Barrister & Principal strana 39 z 42

Strhující životopis Ronalda Reagana založený nejen na uveřejněných záznamech z jeho éry, ale i na stovkách rozhovorů s lidmi, kteří byli důležití v jeho životě a kteří měli podíl na klíčových událostech jeho prezidentského úřadu. Autor rovněž vychází ze svých osobních vzpomínek a zkušeností, neboť v době Reaganovy vlády pracoval v Bílém domě jako vnitropolitický analytik. Podle novináře P. J. O’Rourka se jedná o „nejlepší a nejpravdivější příběh, který četl za poslední řadu let“. Spisovatel Tom Wolfe, autor slavného románu Ohňostroj marnosti, o knize napsal: „Tato podivuhodná kniha zapůsobí na intelektuální establishment – konzervativní i liberální – naprosto zdrcujícím způsobem. Přesvědčivě totiž ukazuje Reaganovu morální, politickou a – obávám se – intelektuální převahu.“

Pověsti a pohádky z Moravy.

Román britského prozaika japonského původu Kazua Ishigura Když jsme byli sirotci před čtenářem otevírá „svět podle Christophera Bankse“. Christopherovi se podaří splnit si sen z dětství: na počátku třicátých let minulého století se stane uznávaným detektivem, který dokáže vyřešit i ty nejnáročnější případy a zároveň je vítaným hostem v každé společnosti. Zbývá mu však vyřešit záhadu vlastního života – zmizení rodičů v době jeho dětství. Aby to dokázal, musí se ponořit do vzpomínek zasutých hluboko v paměti a posléze se vrátit do města svého dětství, do Šanghaje, kde se jeho osobní osud spojuje s osudem celé civilizace. Český čtenář Ishigura zná z románů Soumrak dne (Remains of the Day, 1989, česky 1997) a Malíř pomíjivého světa (An Artist of the Floating World, 1986, česky 1999). Román Soumrak dne se též stal předlohou filmu Jamese Ivoryho s Anthonym Hopkinsem v hlavní roli. Ač narozen v Japonsku, Ishiguro (nar. 1954) žije od raného dětství v Británii. Během velmi krátké doby si získal srdce anglických čtenářů a dokázal si je dlouhodobě udržet, o čemž svědčí mimo jiné i opětovná nedávná nominace na Bookerovu cenu za román Never Let Me Go. Díla Kazua Ishigura byla dosud přeložena do osmadvaceti jazyků.

Jean Clair je ředitelem Picassova muzea v Paříži a jedním z předních francouzských teoretiků umění. Zaměřuje se především na osobnosti francouzského i světového moderního umění, jako jsou Marcel Duchamp, Gustav Klimt, Pablo Picasso, Balthus či fotograf Henri Cartier-Bresson, tak na obecnější teoretické úvahy z oblasti výtvarného umění a estetiky. Jeho práce dosud nebyly do českého jazyka přeloženy. Čtenář má možnost seznámit se v tomto svazku se dvěma kratšími, byť myšlenkově hutnými Clairovými pracemi – Úvahami o stavu moderního umění z roku 1983 a Odpovědností umělce z roku 1997. Obě studie, byť vyšly s odstupem téměř patnácti let, spolu úzce souvisejí a v mnohém se doplňují. Obě přesahují úzce kunsthistorický rámec a nabízejí originální a současně erudovaný pohled na uměleckou avantgardu dvacátého století.

Publikace Vztahy v dospívání shrnuje různé aspekty vývoje vztahů dospívajících, kterým nebylo dosud věnováno v tuzemské odborné literatuře mnoho pozornosti. Studie v ní prezentované mají přehledový charakter a autoři do většiny z nich zasazují také výsledky vlastních relevantních výzkumů. Autorský tým je z převážné většiny tvořen pracovníky Institutu pro výzkum dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kteří se zabývají vztahy adolescentů v nejrůznějších souvislostech v rámci řešení výzkumného záměru MŠMT 0021622406 "Psychologické a sociální charakteristiky dětí, mládeže a rodiny: vývoj osobnosti v době proměn moderní společnosti".

Toto je kniha o důvěrné kráse židovství. Opravdu to není další kniha o holokaustu ani o bratrovražedných bojích Izraelců s Palestinci o jejich společnou vlast, kterou dodnes nedokázali ani vstřícně sdílet, ani poctivě rozdělit. Je to intimní kniha o vší kráse, bohatství i bolesti tisíciletí židovské kulturní tradice. Tím je to i kniha o nás, o důležité a opomínané složce naší vlastní kulturní totožnosti. Je to kniha o židovství, se kterým žijeme a jež nosíme i v sobě, leč pramálo je známe.

Vzpomínková kniha jednoho z nejznámějších rakouských novinářů.

Vzpomínková kniha jednoho z nejznámějších rakouských novinářů.

JEŽÍŠ Z NAZARETA /dlouho očekávaný překlad nové knihy Benedikta XVI./ Co dnes může říct křesťanství na základní otázky lidského bytí? Odpověď podle Benedikta XVI. bezprostředně souvisí s otázkou: kdo je Ježíš z Nazareta? Celý svůj život se Joseph Ratzinger zabýval Ježíšem z Nazareta, snažil se ho pochopit jako profesor, jako biskup, jako vrchní ochránce víry, jako papež. Jako kardinál začal před několika lety psát tuto knihu. Po svém zvolení papežem využil každou volnou minutu k dalšímu psaní. Vzniklo dílo, které je sumou života velkého teologa a zároveň i nejosobnější knihou, jakou kdy Ratzinger i kterýkoli jiný papež kdy napsal.

Giuseppe Alberigo, emeritní profesor církevních dějin na Fakultě politických věd Boloňské univerzity, jako přímý účastník koncilních událostí ve své knize vzpomínek umožňuje osobitým způsobem nahlédnout do víru událostí, které přinesly zásadní změny v katolické církvi a které ani po více než čtyřiceti letech od svého uvedení v život nepřestaly budit živý zájem. Českému čtenáři se tak dostává do rukou zajímavé svědectví vzdělaného laika, spolupracovníka významného teologa Giuseppa Dossettiho, zakladatele Institutu pro náboženská studia v Bologni, kde autor dosud působí.

Dvojice autorů líčí na základě bohatého pramenného materiálu nástup komunistického režimu u nás se zřetelem k mechanismu moci. Tehdejší vládnoucí aparát použil k rychlému upevnění moci navenek legalizované čistky vnitřních i vnějších nepřátel. Jejich cíle

Terorismus je fenomén dnešní doby a Blízký východ je region, který s ním bývá velmi často spojován. Původní encyklopedie od českého autora, který má z Blízkého východu bohaté zkušenosti – a sám se v těsné blízkosti teroristického útoku ocitl – navazuje na jeho předešlé úspěšné knihy. Čtenáře seznamuje s širokým spektrem osobností a organizací v kontextu s nejvýznamnějšími politickými směry na Blízkém východě. Kniha je nepostradatelnou příručkou nejen pro vysokoškolské a středoškolské studenty, ale pro každého, kdo chce získat základní orientaci v často neprůhledných peripetiích blízkovýchodního dění.

Poslední chvíle lidstva (Die letzten Tage der Menschheit) je monumentální drama o pěti aktech, prologu a epilogu, které Karl Kraus napsal v letech 1915 až 1919 jako bezprostřední reakci na první světovou válku a její vyústění pro osud Rakouska. První český překlad tohoto dramatu byl zveřejněn v roce 1930. Nyní se k českému čtenáři konečně dostává nové vydání ve skvělém překladu Hanuše Karlacha.

Prakticky orientovaná učebnice spojující pedagogické zkušenosti české vysokoškolské učitelky anglického jazyka a rodilého mluvčího, který už několik let učí angličtinu na české vysoké škole. Kniha konfrontuje rozdíly mezi anglickým a českým způsobem vyjadřování, přičemž se opírá o nejnovější teoretické poznatky z oblasti pragmatiky, sociolingvistiky a analýzy diskurzu. Věnuje pozornost především mluvenému jazyku, protože v současné době nabývá mluvené slovo na důležitosti, především díky mediálním prostředkům komunikace. Všímá si hlavně těch vyjadřovacích prostředků anglického jazyka, které jsou pro českého rodilého mluvčího značně odlišné. V každé kapitole čtenář najde řadu příkladů a kontrolních cvičení.

Hrdinkou příběhu je prvňačka Terezka, která žije ve velkém městském domě s maminkou a babičkou. Babička se stará o vnučku, vodí ji ze školy i do školy, chodí spolu nakupovat, starají se společně o zahrádku před domem. Děvčátko nemá kamarády ani kamarádky, kamarádí a povídá si vlastně jen s Pepanem, kanárkem od sousedů. Jednoho dne ale nastane v jejím životě změna. Místo starších manželů se do vedlejšího bytu nastěhuje rodina s dvojčaty Davidem a Jakubem, kluky, kteří jsou od sebe k nerozeznání a jsou stejně staří jako Terezka. Dvojčata hýří nápady a zapojí - bez vědomí babičky - do svých akcí i Terezku.

Ve srozumitelné a přesvědčivé próze Armstrongová oživuje Buddhovo hledání od jeho odmítnutí privilegovaného života po objevení pravdy, o níž byl přesvědčený, že naprosto promění lidské bytosti a umožní jim žít v míru uprostřed utrpení světa.