Hľadanie: Conni stanuje
zobraziť:
Conni jde k zubaři
Conni má problém! Objevila kaz na jednom zoubku. Bude muset k zubaři. Nebude to bolet? Ale strach má velké oči. Milá paní doktorka umí rychle zub vyléčit. A Conni teď už ví, jak o zoubky pečovat.
Na sklade 2Ks
1,47 €
1,55 €
Conni jde do školky
Conni je zvědavá, jaké to ve školce bude. Co všechno se tam naučí? Koho nového tam potká? Celý den je vyplněný novými zážitky, hrami, písničkami, nechybí ani oslava spolužákových narozenin.
Na sklade 2Ks
1,47 €
1,55 €
Conni v kadeřnictví
Co si to Conni provedla se svými vlasy? Nedá se nic dělat, musí jít s maminkou do kadeřnictví nechat se ostříhat. Conni je zvědavá, jaké to tam bude a jak potom bude vypadat. Nádhera! Nový účes jí moc sluší!
Conni & Co
Conni kommt aufs Gymnasium. Endlich! Aber der lang ersehnte Schulwechsel stellt sich als gar nicht so einfach heraus. Ihre Mitschüler scheinen sich schon ewig zu kennen, vor allem die Clique um die Oberzicke Janette! Und die neue Klassenlehrerin ist Conni auch nicht auf den ersten Blick sympathisch. Zum Glück ist Anna in derselben Klasse gelandet. Doch selbst mit der gibt es bald richtig Zoff.
Vypredané
8,46 €
8,90 €
Pesimismus?
Soubor pěti kratších úvah představuje německého filosofa Oswalda Spenglera, známého svou objemnou a provokativní koncepcí dějin, nejen jako polemika, ale také jako osobnost s širokým rejstříkem znalostí a zájmů.
Titul je nazván podle první úvahy, v níž se Spengler vyrovnává s nařčením, že jeho chápání dějin je pesimistické. Další stať výboru zachycuje Spenglerovo srovnávání dvou myslitelů, kteří se stali jeho trvalou inspirací. Jsou jimi Nietzsche a Goethe. Spenglerovo pozoruhodné hledání dějinných analogií předvádí úvaha Stáří amerických kultur a jeho mnohdy překvapivé důrazy na určité dějinné souvislosti ilustruje pojednání Bojový vůz a jeho význam pro průběh světových dějin. Výbor uzavírá poměrně krátká, za to však výstižná odpověď na otázku Je možný světový mír?, jejíž formulace je z roku 1936, tedy z roku, v němž se uzavřela Spenglerova životní pouť.
Na sklade 1Ks
8,48 €
8,93 €
Eseje o stesku, úpadku a filosofii
V pořadí již druhý soubor esejů filosofa Petra Bláhy opět představuje pestrou skladbu témat, nad nimiž tento autor dlouhodobě uvažuje. Předmětem jeho výprav do dějin myšlení jsou některé aspekty politické filosofie, mezi nimiž lze objevit například problémy moci, revoluce či utopie. Do některých esejů proniká autorova fundovaná orientace ve filosofii dějin či v otázkách filosofie výchovy. Vedle významných postav evropského myšlenkového dědictví, jakými jsou například Luther, Erasmus, Fichte či Tocqueville, se řada esejů vědomě zaměřuje na tradici českého myšlení.
Před čtenářem se tak objevují úvahy o myšlenkovém odkazu Husa, Komenského, Kafky, Rádla, Masaryka, Pittra, Šafaříka či Hejdánka. Autor si z jejich díla vybírá momenty, na nichž ilustruje východiska jejich uvažování. Přitom však nezapírá své vlastní hodnotové předpoklady, jež mu umožňují vstupovat do vzájemné konfrontace s jednotlivými mysliteli.
Na sklade 2Ks
13,06 €
13,75 €
Lidská geneze
Po dovršení sedmdesátého roku svého života nabyl Vilém Flusser dojmu, že dosáhl zralosti, jež ho opravňuje k tomu, aby sepsal to, co sám nazývá sumou. Tehdy ještě netušil, že tato suma se podivnou souhrou okolností stane i jeho nedokončenou filosofickou závětí.
Kdo se však začte do díla Lidská geneze, byť by se jednalo o svátečního návštěvníka Flusserových textů, po chvíli zjistí, že se ocitl v myšlenkové krajině, které vévodí svěžest a originalita výpovědi. Dílo Lidská geneze sice zůstalo nedokončeno, ale i z toho, co se zachovalo, je zřejmé, že se rozhodně nejedná o žádný souhrn Flusserova myšlení. Snaha dostat se až za slova, která mnohdy matou a odvádějí od toho podstatného, získává nový myšlenkový terén. Flusserův svérázný smysl pro ironii a nadsázku obléká slova do překvapivých kostýmů tak, aby vyhovovala jeho odhalování jednotlivých kroků geneze člověka. Slova, jakými jsou například upřímnost a povstání, se tak ocitají v kontextu, v jakém bychom je stěží očekávali.
Přestože jsme dle Flussera uprostřed kulturní krize, je text, jenž hodlá poodhalovat pozapomenuté kořeny lidské existence, zároveň výzvou ke smíchu, protože ochota brát některé skutečnosti vážně může být příčinou čehosi tak překvapivého, že čtenáři nic jiného než úsměv nezbyde. Že se mnohdy bude jednat o smích, který až zamrazí, není třeba ani svátečnímu čtenáři Flusserových textů připomínat.
Prométheus Spitteler
Extramundánní básník, tvůrce eposů, básní a povídek, esejista a znalec hudby Karl Spitteler (1845 až 1924), dodnes jediný švýcarský nositel Nobelovy ceny za literaturu, je v Čechách zcela neznámou postavou. Petr Babka jej v objemném svazku obsáhle představuje takřka ve všech žánrech.
Na prvním místě je zde mohutná epická skladba Prométheus a Epimétheus. Tento epos stál u kolébky Nietzscheho Zarathustry. Proto kniha obsahuje i překlad všech zmínek o Spittelerovi v Nietzscheho dopisech, což spolu se Spittelerovým letákem Mé styky s Nietzschem a jeho posudky, tj. recenzemi Nietzscheho díla nastiňuje pozoruhodný příběh vztahu dvou spřízněných myslitelů a spisovatelů. Následuje kniha Pravda se směje, soubor vtipných a mnohdy břitkých esejů, studií, poznámek a satirických hříček na literární, hudební i obecně lidská témata. S dalšími eseji z dobových časopisů je jich celkem 99. Na ukázku dalších žánrů jsou zde tři povídky a řada básní.
Je to kniha určená ke čtení, v jehož průběhu vyvstává čtenáři i autorův život. Je prostoupena subjektivními úvody a dodatky překladatele, který nezakrývá, že právě on vybral autora i texty k překladu. Uvádí čtenáře též do svého světa a tu a tam mu připomíná nadčasovost Spittelerových úvah.
Kniha objevuje pro českou kulturu neprávem opomněného autora velké výrazové síly a předkládá první český překlad Prométhea a Epiméthea, velkého a svérázného básnického díla, o němž Romain Rolland v roce 1925 řekl, že jeho překlad do francouzštiny bude největším darem francouzskému národu.
Provincionalistovo bloudění akademickými chodbami
Kniha Provincionalistovo bloudění akademickými chodbami žánrově navazuje na východiska dřívější charakteristiky filosofa provincionalismu. Tentokrát se jedná o aplikaci těchto východisek na autorovu dlouhodobou zkušenost s univerzitním prostředím. Své úvahy podrobuje pátrání po dějinných podmíněnostech toho, co bývá nazýváno ideou univerzity, a svá zjištění konfrontuje s tím, jak se mu jeví základní rysy současné situace.
Závažnou tezí knihy je, že stále intenzivnějším průnikem technologicky ovládaného myšlení značně ubývá na svéprávnosti zástupců akademické sféry. Ti jsou nároky univerzitního provozu stále více vtahováni do řešení administrativně technických záležitostí, čímž se ocitají pod tlaky, jež omezují možnost myslitelské aktivity. S těmito tendencemi souvisí posilování kvantifikativních metod při hodnocení jejich výkonu. Taková kritéria ovšem přestávají respektovat specifičnost určitých tradičních akademických zaměření. Dochází ke zvláštní standardizaci, jež se projevuje i ve vytváření akademické hierarchie. Vzniká osobitý typ úspěšného akademika, jenž je schopen požadované přizpůsobivosti.
Autor své postřehy zasazuje do obecnějších dějinných perspektiv, v nichž hledá odpověď na otázku po možných vyústěních současného stavu či po možnostech nastolené tendence nějak proměňovat.
Cesty do utopie
Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace. Vlastním námětem jsou rozličné reformní pokusy 19. století, jež reagovaly na dějinném důsledky Francouzské revoluce. Buber zasvěceně podává charakteristiky Saint-Simona, Owena a Fouriera, tedy těch, pro které Marx z pozice centralizovaného socialismu razil pojem utopičtí socialisté. Autor přesvědčivě odhaluje zdroje utopického přesahu nejen u jednotlivých osobností, ale také u Marxe samotného. Poměrně detailně si přitom všímá konkurence mezi různými ideovými východisky. Oproti zpozorovaným mezím Marxova přístupu zkoumá a problematizuje myšlenky Proudhona, Kropotkina či Landauera.
Buber se domnívá, že názorový střet rozličných návrhů na reformu společnosti trpěl přílišným sklonem k vytváření abstraktních myšlenkových schémat, čímž byla připravována půda pro převahu dogmatické předsudečnosti. Kritické hledisko se v Buberově díle proměňuje v okamžiku, kdy začne pojednávat o dějinné výjimečnosti zakládání kibuců. Na základě předložené typologie uspořádání lidského soužití dochází k závěru, že utopičnost předchozích reformních pokusů získává v tomto novém typu předpoklady pro uskutečnění. Buber opírá své přesvědčení o svou zkušenost s realizací kibuců. V závěrečných pasážích své knihy rozvíjí představu o zastupitelském systému. Domnívá se, že tato nová forma společenského uspořádání nabízí možnost, jak se vyvarovat dosavadních sklonů zastupitelského systému, jimiž jsou podpora politické centralizace a marginalizace voličské masy.
Buberovo dílo Cesty do utopie odkrývá takový rozměr jeho myslitelské osobnosti, jaký se v dosud přeložených Buberových knihách objevuje jen náznakově. Z hlediska aktuálnosti tématu se dle našeho soudu jedná o věrohodně zachycený pokus nalézat určité východisko z obtíží, které do značné míry provázejí i současnou společnost. Neméně důležitou hodnotou Buberovy knihy je však i jeho historické svědectví. A to nejen o době, o níž pojednává, ale také o jeho dobově podmíněném ideovém zápasu.
Od subjektu k projektu
Dílo Od subjektu k projektu zachycuje Flusserovo uvažování z posledního období jeho tvorby. Také z tohoto důvodu se jedná o vrcholné formulování jeho celoživotního tématu, kterým je hledání východiska z civilizační krize. Autor z rozličných hledisek sleduje jednotlivé kroky novověkého rozpouštění subjektu i objektu. Moderní člověk ztrácí jakoukoliv oporu v něčem uchopitelném, což dle Flussera může ospravedlňovat pocit dějinné katastrofy. Proti tomuto pochopitelnému stanovisku však vykřesává jiskru naděje, kterou spojuje s projektováním. Tato naděje však nemůže zapřít svou křehkost, kterou doprovází nejednoznačnost Flusserova smyslu pro ironii.
Dopisy z nerevoluční doby
Kniha je pokusem o připomenutí svérázu dopisní formy vyjádření, třebaže se v tomto případě jedná o soubor fiktivních dopisů. Jejich adresáty jsou však zcela konkrétní teoretici revoluce, a to z různých období dějinného vývoje. Na rozdíl od autora spojuje adresáty jednotlivých dopisů vyzývání k revoluční akci, či naopak varování před nedoceňováním jejích důsledků.
Autor vychází z předpokladů, že jeho doba se vyznačuje nerevolučností, což vytváří základní obsahový kontrast mezi názorovými postoji. Avšak to, co touto nerevolučností míní, nechává na porozumění čtenáři.
Nevýchovné eseje o výchově
Kniha nabízí tematicky uspořádané eseje, které se soustřeďují vždy na jeden aspekt výchovného úsilí. Pro vyhodnocování závažnosti těchto aspektů autor vybírá reprezentativní osobnosti, jejichž názory na výchovu vzájemně konfrontuje. Mezi zvolenými tématy se objevuje například otázka, jak souvisí výchova s lidskou přirozeností. Teprve po vyjasňování předpokladů výchovy mohou následovat otázky po úloze učitele či úloze odměn a trestů ve výchově.
Autor si všímá rozličných odůvodnění výchovného působení a má očividný sklon zpochybňovat příliš snadné vrůstání do metodicky zajišťovaných předsudků. Přes počáteční hledání archetypálního zakotvení výchovy u Sókrata a Platóna se kniha převážně zaměřuje na novověké klasiky filosofie výchovy (např. Locke, Komenský, Rousseau, Pestalozzi, Herbart, Owen). Své pozorování autor protahuje až do dvacátého století, v němž mimo jiné sleduje různá ideologizující zneužívání výchovných postupů.
Filosofické eseje
Filosofické eseje jsou souhrnem příležitostných úvah, které vznikaly v průběhu deseti let. Rozličná témata těchto úvah spojuje základní filosofické východisko autora, jež lze postihnout tvrzením, že žijeme v době, jejíž zvláštnost je především v tom, že přestává rozumět sama sobě. Tento náhled je rozhodujícím kritériem nejen pro volbu témat, ale také pro výběr autorů, jimiž se jednotlivé eseje věnují (např. Spengler, Berďajev, Lévinas, Šafařík, Tolstoj).
Pohľadnica z Talianska
Grace Quinnová pracuje v skladovacej spoločnosti. Keď jedného dňa nájde v sklade cennú umeleckú zbierku spolu so zväzkom listom a s denníkmi z 50. rokov minulého storočia, prebudí to jej prirodzene zvedavú povahu. Čím hlbšie sa ponára do pátrania, tým viac odhaľuje záhadný príbeh mladej Angličanky Connie Levinovej, ktorá po druhej svetovej vojne odišla so svojím manželom do Talianska.
Obsah skladu zároveň ponúka nádej na nový začiatok pre Grace, ktorá sa stará o svoju panovačnú matku a bojuje so zlomeným srdcom. Odvážne sa vydáva na vlastnú objaviteľskú cestu. Tá ju zavedie do staroružovej vily na vrchole kopcov s prekrásnym výhľadom na Taliansku riviéru. Podarí sa jej však odhaliť rodinné tajomstvá, ktoré tak ovplyvnili Connin život, a nájsť lásku?
dostupné aj ako:
Diabol v zrkadle (Barbarič a Stein 4)
Nad Viedňou, niekdajším sídlom cisára, sa sťahujú mračná. Špióni biskupa Khlesla zavetrili stopu protestantského sprisahania, ktorého cieľom je likvidácia najvyšších katolíckych hodnostárov. Obeťou prvého útoku sa stane sám arcivojvoda Matej Habsburský. Kým lekári bojujú o jeho život, Stein, Barbarič a Jaroš v uliciach Viedne a blízkom okolí pátrajú po neúprosnom vrahovi. Možno je to úloha nad ich sily - za maskou "diabla v zrkadle" sa údajne skrýva človek, ktorý sa pohybuje v najvyšších kruhoch. Napätie medzi viedenskými katolíkmi a protestantmi sa stupňuje a vkráda sa i medzi Steina a Barbariča. Nebudú nakoniec stáť jeden proti druhému?
dostupné aj ako:
Léčebna
V přísně střeženém ústavu pro ty nejhorší zločince dojde k vraždě zdravotní sestry, A pohřešuje se i její novorozeně, Únosce žádá výkupné, čas neúprosně běží, Forenzní psycholožka Connie Woolwineová dokáže proniknout do mysli pachatele jako nikdo jiný, a tak se v utajení vydává mezi vyšinuté sériové vrahy, K nalezení dítěte má pět dní, déle kojenec nemůže přežít, Connie v ústavu narazí nejen na zlo v čiré podobě, ale také na hranice vlastní příčetnosti, Splní svůj úkol dřív, než se jí zmocní šílenství?
Tajemný oheň
Sourozence Thea a Connie Courtneyovy rozdělí v raném dětství smrt rodičů. Theo, který chce utéct před svým svědomím, se přidá k Britům v boji proti francouzské a indické armádě a Connie odjíždí do Francie vypořádat se s vlastními démony. Oba ale záhy poznávají, že dali všanc vlastní životy.
dostupné aj ako:
Myšlenky hojnosti - karty
Myšlenky hojnosti vás zvou, abyste se stali nástrojem toho, „co se chce projevit“. Pomohou vám odložit ego a nechat odejít to, co již nepotřebujete. Když to uděláte, začnete vnímat, jak moc jste cenní. To vše se odvíjí od toho, že víte, jak se otevřít, dávat, přijímat a sloužit proudu hojnosti. „Když se zcela odevzdáte lásce, všechny lidské hranice se rozplynou.“ Nejlepším způsobem, jak se stát nástrojem tohoto nádherného proudu je hravost a spontánnost – využijte tedy karty právě k tomu.