Akcent Print

Příběhy obyčejných lidí, jejich omyly i úspěchy, smutky i radosti, marné i naplněné naděje, sobectví i ušlechtilost, a především touha každého člověka – nalézt spřízněnou duši, opětovat lásku a štěstí.

Klidně, spokojeně a v pilné práci žije na venkovské samotě rodina Horníkových do té doby, než se umírající babička, která si zakládala na poctivosti, mravnosti a ctnosti, dceři přiznala k neodpustitelnému hříchu. Dcera s manželem a především jejich dospělé děti postupně rozplétají celou pravdu a musí se smířit nejen s minulostí, ale přijmout i následky ovlivňující jejich budoucnost.

Autor předkládá svým čtenářům knížku o dějinách Yukon Territory, zajímavé a méně známé části Kanady s krátkou, ale bohatou minulostí. Snad každý někdy slyšel nebo četl o zlaté horečce na Klondiku, nebo o stavbě legendární Alaska Highway v pohnuté době druhé světové války. To jsou jen dvě stěžejní události z bohaté historie Yukon Territory. V druhé části knihy autor popisuje řeky, ze kterých si může každý vybrat dle svého gusta. Některé jsou obtížnější a některé jsou lehčí, všechny ale slibují zážitky, na které se v dobrém slova smyslu nezapomíná. Čtenář si z popisu může udělat takovou první skromnou představu o tom, co ho může potkat a co může očekávat. Informace o logistice dopravy a o časovém rozvrhu pomohou zajisté při plánování cesty.

Roku 1798 vyplul Napoleon Bonaparte, tehdy pouhý generál Francouzské republiky, na vojenskou výpravu do Egypta. Toto jeho druhé válečné tažení, v němž chtěl uškodit britskému obchodu i koloniální říši, bylo i pokusem o založení podobné říše, jakou se kdysi pokoušel vytvořit Alexandr Veliký. Je to příběh o střetu dvou myšlenkových světů, o toleranci i nesmiřitelnosti, nadějích, zklamáních, utrpeních, umírání i slávě, v němž projdeme výpravami do pouště, bitvami s mamlúky na březích Nilu, boji s Turky v Palestině, porážkou v námořní bitvě u Aboukiru, neúspěchem při obléhání Akry i oslnivým, leč neplodným vítězstvím v pozemní bitvě u Aboukiru. Kniha odpovídá na mnoho ožehavých otázek ohledně Bonapartových plánů, činů i jeho útěku zpět do Francie a pokračuje dál skrze osudy opuštěné Orientální armády až k její kapitulaci před Brity roku 1801. Byla napsána s použitím vzpomínek desítek pamětníků, kteří s Bonapartem či proti němu táhli za slávou a současně světu odkryli zapomenutou starověkou civilizaci.

Příběh této knihy je o hledání toho pravého, té pravé. Někdo z nás má jasnou představu a plán svého života, někdo se nechává překvapit životem a jen tak přijímá, co se po cestě přihodí. Tak nějak to mají i tři hrdinky, a jak se s tím vším poperou a jak to dopadne…

Další z řady vojensko-historických mystifikací plzeňského autora Jana Drnka „Druhý dech habsburské monarchie“ se zabývá možností zachování Podunajské monarchie po skončení světové války. Děj se odehrává mezi podzimem roku 1916, kdy umírá císař František Josef I. a na trůn nastupuje přímo myslící voják, přesvědčený katolík (dnes církví blahoslavený) Karel I. Klíčovým bodem mystifikační změny se stává Karlovo rozhodnutí nechat se v Praze korunovat svatováclavskou korunou, vyvést monarchii z války čestným mírem a provést její celkovou reformu na základě quadrilistického uspořádání čtyř státních celků – Koruny svatováclavské, Koruny svatoštěpánské, Jihoslavonského království a zbylých zemí na říšské radě zastoupených. Pražská korunovace a příslib narovnání způsobí obrat ve veřejném mínění Čechů, oslabí zahraniční akci T. G. Masaryka a naruší vztah mezi trůnem a Němci. Karel je nucen opírat svůj plán stále více o slovanské národy říše, zatímco Česká národní rada musí stále více spoléhat na činnost legionářských vojsk. Děj se odehrává na všech bojištích války. Čtenář spolu s hrdiny příběhu putuje s vojenskými ešalony Sibiří, bojuje rozhodující bitvu na Piavě, prochází se audienčními sály i soukromými pokoji Hofburgu. Opět je zde mistrovsky spojena faktografická práce historika (ačkoliv autor se prohlašuje za laika) s erudicí romanopisce, která dává ději spád, napětí a gradaci. Jako u řady dalších Drnkových mystifikací může čtenář číst knihu jako téměř vědeckou historickou práci stejně jako napínavý a literárně sevřený román. Autor nezapře své monarchistické přesvědčení a ještě důsledněji a nelítostněji než například u Žab v mlíku pátrá v daleké minulosti po příčinách našich současných potíží s demokracií, které spatřuje v nerespektování práva a ústavnosti, v nedostatku vyšších idejí a společenských hodnot, v jejich nahrazování inertní hodnotou peněz, svévolné moci a ateistické víry.

Autor tentokrát oslovil několik svých kamarádů a přátel, aby se se čtenářem podělili o své bohaté myslivecké zážitky. Ti ho proto provedou za lovem jelenů, kamzíků a divočáků či vzácných kurovitých ptáků od hor a vrchovin Slovenska, Rakouska i našich domovských revírů. Končit vyprávění se bude až na dalekém severu našeho kontinentu. Až budete nabaženi úlovků výše uvedené zvěře, zažijete myslivecké příběhy ne vždy končící trofejí a úspěšným výstřelem.

Desátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků zahrnuje první a nejbouřlivější část Francouzské revoluce od pádu Bastily 14. července 1789, kterou vše začalo, po dramatický konec jakobínského teroru v horkém červencovém dni roku 1794, kterému se podle revolučního kalendáře říká 9. thermidor roku II republiky. Těch pět let vyplňují bitvy, v nichž revoluční Francie bojovala s Pruskem, Habsburky, Brity i Nizozemci o bytí a nebytí; Valmy, Jemmapes, Neerwinden, Hondschoote, Wattignies a Fleurus zvolna přenášely válku z francouzského území za hranice a otevíraly cestu k dalším vítězstvím… ***** Revoluce byla ovšem krvavá záležitost a bojovala nejen s vnějším, ale i s vnitřním nepřítelem, především s povstáním ve Vendée, potlačeném s neslýchanou krutostí a líčeném skrze osudy pana de Charette, nejznámějšího z povstalců, i madame de Lescure, pozdější paní de La Rochejaquelein, která o vendéeské válce zanechala strhující paměti. ***** Stejně krvavý je i závěr, dramatický konec Robespierrova teroru v onom 9. thermidoru…

Kniha je soubor povídek beletristicky popisující provozování myslivosti v uplynulých šedesáti letech. Je psána s nadhledem a prokládána typickým mysliveckým humorem, který nezastírá, že se jedná o skutečných událostech určité doby. Záměrem autora je nechat zde písemné „pobytové stopy“ o činnosti a práci myslivců, kteří už nejsou mezi námi. Podstatná část textu knihy je věnována největší české a evropské osobnosti druhé poloviny dvacátého a počátku dvacátého prvního století, profesoru Josefu Hromasovi. Jemu vděčí více než tisíc lesních a zemědělských inženýrů za myslivecké vzdělání.

Autorka byla vedena snahou vynést estetické cítění z přítmí podvědomí do jasného světla vědomí a odvodit obecně platné zákony, které pak mohou pomoci lidem, kterým záleží na prostředí, v kterém žijí, kteří chtějí chránit své kulturní a přírodní dědictví, i vytvářet nové hodnotné prostředí pro sebe a budoucí generace. Lidé by se neměli bát vyjádřit svůj názor na architekturu a umění. Měli by mít sebevědomí prohlásit „To se mi líbí / nelíbí“, nikoliv „Lidé, kteří tomu rozumí, říkají, že je to dobré / špatné“. Všichni tomu rozumíme a máme právo na svůj názor.

Napoleon Bonaparte. Vstupuje do světových dějin současně s vypuknutím francouzské revoluce, které slouží, kterou ovládne a kterou ukončí, aby se korunoval císařem a vedl dobyvačné války… nebo ne? V každém případě patří mezi velké postavy dějin a zaslouží si, abychom mu věnovali pozornost. Ostatně, má-li dodnes své „nepřátele“, je i v jejich zájmu jej studovat, poznávat a svým způsobem i oceňovat jeho kvality, protože lesk vítězství se na prvním místě měří velikostí poraženého protivníka. Předkládaná kniha je souborem vybraných textů publikovaných na webech Security Magazínu a Projektu Austerlitz v posledních letech. Jejich společným jmenovatelem jsou životní osudy Napoleona a jeho současníků především z hlediska dobového vojenství, protože přese vše byl Napoleon na prvním místě vojákem a vojevůdcem.

Život je čítanka, která pilně obrací stránky, někteří lidé však zůstávají nepoučitelní. Další si zase nedovedou poradit s úskalím, před nímž se ocitli, potřebují pomoc. Na žádost klientky přijíždí do města privátní vyšetřovatel. Soukromé očko. Jeho úkolem je pátrat po pohřešované osobě. Není místní, nezná souvislosti, setkává se s dohady a spekulacemi. Pátrání se přesouvá i mimo město. Půvab krajiny však halí možný stín smrti. Detektiv přesvědčuje sám sebe, že strach má velké oči a snad se ani není čeho bát, v tom se ovšem mýlí. Do vyšetřování se zapojuje kriminálka, přebírá otěže, detektiv však zůstává na scéně do posledního akordu.

Lidé nejsou dokonalí, a tak vztahy mezi nimi nabývají nejrůznějších podob, často negativních. Vhodné se jeví přirovnání, že postavili nádražní budovu, ale zapomněli položit koleje. Někdo se vymlouvá, někdo uteče, někdo se snaží zajistit nápravu. Nic však nezůstane dlouho utajeno a hledá se opravdový viník. Začnou se otevírat pevně zavřené brány do minulosti. Když je v odlehlém zákoutí nalezen mrtvý člověk, nastupuje paže zákona. Policisté. Kriminalisté. Podzim má na kahánku, opouští město, sveřepá zima se ujímá vlády. Jako by ovládla i atmosféru ve městě, které obchází smrt. Ta násilná, záludná, zákeřná. Někde se skrývá vrah.

Nejstarší zmínka o ježkovi pochází již ze 4. století př. n. l. Jak to bylo s ježky dále, dočtete se i v příbězích a poznatcích autora a fotografa, který se ježkům, jejich ochraně a propagaci, věnuje více než 15 roků.

Podle statistiky dochází k vysokému procentu kriminálních záležitostí v rodinných kruzích. Poměry často inklinují ke katastrofám zejména tam, kde se základem svazku stal majetek, protože kde jde o peníze… Oponu zvedají dramatické události, nabývají na tragičnosti. Privátní vyšetřovatel se přesvědčuje, že lidé hodně vědí, nic se neděje zcela nepozorovaně. Situaci ovšem komplikují zdánlivě vedlejší událostí. Vloupání do galerie, dopravní nehoda. Střetem zájmu se stává nezvěstná žena. A co hůř, počet pohřešovaných narůstá. To již zasahují kompetentní orgány, mnohé události a některé postavy vstupují do regionálních legend. Legendy mívají špatné konce, na tom nemohou nic změnit policisté ani privátní očko.

Knížka je sestavena z vybraných povídek vydaných v mých knihách už dřív. Čtenáře zavede především do hlubokých a krásných Jeseníků. Sám jsem do jejich lesů přišel mladý, odsloužil tam lesácká léta a zůstal dodnes. Povídkami lze nahlédnout do úžasných rán a večerů. Umožní setkání s přirozenou přírodní krásou i se zvěří. Nimrodům přináší lovecká vyžití, ostatním snad nabídne trochu lásky k přírodě a vědomí, že kdyby se od ní lidé konečně poučili, bylo by na světě líp!