Akademie výtvarných umění strana 3 z 3

Pojem „obrazy filozofie“ označuje zvláštní okruh děl propojujících vizuální vyjádření a filozofické myšlení pomocí bohatého systému metafor a dalších prostředků podporujících imaginaci. Protože tyto obrazy a ilustrace vznikly v přímé reakci na konkrétní filozofické práce, lze jejich části spojovat s myšlenkami a úryvky zdrojového textu. V knize, kterou držíte v rukou, je nastíněna historie tohoto opomíjeného žánru od středověkých rukopisů po ojedinělé ukázky ze současnosti. Obrazy filozofie byly ještě na počátku sedmnáctého století běžnou součástí filozofických spisů a disputací, v období moderní filozofie (po Descartovi) se však postupně vytrácí. Autor hledá důvody vymizení a transformace tohoto kdysi bohatého žánru a ukazuje rovněž jeho současné podoby. K rozboru filozofických obrazů Zapletal využívá pojmového a teoretického aparátu současné kognitivní vědy. Především se zaměřuje na způsoby, jakými jsou metafory, metonymie a obrazová schémata používány k interpretaci jazykových vzorů a k zachycení myšlenek samotných výtvarných umělců. Tato studie je kromě reprodukcí již existujících obrazů filozofie doprovázena autorovými vlastními kresbami, které prostupují text a tvoří alternativní výkladovou linii probírané látky.

Soubor textů Umění bez daně. Umění v éře planetární občanské války českým čtenářkám a čtenářům poprvé v ucelenějším souboru představuje myšlení významné německé umělkyně, dokumentaristky a intelektuálky Hito Steyerl. Jak píše editor knihy Zbyněk Baladrán, je úvodníkem do naší prožívané reality, pomáhá nám se v ní lépe zorientovat, pochopit a pojmenovat situaci, v níž se nacházíme. Autorčiny kritické úvahy jsou promítány do oblastí výtvarného umění, odkud zároveň i vycházejí. Steyerl poukazováním na podmínky současného uměleckého provozu – množství neplacené „dobrovolné“ práce, daňové úniky, praní peněz a deregulované finanční trhy – odkrývá pohled na autonomní svět umění. Kniha je dostupnou pomůckou studujícím a pracujícím napříč různými generacemi a obory, může být inspirující, zároveň však svým důrazem na problematické roviny nejen kultury, ale i celé společnosti, vyvolává značné znepokojení, nebo dokonce skepsi. Jednotlivé kapitoly tvoří texty psané při různých příležitostech – jako přednášky zazněly na konferencích např. v Tate Modern v Londýně, Van Abbemuseum v Eindhovenu, Whitney Museum of American Art v New Yorku, Haus der Kulturen der Welt v Berlíně, Akademie der Künste der Welt v Kolíně, Artists Space v New Yorku nebo ve Stedelijk Museum v Amsterdamu. Byly též publikovány například v časopise October nebo e-flux. Autorčino zázemí ve světě umění je patrné také ve stylu jejího psaní, které je mezioborové, plné asociací, novotvarů, metafor, nadhledu i detailních analýz.

Publikace Vesmír v hlavě předkládá obraz umělecké tvorby slovenské sochařky Pavly Scerankové v posledním desetiletí. Prostřednictvím textů britské kritičky Chloe Stead a českého kurátora Jana Zálešáka je rozvrstvena do tematických kapitol, které přináší vhled do autorčina bohatého sochařského a vizuálního jazyka. Pavla Sceranková (*1980) přináší do oblasti sochařské a objektové tvorby nový autorský jazyk a výraz; novou koncepci, navazující na silný odkaz postmoderního, ale zároveň i neokonceptuálního prostorového umění. Vytváří sochařské objekty a instalace vyznačující se minimalistickou čistotou a citlivým vztahem k danému místu. Jinou polohou její tvorby je vytváření objektů, v nichž je zakomponován prvek akce, které vyzývají diváka k interakci. Někdy nabývají podoby videa, či spíše videosochy, která stojí na pomezí performance, animované sochy a autonomního videa. Vyjadřují existenciální vztah člověka k prostředí, ve kterém žije a se kterým se konfrontuje. V obsahové rovině se Pavla Sceranková intenzivně zabývá reflexí lidského vnímání, pamětí a individuálním prožíváním okolního světa. Vychází z osobního prožitku a zkoumá způsob, jak se tento prožitek uchoval v paměti, respektive jaký tvar nabyl. Autorka tematizuje fenomén vnímání, prožívání aktu vnímání, vztah vnímání ke vnímanému světu a vědomí aktu vnímání. Studovala v letech 2000–2006 na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v roce 2011 úspěšně ukončila doktorské studium. V rámci stipendijních pobytů absolvovala roční stáž u prof. Tony Gragga v Berlíně. V letech 2010–2015 působila jako akademický pracovník na Katedře výtvarné výchovy a textilní tvorby Univerzity Hradec Králové. V současné době vede s Dušanem Zahoranským vlastní Ateliér intermediální tvorby na pražské Akademii výtvarných umění. Autorkou grafického designu je Adéla Svobodová. Kniha vychází v česko-anglické verzi.

Publikace je souhrnným katalogem výstav a akcí, které proběhly v rámci studentské galerie Sklad M1 v prvním patře na AVU za posledních pět let. Galerie vznikla z iniciativy studentů a studentek ateliéru Malby 1. Za dobu fungování galerie se podařilo uspořádat dvacet sedm výstav, z toho dvě se zahraničními hosty a jednu ve veřejném prostoru. Publikace prezentuje fotografický záznam z akcí a je představením kolektivní práce studentů a studentek, jež se na provozu galerie podíleli. V průběhu let se v galerii angažovali studující nejenom z ateliéru Malby 1 na AVU, ale také ze sochařských ateliérů a z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Hanku Kuklíkovou, Matěje Lišku, Marii Kuklíkovou, Vladyslava Afanasieva, Matěje Martince a Josefa Šmída spojil zájem o vytvoření galerie k prezentování studentské tvorby a místa pro pravidelné setkávání studentů. Hlavní myšlenkou galerie vždy bylo poskytovat výstavní příležitost studentům a absolventům vysokých uměleckých škol. A to zejména těm, kteří si o výstavní příležitost neumí říct, sami ji nevyhledávají a nedostává se jim tak pozornosti, kterou si zasluhují.