Barrister & Principal

Olivier Delorme v knize 30 důvodů, proč odejít z EUropy předkládá razantní kritiku Evropské unie, eura i současného euroatlantického uspořádání. Polemizuje s představou, že EU je zárukou míru, demokracie, prosperity a sociálního pokroku, a tvrdí, že evropská integrace se stala technokratickým systémem oslabujícím svrchovanost národů a demokratické rozhodování. Evropskou unii Delorme popisuje jako systém permanentního obcházení demokracie. Evropská komise, Evropský parlament, Soudní dvůr EU i lobbistické struktury podle něj vytvářejí oligarchický mechanismus, v němž se zásadní rozhodnutí přesouvají mimo dosah občanů. Zvláštní pozornost věnuje společné měně. Euro podle něj není neutrálním ekonomickým nástrojem, ale ordoliberální „svěrací kazajkou“, která státům znemožňuje vlastní měnovou politiku, nutí je ke škrtům a zvýhodňuje silnější ekonomiky na úkor slabších. Zjistíte: Proč Delorme považuje Evropskou unii za nereformovatelný systém. Jak podle autora euro omezuje hospodářskou a politickou svobodu členských států. Proč evropská integrace podle něj nevede k větší demokracii, ale k oslabení občanské kontroly. Jakou alternativu vidí v obnově národní suverenity, sociálního státu a svobodné spolupráce evropských národů. 30 důvodů, proč odejít z EUropy je nejen kritikou Evropské unie, ale také výzvou k návratu politiky do rukou občanů. České vydání doplňuje doslov profesora Jana Kellera.

Založit komunitní zahradu, rozjet sousedský spolek, sdílet bydlení nebo budovat s přáteli tvořivý prostor zní jako krásná cesta. Jenže lidé jsou různí. Co se stane, když se skupina silných osobností pokusí žít a tvořit společně – bez pevných hierarchií a bez obvyklého vedení shora? Kniha Jak roste komunita mapuje jedenáctiletou cestu jedné iniciativy. Autorka čtenáře provází otevřenými deníkovými zápisky od prvních nadšených schůzí, společných brigád a velkých plánů až po nevyhnutelné krize, nárazy osobností, komunikační selhání a byrokratické překážky. Dohodnout se na společném cíli je často ta lehčí část. Skutečný test přichází ve chvíli, kdy se pod povrchem začnou ozývat únava, nevyřčená očekávání, osobní antipatie nebo potřeba mít věci pod kontrolou. Kniha má jedinečný formát: propojuje autentický příběh s praktickými poznatky o fungování lidských skupin. Deníkové pasáže zachycují komunitní život syrově, vtipně i bez příkras. Navazující komentáře pak nabízejí hlubší psychologický a organizační pohled na to, co skupině pomáhalo růst a na čem naopak narážela. V knize najdete: Jak se rodí pasivita, odpovědnost i konflikty v lidské skupině. Proč dobré úmysly samy o sobě nestačí k dlouhodobému fungování komunity. Kde mohou pomoci nenásilná komunikace, poradní kruhy nebo společné plánování. Jak se ve skupině projevují skryté boje o vliv, únava, vyhoření, peníze a nevyřčená očekávání. Praktické shrnutí pro zakládání a zdravé fungování různých zájmových skupin. Jak roste komunita je kniha pro každého, koho láká myšlenka komunitního života, společného tvoření nebo spolupráce bez zbytečných hierarchií. Ukazuje, že stejně jako v zahradě, i v lidské komunitě se všechno rodí z trpělivosti, péče a ochoty znovu a znovu hledat způsob, jak být spolu.

Žijeme v chaotickém a hlučném světě. Zaplavuje nás umělý obsah i umělé zážitky, naše pozornost je roztříštěná a práce i domov se často stávají zdrojem nepřetržitého tlaku. Kultura výkonu nás přesvědčuje, že máme dělat všechno dokonale, rychleji a za každou cenu. Výsledkem však nebývá naplnění, ale přetížení, odcizení, osamělost a vyhoření. Brad Stulberg ukazuje, že skutečná výjimečnost nevyrůstá z honby za dokonalostí, chladné optimalizace ani z posedlosti vítězstvím. Vede jinudy: skrze plné a soustředěné zapojení do činností, na nichž nám opravdu záleží a které odpovídají našim hodnotám a cílům. Autor propojuje vědecké poznatky, životní filozofii i zkušenosti špičkových osobností z různých oblastí lidského úsilí a ukazuje, že touha růst a rozvíjet své schopnosti je hluboce lidská – stejně přirozená jako strom rostoucí za sluncem. Cesta k výjimečnosti je tak především cestou k hlubšímu naplnění. V knize zjistíte: Proč opustit představu dokonalé rovnováhy – a jak mohou jasné priority, vědomé kompromisy a schopnost říkat ne přinést větší svobodu i vnitřní klid. Co je zombie vyhoření – a proč člověk může chřadnout nejen z nadměrné zátěže, ale i z toho, že dělá příliš málo věcí, které ho skutečně naplňují. Jak překonat klam cílové rovinky – a proč se trvalé uspokojení neskrývá v dosažení samotného cíle, ale v proměně, kterou během cesty projdeme. Proč pravidlo „o jedno procento lepší každý den“ neplatí donekonečna – a jak vytrvat i tehdy, když se pokrok zastaví. Jak postavit svůj „dům identity“ o více místnostech – a získat větší stabilitu, odolnost vůči stresu i odvahu riskovat. Cesta k výjimečnosti není příručka povrchních triků, rychlých řešení ani laciných zkratek osobního rozvoje. Je to promyšlený a praktický manuál pro každého, kdo chce tvořit, pracovat, sportovat nebo vést druhé vědoměji – s větší hloubkou, smyslem a radostí.

Máme všeho dostatek. Žijeme v klimatizovaných prostorech, jídlo máme na dosah jednoho kliknutí a největší fyzickou výzvou dne bývá cesta k autu. Přesto jsme často unavení, úzkostní a nespokojení. Je to náhoda? Michael Easter ukazuje, že nikoliv. V tomto provokativním bestselleru se vydáte z aljašské divočiny až do špičkových neurovědeckých laboratoří, abyste zjistili, že moderní pohodlí nás sice chrání před nepříjemnostmi, ale zároveň oslabuje tělo, otupuje pozornost a snižuje naši odolnost vůči stresu, nejistotě a námaze. Zjistíte: • Proč může být misogi (extrémní výzva) účinnou odpovědí na moderní vyhoření. • Jak nuda a ticho dokážou restartovat kreativitu. • Proč tělo i mysl potřebují občasný chlad, námahu a nepohodlí, aby správně fungovaly. Za hranice komfortu není jen kniha o přežití v divočině. Je to manuál na přežití v moderním světě.

Cesta poustevníka je osobní svědectví Svámího Gyaneshwarpuri o duchovní cestě od moravského dětství přes tramping, speleologii a samotu až k vysvěcení na hinduistického mnicha. Niterná a místy syrová kniha otevírá čtenáři svět pousteven, hor, jeskyní a vnitřního hledání, který dnes zůstává téměř neviditelný. Co vede člověka k tomu, aby opustil běžný život a vydal se do lesů, hor, jeskyní a pousteven? Cesta poustevníka je osobním svědectvím Svámího Gyaneshwarpuri o duchovní cestě, která vedla od dětství v moravské krajině přes tramping, speleologii, samotu a hledání mistra až k vysvěcení na hinduistického a jógového mnicha. Kniha zachycuje desetiletí hledání, vnitřních zápasů, vztahů, odříkání i života v ústraní v Moravském krasu, Krkonoších, Slovenském ráji, rumunských Karpatech, horách nad Assisi a indickém Himálaji. Vznikl tak neobvyklý, místy syrový a niterný příběh člověka, který se rozhodl brát vážně volání k samotě, modlitbě a mnišství – a otevírá čtenáři svět, jenž dnes zůstává téměř neviditelný: svět poustevníka.

Jak žít soucitně v době násilí, nespravedlnosti a zklamání? Co dělat s vlastním hněvem tváří v tvář světu, který se zdá být hluboce nespravedlivý? V jedné ze svých nejosobnějších knih se Richard Rohr obrací k textům starozákonních proroků a ukazuje, že právě v jejich často opomíjených knihách můžeme najít důležitou inspiraci pro dnešní dobu. Prorocké spisy zachycují celý oblouk lidského zrání: od prvotního hněvu a obviňování přes hluboký smutek nad utrpením světa až k soucitu a porozumění. Proroci svými kritickými pohledy na společnost a instituce ukazují cestu, kterou Rohr nazývá „posvátnou kritikou“ – způsobem, jak čelit zlu a nespravedlnosti, aniž bychom ztratili vědomí propojenosti všeho živého a víru v univerzální Boží lásku. Tento vnitřní pohyb od hněvu k soucitu zároveň připravuje půdu pro Ježíšovo poselství, které podle Rohra následuje stejný vzorec. Kniha Slzy věcí, napsaná v autorově typicky srozumitelném a lidsky blízkém stylu, čerpá ze století biblického bádání a znovu oživuje moudrost starověkých textů. Nabízí inspirativní cestu pro každého, kdo hledá soucitnější způsob, jak žít uprostřed zraněného světa.

Předměstí nebe je sbírka poezie zakořeněná v krajině, těle a paměti. Básně Marty Kocvrlichové vyrůstají z konkrétních situací, ticha všedního dne i z hlubších vrstev prožívání, v nichž se osobní zkušenost přirozeně prolíná s mýtem, přírodou a duchovními motivy. Autorka pracuje s úsporným jazykem, krátkými básněmi, mikrobásněmi a fragmenty, z nichž se z drobných detailů skládají výrazné, často meditativní obrazy. Krajina, rodinný život, ženská zkušenost, rituál i stínové stránky bytí zde nejsou tématy k výkladu, ale prostory k prožití. Sbírka nabízí soustředěné čtení pro ty, kdo hledají poezii jako způsob vnímání světa.

Po svém nástupu do čela Číny představil Si Ťin-pching heslo „čínského snu“, které následně spojil se snahou o vytvoření „nové éry“. Na pozadí těchto představ začal proměňovat řadu do té doby platných a klíčových principů čínské domácí i zahraniční politiky. Cílem této knihy je charakterizovat podobu politického projektu Si Ťin-pchinga a jeho obecnou politickou strategii od roku 2012 až do současnosti. Kniha analyzuje vstupní předpoklady, klíčové volby a dilemata, které jeho vládu charakterizují, a to v oblastech týkajících se organizace čínské politiky, ideologie, zdrojů moci a její projekce. Publikace tak pokrývá řadu zásadních témat, která určují současnost i budoucnost Číny. Patří mezi ně například koncentrace osobní moci Si Ťin-pchinga, vztah k Tchaj-wanu a dalším klíčovým zájmovým oblastem, přístup k mezinárodnímu řádu či snaha o strukturální ekonomické reformy. Zároveň poukazuje na podobnosti i odlišnosti Si Ťin-pchingovy vlády ve srovnání s předchozími čínskými vůdci, především Mao Ce-tungem a Teng Siao-pchingem.

Kniha geopolitického analytika a bývalého zpravodajce Jacquesa Bauda přináší podrobnou strategickou a vojensko-politickou analýzu války na Ukrajině se zvláštním důrazem na rok 2023, kdy se po neúspěšné letní protiofenzívě podle autora konflikt pro Ukrajinu fakticky uzavřel jako strategická porážka. Baud neusiluje o morální hodnocení stran, ale o vysvětlení jejich jednání, cílů a omezení. Sleduje vývoj konfliktu od roku 2014, rozebírá roli Ukrajiny v americké strategii oslabování Ruska i selhání diplomatických řešení. Tvrdí, že ruská operace byla od počátku zaměřena především na Donbas, nikoli na dobytí Kyjeva, a že západní média i političtí experti opakovaně chybně interpretovali klíčové vojenské kroky. Ústřední tezí knihy je, že Západ konflikt systematicky dezinterpretuje, protože promítá vlastní způsob uvažování do ruské strategie a podceňuje její operační logiku. Zvláštní pozornost je věnována informační válce, propagandě a pojmu „těžiště“, na němž autor ukazuje rozdíly mezi ruským a ukrajinským (resp. západním) pojetím vedení války. Dochází k závěru, že právě iluze, sankční politika a eskalační přístup Západu přispěly k tomu, že Ukrajina nese hlavní tíhu strategického neúspěchu.

V knize Psychologie probouzení shrnuje John Welwood své celoživotní hledání propojení mezi východními duchovními tradicemi a západní psychologií. Vychází z přesvědčení, že lidská přirozenost má tři základní dimenze – nadosobní (duchovní), osobní (psychologickou) a meziosobní (vztahovou) – které je třeba chápat v jednotě. Tradiční duchovní směry Východu se přitom zaměřují na nadčasový aspekt bytí, zatímco západní psychologie zkoumá především osobní a mezilidskou rovinu. Welwood vychází ze své vlastní cesty – od studia konvenční akademické psychologie, přes setkání se zenem a tibetským buddhismem, až po poznání, že meditace sama o sobě nestačí k plnému uzdravení a růstu. Duchovní praxe mu sice otevřela nové vnímání skutečnosti, ale zároveň odhalila, že neřeší všechny osobní a vztahové problémy. Psychoterapie mu naopak umožnila nahlédnout skryté vzorce chování a integrálně je zpracovat. Postupně dospěl k závěru, že psychologie a duchovní praxe se navzájem potřebují – psychologie pomáhá rozpoznávat a léčit nevědomé struktury ega, zatímco spiritualita umožňuje jejich transcendenci. Welwood proto navrhuje syntézu obou přístupů – psychologii probouzení, která zkoumá, jak se proces duchovního uvědomění promítá do psychického života a jak psychologická práce může podpořit duchovní růst. Autor zdůrazňuje, že smyslem této knihy není ani „psychologizovat buddhismus“, ani „spiritualizovat psychologii“, nýbrž ukázat jejich doplňující se povahu. Výsledkem je výzva k celistvému pojetí lidského bytí – propojujícímu tělo, srdce, mysl a ducha v jednom živém, soucitném celku.

Citlivý a srozumitelný průvodce, který pomáhá smířit se se smrtí – vlastní i blízkých. Vychází z Tibetské knihy mrtvých, ale mluví jazykem dneška a je otevřený všem, bez ohledu na vyznání. Tibetská kniha mrtvých pro začátečníky je citlivý, srozumitelný a hluboce lidský průvodce tím, co si často nechceme připouštět – smrtí. Vychází z tisícileté moudrosti tibetského buddhismu, ale její poselství je univerzální. Nevyžaduje žádné náboženské přesvědčení, jen ochotu otevřít se myšlenkám, které mohou proměnit náš vztah k životu i umírání. Autoři, lama Lhanang Rinpočhe a Mordy Levine, přístupně a s laskavostí vysvětlují, jak se lze na smrt připravit – a proč je právě tato příprava klíčem ke klidnějšímu, smysluplnějšímu životu. Mluví o tom, proč západní kultura smrt vytěsňuje, odkud pramení náš strach z ní a jak je možné se s koncem života smířit. Smrt může být přirozeným, pokojně prožitým přechodem – ať už u nás samotných, nebo u těch, které doprovázíme. Kniha čerpá z učení legendární Tibetské knihy mrtvých a převádí její poselství do jazyka, kterému rozumíme dnes. Dozvíme se, co podle tibetského buddhismu nastává po smrti, co je to „bardo“ – mezistav mezi smrtí a znovuzrozením – i jak svou mysl připravit tak, abychom tímto přechodem mohli projít s lehkostí. A především: naučíme se žít tak, aby nás smrt nezaskočila, ale aby přišla jako přirozená součást cesty. Tibetská kniha mrtvých pro začátečníky je určena všem, kdo se chtějí přestat smrti bát. Těm, kdo pečují o blízké v závěru života. Těm, kdo cítí, že smysl života přesahuje to, co je vidět očima. A také těm, kdo chtějí projít časem umírání s klidem a jasností a kdo chtějí být přítomni sobě i svým bližním.

Long Litt Woon se přestěhovala do Norska z Malajsie jako devatenáctiletá studentka na výměnném pobytu. Krátce po svém příjezdu se seznámila s Eiolfem. Po dvaatřiceti letech společného života ji Eiolfova náhlá smrt zanechala v hlubokém smutku a bez představy o tom, jak dál. V této těžké době se Woon přihlásí do kurzu houbaření. K jejímu překvapení v ní „lov“ hub a sbírání znalostí o nich probudí ztracenou chuť do života, zostří smysly a stane se pro ni zdrojem radosti. Kniha Cesta lesem vypráví příběh dvou paralelních cest: vnitřní cestu, která prochází krajinou truchlení, a vnější cestu do fascinujícího světa hub – houby jsou odolné, přizpůsobivé, neuvěřitelně rozmanité a zásadní pro koloběh smrti a znovuzrození v přírodě. Woon, antropoložka a certifikovaná mykoložka, se s otevřenýma očima a neutuchající zvědavostí vrhá do přírodního světa a vede čtenáře od prastarých norských lesů po skryté stezky v newyorském Central Parku. Navíc představuje nezapomenutelnou partu podivínů posedlých houbami. Její bádání o propojení lidí, přírody, smutku a uzdravení je univerzální a hluboce lidské.

S blížícím se koncem války na Ukrajině se rozpadá pletivo lží, jímž celý konflikt obepletly vlády států politického Západu, jejich média a jejich analytici. S odchodem Bidenovy administrativy, která se o vyprovokování konfliktu zasloužila více než kdokoliv jiný, se od jejího čelného představitele dozvídáme, že navzdory tomu, co tvrdila celá léta oficiální propaganda, Spojené státy ve skutečnosti nepředpokládaly, že by Ukrajina mohla zvítězit, ale že válka sloužila oslabování Ruska. Spočítali si tito stratégové, co po takovém oslabování Ruska z Ukrajiny zůstane? Buď představitel mluví pravdu, čímž se přiznává ke zločinnému cynismu, nebo lže, aby zakryl iluze, s nimiž byla tato válka rozpoutána... Záslužnou práci při rozboru západní propagandy odvedli realističtí analytici mezinárodních vztahů... Realisté nám sice umožňují pochopit ruské jednání, ale nedávají žádnou uspokojivou odpověď ohledně motivů druhé strany. Proč se politický Západ a jeho ukrajinští chráněnci vůbec do něčeho takového pustili? Proč byli ochotni ve válce pokračovat i za cenu zničení země, o níž tvrdili, že ji chrání? Při racionálním pohledu na mezinárodní politiku není záhadou jednání ruské, nýbrž západní. Realisté se nemýlí, když ve snaze o vysvětlení odkáží na sebeklam, který si Západ vytvořil o světě a své roli v něm. Nicméně takové vysvětlení postrádá hloubku, neboť nutně vede k otázce, co se to tedy se Západem děje. Jak je možné, že země, které se oprávněně považují za kolébku vědy, racionality a efektivnosti a které ovládly svět a staly se vzorem ostatním, se ve 21. století propadají do zničujícího sebeklamu?

Detailní pohled na historii transkontinentálních linek Československých aerolinií. Rozsáhlá publikace mapující historii dálkových linek ČSA za zeměpisné hranice Evropy od konce 40. let 20. století až do roku 1989. Kniha nabízí přehled působení našeho vlajkového dopravce v destinacích jako Afrika, Kuba, Kanada, USA, Blízký, Střední a Dálný východ a popisuje také podmínky letecké dopravy na těchto trzích. Čtenář se dozví o obchodní a provozní spolupráci ČSA s místními aeroliniemi a o zařazení dálkových linek ČSA do širšího rámce mezinárodní letecké přepravy. Nechybí kapitoly věnované flotile používané na mezikontinentálních trasách a úvahám o možném nákupu západních letadel jako Boeing 707, Douglas DC-8 či Vickers VC-10 v 60. letech. Publikace je doplněna 176 dobovými fotografiemi, z nichž mnohé jsou zde uveřejněny poprvé, a poskytuje tak cenný vizuální materiál. Kniha na pomezí analytické studie a encyklopedického přehledu je určena zejména pro čtenáře zajímající se o historii letecké dopravy a Československých aerolinií.

Henry Kissinger je mrtvý, ale jeho krvavý odkaz žije dál – kritický pohled na život, dílo a odkaz obdivovaného i zatracovaného amerického státníka, který se snaží odhalit dopady jeho politiky z perspektivy „těch dole“, tedy těch, kterých se jeho rozhodnutí nejvíce dotýkala. Kniha se zabývá Kissingerovým všudypřítomným vlivem na americkou zahraniční politiku a zkoumá jeho klíčovou roli při formování americké válečné mašinérie a jejích imperialistických ambicí. Díky esejům badatelů, jako jsou Gerald Horne, Carolyn Eisenbergová a Chip Gibbons, a úvodu od nositele Bancroftovy ceny Grega Grandina odhaluje kniha souvislosti mezi kapitalismem, imperialismem a válkou. Nabízí kritický pohled na Kissingerův vliv v Latinské Americe, Africe, na Blízkém východě, v Evropě a Asii a upozorňuje na přetrvávající utrpení způsobené jeho politikou. Pro všechny, kdo si představují svět bez válek, bude tato práce výzvou k uvědomění si vztahů mezi ekonomickým systémem, hledáním ideálních investičních příležitostí a nekonečným konfliktem.

Nový pohled na starodávnou tradici