Avatar strana 2 z 4

Dílem autenticky, dílem v tvůrčí nadsázce zobrazuje Eduard Tomáš ve svém biografickém románu postavy a děje ze světa české jógy a mystiky minulého století. Duha v zrcadle tak kromě nadčasového duchovního poučení přináší lehce zašifrovanou, avšak velmi cennou zprávu o mystickém kvasu doby. O tříbení charakterů, o nadějích ztracených i znovuobjevených, o láskách přechodných i citech povznášejících za hranice individua, o ryzím přátelství i zradě, jejíž kořeny sahají do starověku, o úskalích na duchovní cestě i o realizacinejzazší pravdy života. Leckdo ze starší generace se může v některé z figur poznat, jiní již žel nejsou mezi námi, další - a těch bude patrně nejvíc - se s některým z hrdinů ku svému prospěchu pokusí identifikovat. Inspirováni jejich příkladem, začnou s opravdovým zaujetím pátrat po Boží pravdě a snad ji i plně uskuteční. Vždyť podnítit silný zájem o hledání nejvyššího ideálu člověka jekoneckonců stěžejním posláním této knihy.

Anker Larsen, autor mohutné duchovní fresky Kámen mudrců, zpracovává i v románu Člověk v blázinci své hlavní a vlastně jediné téma - hledání věčnosti. Před očima čtenáře je v sugestivním a velmi osobním vyprávění postupně odkrývána životní pouť Petra Olse

Pokračovatel tradice svých rodičů, Míly a Eduarda Tomášových, ve své první knize nezapře klady svých předchůdců - živou, ryzí zkušenost Pravdy a schopnost předávat ji čtenářům strhujícím, inspirujícím způsobem. Hluboký život a vnoření se do věčného, všudy

Kniha vede žáky duchovních nauk k uskutečnění nejhlubšího vědomí za hranicí mysli jakožto základního životního principu a zdroje trvalého štěstí, je však také pomocníkem v nejrozmanitějších situacích života. První díl volné trilogie esejů a duchovních pří

S opravdovostí sobě vlastní se autor obrací k původnímu, niternému, smyslu mystiky a nachází hluboký život, svaté ne-vědění. Čtenář, konfrontován s vlastní nedostatečností, možná poprvé v životě skutečně zatouží vzdát se všeho svého a stát před Stvořitele

V románu Znamení věčnosti zpracovává Anker Larsen svůj sen o novém světě – o světě lásky, která dlí v ještě nezrozeném, o světě věčnosti, jež vstoupila mezi lidi a stala se životem samým. V řadě víceméně samostatných epizod zachycuje postupné přibližování

K realizaci posledního kroku na cestě Poznání - k naprostému pokoření se, k úplnému sebeodevzdání - je zapotřebí veliké Milosti a vytrvalého rozpouštění ega. Ve své zatím poslední knize Odevzdanost, vhroužen v Boží prázdnotu, inspiruje Miloš Tomáš čtenáře k následování. Vždyť pravá odevzdanost je překročením hranic individuality, a tudíž naplněním života, moudrostí, štěstím. Nic nechtějme, nic si nechtějme ponechat. Můžeme být pouze vlastníky svého nic. Vše, co děláme, jak žijeme, se odehrává v Bohu. Pracujeme a usilujeme v Bohu pro Boha, pro jeho poznání, pro ztrátu vlastního ega, pro karmické postoupení naší duše do absolutní Pravdy. Vše se odehrává ve všudypřítomném Bohu v Bohu, v lásce, pracujeme - s největší opravdovostí a pokorou, v lásce pro lásku.

Jedinečné vyjádření těch nejhlubších zkušeností ducha, trvalá, naprosto samozřejmá zkušenost života v jednotě s prazákladem, svět jako třpyt prázdna... Ještě mnohé by bylo lze říci při pokusu anotovat obsah souboru esejů Svoboda ducha, a přece bychom zůstali skutečné kvalitě textu vzdáleni. Soubor původně vznikl jako přednáška určená k poslechu (byl namluven na zvukové nosiče) a jeho autorka Míla Tomášová do něj v myšlenkové zkratce soustředila jádro nauky, tak jak ji v epičtější formě předávala v předchozích prozaických a esejistických dílech (Za čas a prostor, Třpyt prázdna, Světlo vědomí, Vnitřní pramen). Kniha je přepisem tohoto zvukového záznamu. „Není ,zde‘ a není ,tam‘, není žádných hranic, žádného rozlišení. Není toho, kdo by rozlišoval, kladl či překračoval hranice a poznával bezmezné. (...) Vše tu je, ale není to nijak odlišeno od vlastní podstaty, tak jako socha vytesaná ze skály na chrámu v Indii je sice tvarem, sochou, ale zároveň skálou samou. Kdo uskutečnil toto Poznání, otevřel v sobě Vědomí bezčasovosti v jakékoliv úrovni života. Žije Jednotu v jakémkoliv stavu, neboť všechny tyto stavy, které jsou zde právoplatně zařazeny, nejsou nic jiného než Vědomí, z hlediska jevů jsou jen Prázdnem.“

Zasvěcené pojednání o pátrání po podstatě pozorovatele a pozorovaného. Autor díla, pravděpodobně indický mudrc Bhárati Tirtha, vede čtenáře pomocí metafyzického rozlišování mezi Já a nejá k pochopení a postupnému uskutečňování univerzální duchovní

Z vnitřního pramene neosobnosti čerpá autorka inspiraci pro odpovědi na nejrůznější duchovní otázky návštěvníků besed a přednášek.