Baobab strana 9 z 12

Svět je vzhůru nohama. Archy se začínají rozpadat. Zbývá už jen jediná možnost, jak to zastavit: najít toho, kdo je za to zodpovědný. Ofélie a Thorn se vrhnou na stopu podivným ozvěnám, které jsou možná klíčem všech tajemství. Musí prozkoumat Babylon až do nejhlubších útrob a nezbývá jim také než se vrhnout vstříc své paměti. Nezvrátí jejich cestu Bůh, který se snaží získat moc? A kdo je Druhý? Kdo hýbe mocnými silami stvoření a zániku? Je možné postavit se mu a drolící se svět tak zachránit?

V ukrytém údolí Isája, kde žije jen jediná rodina, se znenadání objeví bílý kůň. Malý Lan se nechá odnést na jeho hřbetě a třináctiletá Alma se vzápětí vydá po bratrových stopách. Svět tam venku je ale úplně jiný než ten, v němž dosud byli doma: někteří lidé v něm jsou otroci, jiní je loví, prodávají a bohatnou na nich. K nejceněnějším otrokům patří příslušníci kmene, z nějž pochází Alma a její rodina. A na jedné otrokářské lodi zatím kluk jménem Josef Mars schovává do kapsy kapitánovy vzácné hodinky Timothée de Fombelle (autor knih Tobiáš Lolness, Vango, Dva životy pana Perla a Gloria) napsal velké vyprávění o důležitých věcech, a hlavně o svobodě: té vnější i té, kterou nosíme v sobě, té naší i té pro ostatní. Kniha s podtitulem Vítr se zvedá je první ze tří dílů Almina příběhu.

Tématem autobiograficky laděného románu Ireny Brežné je adaptace na nové prostředí, v němž se vlastní identita dostává do konfliktu s cizí mentalitou. Autorka s lehkostí a jistou dávkou ironie vyjadřuje střet vlastní slovenské identity se švýcarskou národní identitou. Zpočátku hrdinka volí cestu vědomého stavění nepropustných zdí proti cizí nátuře ve snaze ochránit to, co zbylo, tedy to její. Zároveň je však otevřená a vnímavá, tudíž vystavená neustálému přehodnocování. Celý román je tak de facto o volbě, o získané mezikulturní kompetenci, o aktivním budování si osobnosti a s ním ruku v ruce jdoucí prověrkou dogmat. Tření s novou zemí v románu funguje jako urychlovač myšlení a pobídka k transformaci. Jak říká sama autorka, útlý román je literárně vybroušenou půlstoletou osobní zkušeností a zároveň výsledkem zabývání se vědou o migraci a praxe tlumočnice pro přistěhovalce. Při tom všem je to hlavně neustálé hluboké přemýšlení nad tématem. Její životní cesta v emigraci má obecnou platnost zkušeností a vnitřního prožívání tisíců migrantů po celém světě. Román byl oceněn nejvýznamnější švýcarskou literární cenou Schweizer Literaturpreis a prestižní slovenskou Cenou Dominika Tatarku. Německé PEN Centrum jí za lidskoprávní aktivitu udělilo Cenu Hermanna Kestena za rok 2021.

Pátý díl série Jednou budeš Arab francouzského kreslíře Riada Sattoufa zavadí čtenáře do devadesátých let, kdy se čtrnáctiletý Rijád noří do temných zákoutí bludiště dospívání, útrap nenaplněné lásky i do úniků do fantaskních světů literatury a komiksu. Jeho syrsko-francouzská rodina je roztržena vedví: nejmladšího bratra Fadiho unsel otec do rodné syrské vesnice a matka se marně snaží pomocí francouzských úřadů, černé magie i babek kartářek získat syna zpět. To vše podáno ve výstižných obrazech s dávkou sebeironického humoru v autentické atmosféře francouzského maloměsta s jeho devadesátkou subkulturou i zatuchlým kulturním rasismem.

Zarážející a láskyplná pohádka ve třech dějstvích vypráví o dívce, která se narodila strádajícím lesním lidem a zůstala opuštěná. Naštěstí ji v lese najdou vesničané a přijmou ji za vlastní. Dívka roste do krásy, je milá, zdravá a šikovná jenže nemluví. Netuší, že v lese žijí její sestry, netuší, že tam někde bloudí její původní rodina. Až se jednoho dne vydá na cestu rozpomínání Krisztina Tóthová vypráví jazykem lidových pohádek příběh, při němž se člověku tají dech. Příběh o zavrženosti a adopci, o odpouštění a smíření se s minulostí, o možnosti pobývání ve dvou světech a v neposlední řadě o hledání a nalézání identity. Upřímná a odvážná kniha, která osloví dětského i dospělého čtenáře.

Třináct povídek o dětství svébytné písničkářky, muzikantky a textařky Radůzy. Přesvědčivě a s humorem načrtává Radůza realitu sklonku 70. let. Líčí dětství na venkově očima hubené svéhlavé holčičky, která už ve svých čtyřech letech má na život jasný názor, a jejím prostřednictvím vypráví historky rodinné i vesnické a vykresluje citlivý literární obraz svých prarodičů i rodinných peripetií. V povídkách s lapidárními názvy (Veranda, Kondor, Zavinovačka atd.) vykresluje babičku a dědu a především j ejich venkovský způsob života - od všudypřítomného koloběhu: pouť, narozeniny, práce na dvoře, zabíjení králíků, nemoci psů, malé vesnické katastrofy, po nepodstatné detaily, které však dodávají textu naprosto hmatatelný rozměr a přenášejí nás do atm osféry vesnice, která dnes už v podstatě zanikla. Radůza vládne temperametním prozaickým talentem, který v tomto případě oživila i krajovým nářečím z východních Čech. A stejně jako ve svých písňových textech dokázala i zde vytvořit výborný koncentrát nabitý energií.

Kukátko do domácností na celém světě přináší obrazová kniha Dagmar Urbánkové. Dagmar Urbánková se ráda vrací k nejrůznějším formám, které lidé zkoušeli uplatnit na knize už od dob baroka. Princip nekonečného zacykleného vyprávění použila už ve své první knížce Byl jeden dům a znovu se k němu vrací v obměněné formě. Vzorovaná látka, která se dá koupit na trhu, v řetězci i v galanterii na malém městě, se v dětském pokoji stává kukátkem do nejrůznějších domácností na celém světě. Skrze pestré motivy domů – od mongolské jurty přes švýcarskou chalupu po newyorský mrakodrap – pronikáme do pokojů, domácností a rodin: ocitáme se v Praze, na Aljašce, v Keni, v Anglii a na mnohých jiných místech. Přestože se svět někdy zdá být nedostižně daleký, je blízko, můžeme-li o něm snít...

Jsou 20. léta 20. století a mladý Čechoameričan Benjamin Wohryzek začíná spolu se svou novou přítelkyní, nadanou a nadto krásnou novinářkou Laurou Nožičkovou, pátrat po svém otci, americkém podnikateli „v bílém porcelánu“. Přidají se i tři čeští spisovatelé, tři zásadní jména literárního kánonu Karel Čapek, Jaroslav Hašek a Franz Kafka, které, jak je dobře známo, spojuje kromě jiného i vášeň pro pobyt v přírodě. Stopy vedou kamsi do lesů a zátočin nad Vltavou. Příběh napsaný záměrně jako lehké, humorné čtivo pracuje mimo jiné s tématem češství, emigrace, rodinných vztahů, emancipace žen a etiky podnikání, ale je především další z Tomanových poct čtenářství a literatuře obecně. Kniha Nožička a Wohryzek uzavírá volnou trilogii pro čtenáře od 12 let s romány Cukrárna U Šilhavého Jima (2018) a Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse (2019). Knihu ilustroval Jan Trakal.

Svět blízké budoucnosti trpí změnami klimatu, válkami a nekonečnými uprchlickými vlnami. Za vysokou zdí, která chrání starý kontinent od nebezpečného světa tam venku, se ale žije šťastně a pohodlně. Lidé v propojených urbánních zónách vědí, čeho se vyvarovat, vědí, jak žít zdravě, jak zacházet se svými emocemi. Jejich život řídí a chrání dokonale propracovaný Systém. Čtrnáctiletý Jony se v něm pohybuje jako doma. Jednoho dne je ale vybrán pro tajnou armádní misi. Má zaběhnout nový program na ochranu země. V každém systému se ale čas od času objeví nějaká trhlina... František Tichý začal román psát těsně před vypuknutím covidové pandemie. Otázky související se závislostí nových generací na digitálním světě, které si pokládal, náhle dostávaly nové, nečekané rozměry. Co znamená dokonalá kontrola a stálé připojení? Kde jsou hranice zodpovědnosti i svobody státu a jednotlivce? A kde je skutečné nebezpečí: v těch, kteří námi manipulují, nebo v nás samotných? Kniha završuje volnou trilogii pro dospívající čtenáře autora Františka Tichého s ilustracemi Stanislava Setinského: vyprávění z minulosti (Transport za věčnost), přítomnosti (Labyrint nedokončených setkání) a aktuální sci-fi příběh.