Apart, Display, Kapitál (KPTL) strana 2 z 2

Úvod do komparativní planetologie analyzuje vizuální kultury zobrazování Země z pohledu geopolitiky klimatické krize. Porovnává různé „figury“ planety – Planetární, Globální, Pozemské, Země-bez-nás a Přízračná Země – a hodnotí jejich geopolitické důsledky. Ty se v knize následně promítají do schopnosti nebo neschopnosti té které figury přispívat k budování infrastrukturního prostoru pro planetární koordinaci našich designových intervencí, jež by dokázaly odvrátit urychlující se globální oteplování a v konečném důsledku i masové vymírání druhů. Lukáš Likavčan je filozof. Odborně se zabývá filozofií technologií a environmentální filozofií. V současnosti působí jako postdoktorand na New York University v Šanghaji.

Silvia Ruppeldtová je prekladateľka, publicistka a esejistka. Vyštudovala scenáristiku a dramaturgiu na Vysokej škole múzických umení a archeológiu na Univerzite Komenského v Bratislave. Ruskú literatúru študovala na Puškinovom inštitúte v Moskve, španielsku a latinskoamerickú literatúru na Univerzite Complutense v Madride, na Havanskej univerzite a na Univerzite vo Viedni, kde navštevovala aj Inštitút pre Vyššie latinskoamerické štúdiá. Pracovala ako archeologička a sprievodkyňa vo viacerých krajinách Európy a Latinskej Ameriky. Pôsobila ako redaktorka a komentátorka v týždenníku Slovo a v denníku Pravda so zameraním na kultúru Slovenska, Strednej Európy a Latinskej Ameriky. Prekladá z francúzskeho, španielskeho, portugalského, nemeckého, ruského a anglického jazyka.

Komentovaná antológia DAV. Próza slovenskej ľavicovej avantgardy obsahuje prozaickú tvorbu členov hnutia DAV z rokov 1922 až 1926 (J. Tomášik-Dumín, A. Sirácky, D. Okáli, J. Poničan, L Novomeský, E. Urx, J. Elen, J. Zindr, P. Jilemnický). Modernizačné úsilia poprevratovej literárnej generácie a jej zápas o modernú podobu slovenskej prózy nachádzali jeden z najvýraznejších prejavov práve v tvorbe davistov; tá predstavuje v mnohých prípadoch výrazovo, tvarovo a ideovo to najambicióznejšie, čo v slovenskom literárnom kontexte prvej polovice dvadsiatych rokov 20. storočia vôbec môžeme nájsť: od generačného nástupu v rokoch 1922 – 1923, cez vrchol v rokoch 1924 a 1925 až po doznievanie v roku 1926. Všetky poviedky davistov boli pôvodne publikované iba časopisecky, viaceré z nich vychádzajú knižne prvý raz až v našej antológii. K jednotlivým prózam sú priradené odborné komentáre obsahujúce kompletnú bibliografickú informáciu o prvom časopiseckom vydaní a prípadných knižných vydaniach, analytickú interpretáciu textu s literárnohistorickými súvislosťami, súčasťou je i blok vysvetliviek. Publikácia obsahuje tiež edičnú poznámku vysvetľujúcu realizované editorské postupy a princípy textologických úprav, biograficko-bibliografické portréty autorov, obrazovú prílohu s fotodokumentáciou a záverečnú syntetizujúcu vedeckú štúdiu. V nových kontextoch a súvislostiach upozorňuje na fenomén ľavicovej avantgardy v slovenskej literatúre, kultúre a spoločnosti medzivojnového obdobia. Autor: Michal Habaj (1974) je básnik a literárny historik. Vyštudoval odbor Slovenský jazyk a literatúra na Filozofickej fakulte UK v Bratislave, pracuje v Ústave slovenskej literatúry SAV.

Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud? Máloco prozradí naši třídu tak, jako typ emoce, kterou pocítíme, když se třída objeví jako téma hovoru. Třída je vidět ve vzdělávání a zaměstnání, ale souvisí také s tím, co jíme, jakým vtipům se smějeme, jestli a kam chodíme do divadla, jestli si oblečení pořizujeme na stánku, nebo v centru města. Sociální třída souvisí s tím, jestli je naše práce dřina, a v čem přesně ta dřina spočívá. Třída má co do činění i s tím, jestli je naše práce za dřinu považována ostatními, a jak je podle toho ceněna. Na základě pozorování a rozhovorů v továrně Baťa vypovídá tato kniha o dělnících, továrně, vedení a nerovnostech mezi lidmi. Jejím cílem je vrátit pojmy, jako je třída a dělnictví zpátky do diskuse, laické i odborné. Druhé vydání této knihy je doplněné o nové detaily.

Sú naše túžby skutočne naše? Je legitímne kritizovať kapitalizmus prostredníctvom iPhonov? Prečo Beatles nahrali svoje najlepšie skladby práve vtedy, keď už vôbec nemuseli pracovať? Po čom prahli ľudia zo Sovietskeho zväzu podľa západných reklám z čias studenej vojny? A dokážeme si vôbec želať niečo mimo kapitalizmu? Zbierka prednášok z kurzu Postkapitalistická túžba umožňuje čitateľkám a čitateľom zažiť Marka Fishera v živom procese jeho uvažovania a v bezprostrednom dialógu so svojím študentstvom. Poznanie toho, ako sa kapitalistická ideológia vkráda do našich prianí a identít, nám umožňuje uvedomiť si potenciál alternatívnej budúcnosti, rozvinúť kolektívnu túžbu presahujúcu úzke hranice trhovej spotreby a predstaviť si horizont spoločnosti za kapitalizmom, v ktorej rozvoj ľudských schopností nie je odkázaný na motiváciu ziskom a mzdou.

„Kultura“, „styl“, „forma“, „obraz“, „médium“, „kontext“ nebo „materiál“ jsou pojmy, s kterými běžně operujeme, když přemýšlíme o minulých i současných uměleckých dílech. Tato kniha je určená všem těm, jež zajímá myšlenkové podloží těchto pojmů a to, jakou roli hrály a hrají v akademických i neakademických reflexích umění a jeho dějin. Jakub Stejskal pracuje jako vedoucí výzkumného týmu na semináři dějin umění Masarykovy univerzity. Před tím působil na univerzitách v Basileji a Berlíně. V roce 2014 získal doktorát z estetiky na Univerzitě Karlově. Je autorem řady studií a jedné knihy na pomezí filozofické estetiky, dějin umění, archeologie a antropologie. Metakunsthistorie je jeho první knihou v českém jazyce. “Culture,” “style,” “form,” “image,” “medium,” “context” or “material” are terms we standardly use when discussing past and contemporary art works. This book is intended for those interested in the ideational grounding of these terms and the role they have been playing in both academic and non-academic reflections on art and art history. Jakub Stejskal works as head of a research team of the Department of Art History at Masaryk University. He previously worked at universities in Basil and Berlin. In 2014, he received a doctorate from aesthetics at Charles University. He is the author of a number of studies and one book which addresses the philosophy of aesthetics, art history, archeology and anthropology. Metakunsthistorie is his first book published in Czech.