Akcent Print strana 4 z 44

Vzpomínky, zhmotnělé do loveckých příběhů, jsou vlastně svědectvím o každodenním životě lesníků a myslivců z povolání v dobách před více nežli třiceti lety. Ty časy se už nikdy nevrátí, stejně, jako za žádných okolností znovu neobživne atmosféra tehdejšího každodenního života v Loučné nad Desnou, malé obci na úpatí Jeseníků; či v Koníkově, jedné z menších osad u Nového Města na Moravě…

Šestý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi. Název není náhodný, neboť Evropou od Pyrenejského poloostrova na západě až po Balkán a Uhersko na jihovýchodě se hnaly plameny války s nebývalou silou. Západní a střední Evropu pustošily války Ludvíka XIV., krále Slunce, a z jihovýchodu se drali Turci. V příbězích o velkých střetech tak projdeme bojišti u Blenheimu, Fleurusu, Malplaquet, Denainu, Zenty, Svatého Gotthardu i Temešváru, obranou Vídně, obléháním Bělehradu a řadou dalších bojišť. Válečnické osudy a vojenské umění doby dokládají životy těch nejproslulejších francouzských maršálů de Turenna, de Luxembourga a de Vaubana, anglického vévody z Marlborough a jednoho z největších vojevůdců habsburské monarchie prince Evžena Savojského. Cyklus Bitvy a osudy válečníků je volným pokračováním řady Rytířské bitvy a osudy.

Další z půvabných venkovských románů Vlasty Pittnerové o tom, co přineslo spojení dvou rodin jejím jednotlivým členům.

V této knize se dočtete nejenom o zážitcích a některých názorech Oty Bouzka, již známého autora próz s přírodní tematikou. Profesí lesní inženýr a myslivec letos oslaví 70. narozeniny a tato kniha je jeho třicátou osmou vydanou. Tentokrát pod titul Volání lesních samot přidal svoje povídky i jeho kamarád a skvělý fotograf zvěře a přírody Martin Žatka. Jeho poutavé záběry divoké zvěře i ostatní fotografie přírodních scenérií nejen doplňují texty v knize a tvoří její obal, ale především vypovídají o jeho velmi osobním vztahu k přírodě, k Jeseníkům a k tamnímu podhůří. První část knihy napsal lesák a myslivec, druhou fotograf a lovec beze zbraně. Oba autoři, Ota Bouzek i Martin Žatka, vám při četbě povídek plných fotografií přejí příjemně prožité chvíle uprostřed našich krásných hor a jejich podhůří.

Kniha je zatím nejpodrobnějším tuzemským vylíčením událostí na Jadranu za Velké války. Autor si v knize důsledně všímá velmi zajímavých, přesto však bohužel už zapomínaných kapitol historiografie námořního vojenství, jež jsou většinou přinejmenším stejně zajímavé jako ty pozdější.

Autor v této knížce volně navazuje na svoji prvotinu s názvem S puškou do polí, kde čtenáře seznamuje s výkonem práva myslivosti v typicky polní honitbě Podřipska. Literárně zpracované zápisky v jeho loveckém deníku nás tentokrát zavedou do úplně jiných revírů naší vlasti.

Louis Nicolas Davout byl nejnadanější z Napoleonových maršálů a jediný, který se mu v taktice vyrovnal. Zúčastnil se mnoha slavných Napoleonových bitev, měl lví podíl na vítězství u Slavkova a jeho tituly vévody z Auerstädtu a knížete Eckmühlského připomínají další dvě velké vítězné bitvy, které vybojoval samostatně. Přezdívku Železný maršál si vysloužil hlavně pro neotřesitelnou ráznost, odvahu a důslednou metodičnost, s nimiž vedl své vojáky a díky nimž nebyl nikdy poražen. Osvědčil se také jako velmi schopný organizátor a administrátor. Měl tehdejší vojenskou teorii i praxi v malíčku a k ní, podle současné terminologie, manažerský smysl a styl i v záležitostech mimo vlastní bojiště: výcvik, logistiku, zpravodajství, vojenskou psychologii… Současně vždy neochvějně prosazoval to, co pokládal za správné, vyznával přísné morální zásady. Ani jeho protivníci mu nemohli upřít poctivost, nezištnost a neúplatnost. Povinnost mu byla vším, řídil se jí v první řadě sám a její plnění tedy nesmlouvavě až drsně vyžadoval i od ostatních. Svou kontroverzní povahou, nedostatkem vlídnosti a shovívavosti si přitom tento vojevůdce kolem sebe zbytečně nadělal mnoho nepřátel, proto zůstává maršál Davout i v dnešní době nezaslouženě méně známý než mnozí jiní protagonisté napoleonských válek.

Jako inspirace k napsání dvaceti osmi povídek knihy Zelené slzy posloužily autorovi nejen osobní zážitky, ale i některé příhody kamarádů myslivců a lesníků, se kterými ho pojila společná záliba v provozování myslivosti jako svého životního stylu. Ze všech je cítit autorova láska k přírodě, chuť pokorně od ní přijímat dary, které dovede nabízet každému, kdo o ně nezištně stojí. Po přečtení všech řádků čtenář snáze pochopí, jak blízko k sobě mají ctnostné tóny halali při oslavě úspěšného lovu a žalm jako projev smutku nad koncem či ztrátou něčeho, co se již nikdy nevrátí. A právě tyto chvíle provázejí, i u chlapů v zeleném, deroucí se slzy do očí, byť jednou z radosti a podruhé ze žalu.

Venkov i malé město, dávné časy i události roku 1968 přibližují dvě dosud nepublikované prózy Vlasty Javořické. Děj, plný nečekaných zvratů i skvělých popisů přírody, čtenáře zcela zaujme a uchvátí. Jaro, které na sebe nechalo tak dlouho čekat, konečně přišlo.

Vážení čtenáři, tato kniha je volným pokračováním knížky Bezflinťáci a hlavní protagonisté zůstávají stejní. Milenu Hamerskou a Jiřího Pecháčka jsem znal z několika málo fotek a článků popisujících složitá jednání, která vedla k záchraně jesenických kamzíků, i konečné předání petice s pětadvaceti tisíci podpisy Parlamentu ČR. Spolu s dalšími přispěli obrovským dílem k udržení životaschopné, už více než stoleté populace kamzíků v Jeseníkách. Osobně jsme se seznámili, když jednou u nás zazvonili, představili se a slíbili jsme si případnou spolupráci. Od té doby jsme nabídli veřejnosti nemálo pořadů o přírodě, sepsali několik knih obdobného žánru a veřejné besedy jsme doplňovali fotografiemi a filmy, které vytvořili oba Bezflinťáci Milena a Jura. Někdy jsme se pouštěli i na tenký led všelijakých lokálních zpracování dávné historie a věřili v důležitost jejich zachování pro následné generace. Milena a Jura jsou velmi pracovití lidé s láskou k přírodě, výborní partneři a kamarádi. A tak něco málo tvoříme dál a žijeme rádi, neboť díky lásce k přírodě, přes relativně pokročilý věk, stařeckým mechem důchodců neobrůstáme. Ota Bouzek, Karlova Studánka

Román Bílá laň patří k té části díla Vlasty Javořické, jež bychom mohli označit jako „milostné romány pro ženy“. Příběh z „lepších kruhů“ o slečně a potom paní Marlen jako by se obracel k těm čtenářkám, které si někdy chtějí počíst, aniž by vyprávění braly příliš vážně.

Vyprávění o zhýčkané a rozmazlené maloměstské krásce, která se jen zvolna zbavuje svého sobectví. A jak už to u Javořické bývá – také vyprávění o lásce. Nové vydání prózy z pozůstalosti!

Svazek obsahuje vedle souboru próz Arabesky z roku 1863 též cyklus cestovních črt Různí lidé, jak tento cyklus připojil autor k druhému vydání Arabesek r. 1880. Soubor Arabesky přináší sbírku portrétů obyčejných lidí z okraje společnosti a s nimi i autorovu ironickou společenskou kritiku. Cestovní črty Různí lidé zachycují letmá setkání s různými lidmi v prostředí Maďarska, Rumunska, Turecka, Řecka, Itálie aj.

Kniha pojednává o dobrodružné cestě po Kanárském souostroví autem, pěšky, lodí a letadlem. Popisuje celou cestu a vše, co při ní autor poznal a prožil, kde a jak se svými přáteli nocoval. Je o tom, co se může přihodit při cestování na „divoko“, co se děje v nitru člověka na úzké nebezpečné cestě mezi vysokými skalisky a hlubokými roklemi, kolikrát musí prožít nějaké drama, aby uvěřil, že má nad sebou ochranného anděla a že existuje něco mezi nebem a zemí. Je to fata morgána, nebo skutečnost? Nocleh v mrakové zóně může nepřipraveného člověka přivést k velkému dramatu stejně jako spaní na teplé lávové drti na pokraji sopek a kráterů, kdy cítíte popel a síru a netušíte, co je pod vámi. Kniha popisuje nejen krásy sopečných ostrovů, kde se příroda rychle mění, ale i nebezpečí cest a prožitků, bez kterých by se člověk nejraději obešel, ale kterým se prostě někdy nevyhne. Nechybí ani nevysvětlitelné příhody, ani úsměvné momenty při setkání se zvířaty. Kniha je doplněna 80 černobílými a barevnými fotografiemi.

V druhém svazku výboru z díla Zuzany Novákové naleznou čtenářky a čtenáři básnické skladby a prózy Ticho plné hudby, Legenda o princezně Anežce, Svět jiných barev a Život na panském sídle. Dále převyprávění legend o Františku z Assisi, překlad Písně písní, výběr veršů z několika sbírek a malou připomínku autorčiných pohádek.

Od dějů popisovaných na stránkách této knihy uplynulo osm desetiletí. Tak dlouhá doba nás dělí od vzdušných bojů z roku 1937 odehrávajících se na španělském nebi. Již druhým rokem tehdy zuřila na Iberském poloostrově krvavá občanská válka mezi španělskými levicovými republikány a konzervativními povstalci. Vzplála v červenci 1936. Původně interní konflikt vnitřními rozpory rozvráceného Španělska do sebe vtahoval stále více zahraničních hráčů: armádu levicových dobrovolníků a idealistů různých odstínů i „dobrovolníků“ z totalitních mocností, z nacistického Německa, fašistické Itálie a bolševického Sovětského svazu. Publikace přibližuje letecké boje na hlavním válčišti španělské občanské války. Tedy nad frontovými liniemi, které se na jaře roku 1937 táhly od pobřeží Středozemního moře na jihu dále do vnitrozemí, krajinou Andalusie a Extremadury, procházely přímo okrajem Madridu, vedly přes pohoří Guadarrama, protínaly Aragonii a končily na severu u hranic s Francií. Popis dějů je vymezen měsíci dubnem a listopadem 1937. Zahrnuje vzdušná střetnutí během série neúspěšných republikánských odlehčovacích útoků, majících pomoci odříznutým obráncům Baskicka, Santanderu a Asturie, kteří se 31. března 1937 stali cílem mohutné povstalecké ofenzivy. Tyto útoky, cílené proti Huesce, Teruelu, La Granji, Brunete či Zaragoze, vedly k těžkým vzdušným bojům. Cílem ovšem není psát historii španělské občanské války v celé její šíři, nýbrž přiblížit nasazení vzdušných sil obou zápolících stran se zvláštním důrazem na akce stíhacích dvouplošníků Fiat CR.32, Heinkel He 51 a Polikarpov I-15. A také ozřejmit osudy mužů, kteří usedali do jejich kabin: Španělů z obou stran barikády, Sovětů, Němců, Italů, několika Američanů a pilotů jiných národností. Někteří, jako Morato, Lacalle, Jeremenko, Serov, Botto, Petrovič, Galland a Tinker, se stali ve svých zemích dříve či později legendami. Jiní upadli v zapomnění. Reálie kruté občanské války. Tvrdé vzdušné boje a letouny nejrůznějších typů. Osudy pilotů z různých koutů světa a různých státních zřízení, jejich odvaha, vůle dostát povinnostem či (v případě leteckých žoldáků) naplnit literu smlouvy. Ideály, za které muži umírali. Profesionalita i amatérismus. Skutečné mocenské zájmy interventů i závoj propagandistických lží. To vše promícháno ve španělském kotli vytvářelo jednu z nejbarvitějších kapitol letecké historie.