Barrister & Principal strana 10 z 37

Terorismus je fenomén dnešní doby a Blízký východ je region, který s ním bývá velmi často spojován. Původní encyklopedie od českého autora, který má z Blízkého východu bohaté zkušenosti – a sám se v těsné blízkosti teroristického útoku ocitl – navazuje na jeho předešlé úspěšné knihy. Čtenáře seznamuje s širokým spektrem osobností a organizací v kontextu s nejvýznamnějšími politickými směry na Blízkém východě. Kniha je nepostradatelnou příručkou nejen pro vysokoškolské a středoškolské studenty, ale pro každého, kdo chce získat základní orientaci v často neprůhledných peripetiích blízkovýchodního dění.

Obsáhlá a obrazově bohatě vypravená kniha je vyvrcholením autorova mnohaletého zájmu o problematiku sběratelství, který se datuje od jeho vysokoškolských studií a který významně ovlivnilo jeho bezmála dvacetiletého působení v Národní galerii v Praze. Od publikace Sběratelství (Praha 1983) představuje první souhrnné zpravování poznatků o výsledcích a charakteru sběratelských aktiv v oblasti výtvarného umění na našem území v letech 1650–1939. Kniha je určena nejen odborné veřejnosti, ale všem zájemcům o výtvarné umění a kulturní historii, stejně jako současným sběratelům a obchodníkům s uměním.

niha Možnosti vizuálních studií. Obrazy – texty – interpretace poskytuje úvod do nové oblasti vizuálních studií a teorií obrazu. Je určena jednak širokému publiku čtenářů, kteří se zajímají o roli vizuální reprezentace v současné kultuře a společnosti, a jednak studentům vizuálních umění, dějin umění, masových médií, architektury a designu. Řada českých a zahraničních autorů zde zkoumá možnosti interpretace různých druhů obrazů, od komiksu, digitální fotografie přes mapy a vědeckou ilustraci až po umělecká díla. Zamýšlejí se také nad nejrůznějšími politickými, estetickými a filozofickými otázkami, které tyto interpretace předkládají. Marta Filipová je lektorkou vizuálních a kontextuálních studií na Leeds College of Art and Design. Zajímá se o vizuální kulturu a umění především ve vztahu k národním identitám. O tomto tématu píše doktorskou práci na University of Glasgow a publikuje v řadě domácích i zahraničních časopisů. Matthew Rampley je profesorem vizuální kultury na anglické University of Teesside. Z jeho rozsáhlé publikační činnosti o vizuální kultuře a teorii umění lze vybrat knihy Exploring Visual Culture (2005), The Remembrance of Things Past (2000) o Aby Warburgovi a Walteru Benjaminovi a Nietzsche, Aesthetics and Modernity (2000).

Vznikla během 2. světové války v Anglii pro široké publikum a autor ji věnoval "socialistům všech stran". Snažil se v ní svobodný západní svět varovat před snahami socialistů nejrůznějšího ražení uvědoměle řídit společnost a zavést centrální řízení veškeré ekonomické činnosti. Knihu by si měl prostudovat každý, kdo chce pochopit, co se stalo ve fašistické Itálii, nacistickém Německu, komunistickém Sovětském svazu nebo komunistickém Československu. Pozornému čtenáři by však také měla ukázat, že i v dnešním politickém soupeření mezi pravicí a levicí, mezi liberálními zastánci svobody a socialisty a plánovači nejrůznějších odstínů, ať již na národní či nadnárodní úrovni, stále běží o jedno a totéž - o naši budoucí svobodu a prosperitu.

Heinz J. Herrmann se narodil roku 1921 v Opavě. Jeho rodiče byli německy mluvící středostavovští Židé. Když byly Sudety obsazeny nacisty, rodina se odstěhovala do Prostějova, odkud byla později transportována do Terezína. Heinz J. Herrmann dále prošel koncentračními tábory Osvětim, Osvětim-Birkenau a Dachau. Musel se podílet na výstavbě a údržbě vyhlazovacího tábora v Birkenau, včetně plynových komor a krematorií. Po válce se vrátil do Opavy, kde v letech 1945-1948 spolupracoval na opětném vybudování rodinné firmy. Po komunistickém puči se rozhodl odejít do nově vytvořeného státu Izrael. Herrmannovy vzpomínky jsou výpovědí člověka, který doufal, že svým autentickým svědectvím pomůže ochránit svět před opakováním podobné katastrofy. Jejich název Můj boj proti konečnému řešení (Mein Kampf gegen die Entlösung) parafrázuje Hitlerův nechvalně známý spis Mein Kampf. Jak píše v úvodu, jeho kniha nemá popisovat pouze zážitky z koncentračních táborů, ale chce také poukázat na to, že k přežití tohoto pekla musely být jisté předpoklady. Bylo třeba mít zdravý instinkt, jak se vyhnout nebezpečným situacím (pokud to ovšem šlo), stejně jako schopnost neustálého vyhodnocování všeho dění v nejbližším okolí i toho, co se dalo dovědět zejména v prvních dnech a týdnech od starších spoluvězňů. K dalším důležitým předpokladům patřila pevná vůle přežít a aspoň počáteční silná tělesná konstituce. Ale i to všechno nestačilo, pokud člověk neměl hodně štěstí. Pouze nepřetržitý řetěz štěstí, jenž vydržel do posledního dne v lágru, dával naději přežít.

Georges Didi-Huberman (1954) je přední francouzský historik a filozof umění. Působí na École des hautes études en sciences sociales. V knize Před časem, jež je jeho první prací přeloženou do českého jazyka, se zabývá možnostmi "pravdivosti" obrazu, vztahem člověka k obrazu, k tomu, co je vidět, a k tomu, co je skryté. Umění nepůsobí podle Hubermana jen tím, že přenáší čitelné vědomosti, ale i tím, že sestrojuje nekonečné smyčky "přenášených a rozložených vědomostí, vytvořených a přetvořených nevědomostí". Svůj originální přístup k dějinám umění zdůvodňuje tak, že nemohou beze zbytku existovat bez teoretického, psychologického a poetického postoje k předmětu, s nímž se pracuje. Čas je ve vztahu k obrazu důležitá kategorie - ovlivňuje to, co z něj vyčteme, a z každého obrazu lze po určitém čase něco vyčíst.

Kniha Zdařilá demokracie je zajímavým a místy fascinujícím čtením pro ty, kdo mají zkušenost jak s životem v totalitě, tak s návratem demokratických poměrů. Po všech katastrofách, jimiž se německé dějiny vyznačovaly, je Spolková republika šťastným příběhem. V letech studené války se stala kotvou stability, od šedesátých let odstartovala novou dynamiku směřující k otevřené společnosti, zaručila lidem blahobyt a počínaje sedmdesátými lety zvládla řadu krizí lépe než mnoho jiných západních států. Jakkoliv je Spolková republika Německo jádrem i osou Wolfrumovy knihy, čtenář vnímá půlstoletí jejích dějin také v celosvětovém a celoevropském kontextu (včetně zajímavých exkurzů na téma budování společné Evropy) a dění politické a ekonomické jde v knize ruku v ruce s událostmi v kultuře i v sociální oblasti. S trochou hořkosti lze konstatovat, že Wolfrumova kniha je popisem úspěšných poválečných dějin Evropy, na nichž jsme se mohli podílet, kdyby železná opona nespadla právě na Šumavě.

Zdaleka nejdůležitější kniha židovsko-křesťanského dialogu za poslední desetiletí. Vyznačuje se naprostou poctivostí a přesností rozboru a spojením respektu ke druhé straně s pečlivým opodstatněním vlastního postoje, což z ní dělá výzvu zvláště pro křesťany; je na nich, aby se zamysleli nad rozborem protikladů mezi Mojžíšem a Ježíšem

Fotbalové chuligánství je v posledních letech v České republice na vzestupu. Gangy násilníků kazí sportovní atmosféru svými výtržnostmi, brutalitou a primitivismem. Vlna chuligánství, která se rozlila z britských ostrovů do celého světa, postihla i ř adu dalších evropských zemí. Kdo vlastně jsou fotbaloví chuligáni, jak se projevují a čím se liší od běžných diváků? Které gangy jsou nejagresivnější? Co pro ně znamená politika a jak se propojují s extremistickými skupinami? Kdo proti nim bojuje a j aká je efektivita této politiky? Na řadu z výše položených otázek bylo v češtině doposud možné nalézt neúplnou odpověď pouze v nemnoha odborných článcích a v ne vždy zcela objektivních mediálních komentářích. Tři mladí odborníci na tuto problematiku nabízí čtenáři komplexnější shrnutí výzkumu fotbalového chuligánství. Kniha je vhodná jak pro laické zájemce o fotbalové dění, tak i pro pedagogické pracovníky, zaměstnance státní správy i novinářskou obec.

Kniha Miroslava Mareše Terorismus v ČR představuje zatím nejúplnější odborné zpracování dané problematiky. Čtenář se v ní seznámí se základním teoretickým pojetím terorismu, s projevy ultralevicového, ultrapravicového, etnického a teritoriálního, náboženského, ekologického, kriminálního, psychopatologického, "single-issue" a dalších variant terorismu na českém území i s dosavadní protiteroristickou politikou ČR.

Jedná se o jednu z prvních původních českých knih zaměřujících se na izraelsko-palestinský konflikt. Čtenáře jím v několika částech provede, objasní mu hlavní pojmy a fenomény počínaje stručnou historií arabsko-židovských vztahů před vznikem Izraele a smrtí Jásira Arafata a evakuací osad v Gaze konče. Práce je určena nejen odborníkům a studentům, ale i všem ostatním, kteří se zajímají o blízkovýchodní problematiku.

Tato publikace navazuje na první díl Kroniky komunistického Československa– Doba tání. Obsahuje portréty dvou předních komunistickýchpolitiků. Neklade si za cíl podat jejich životopis, je pouze příspěvkem k obrazu,který byl o nich již vytvořen. Snaží se z

Tato publikace podává ucelený úvod do problematiky přípravy a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Je koncipována tak, aby mohla sloužit jako praktická pomůcka pro potenciální žadatele o podporu ze strukturálních fondů EU, stejně jako učební text pro studenty vyšších stupňů středních škol a bakalářských programů vysokých škol. Seznamuje čtenáře jak s teoretickým rámcem unijní regionální politiky a její aplikací v České republice, tak s problematikou přípravy a řízení projektů strukturálních fondů. Nástroje, techniky a postupy projektové přípravy jsou prakticky vysvětleny a ilustrovány na několika desítkách případových studií úspěšných investičních i neinvestičních projektů, jež získaly podporu ze strukturálních fondů EU.

Kdo to je, kdo to je kdo ten záchod blokuje ? Všichni chtějí vědět jak dlouho tam bude sedět Představte si slonici jak ta má velkou zadnici ! A papíru malý kus na obrovský sloní trus !

Anne-Mei Theová vystudovala kulturní antropologii na univerzitě v Amsterdamu a právo na univerzitě v Groningenu. V posledním desetiletí pracovala na etnografických výzkumech o rozhodování zdravotníků na konci života pacienta a na výzkumech komunikace s pacienty v závěrečné fázi života. V knize Paliativní péče a komunikace hledá vysvětlení pro optimismus nevyléčitelně nemocných pacientů s malobuněčnou rakovinou plic a pro naději na uzdravení, kterou chovají. Během pěti let pomocí metod etnografického výzkumu sledovala průběh nemoci pacientů, účastnila se konzultací, na nichž byli seznamováni se špatnými zprávami, a pobývala s nimi až do jejich smrti. Situaci sledovala z rozdílných úhlů pohledu – z perspektivy pacientů, jejich rodin, lékařů a ošetřujícího personálu. Na základě výpovědí zúčastněných i vlastních pozorování autorka objasňuje, jak komunikace v různých fázích onemocnění ovlivňuje očekávání pacientů a jejich blízkých. Kniha poskytuje také popis úkolů, odpovědností a rolí všech zúčastněných: popisuje neformální pravidla, nejednoznačná sdělení, dilemata mezi profesionálním odstupem a osobním nasazením, vzorce informování a komunikace v různých fázích onemocnění, skryté náznaky blížící se smrti a ambivalenci pacientů, kteří oscilují mezi „věděním a nevědomostí“. V českém prostředí je publikace do značné míry výjimečná i zvolenou výzkumnou metodou, pečlivým a detailním zúčastněným zkoumáním natolik citlivého procesu, jakým je proces komunikace s terminálně nemocnými. Neformální styl a rozsáhlé využívání příběhů, úvah a záznamů rozhovorů činí tuto knihu přístupnou širokému okruhu čtenářů: lékařům, dalším příslušníkům ošetřujícího personálu, pacientům, jejich blízkým, výzkumníkům na poli zdravotní péče i sociálním vědcům. Je vhodná jako studijní materiál v mnoha zdravotnických a ošetřovatelských oborech a v dalším vzdělávání, kde může posloužit jako ilustrace komunikačního procesu s pacienty během terminální fáze onemocnění. Kniha doplňuje obecněji pojaté publikace z ediční řady Paliativní péče.

Tato učebnice je kolektivním dílem. K jeho vytvoření přispěla celá řada českých učitelů a rodilých mluvčích, kteří v průběhu několika desetiletí řešili stejný problém - jak naučit studenty mluvit anglicky tak, aby byli schopni komunikovat v každodenních situacích a byli připraveni úspěšně splnit požadavky jazykových zkoušek na vyšší úrovni (podle Společného evropského rámce úrovně B2 až C2).