánvárth Károly Mór volt, melyet 1889 júliusától Bán Aladárra magyarosított. A samánizmusról szóló írását 1908-ban publikálta az Ethnographia című tudományos folyóiratban. „Vizsgálni fogjuk a samánizmus főbb ismertetőjegyeit, a különféle népeknél különböző néven szereplő, de egységes jelleggel bíró vallási személyeket, a beléjük vetett hitet s az általuk végbevitt ténykedéseket, hogy kimutassuk: kikre alkalmazhatjuk helyesen a samán elnevezést és micsoda cselekmények mondhatók samánkodásnak.” – írja előadása bevezetőjében a szerző.
A népmesékről
A mese az epikai költészet azon műfaja, amely az eposzban is jogosultan szereplő csodálatos elemet nem csak megtűri, de annyira megköveteli, hogy ilyen csodálatos elem nélkül nem is képzelhető, sőt tovább menve, a csodálatost (vagyis természetfelettit, a természet tapasztalati úton megismert rendjén kívülállót) nem is mint ilyent, hanem mint egészen természetest tünteti fel.
A mesében minden lehetséges: a láthatatlanná válás, a tűzön való átkelés, a kacsalábon forgó palota, a halhatatlanság, stb. Éppen ezért minden kultúrában helye van a meséknek, és kimeríthetetlen a világ mesekincse.
Hazai ornamentikánk eredete és nemzetisége
Huszka József (Kiskunfélegyháza, 1854. november 20. – Budapest, 1934. március 31.) tanár, néprajzkutató. A szerző számtalan írást szentelt a magyar ornamentika témájának és díszítőművészetünk csodálatos világának. Jelen tanulmánya is a téma komoly és mély ismeretéről árulkodik.
A Palócokról
Nógrád-, Heves-, Gömör- és Borsodvármegyének azon téreit, melyeket a Mátra hegylánc és kinyúló ágai behálóznak, választotta letelepedési helyül az általános elnevezés alatt ismert "palóc nép" vagyis "alullakók", mint ellenlábasai, a "hornyákok", azaz "felüllakók"-nak.
Figyelmet érdemel még azon körülmény is, hogy a palócok lakta területen egymást érik a várromok, s azok az ott lakók anyanyelvén neveztetnek po. "pogányvár", "somoskő", "baglyas", "salgó", "fülek" stb. sőt nem létezik úgyszólván egy palóc község sem, melynek határában "várdomb", "várhegy", "várallya" nevezetű düllő nevek, vagy más hasonló elnevezések ne találtatnának, mintegy tanúbizonyságot teendő arról, hogy e népcsalád már a hajdankorban is gondoskodott megszállt helyének védelméről.
Na sklade 2Ks
5,82 €
6,13 €
Népdalgyűjtés, mesegyűjtés
Solymossy Sándor (Pest, 1864. augusztus 28. – Budapest, 1945. április 9.) magyar néprajzkutató, egyetemi tanár, a Magyar Tudományos Akadémia tagja. Szakterülete a néphit-, a népmese- és a népballada kutatása. A néprajz és az összehasonlító néprajzi kutatás elméleti, módszertani kérdéseinek lefektetése. Két előadását tartalmazza néprajzi füzetünk, melyben a hagyomány megőrzésének fontosságát vázolja fel a szerző. „A népdalok és népmesék gyűjtése hasonlít a vadvirágszedéshez. Ennek is amannak is sokféle, de egymáshoz igen hasonló módjai vannak… A munka nemzeti jelentőségű s kívánom, kísérje siker, legyen rajta Isten áldása!” – vallja Solymossy Sándor.
Krávy, prasata, války a čarodějnice
Proč Židé a muslimové odmítají jíst vepřové maso? Proč byly v pozdně středověké Evropě upáleny tisíce čarodějnic? Tyto a další hádanky prozkoumává známý antropolog Marvin Harris a jeho závěry jsou jednoduché: lidé jednají v sociálních a ekologických kontextech, díky nimž je jejich jednání smysluplné. Jinými slovy: kulturní myšlenky a postupy, které se nám zdají divné, mohou být pro obyvatele těchto kultur skutečně životně důležité a nezbytné.
Vzájemným pohledem - V očeh drugega
Odborné texty třiadvaceti autorů připravené česky nebo slovinsky přibližují vzájemné vztahy mezi Čechy a Slovinci především v oblastech historie, kultury, literární vědy, jazykovědy, vzájemných překladů a recepce jednotlivých autorů. Kniha vyšla díky finanční podpoře Veřejné agentury pro knihu Republiky Slovinsko (JAK).
Vědomí hodnot
Publikace Vědomí hodnot navazuje na předchozí tituly edice Andrias, které na příkladu ucelených, leč co do šíře tázání rozmanitých teoretických konceptů představují výsledky výzkumů zejména mladších badatelů a badatelek blízkých Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Záměrem této publikace je přispět k diskusi o teoretických, metodologických a etických základech tematiky hodnocení a hodnot, a to za pomoci kladení rozličných otázek a rozboru různorodých témat, v nichž se hodnoty vyjevují. V knize se proto můžete setkat jak s výsostně filosofickým pojetím, v jehož rámci jsou hodnoty promýšleny v souvislosti s otázkami ontologickými či etickými, tak s pojetím sociálně-teoretickým, kde hodnoty jsou zdrojem badatelské reflexe zvolené metody i předpokladem konstrukce objektu výzkumu. Interdisciplinární výběr témat ukazuje, jak velká může být šíře (nejen) antropologických perspektiv ve vztahu k hodnotám a jak nesamozřejmé jsou naše představy o tom, čím hodnoty vlastně jsou. Autoři a autorka publikace jsou toho mínění, že vzájemné porozumění lze spíše než v konkrétních výzkumech hodnot hledat ve společném vědomí otázek, které při takových výzkumech neustále vyvstávají.
Na sklade 2Ks
7,14 €
7,52 €
A lucaszék
Róheim Géza (Budapest, 1891. szeptember 12. – New York, 1953. június 7.) magyar néprajzkutató, Ausztrália, Új-Guinea, Mexikó néprajzi kutatója, az etnológia pszichoanalitikai irányzatának világhírű egyénisége. A lucaszék című tanulmánya a Luca naptól Karácsonyig tartó időszak alatt történő cselekedeteket mutatja be, melyek egyrészt a lucaszékével kapcsolatosak, másrészt a boszorkány felismerését célozzák, de a magyar és nemzetközi folklór hiedelemrendszerét és mágikus praktikáit is feltérképezi a szerző.
Společnost jako otázka
Autor se táže, jak chápat sociologii v současné „pozdní“ době, přičemž se nepřiklání ani k postmodernímu relativismu, ani k obhajobě vědeckého charakteru sociologie. Volí třetí cestu: na základě filosofické hermeneutiky H.-G. Gadamera se snaží sociologii určit jako humanitní disciplínu. Využívá gadamerovské koncepty jako hermeneutický kruh, dialektiku otázky a odpovědi, sensus communis, tradici, dějinnost rozumění a ukazuje, jakým způsobem se jejich prostřednictvím dá rozumět předmětu sociologie i její epistemologii. Umožňuje tím pochopit, proč současná sociologie tak nutkavě hledá označení soudobé společnosti, proč se stále vyrovnává s vlastní minulostí (diskuse o postmoderně, obraty v sociologii) a proč se tříští do mnoha drobných témat.
Pánbíčkáři
Když se řekne Polsko, první asociací českého čtenáře je katolicismus. Jak a kdy došlo k tak úzkému propojení národa a náboženství? Kniha Pánbíčkáři. Odkud se vzal polský katolicismus? se pokouší najít na tuto otázku odpověď. Nespokojuje se přitom s jednoduchými stereotypy. Čtveřice renomovaných autorů zkoumá tento fenomén z historické, sociologické a filosofické perspektivy. Neopomíjí zásadní historické milníky tisíciletého vývoje křesťanství v Polsku, hlavní pozornost však překvapivě věnuje moderním idejím a relativně nedávným společensko-politickým fenoménům, které tvoří současnou podobu polské kultury a národní identity.
Kategória literatúry sociológia a etnológia poskytuje široký výber kníh zameraných na štúdium sociálnych a etnologických javov, spoločnosti a kultúry. V tejto kategórii nájdete diela od svetových a slovenských autorov, ktoré analyzujú sociálne štruktúry, vzťahy, identitu a kultúrne procesy.
Objavte dôležité teoretické a praktické informácie o sociológii a etnológii, ktoré vám umožnia lepšie porozumieť spoločnosti a jej rôznorodosti.
K najznámejším autorom sociologickej a etnologickej literatúry patria Max Weber, Émile Durkheim, či Clifford Geertz.
