Akcent Print strana 39 z 39

Vše začalo ve dvacátých letech dvacátého století, v době kdy se Česká republika rozvíjela. Lidé po válce byli plni elánu a chuti do práce, radovali se ze života. Do malého městečka na severu Čech přijel ke svému strýci Hanuš Málek. Mladík vystudoval lékařství a ještě než se měl vrhnout, jak se vyjádřil, "do víru života", chtěl prožít hezké léto…

Ve svých povídkách líčí oblíbená spisovatelka ze Žďárských hor životní osudy vesnických lidí, kteří sice těžce pracovali, ale svým úsměvem nikoho nezarmoutili. Kde jiní plakali s trpícími, snažili se potěšit nadějí na lepší časy. Ano, naši předkové si uměli pomáhat a sváry zaháněli vlídností a zbožností.

Čapkův Hordubal je psychologické baladické dílo inspirované skutečným příběhem. Juraj Hordubal se po osmi letech vrací domů z Ameriky, ale jeho neočekávaný návrat mu přinese nepříjemná překvapení. Dcera ho nepoznává, bojí se ho, žena je mu nevěrná… Hordubal, Povětroň a Obyčejný život tvoří Čapkovu volnou trilogii, která patří k vrcholům jeho literární tvorby. Povětroň, Hordubal a Obyčejný život tvoří Čapkovu volnou trilogii, v níž se projevuje jeho humanismus, pochopení a soucit s obyčejným člověkem.

Obyčejný život je jakýmsi životopisem na první pohled obyčejného člověka, v němž on sám vzpomíná, hodnotí své životní šance a postupně objevuje skryté podoby své vlastní osobnosti i svého nitra. Obyčejný život, Hordubal a Povětroň patří k vrcholům tvorby Karla Čapka. Tvoří volnou trilogii, v níž se projevuje jeho humanismus, pochopení a soucit s obyčejným člověkem. Povětroň, Hordubal a Obyčejný život tvoří Čapkovu volnou trilogii, v níž se projevuje jeho humanismus, pochopení a soucit s obyčejným člověkem.

V Javorné na jihu Čech žije inženýr Pavel Langr. Jeho koníčkem je cyklistika. Na internet začne umísťovat texty objasňující základní otázky cyklistiky a odpovídá i na dotazy návštěvníků svých webových stránek. Tímto způsobem naváže kontakt s dívkou Lenkou, která ho požádá, aby ji trénoval. Sejdou se v kavárně, kde mu Lenka sdělí, že…

V blízké budoucnosti promění jaderná exploze Prahu v hromadu sutin. Poslední, kdo přežijí, jsou mladá žena a její nevlastní otec. Žena trpí klaustrofobií provázenou halucinacemi, otec je egoista neschopný běžného lidského kontaktu. V průběhu jejich společného pobytu v prostoru 80 m2 vyplouvá na povrch jejich minulost…

Velkolepou kulisou románu jsou skutečné historické události z poloviny 17. století, kdy během povstání Bohdana Chmelnického obsadil Alexandr Kostka-Napierski se svými druhy, se spišským zbojníkem Andrejem Savkem, pasáčkem Zbyškem a bídou do krajnosti vybičovanými rolníky královský hrad Corštýn stojící na hranicích mezi Polskem a Uherskem.

Kniha je soubor povídek beletristicky popisující provozování myslivosti v uplynulých šedesáti letech. Je psána s nadhledem a prokládána typickým mysliveckým humorem, který nezastírá, že se jedná o skutečných událostech určité doby. Záměrem autora je nechat zde písemné „pobytové stopy“ o činnosti a práci myslivců, kteří už nejsou mezi námi. Podstatná část textu knihy je věnována největší české a evropské osobnosti druhé poloviny dvacátého a počátku dvacátého prvního století, profesoru Josefu Hromasovi. Jemu vděčí více než tisíc lesních a zemědělských inženýrů za myslivecké vzdělání.

Desátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků zahrnuje první a nejbouřlivější část Francouzské revoluce od pádu Bastily 14. července 1789, kterou vše začalo, po dramatický konec jakobínského teroru v horkém červencovém dni roku 1794, kterému se podle revolučního kalendáře říká 9. thermidor roku II republiky. Těch pět let vyplňují bitvy, v nichž revoluční Francie bojovala s Pruskem, Habsburky, Brity i Nizozemci o bytí a nebytí; Valmy, Jemmapes, Neerwinden, Hondschoote, Wattignies a Fleurus zvolna přenášely válku z francouzského území za hranice a otevíraly cestu k dalším vítězstvím… ***** Revoluce byla ovšem krvavá záležitost a bojovala nejen s vnějším, ale i s vnitřním nepřítelem, především s povstáním ve Vendée, potlačeném s neslýchanou krutostí a líčeném skrze osudy pana de Charette, nejznámějšího z povstalců, i madame de Lescure, pozdější paní de La Rochejaquelein, která o vendéeské válce zanechala strhující paměti. ***** Stejně krvavý je i závěr, dramatický konec Robespierrova teroru v onom 9. thermidoru…