Barrister & Principal

Long Litt Woon se přestěhovala do Norska z Malajsie jako devatenáctiletá studentka na výměnném pobytu. Krátce po svém příjezdu se seznámila s Eiolfem. Po dvaatřiceti letech společného života ji Eiolfova náhlá smrt zanechala v hlubokém smutku a bez představy o tom, jak dál. V této těžké době se Woon přihlásí do kurzu houbaření. K jejímu překvapení v ní „lov“ hub a sbírání znalostí o nich probudí ztracenou chuť do života, zostří smysly a stane se pro ni zdrojem radosti. Kniha Cesta lesem vypráví příběh dvou paralelních cest: vnitřní cestu, která prochází krajinou truchlení, a vnější cestu do fascinujícího světa hub – houby jsou odolné, přizpůsobivé, neuvěřitelně rozmanité a zásadní pro koloběh smrti a znovuzrození v přírodě. Woon, antropoložka a certifikovaná mykoložka, se s otevřenýma očima a neutuchající zvědavostí vrhá do přírodního světa a vede čtenáře od prastarých norských lesů po skryté stezky v newyorském Central Parku. Navíc představuje nezapomenutelnou partu podivínů posedlých houbami. Její bádání o propojení lidí, přírody, smutku a uzdravení je univerzální a hluboce lidské.

S blížícím se koncem války na Ukrajině se rozpadá pletivo lží, jímž celý konflikt obepletly vlády států politického Západu, jejich média a jejich analytici. S odchodem Bidenovy administrativy, která se o vyprovokování konfliktu zasloužila více než kdokoliv jiný, se od jejího čelného představitele dozvídáme, že navzdory tomu, co tvrdila celá léta oficiální propaganda, Spojené státy ve skutečnosti nepředpokládaly, že by Ukrajina mohla zvítězit, ale že válka sloužila oslabování Ruska. Spočítali si tito stratégové, co po takovém oslabování Ruska z Ukrajiny zůstane? Buď představitel mluví pravdu, čímž se přiznává ke zločinnému cynismu, nebo lže, aby zakryl iluze, s nimiž byla tato válka rozpoutána... Záslužnou práci při rozboru západní propagandy odvedli realističtí analytici mezinárodních vztahů... Realisté nám sice umožňují pochopit ruské jednání, ale nedávají žádnou uspokojivou odpověď ohledně motivů druhé strany. Proč se politický Západ a jeho ukrajinští chráněnci vůbec do něčeho takového pustili? Proč byli ochotni ve válce pokračovat i za cenu zničení země, o níž tvrdili, že ji chrání? Při racionálním pohledu na mezinárodní politiku není záhadou jednání ruské, nýbrž západní. Realisté se nemýlí, když ve snaze o vysvětlení odkáží na sebeklam, který si Západ vytvořil o světě a své roli v něm. Nicméně takové vysvětlení postrádá hloubku, neboť nutně vede k otázce, co se to tedy se Západem děje. Jak je možné, že země, které se oprávněně považují za kolébku vědy, racionality a efektivnosti a které ovládly svět a staly se vzorem ostatním, se ve 21. století propadají do zničujícího sebeklamu?

Detailní pohled na historii transkontinentálních linek Československých aerolinií. Rozsáhlá publikace mapující historii dálkových linek ČSA za zeměpisné hranice Evropy od konce 40. let 20. století až do roku 1989. Kniha nabízí přehled působení našeho vlajkového dopravce v destinacích jako Afrika, Kuba, Kanada, USA, Blízký, Střední a Dálný východ a popisuje také podmínky letecké dopravy na těchto trzích. Čtenář se dozví o obchodní a provozní spolupráci ČSA s místními aeroliniemi a o zařazení dálkových linek ČSA do širšího rámce mezinárodní letecké přepravy. Nechybí kapitoly věnované flotile používané na mezikontinentálních trasách a úvahám o možném nákupu západních letadel jako Boeing 707, Douglas DC-8 či Vickers VC-10 v 60. letech. Publikace je doplněna 176 dobovými fotografiemi, z nichž mnohé jsou zde uveřejněny poprvé, a poskytuje tak cenný vizuální materiál. Kniha na pomezí analytické studie a encyklopedického přehledu je určena zejména pro čtenáře zajímající se o historii letecké dopravy a Československých aerolinií.

Henry Kissinger je mrtvý, ale jeho krvavý odkaz žije dál – kritický pohled na život, dílo a odkaz obdivovaného i zatracovaného amerického státníka, který se snaží odhalit dopady jeho politiky z perspektivy „těch dole“, tedy těch, kterých se jeho rozhodnutí nejvíce dotýkala. Kniha se zabývá Kissingerovým všudypřítomným vlivem na americkou zahraniční politiku a zkoumá jeho klíčovou roli při formování americké válečné mašinérie a jejích imperialistických ambicí. Díky esejům badatelů, jako jsou Gerald Horne, Carolyn Eisenbergová a Chip Gibbons, a úvodu od nositele Bancroftovy ceny Grega Grandina odhaluje kniha souvislosti mezi kapitalismem, imperialismem a válkou. Nabízí kritický pohled na Kissingerův vliv v Latinské Americe, Africe, na Blízkém východě, v Evropě a Asii a upozorňuje na přetrvávající utrpení způsobené jeho politikou. Pro všechny, kdo si představují svět bez válek, bude tato práce výzvou k uvědomění si vztahů mezi ekonomickým systémem, hledáním ideálních investičních příležitostí a nekonečným konfliktem.

Nový pohled na starodávnou tradici

Básnická prvotina Martiny Brenčič odkrývá autorčina niterná témata týkající se jejího vnímání současného světa, ale především se zabývá hledáním podstaty lidského bytí skrze vlastní zkušenost. Naturalisticky syrové verše střídá subtilní oko pozorovatele přinášející nesmělé otázky nepřímo nutící čtenáře k zamyšlení. Martina Brenčič (*1992) pochází z Brna. Vystudovala Fakultu chemicko–technologickou v Pardubicích a pracuje jako výzkumný pracovník. Analytický přístup a snaha porozumět světu kolem sebe se promítají i do její literární tvorby. V současnosti žije na Moravě se svým manželem a malou dcerou

Kniha Zasvěcení se věnuje problematice zasvěcování, jehož význam pro duševní (duchovní) zrání jedince je v dnešní době značně nedoceněný, ne-li ztracený. Annick de Souzenelle toto téma zpracovává v celkovém kontextu ontologického poslání člověka dokončit v sobě Velké Dílo božského Tvůrce. Východiskem její interpretace je kniha Genesis, jejíž příběh nabízí symbolický výklad lidské duchovní evoluce, poznání jejích úskalí, pádů a možností nápravy. Autorka naznačuje cestu k vědomému přijetí a zpracování oněch energií, které nazývá „vnitřními zvířaty“, která žijí ve stínu našeho nevědomí a jeho prostřednictvím nás skrytě ovládají. Autor druhé části – Pierre-Yves Albrecht – pojednává problematiku zasvěcování v širokém kontextu historických proměn vnitřního světa člověka, jeho duchovního vývoje a možností transformace. Navazuje tak na pojednání Annick de Souzenelle v první části knihy, která je nakonec v třetí části završena syntézou jejich poznatků ve formě dialogu obou autorů doplněného o řadu praktických zkušeností.

Změnili jsme víru na právo na jistotu, když nám ve skutečnosti trojiční tajemství našeptává pravý opak: Máme žít v nádherné, hrozné pokoře před realitou. V tomto prostoru nám Bůh dává pátravého ducha, touhu po porozumění; zdá se mi, že je to pouze toto neustálé úsilí o porozumění, co formuje milosrdné lidi – a moudré lidi. Jestli si myslíte, že máte právo na jistotu, tak mi ukažte, kde vám evangelium něco takového slibuje nebo nabízí. Sám Nový zákon je napsán řečí, kterou Ježíš nikdy nemluvil. Kdyby Bůh chtěl, abychom měli důkazy, racionální zdůvodnění a dokonale jasno, tak by Ježíšovo vtělení pozdržel do vynálezu magnetofonů a videokamer. Racionální jistota je přesně to, co nám Písmo nenabízí. Nabízí nám něco mnohem lepšího a úplně odlišný způsob poznání: intimní vztah, cestu tmou, stezku, na které si sami pro sebe musíme objevit, že milost, láska, milosrdenství a odpuštění jsou absolutně nezbytné pro přežití – ve světě vždy a navždy nejistém. Potřebujete jenom dostatek moudrosti a zakotvení, abyste věděli, jak žít bez jistoty! Ano, my skutečně jsme spaseni vírou. Lidé žijící tímto způsobem nikdy nepřestanou růst, jen tak snadno se nezlomí a je opravdu radost s nimi žít.

Richard Rohr nás zve k sebepoznání a k tomu, abychom s jasností, nadhledem a posvátnou touhou vstoupili do podivuhodného božského rozhovoru. Tato každodenní rozjímání pro postní dobu jsou jeho darem pro naši proměnu v náš původní „obraz a podobu“, která je samotným obrazem Božím. A to, o co vždy a s konečnou platností jde, je setkání!

Nová semena kontemplace jsou jednou z nejčtenějších a nejoblíbenějších knih Thomase Mertona. Křesťané i nekřesťané chválí Mertona jako pozoruhodného pokračovatele meditativní tradice sv. Jana od Kříže, Oblaku nevědění a středověkých mystiků, ve Spojených státech se Merton často srovnává s Thoreauem. Nová semena kontemplace se snaží probudit spící vnitřní hloubky ducha, který západní člověk tak dlouho zabíjí, usilovat o hluboce kontemplativní a mystický rozměr v našich životech. Pro Mertona „každý okamžik a každá událost života jakéhokoli člověka na zemi zasazuje něco do jeho duše. Stejně jako vítr nese tisíce okřídlených semen, tak s sebou každý okamžik nese zárodky duchovní vitality, které nepozorovaně spočinou v mysli a vůli člověka. Větší část z těchto nesčetných semen zahyne a ztratí se, protože lidé nejsou ochotni je přijmout: semena jako jsou tato nemohou totiž vzejít jinde než v půdě svobody, spontánnosti a lásky.“

Ztratili jsme ve světě překypujícím technologickým pokrokem a materiálním úspěchem kontakt s prastarými tradicemi moudrosti, které kdysi řídily běh lidstva? Pronikavá kniha Cynthie Bourgeaultové se noří do říše starobylých nauk a snaží se probudit srdce a oživit duchovní praktiky, které moderní doba zastřela.

Jedenáct mi bylo v Praze, dvanáct v Terezíně, třináct v Osvětimi, čtrnáct na pochodu smrti,“ napsala o svém dětství Evelina Merová, autorka autobiografických Opožděných vzpomínek. Terezínem, Osvětimí a pochodem smrti však pohnuté osudy malé Eveliny nekončí, ale spíše začínají... Osvobození ji zastihuje ve Východním Prusku, odkud je evakuována vojenským vlakem Rudé armády do SSSR. Děvčátka se ujme vojenský lékař, který ji adoptuje. Následují čtyři desetiletí života v Sovětském svazu, ve válkou zničeném a posléze znovu budovaném Leningradě, s novou identitou a starými vzpomínkami, které nikdo nechce slyšet. Se svým traumatem zůstává sama, musí se s ním vyrovnat, protože nic jiného nezbývá a budoucnost mnoho neslibuje... Mimořádně poutavá a dojemná kniha, vydaná poprvé v roce 2008, vychází nyní ve třetím vydání.

Jsme v mnoha ohledech pohodlnější než kdykoli předtím. Mohl by však být náš chráněný, teplotně řízený, přesycený a nepříliš náročný život ve skutečnosti jednou z hlavních příčin mnoha našich nejpalčivějších problémů s fyzickým a duševním zdravím? V tomto napínavém pátrání vyhledává oceňovaný novinář Michael Easter vizionáře žijící „mimo síť“, výzkumníky a průkopníky v oblasti duševní a tělesné kondice, kteří odhalují tajemství pro život přínosného řešení: diskomfortu. ***** Cesta za pochopením naší evoluční touhy po výzvách ho zavede za špičkovým odborníkem na cvičení, který využívá starobylé japonské praktiky k formování šampionů; za špičkovým odborníkem na stravování, který inovativním způsobem pomáhá lidem vyhrát vnitřní bitvu nad hladem; do mystické země Bhútán, kde oxfordský ekonom a buddhistický vůdce ukazují světu, co nás může smrt naučit o štěstí; do venkovní laboratoře mladého neurovědce, který zjistil, že příroda testuje naši fyzickou a duševní odolnost způsobem, který rozvíjí kreativitu a zároveň tlumí vyhoření a úzkost; do odlehlého aljašského vnitrozemí na náročnou třiatřicetidenní loveckou výpravu, aby poznal tajemství „znovuzdivočení“ na jednom z posledních drsných míst na Zemi, a další. ***** Cestou Easter odkrývá návod, jak využít sílu diskomfortu, který zásadně přispěje ke zlepšení našeho zdraví a štěstí a možná nám dokonce pomůže pochopit, co to znamená být člověkem. Kniha Za hranice komfortu je odvážnou výzvou k tomu, abyste vystoupili ze svého pohodlí a prozkoumali divočinu v sobě samých.

Kniha Dějiny pohanské Evropy je mimořádně čtivým přehledem pohanských náboženství ze všech částí Evropy, který se přitom vyznačuje vědeckým a historickým přístupem a zpracováním. Pohanství se v pojetí autorů neomezuje jen na klasické náboženství antiky, ani na protikřesťanské nebo humanistické pojetí lidského světa. Definují jej především jako polyteismus, který vidí v přírodě teofanii, projevení božství, jehož základní složkou je i Bohyně, ženský princip. To vysvětluje i rostoucí oblibu pohanství, které nyní čerpá impulsy ze zájmu o životní prostředí a ze snahy feminismu emancipovat ženy i v duchovní oblasti, dosud setrvávající z velké části v doméně mužů. Autoři ve svém zkoumání vycházejí z nejstarších písemných zpráv o minojské kultuře na Krétě a mykénské kultuře v Řecku. Přes klasické Řecko, záhadnou kulturu Etrusků a Řím, jejichž náboženství jsou poměrně známá, pak pokračují popisem méně známých božstev a rituálů Keltů a Germánů a velký prostor zde dostávají i donedávna málo známé či zcela opomíjené a sotva zdokumentované kmenové systémy Piktů, Finů a ostatních kmenů na severních okrajích kontinentu a Slovanů, včetně Rusů. Kniha se tak stává uceleným a vyváženým popisem původních evropských posvátných tradic, na jejichž existenci jsme už zapomněli a jež nezřídka opomíjejí i duchovně orientovaní lidé, kteří hledají inspiraci například ve východních náboženstvích. Poslední část knihy se zabývá novopohanstvím a jeho specifickými směry, jako jsou neodruidismus, wicca nebo ásatrú. „Tato kniha poskytuje rozsáhlý přehled o fascinujících aspektech evropských dějin ... nutnost pro každého, kdo se zajímá o dějiny idejí a náboženských systémů.“ – Miranda Green, Univerzita ve Walesu, Cardiff „Příručka a zásadní text k diskusi o pohanství, starověkém nebo moderním ... Úžasné!“ – Pagan Voice Nigel Campbell Pennick, autor publikující mj. o přírodní magii, venkovských lidových zvycích, keltském umění a runách. Píše o mořských druzích, je výtvarníkem a ilustrátorem, návrhářem a výrobcem vitráží a hudebníkem. Píše také o evropském umění a řemeslech, stavbách, krajině, zvycích, hrách a duchovních tradicích. Prudence Jonesová je spisovatelka a komentátorka pohanských tradic Evropy a souvisejících duchovních systémů. Vyučovala filozofii v Cambridgi a na univerzitě v Albertě, kde se věnovala výzkumu antické a středověké logiky. Je členkou Královské společnosti umění.

Za ta desetiletí, kdy je celosvětově uznávaným duchovním učitelem, pomohl Richard Rohr milionům lidí uvědomit si, o co jde v otázkách víry a spirituality. Dosud nikdy však nepsal na téma, které je v křesťanství nejstálejší a nejčastější: na téma Ježíše. Kdo byl Ježíš, ví většina z nás. Ale kdo byl Kristus? Jedná se jen o Ježíšovo příjmení? Naše chápání, píše Rohr, bylo až příliš často omezeno kulturou, náboženským hašteřením a sklonem lidí stavět se do centra. Rohr čerpá z Písma, historie a duchovní praxe a předkládá transformativní pohled na Ježíše Krista jako na zpodobnění Božího trvalého, stále se odvíjejícího konání ve světě. "Bůh miluje věci skrze to, že se jimi stává," píše. Ježíšův život byl míněn jako vyhlášení, že člověk není od Boha nikdy oddělen - pokud si sám oddělení od něho nezvolí. Když znovu objevíme tuto základní pravdu, ve víře už nepůjde tolik o dokazování, že Ježíš byl Bůh, jako spíše o to, učit se rozpoznávat Stvořitelovu přítomnost ve všem kolem nás a v každém člověku, s nímž se setkáme.

Majitelku pohřebního ústavu Caitlin Doughtyovou fascinuje všudypřítomný strach ze smrti, pokouší se proto zjistit, jak o své mrtvé pečují lidé v jiných kulturách. Hledání dobré smrti je poutavá cesta do různých koutů světa, na které poznáte tajemné a působivé pohřební rituály, o kterých se v našem prostředí téměř nic neví. Na indonéském venkově sleduje muže, jak umývá a obléká tělo svého mumifikovaného dědečka, s nímž už dva roky pobývá v rodinném domě. V La Paz objevuje bolivijské natitas (oslavované lidské lebky, co kouří cigarety a plní lidem přání). V Tokiu se seznamuje s japonským zvykem kotsuage, během kterého pozůstalí vybírají čínskými hůlkami kosti svých milovaných z popela. Píše o inovátorech v oblasti pohřebních služeb, kteří zkoumají kompostování lidského těla a ekologické pohřby. Snaží se zjistit, jak by nám různé tradice, od mexického svátku Día de los Muertos až po zoroastrijský nebeský pohřeb, mohly pomoci vidět naše vlastní pohřební zvyklosti v jiném světle. Vydejte se spolu s autorkou po světě za hledáním „dobré smrti“. Je to cesta možná trochu morbidní, ale dobrodružná a nesmírně zajímavá, je to příběh o mnoha překvapivých a fascinujících způsobech, kterými se lidé po celém světě vyrovnávají s velmi lidskou výzvou – se smrtí.