Baštan

V současné době roste zájem o výsadbu stromů v našich sídlech, jejich okolí a krajině. Vzhledem k bohatosti pěstovaného sortimentu v našich nebo zahraničních školkách si publikace neklade za cíl představit celou škálu stromů, ale přiblížit vlastnosti a nároky vybraných běžně pěstovaných druhů a kultivarů se zařazením i těch novějších, které jsou dle našeho názoru zajímavé pro výsadbu v našich středoevropských klimatických podmínkách. Stromy byly posuzovány se zaměřením na vhodnost výsadby do městského prostředí, to znamená do prostředí, kde mají stromy omezený prostor pro nadzemní části i kořenový systém, se změněnými mikroklimatickými podmínkami, jako jsou teplota, omezený příjem vláhy, vzdušná vlhkost a znečištění vzduchu. Vliv městského prostředí byl zohledněn i v oblasti posuzování dlouhověkosti či krátkověkosti konkrétních taxonů. Je třeba říci, že každé stanoviště je jedinečné, proto nelze jednoznačně stanovit, že na to či ono místo se druh nebo kultivar hodí či nehodí, proto záleží na dobrém zvážení všech okolností. Nechť vám tato publikace přinese nové informace a pomáhá vám k rozhodování při výběru „správného stromu na správné místo“. Kniha je vydávána ve spolupráci s fi rmou ARBOEKO, hlavními autory jsou Zdeněk Málek, Zdeněk Keisenbauer a Petr Horáček. Barevná publikace s cca 550 fotografi emi stromů na cca 400 stranách. Jedná se o významnou publikaci, ojedinělou svého druhu na knižním trhu.

Zatimco Hanák se velece levko naoči kerékolev světové jazek, tak Nehanák se Hanáčtěně nenaoči. Ale pokoset se o to muže. V deseti základních kapitolách – lekcích – chce autor naučit naprosté laiky umění správným způsobem nastavit mluvidla tak, aby mohli v běžné mluvě používat hanácké samohlásky Ô a E. Po oddíle hanáckých lekcí následuje oddíl Hanácká čitanka. Zde autor vybral ze svého přebohatého archívu deset renomovaných autorů hanáckých knih, až na výjimky vesměs z první poloviny 20. století.

Kniha Nauka o půdě autorů Prof. Ing. Klementa Rejška, CSc., profesora Ústavu geologie a pedologie Mendelovy univerzity v Brně, a Doc. Ing. Radima Váchy, PhD., ředitele Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., předkládá moderně pojatou syntézu vlastností a procesů v půdě na straně jedné a využívání a ochrany půdy na straně druhé. Daný koncept nauky o půdě je v české literatuře ojedinělý a reflektuje současný stupeň poznání tohoto důležitého oboru v současné světové literatuře. Kniha je napsána pro velmi široký okruh čtenářů. Přáním autorů bylo, aby si v ní našli svůj předmět zájmu jak běžní majitelé polností, lesů a zahrádek, tak i vysokoškolští studenti a odborná veřejnost jako taková. S tímto cílem je pak kniha upravena jak co do obsahu, tak co do formy: ta je ostatně zajímavá použitím barevných fotografi í, tabulkami a původními obrázky, ilustrujícími inspirativnost poznání dějů v „hlíně, z níž rostou rostliny“. Přinášet aktuální pohled na nauku o půdě dnes nestačí: to, co je skutečně moderní a odpovídá třetímu tisíciletí je interdisciplinární pohled na interakci půdy a rostliny a to včetně ochrany půdy. A tento pohled musí být přitom prezentovaný tak, aby si něm své našli jak ti, co se o problematiku půdy dlouhodobě zajímají, tak i běžný čtenář, který by prostě jen rád věděl, co je například pravdy na tom, že když dlouhodobě nehnojí kompostem ze svého zahradního kompostéru, tak mu po pracném zalití jeho zahrádky půda takřka okamžitě vyschne. Odpovědi na tyto a desítky dalších podobných otázek přináší právě tato nová kniha. Svým obsahem, významem, zaměřením kniha přispěje také i k současné problematice týkající se sucha, hospodaření s vláhou, půdou, ochranou půdního fondu.

Moji čtyřnozí pacienti - příběhy z veterinární praxe

Je ťažšie víno vyrobit alebo ho predať? Výroba vína a umenie jeho prezentácie spolu úzko súvisia, úspešným je ten, kto dokáže oboje. A práve to je poslaním publikácie. Publikácia je určená pre výrobcov i predajcov vína, someliérov, vináskych nadšencov, vinárske združenia, študentov vinárstva a someliérstva na vysokých a stredných školách, someliérske kurzy, zážitkovú gastronómiu a všetkých priaznivcov vína. V úvode publikácie vysvetľuje autor významnosť funkcie someliéra pre víno i gastronómiu. Popisuje kultúrne posolstvo vína v historii a súčasnosti ľudstva, imidž a zdravotné aspekty umienenej konzumácie vína. Uvádza štatistiky z významných vinárskych krajín Európy. V kapitole o technológii výroby vína popisuje najnovšie trendy v enológii. Na základe vlastných dlhoročných kraktických skúsenstí kladie doraz na hygienu výrobných prestorov a precíznostť obslužného personálu. V prípade dodržania týchto zásad je možná minimalizácia technologických zásahov. Dosiahneme tým odrodovú typickosť, čistotu a prirodzenosť vín, so stopou terroir. Podrobne popisuje aj technológiu výroby šumivých vín, ktoré sú v gastronómii jedinečným fenoménom, tokajských vín, aj biovín. Venuje sa príčinám vzniku chorôb a chýb vína, uvádzam zásady prevencie ich vzniku a nápravné opatrenia. Široký priestor venuje nenahraditeľnej pozícii dreva v enológii a v marketingu vína. uvádzam klady i zápory výroby vína v sudoch, metódy výroby sur lie a batonáž. V prezentačnej časti popisuje rituály odzátkovania, dekantácie, servisu vína. someliér musí dokonale ovládať čítanie údajov z etikety vína. Preto veľmi podrobne opisujem aktuálne podmienky označovania a uvádzania vína do obehu. Zážitkovej enogastronómii sa venuje v ucelenej kapitole, ktorá ilustračne popisuje zásady správnych kombinácií jedla a vína. V závere nechýbajú pravidlá, zásady a systémy súťažného senzorického hodnotenia vína, slovník degustácie a požiadavky na získanie osvedčenia posudzovateľa pre víno a vinárske výrobky. Výroba vína a umenie jeho prezentácie spolu úzko súvisia, úspešným je ten, kto dokáže oboje. A práve to je poslaním publikácie.

Krajina Hané je rozlehlá rovina rozkládající se od Loštic až za Kroměříž. Je pokryta obilnými lány a řepnými poli, které lemují toky řek dávajících Hané své jméno – říčka Haná a řeka Morava. Byl to vždycky bohatý a úrodný kraj obývaný lidmi, kteří byli hrdi na to, že jsou Hanáci. Zhruba do konce 18. století nevíme o stravě našich předků na Hané mnoho určitého. Oblast Hané byla osídlena obyvatelstvem závislým na zemědělské výrobě a vzhledem k tomu, že se jedná o oblast obilnářskou, základ pokrmů tvořily převážně obilniny nebo moučná jídla. Dokud se jídelníček lidí žijících na venkově řídil především tím, co se získalo vlastní prací - pěstováním zemědělských.