Baobab strana 10 z 13

Všechny cesty vedou do Říma a zavedly tam i malíře a ilustrátora Miroslava Šaška. Věčným městem, kolébkou antiky, příbytkem králů, císařů i papežů nás Šašek provádí – jako obvykle – s humorem i poetickou zkratkou. Slovenská verze.

Další díl z řady ilustrovaných průvodců pro děti českého emigranta, malíře, redaktora Svobodné Evropy a světoběžníka Miroslava Šaška nás dovede do země protinožců, na nejmenší kontinent světa, do Austrálie. Slovenská verze.

Další díl z řady ilustrovaných průvodců pro děti českého emigranta, malíře, redaktora Svobodné Evropy a světoběžníka Miroslava Šaška nás dovede do země protinožců, na nejmenší kontinent světa, do Austrálie. Slovenská verze.

Malé lázeňské městečko Kalwar je mnohem méně ospalé, než se na první pohled může zdát. V úzkých uličkách starobylé čtvrti a ve starém klášteře, kam chodí dvanáctiletá Anima na výtvarné kurzy, se začnou dít podivuhodné věci.V magicko-realistické detektivce ze současnosti se děti vydají po stopách prasklin a přerušeného elektrického proudu, tajemným podzemím i starodávnou kronikou zpátky do minulosti. Všechny stopy vedou na jediné místo - do starého kláštera. Dospělí nic z toho nevidí, a tak je na Animě a jejich dvou kamarádech, aby zjistili, co se vlastně kolem nich děje. Svou roli v nečekaném dobrodružství sehraje Výzkumný ústav papíru, ploutvové plavání i léčivé prameny, ředitel Lampička, učitelka Gealová, tajemný dr. Janota a samozřejmě Anima a její přátelé.

Unikátní kniha – katalog přibližující život a dílo „nejslavnějšího českého emigranta“ Miroslava Šaška mixem dobových dokumentů, obrazů, skic a ilustrací. S texty Martina Salisburyho, Olgy Černé a Pavla Ryšky. Ilustrátor a profesor ilustrace na Cambridge School of Art Martin Salisbury hodnotí autora: „A stále více výtvarníků nejmladších generací obdivuje kouzlo a grafický důvtip díla Miroslava Šaška. Zaslouží si být připomínán jako jeden z nejnadčasovějších a nejvlivnějších tvůrců obrazových knih ve 20. století.“

Někdy je docela těžké žít spolu, když jsme každý docela jiný: jeden moc velký, druhý malinkatý a třetí tak akorát. Tak jako slon, mravenec a veverka v krásné a dnes už klasické knížce malířky, ilustrátorky a průkopnice autorských knih pro děti Daisy Mrázkové. Každý z těch tří touží po něčem jiném. Ale když jde o to zachránit život veverce, rozdíly jdou stranou a najednou se může náramně hodit být malinký – jako mravenec – i obrovský – jako slon. Tento srozumitelný a chytrý příběh o drobných potížích rodinného života, velkém přátelství a odvaze v každém z nás skrývá základní otázky lidského života podané s nenapodobitelným jemným humorem a v doprovodu výborných ilustrací. Pro děti od tří let.

Pohádky, historky, parodie, kramářské písně i sci-fi najdete v sešitkách pod víkem v červenočerné krabičce – 12 současných autorů – 12 obrazových sešitů – 12 příležitostí se bát. Koláže Michaely Kukovičové vyprávějí historku o mondénním francouzském kadeřníkovi toužícím po krásném copu. Tereza Říčanová našla motiv ke svému černobílému sešitku v povídačce J. Š. Kubína o Černé paní, milé Amálce a dvanáctém pokoji. Juraj Horváth vykreslil noc v domě na útesu v roce 1939. Radana Přenosilová přináší veršovaný morytát o žárlivosti a krásné zahradnici Květě. Horror vacui s velkým třeskem uprostřed sestavil Jan Čumlivski. Narozeninové řádění kulového blesku naleznete v sešitku Dory Dutkové. Komiks o jiném druhu z neznámé planety pluje vesmírem pod taktovkou Petra Šmalce. Markéta Šimková se vrací ke kramářské písni o hladovém psu, vrabci a vzteklém sedlákovi. Se Stanislavem Setinským zalistujeme v deníku z cesty na Krvavou planetu. O síle českého česneku, studentce archeologie a nesmrtelném Drákulovi vypráví obrazový rej Chrudoše Valouška. Černé pikle baby Jagy rozehrává Eva Maceková. A úplně nevinně začíná letní vyprávění Alžběty Zemanové o Katce a kočičím mňoukání, vřískání a jeku.

Druhý díl ze série ilustrovaných průvodců Miroslava Šaška po světových metropolích nás zavede do Londýna: obrovské britské metropole, která už za dobřímské říše byla tržištěm plným obchodů a obchodníků. Dnes je spíš tepajícím centrem bank a byznysmenů a obrovského množství lidí mnoha národností. Procházka po Londýně s Miroslavem Šaškem baví i dnes: upjaté tváře obchodníků ze City, pouliční performeři bavící lidi ve frontě, taxíky, autobusy, gardisté, řečníci v Hyde Parku, pohled do expozic muzeí a na stavby Christophera Wrena a lidé – v sukních i kalhotách, s parukou i v klobouku s chocholem, váleční vysloužilci, mlékaři, metaři, prodavači, strážníci, turisté… Město, které je stále v pohybu a zároveň je královsky pevné. A jak ho s úsměvem shrnul Miroslav Šašek?„A na úplný konec obrázkové knížky o Londýně se ještě musíme zmínit o jednom věrném příteli – o deštníku.“ Londýn se jistě proměnil, ale protože Miroslav Šašek dokázal v každém městě vyhmátnout jeho skutečné srdce, je jeho průvodce stále k užitku a je v něm spoustu drobných, zábavných informací, které se na internetu v záplavě informací ztratí. Ne nadarmo anglickou verzi „Thisis London“ vystavují v každém londýnském knihkupectví jako „BritishClassics“. A ne nadarmo bylo prvním Šaškovým vydavatelem londýnské nakladatelství.

Fejetony Leo Pavláta odlehčují témata naší každodennosti a zároveň vyprávějí příběhy, které odkazují k tisícileté tradici lidského pokolení. Autor v nich zaznamenává a komentuje zdánlivě všední události, přináší nečekaná srovnání, připomíná židovské tradice - prosívá a šlechtí témata na první pohled bezvýznamná. Své příspěvky rozdělil autor do devíti tematických bloků (svět médií, židovské dědictví, memento šoa, Izrael atd.). A s vědomím tíhy i lehkosti slov předstupuje nyní Leo Pavlát před čtenáře: "Vnímám ty hrátky jaksi mimochodem, ale setrvale," píše, "ať chci, nebo ne. Není to vždy povzbudivé, ale jaký člověk, takové slovo". Fejetony doprovázejí (a někdy také komentují) ilustrace Jiřího Slívy.

Kniha povídek ze sovětských gulagů. Když po šesti letech strávených na Kolymě přivezli Varlama Šalamova v lednu 1944 do táborové nemocnice, byl v bezvědomí a při výšce 185 cm vážil 48 kilogramů. Trpěl nemocí způsobenou příliš namáhavou prací a dlouhým hladověním. Díky nezištné pomoci několika lékařů - jak sám píše - "vstal z mrtvých" a později se stal sanitářem v ústřední táborové nemocnici zřízené v obci Děbin na levém břehu Kolymy. Levý břeh znamenal zlom v jeho vězeňském osudu - dal mu šanci stát se znovu člověkem. V povídkách zařazených do knihy Levý břeh popisuje autor s přesností chirurga nejen všepohlcující hrůzy táborů, ale také skromná gesta těch, kteří na levém břehu zachraňovali lidské životy. Šalamov měl k lékařům na Kolymě úctu. Byli pro něj jediní, kdo dokázali rozpoznat a pochopit lidské utrpení a nezřídka mu i zabránit. Přesto však povídky nejsou napsány s úmyslem ukázat Levý břeh jen jako oázu dobra. Šalamov v nich chce zůstat skeptikem, jakým ho učinil tábor: "Zlé by si měl člověk pamatovat spíše než dobré." Kniha Levý břeh je součástí souborného vydání díla Varlama Šalamova.

Kniha povídek ze sovětských gulagů. Když po šesti letech strávených na Kolymě přivezli Varlama Šalamova v lednu 1944 do táborové nemocnice, byl v bezvědomí a při výšce 185 cm vážil 48 kilogramů. Trpěl nemocí způsobenou příliš namáhavou prací a dlouhým hladověním. Díky nezištné pomoci několika lékařů - jak sám píše - "vstal z mrtvých" a později se stal sanitářem v ústřední táborové nemocnici zřízené v obci Děbin na levém břehu Kolymy. Levý břeh znamenal zlom v jeho vězeňském osudu - dal mu šanci stát se znovu člověkem. V povídkách zařazených do knihy Levý břeh popisuje autor s přesností chirurga nejen všepohlcující hrůzy táborů, ale také skromná gesta těch, kteří na levém břehu zachraňovali lidské životy. Šalamov měl k lékařům na Kolymě úctu. Byli pro něj jediní, kdo dokázali rozpoznat a pochopit lidské utrpení a nezřídka mu i zabránit. Přesto však povídky nejsou napsány s úmyslem ukázat Levý břeh jen jako oázu dobra. Šalamov v nich chce zůstat skeptikem, jakým ho učinil tábor: "Zlé by si měl člověk pamatovat spíše než dobré." Kniha Levý břeh je součástí souborného vydání díla Varlama Šalamova.

Ano, toto je Paříž! První ze série slavných ilustrovaných průvodců světoznámého českého emigranta, ilustrátora, malíře, komentátora a redaktora rádia Svobodná Evropa Miroslava Šaška. Jeho procházka po Paříži proběhla před padesáti lety, je však překvapivě aktuální. Ač dnes v matce všech měst ubylo domovníků, koček i poštovních schránek, tržnice„les Halles“ se přesunuly do jiných čtvrtí a přibylo aut, její střechy jsou stále stříbrnošedé, bulváry široké, v kavárnách je od rána plno a voní tam máslové croissanty i dobrá káva. Procházet se Paříží je zkrátka pořád skvělé: ať už si jen listujete touto knihou, anebo ji strčíte podpaží a vydáte se objevovat na vlastní oči. Šaškovy knihy jsou nejen výborným průvodcem po městě, ale představují města taková, jaká jsou: okouzlující i obyčejná, plná slavných památek i drobných momentek všedního dne, a autor nezapomíná ani na děti, hry a atrakce, domácí mazlíčky, typické profese, oslovení… Své knihy tvořil uprostřed míst, o kterých psal: „Musíš se s těmi lidmi sžít, musíš je trochu poznat a oni musí poznat tebe… (…) Pak to začneš vidět jejich očima, pak už to nejsou jen domy a pamětihodnosti, ale život, takovej obyčejnej život, a ten ty města dělá.“

Ano, toto je Paříž! První ze série slavných ilustrovaných průvodců světoznámého českého emigranta, ilustrátora, malíře, komentátora a redaktora rádia Svobodná Evropa Miroslava Šaška. Jeho procházka po Paříži proběhla před padesáti lety, je však překvapivě aktuální. Ač dnes v matce všech měst ubylo domovníků, koček i poštovních schránek, tržnice„les Halles“ se přesunuly do jiných čtvrtí a přibylo aut, její střechy jsou stále stříbrnošedé, bulváry široké, v kavárnách je od rána plno a voní tam máslové croissanty i dobrá káva. Procházet se Paříží je zkrátka pořád skvělé: ať už si jen listujete touto knihou, anebo ji strčíte podpaží a vydáte se objevovat na vlastní oči. Šaškovy knihy jsou nejen výborným průvodcem po městě, ale představují města taková, jaká jsou: okouzlující i obyčejná, plná slavných památek i drobných momentek všedního dne, a autor nezapomíná ani na děti, hry a atrakce, domácí mazlíčky, typické profese, oslovení… Své knihy tvořil uprostřed míst, o kterých psal: „Musíš se s těmi lidmi sžít, musíš je trochu poznat a oni musí poznat tebe… (…) Pak to začneš vidět jejich očima, pak už to nejsou jen domy a pamětihodnosti, ale život, takovej obyčejnej život, a ten ty města dělá.“

Druhý díl ze série ilustrovaných průvodců Miroslava Šaška po světových metropolích nás zavede do Londýna: obrovské britské metropole, která už za dob římské říše byla tržištěm plným obchodů a obchodníků. Dnes je spíš tepajícím centrem bank a byznysmenů a obrovského množství lidí mnoha národností. Procházka po Londýně s Miroslavem Šaškem baví i dnes: upjaté tváře obchodníků ze City, pouliční performeři bavící lidi ve frontě, taxíky, autobusy, gardisté, řečníci v Hyde Parku, pohled do expozic muzeí a na stavby Christophera Wrena a lidé - v sukních i kalhotách, s parukou i v klobouku s chocholem, váleční vysloužilci, mlékaři, metaři, prodavači, strážníci, turisté… Město, které je stále v pohybu a zároveň je královsky pevné. A jak ho s úsměvem shrnul Miroslav Šašek? "A na úplný konec obrázkové knížky o Londýně se ještě musíme zmínit o jednom věrném příteli - o deštníku." Londýn se jistě proměnil, ale protože Miroslav Šašek dokázal v každém městě vyhmátnout jeho skutečné srdce, je jeho průvodce stále k užitku a je v něm spoustu drobných, zábavných informací, které se na internetu v záplavě informací ztratí. Ne nadarmo anglickou verzi "This is London" vystavují v každém londýnském knihkupectví jako "British Classics". A ne nadarmo bylo prvním Šaškovým vydavatelem londýnské nakladatelství.

Byla jednou jedna vačice, byla to ta nejveselejší a nejšťastnější a nejusměvavější vačice ze všech vačic. Nejraději se smála hlavou dolů, zavěšená na stromě za svůj krásný dlouhý ocas. Ale jednou se pod stromem objevili lidé. Zdálo se jim, že vačice je smutná, rozhodně to nevypadalo, že by se smála. I když jim říkala, že jí nic nechybí, lidé jí nevěřili. Mysleli si, že je to hloupá vačice, která neví, co je to být šťastný. Když je člověk šťastný, musí se usmívat, říkali a rozhodli se, že ji musí rozveselit... Druhý titul z trojice vtipných kreslených příběhů pro děti o lidech (a na chvilku i zvířatech) zhlouplých civilizovaným světem od amerického scénáristy, režiséra a animátora Franka Tashlina.

Malá smrt je nešťastná: nikdo ji nemá rád, všichni se jí bojí, lidé, které převádí do svého království, jsou smutní, vzdychají a je jim zima. Jednoho dne si ale malá smrt dojde pro Evelínu a od té doby je všechno jinak.Konečně jste tady! vzkřikne holčička, když ji vidí... Jak s malým dítětem mluvit o smrti? Co mu říct... Kitty Crowter je přirozená vypravěčka, nebojí se dětem otevřít tak složité téma, jako je konec života, a dělá to s vrozeným citem pro dětský svět.