Barrister & Principal strana 10 z 42

Získání vyššího vzdělání s sebou odnepaměti přinášelo výhody v podobě lepšího společenského postavení a lépe placeného zaměstnání. Zejména v posledních padesáti letech se ale opakovaně vynořují obavy, že zvětšující se zástupy lidí s vysokoškolskými tituly brzy neskončí v lukrativních zaměstnáních, ale na úřadech práce. Ani poslední expanze vysokoškolské části vzdělávacího systému, která v celé Evropě proběhla po roce 2000, ale k inflaci hodnoty vzdělání nevedla. Pokračující technologický rozvoj totiž stíhá vytvářet dostatek pracovních míst s vysokými kvalifikačními požadavky, v nichž mohou čerství absolventi a absolventky vysokých škol najít odpovídající uplatnění. Z jedné strany tak roli vzdělání ovlivňuje dobíhající vysokoškolská expanze, z druhé strany zrychlující se technologický obrat. Na vysokých školách výrazně roste podíl studujících žen a k tomu se mění společenský tlak na flexibilitu práce. To jsou jen některé z aspektů, které mohou ovlivňovat roli vzdělání v době čtvrté průmyslové revoluce a kterým se věnuje tato kniha. Tomáš Doseděl se v rámci sociologie zaměřuje na proměny trhu práce, roli vzdělání, sociologii stratifikace a nerovnosti a sociologii organizace. Vyučuje na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Osud původem francouzských šlechtických rodů se prapodivnou shodou okolností protnul s českou historií, aby v našich zemích zanechal dodnes dochované stopy – nejen četné přepychové zámky na venkově a pražské paláce, ale celé kulturní krajiny jako na Novohradsku či Libějovicku v jižních Čechách. Příchod především lotrinské šlechty a rodů pocházejících z někdejšího rakouského Nizozemí přitom souvisel s politickým působením habsburské dynastie na českém trůně, která si jejich služeb vyžádala. V několika vlnách se tak i do našich končin především pro hledání vrtkavého vojenského štěstí dostali Buquoyové nebo Desfoursové. Založili zde svá rozsáhlá dominia, z nichž však do současné doby zbyly pozůstatky jen jediného, toho boskovického, hrabat Mensdorff – Pouilly. V této knize najdete ve volném pokračování k dříve vyšlé Britské šlechtě v českých zemích (2018) osudy těch šlechtických rodů, jež jsou spojeny s historickým, těkavě územně proměnným teritoriem historické Francie, katapultované dějinami až do českých zemí. Ke každému z těchto rodů se dozvíte nejen, odkud pocházely, ale také jaké měly erby a které hrady a zámky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vlastnily. A v čase proměňovaly podle svého vkusu. Díky nim můžeme dodnes obdivovat rohanský zámek v Sychrově, buquoyský Rožmberk nad Vltavou či Horní Hrad nebo desfourský zámek v Hrubém Rohozci.

Knížka Číst Bibli jako Ježíš od Richarda Rohra je úvodem do umění duchovní četby a výkladu Bible. Je však zároveň polemikou s tím, jak se Bible často čte a vykládá: s důrazem na literu a na předpisy zákona.

Za ta desetiletí, kdy je celosvětově uznávaným duchovním učitelem, pomohl Richard Rohr milionům lidí uvědomit si, o co jde v otázkách víry a spirituality. Dosud nikdy však nepsal na téma, které je v křesťanství nejstálejší a nejčastější: na téma Ježíše. Kdo byl Ježíš, ví většina z nás. Ale kdo byl Kristus? Jedná se jen o Ježíšovo příjmení? Naše chápání, píše Rohr, bylo až příliš často omezeno kulturou, náboženským hašteřením a sklonem lidí stavět se do centra. Rohr čerpá z Písma, historie a duchovní praxe a předkládá transformativní pohled na Ježíše Krista jako na zpodobnění Božího trvalého, stále se odvíjejícího konání ve světě. „Bůh miluje věci skrze to, že se jimi stává,“ píše. Ježíšův život byl míněn jako vyhlášení, že člověk není od Boha nikdy oddělen – pokud si sám oddělení od něho nezvolí. Když znovu objevíme tuto základní pravdu, ve víře už nepůjde tolik o dokazování, že Ježíš byl Bůh, jako spíše o to, učit se rozpoznávat Stvořitelovu přítomnost ve všem kolem nás a v každém člověku, s nímž se setkáme.

Nová semena kontemplace jsou jednou z nejčtenějších a nejoblíbenějších knih Thomase Mertona. Křesťané i nekřesťané chválí Mertona jako pozoruhodného pokračovatele meditativní tradice sv. Jana od Kříže, Oblaku nevědomí a středověkých mystiků, ve Spojených státech se Merton často srovnává s Thorauem. Nová semena kontemplace se snaží probudit spící vnitřní hloubky ducha, který západní člověk tak dlouho zabíjí, usilovat o hluboce kontemplativní a mystický rozměr v našich životech. Pro Mertona „každý okamžik a každá událost života jakéhokoli člověka na zemi zasazuje něco do jeho duše. Stejně jako vítr nese tisíce okřídlených semen, tak s sebou každý okamžik nese zárodky duchovní vitality, které nepozorovaně spočinou v mysli a vůli člověka. Větší část z těchto nesčetných semen zahyne a ztratí se, protože lidé nejsou ochotni je přijmout: semena jako jsou tato nemohou totiž vzejít jinde než v půdě svobody, spontánnosti a lásky.“ Thomas Merton (1915–1968) byl jeden z nejvlivnějších katolických autorů 20. století, trapistický mnich v Abbey of Our Lady of Gethsemani v americkém státě Kentucky.. Napsal přes 50 knih a nespočetné množství esejí a kritik. Byl rovněž zastáncem ekumenismu, angažoval se v dialogu s východními náboženstvími např. s tibetským dalajlámou, vietnamským zen-buddhistickým mnichem a mírovým aktivsitou Thich Nhat Hanhem či japonským filozofem D. T. Suzukim. (V roce 1968 o něm dalajláma řekl, že má hlubší znalosti buddhismu než jakýkoli jiný křesťan, kterého kdy potkal). Jeho životní dráha skončila předčasně v poměrně mladém věku, když byl nešťastnou náhodou zabit elektrickým proudem.