Miroslav Šnajdr

Dodávky stíhaček pro finské letectvo 2.část ***** Gloster Gladiator Mk.II – Gloster J 8A (Gladiator) – Bristol J 7 (Bulldog II, IIA) – Svenska J 6 a J 6A, ASJA J 6B – Morane-Saulnier MS.406 C1 – Caudron-Renault C.714 C1 ***** Od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940 zuřily na severovýchodě Evropy boje mezi Finskem a Stalinovým SSSR. Do historických análů vstoupily pod označením zimní válka. Finská republika, stát rozkládající se na 383 000 km2 a mající pouhých 3,8 milionů obyvatel, v ní čelila drtivé přesile sovětských invazních sil. Rudá armáda zahájila útok bez vyhlášení války a prováděla ofenzivní operace po celé délce 1600 kilometrů dlouhé společné hranice, začínající na pobřeží Finského zálivu a končící u Barentsova moře na dálném severu, hluboko za polárním kruhem. Krvavé střetnutí nakonec trvalo plných 105 dnů. Finové dokázali po dlouhé týdny zadržovat nápor mnohonásobně silnějšího nepřítele. Sovětský diktátor J. V. Stalin byl posléze nucen souhlasit se svého druhu kompromisním mírem, vzdáleným od původních válečných záměrů vymazat Finsko z mapy a učinit z něj součást Sovětského svazu.Zimní válka se neodehrávala pouze na zemi, ale také ve vzduchu. Rovněž zde čelili obránci obrovské početní převaze útočníkových vzdušných sil. Finové využívali pestrou směsici leteckých typů, z nichž některé tvořily původní výzbroj Suomen Ilmavoimat a jiné dorazily ze zahraničí až po vypuknutí nepřátelství (či po jeho skončení). Do první skupiny náležely ze stíhaček jednoplošné Fokkery D.XXI a velmi zastaralé dvouplošníky Bristol Bulldog IVA. V druhé skupině letadel byly stíhací stroje zastoupeny řadou konstrukcí rozdílné bojové hodnoty. V prvním dílu této práce jsme si z nich představili letouny Brewster Model 239, Fiat G.50, Gloster Gauntlet a Hawker Hurricane Mk.I. V druhé části si přiblížíme typy Gloster Gladiator (i jeho švédské provedení J 8A), Bristol Bulldog (J 7), Svenska J 6, Morane-Saulnier MS.406 a Caudron-Renault C.714. První ze zahraničních stíhaček se ve Finsku objevily již v prosinci 1939, poslední dorazily až na jaře 1940, v době, kdy již bylo dobojováno. Největší přínos pro bojeschopnost Suomen Ilmavoimat představovaly Gladiatory (včetně švédských J8A) a Morane-Saulniery MS.406. Naopak letadla J 6 a J 7 posloužila pouze při výcviku. Stroje C.714 pak dorazily příliš pozdě na to, aby je Finové mohli během zimní války využít.

Kanalkampf probíhající v červenci a na začátku srpna 1940 přinesl sérii vzdušných střetnutí odehrávajících se zejména nad Lamanšským průlivem. Piloti Bf 109E v něm dosáhli místně omezené vzdušné převahy. Původní očekávání však nezůstala zcela naplněna, byť němečtí stíhači hlásili řadu úspěchů a počty sestřelů výrazně přesahovaly rozsah ztrát Jagdwaffe. Fighter Command (velitelství stíhacího letectva) „nespolupracovalo“ a jeho velitel Air Marshal Sir Hugh Dowding se nenechal zatáhnout do skutečně velkých konfrontací za podmínek diktovaných německou stranou. Hodlal své síly šetřit pro skutečné zahájení nepřátelské vzdušné ofenzivy. Současně se němečtí stíhači přesvědčili, že se protivníkovy stíhací letouny překvapivě často objevují v pravou chvíli na pravém místě, aby čelily útočným operacím Luftwaffe. AERO č.103 navazuje na předchozí díly popisující Bf 109E AERO č.60,64,98.

Kniha Němečtí orli nad Španělskem 2 se věnuje jednotlivým typům německých letadel, které za občanské války ve Španělsku v rámci Legionu Condor prošly bojovým křtem. Čtenáře seznamuje s podmínkami jejich vzniku, vývojem, variantami, podrobnostmi z bojové činnosti a také jejich zbarvením. Druhý díl představuje typy Heinkel He 112 až Messerschmitt Bf 109 a navazuje tak na první díl, ve kterém jsou zařazeny Arado Ar 68 až Heinkel He 111. To vše při užití nově dostupných dokumentů, reflexí a článků z dobových tiskovin a zejména nejnovějších publikací zahraniční provenience, které umožňují korigovat mnohé nepřesnosti či omyly, týkající se nejen nasazení daných letadel ve Španělsku, ale také okolností jejich vzniku. Text je doplněn více než čtyřmi sty obrazovými přílohami, včetně 48 barevnými kresbami.

Kniha Němečtí orli nad Španělskem se věnuje jednotlivým typům německých letadel, které za občanské války ve Španělsku v rámci Legionu Condor prošly bojovým křtem. Čtenáře seznamuje s podmínkami jejich vzniku, vývojem, variantami, podrobnostmi z bojové činnosti a také jejich zbarvením. Do prvního dílu jsou zařazeny konstrukce počínaje Aradem Ar 68 a konče Heinkelem He 111, druhý díl představí typy Heinkel He 112 až Messerschmitt Bf 109. To vše při užití nově dostupných dokumentů, reflexí a článků z dobových tiskovin a zejména nejnovějších publikací zahraniční provenience, které umožňují korigovat mnohé nepřesnosti či omyly, týkající se nejen nasazení daných letadel ve Španělsku, ale také okolností jejich vzniku.

Letecká válka ve Středomoří 9. a 10. ledna 1941. Stuky útočí na nejmodernější letadlovou loď britského Královského námořnictva HMS Illustrious. Detailní popis tohoto střetu doplňuje informace o použitých letounech bojujících stran.

Od dějů popisovaných na stránkách této knihy uplynulo osm desetiletí. Tak dlouhá doba nás dělí od vzdušných bojů z roku 1937 odehrávajících se na španělském nebi. Již druhým rokem tehdy zuřila na Iberském poloostrově krvavá občanská válka mezi španělskými levicovými republikány a konzervativními povstalci. Vzplála v červenci 1936. Původně interní konflikt vnitřními rozpory rozvráceného Španělska do sebe vtahoval stále více zahraničních hráčů: armádu levicových dobrovolníků a idealistů různých odstínů i „dobrovolníků“ z totalitních mocností, z nacistického Německa, fašistické Itálie a bolševického Sovětského svazu. Publikace přibližuje letecké boje na hlavním válčišti španělské občanské války. Tedy nad frontovými liniemi, které se na jaře roku 1937 táhly od pobřeží Středozemního moře na jihu dále do vnitrozemí, krajinou Andalusie a Extremadury, procházely přímo okrajem Madridu, vedly přes pohoří Guadarrama, protínaly Aragonii a končily na severu u hranic s Francií. Popis dějů je vymezen měsíci dubnem a listopadem 1937. Zahrnuje vzdušná střetnutí během série neúspěšných republikánských odlehčovacích útoků, majících pomoci odříznutým obráncům Baskicka, Santanderu a Asturie, kteří se 31. března 1937 stali cílem mohutné povstalecké ofenzivy. Tyto útoky, cílené proti Huesce, Teruelu, La Granji, Brunete či Zaragoze, vedly k těžkým vzdušným bojům. Cílem ovšem není psát historii španělské občanské války v celé její šíři, nýbrž přiblížit nasazení vzdušných sil obou zápolících stran se zvláštním důrazem na akce stíhacích dvouplošníků Fiat CR.32, Heinkel He 51 a Polikarpov I-15. A také ozřejmit osudy mužů, kteří usedali do jejich kabin: Španělů z obou stran barikády, Sovětů, Němců, Italů, několika Američanů a pilotů jiných národností. Někteří, jako Morato, Lacalle, Jeremenko, Serov, Botto, Petrovič, Galland a Tinker, se stali ve svých zemích dříve či později legendami. Jiní upadli v zapomnění. Reálie kruté občanské války. Tvrdé vzdušné boje a letouny nejrůznějších typů. Osudy pilotů z různých koutů světa a různých státních zřízení, jejich odvaha, vůle dostát povinnostem či (v případě leteckých žoldáků) naplnit literu smlouvy. Ideály, za které muži umírali. Profesionalita i amatérismus. Skutečné mocenské zájmy interventů i závoj propagandistických lží. To vše promícháno ve španělském kotli vytvářelo jednu z nejbarvitějších kapitol letecké historie.

Spitfire Mk.IX - 3.díl

Během roku 1943 postupně rostla zprvu nedostačující produkce Spitfirů Mk.IX a původně přechodová verze se stávala základem výzbroje Fighter Command. Do řadové služby přicházely nové subverze činící z „devítky“ ještě dokonalejší válečný stroj. Publikace navazuje na 1. Díl v Aeru č.29 a věnuje se i použití tohoto stroje u československých perutí ve Velké Británii.

Na přelomu let 1941 a 1942 stála i padala síla Fighter Command (velitelství stíhacího letectva) se Spitfiry Mk.V. Verze se u squadron RAF na mateřských ostrovech objevila na jaře 1941 a postupně se zde zásadním způsobem rozšířila. Ve službě nahradila starší Spitfiry Mk.I i Mk.II a nesla rozhodující díl ofenzivních operací FC. Britové neměli dosti dlouhou dobu příhodnější alternativu. Publikace navazuje na 1. díl, který vyšel v AERU č. 21

Publikace navazuje na AERO 17 Spitfire Mk.I a Mk. II 1.díl. Spitfire je právem považován za jeden z nejlepších stíhacích typů druhé světové války. Jeho konstrukce spojovala mimořádně úspěšně dvě složky: Znamenitě řešený drak o značném vývojovém potenciálu s výbornými motory Rolls-Royce Merlin a Griffon. Tato kombinace umožňovala po celou válku průběžné zdokonalování a Spitfiry tak ve svých stále nových a nových verzích dokázaly po většinu bojů minimálně držet krok s těmi nejkvalitnějšími letouny protivníků.

Kniha se zabývá vybranými epizodami leteckých bojů občanské války ve Španělsku, zejména těmi, které se odehrávaly roku 1936 nad Madridem a v roce 1938 během bitvy na Ebru. Přibližuje reálie krutého občanského konfliktu i angažmá zahraničních interventů a představuje letouny nejrůznějších typů, od strojů zcela zastaralých či raritních, přítomných na Iberském poloostrově pouze v několika exemplářích, až po tehdy nejmodernější typy, které zde prošly bojovým křtem a staly se skutečnými legendami (Messerschmitt Bf 109, Heinkel He 111, Dornier Do 17, Polikarpov I-16, Tupolev SB). Pozornost věnuje také pestré směsici mužů usedajících za jejich řízení: Španělům z obou stran barikády, Sovětům, Němcům, Italům, Francouzům, Britům, Američanům, Čechoslovákům i pilotům jiných národností. Publikace obsahuje fotopřílohu, mapy, mnoho tabulek věnovaných jednotlivým leteckým typům i bohatý poznámkový aparát.

Letectvo USMC je někdy vnímáno jako „druhé“ námořní letectvo. Do jaké míry je tento názor oprávněný, popisuje 1. část publikace. Zachycuje zrod a vývoj letectva sboru námořní pěchoty během 1. sv. války a v následujících dvou mírových dekádách. 2. část je pak věnována roli stíhacích pilotů USMC organizovaných ve stíhací squadroně VMF-221 během střetnutí války v Pacifiku, bitvy o Midway.

Tato kniha je věnována jednomu pohledu na působení bombardérů v období 2. světové války. A to operacím končícím těžkými ztrátami nasazených útočných, ke kterým velké množství osádek vzlétlo bez onoho pomyslného „zpátečního lístku“. Tyto dramatické epizody spojuje vedle těžkých ztrát zúčastněných aktérů ještě jeden prvek. Všechny se odehrály během roku 1940. První kapitola je věnována jedné z mnoha leteckých bitev během takzvané zimní války, která začala 30. listopadu 1939 nevyhlášeným útokem Stalinova Sovětského svazu na sousední Finsko. Další kapitola popisuje období německého západního tažení, v němž profesionální převaha Wehrmachtu drtila protivníky a zajistila Třetí říši přechodné ovládnutí západní Evropy. Třetí část je věnována krvavé operaci často zapomínaných účastníků velké bitvy, francouzských námořních letců v oblasti Berlaimontu. Protože se boje po vstupu Itálie přenesly také do Afriky, zamíříme ve čtvrté kapitole do východní části černého kontinentu, kde se utkala vojska a letectva koloniálních mocností. Závěrečná část je věnována jedné z epizod známé letecké bitvy o Británii, v které ona pověstná „hrstka“ pilotů Královského letectva zajistila ostrovnímu státu přežití.

Kniha je věnována nasazení stíhacích dvouplošníků během zimní války – krvavého střetnutí mezi Stalinovým Sovětským svazem a sousedním Finskem. Šlo o skutečný boj finského Davida proti bolševickému Goliáši. Publikace popisuje nasazení stíhacích dvouplošníků v širších souvislostech leteckých bojů zimní války. Zařazeny jsou monografie stíhacích dvouplošníků z výzbroje finského vojenského letectva, mnoho tabulek věnovaných jednotlivým leteckým typům, vysvětlivky a fotopříloha.

Kniha je věnována leteckým operacím 10. května 1940, kdy nacistické Německo zahájilo svou západoevropskou ofenzívu, Westfeldzug. Přesněji její první fázi, Fall Gelb (plán "Žlutý"), zahrnující útok na neutrální Nizozemí, Belgii, Lucembursko a na severní Francii.

Kniha je věnována leteckým operacím 10. května 1940, kdy nacistické Německo zahájilo svou západoevropskou ofenzívu, Westfeldzug. Přesněji její první fázi, Fall Gelb (plán "Žlutý"), zahrnující útok na neutrální Nizozemí, Belgii, Lucembursko a na severní Francii.