BB/art strana 259 z 302

Bývalý profesionální fotbalista, který sedí u televize a donekonečna si přehrává poslední okamžik své kariéry; politický aktivista, jemuž činí obrovské potíže soustředit se na seminář, protože ví, že v baru dávají rozhodující mezistátní zápas; neúspěšný herec a alkoholik, který svět pozoruje z masky klubového maskota; mlčenlivý levý obránce, který nikdy neprohodí jediné slovo se svými spoluhráči… Ian Plenderleith proniká do nitra svých postav a zjišťuje, že mají jednu věc společnou: fotbal je pro většinu z nich středobodem světa.

Všichni milovníci bílého sportu nepochybně už někdy slyšeli o Williamu Tildenovi, ale pouze málokterý z nich zná pohnutý životní příběh tohoto suveréna světového tenisu dvacátých let minulého století. Tilden se stal v roce 1920 prvním Američanem, který vyhrál Wimbledon, a následujících deset let jen výjimečně našel přemožitele. Za sedm let neprohrál jediný důležitý zápas. I potom, když v roce 1931 přestoupil k profesionálům, jen zřídka okusil hořkost porážky. Nikdo tehdy svému sportu nekraloval tak jednoznačně jako Tilden tenisu. Na kurtě se choval občas samolibě a arogantně, ale zároveň byl rytíř, který nade vše ctil pravidla fair play. Přestože kráčel od vítězství k vítězství a svět ho obdivoval, neměl mezi svými vrstevníky opravdové přátele a dával přednost společnosti mladých chlapců. Teprve když jeho tenisová hvězda začala s věkem pohasínat, projevila se jeho homosexualita viditelněji. Za obtěžování mladistvých se dokonce dvakrát ocitl ve vězení. Veřejnost se od něho odvrátila a brány tenisových areálů se před ním zavřely. Bývalý nejlepší hráč světa, pro něhož byl tenis vším a který se i v pokročilém věku mohl měřit s těmi nejlepšími, obcházel tenisové kluby v Los Angeles a doprošoval se, aby si s ním někdo zahrál. Do světa velkého tenisu se mohl vrátit až na sklonku života. Právě když se chystal na americké mistrovství profesionálů, zemřel náhle v šedesáti letech ve svém hollywoodském bytě.

Milostný příběh propojila Linda Howardová mistrně kriminální zápletkou, takže předkládá čtenářům velice vtipný obraz úsilí, jak se Daisy snaží naplnit svou touhu. Muž, s nímž hodlá spojit život, jí musí napřed život zachránit.

Máš nějaké trápení? Problémy ve škole nebo doma? Napiš co tě trápí - podepisovat se nemusíš - a počkej, až se tam objeví nějaká dobrá rada. Aspoň tak to plánoval pan učitel Speed, když zakládal strašně cool a super webové stránky. Problémů je ovšem víc než dost a všichni brzy zjistí, že nejlepší rada někdy přichází z míst, odkud by to člověk nejmíň čekal.

Když uviděla, co provedla, Tátovi svému jich jedenačtyřicet odvedla I o více jak jedno století později je Lizzie Bordenová připomínána jako jedna z nejhanebnějších vražedkyň Ameriky. Souzená pro vraždy otce a macechy, avšak prohlášená za nevinou, je jí jméno neslo stigma hanby ještě dlouho po její smrti v roce 1927. Jméno skutečného vraha nebylo nikdy odhaleno. V tomto strhujícím románu proplétá Evan Hunter zručně fakta s fikcí. Kniha končí zarážejícím, avšak zcela věrohodným vysvětlením celé z áhady. Byla Lizzie Bordenová zchytralou vražedkyní nesprávně osvobozenou poté, co byla obviněna z dvojnásobné vraždy? Skrývala pochybné tajemství, které by mohlo být jinak odhaleno? Byly vraždy jediným řešením jejího dilematu?

Řím roku 70, jednoho horkého dne se Marcus Rádius Falco, soukromý informátor, srazí na Foru s rozkošnou a prchající Sosií Camillinou. Falco ji zachrání a tím začíná nebezpečná hra, souvisící s krádežemi císařských ingotů z britských dolů a politickým spiknutím proti novému císaři Vespasianovi. Z pověření záhadných, vysoce postavených klientů putuje Falco proti své vůli do Británie, kde zažije kruté strádání při otrocké práci ve stříbrných dolech.

Doktor Tony Hill se vyzná v mapování myslí vrahů lépe než kdokoli jiný, je tedy zjevně nejlepším kandidátem na odhadnutí duševních pochodů i na předpověď reálných pohybů samozvaného kata zaměřeného na známé psychology severní Evropy. Jenže Tony už toto vyčerpávající povolání dělat nechce. Případ se mu ovšem sám nepříjemně vnucuje. Další obětí se stane jeho dávná přítelkyně a na scéně se navíc objevuje i Tonyho dřívější blízká spolupracovnice, inspektorka Carol Jordanová, která nepotřebuje Tonyho pomoc o nic méně než pronásledovatelé sériového vraha. Pod falešnou identitou pracuje v prostředí, v němž má lidský život nižší cenu než balíček drogy.

Doktor Tony Hill se vyzná v mapování myslí vrahů lépe než kdokoli jiný, je tedy zjevně nejlepším kandidátem na odhadnutí duševních pochodů i na předpověď reálných pohybů samozvaného kata zaměřeného na známé psychology severní Evropy. Jenže Tony už toto vyčerpávající povolání dělat nechce. Případ se mu ovšem sám nepříjemně vnucuje. Další obětí se stane jeho dávná přítelkyně a na scéně se navíc objevuje i Tonyho dřívější blízká spolupracovnice, inspektorka Carol Jordanová, která nepotřebuje Tonyho pomoc o nic méně než pronásledovatelé sériového vraha. Pod falešnou identitou pracuje v prostředí, v němž má lidský život nižší cenu než balíček drogy.

Soubor anglických „nonsense verse“.

Desať strhujúcich dní, ktoré predchádzaly vylodeniu spojencov v Normandii.

Píše se rok 1918 a v Rusku zuří krvavá občanská válka. Moci se chopili bolševici a deportovali celou carskou rodinu na Sibiř. Caru Mikuláši II. a jeho nejbližším zbývá už jen pár týdnů života. Na rozkaz nové sovětské moci jejich životy ukončily výstřely a bajonety ve sklepení nenápadného domu Jekaterinburgu. Mohla vůbec Anastázie přežít? Podle některých zpráv počet nalezených, ohořelých a kyselinou poleptaných těl nesouhlasil. O několik let později se americký novinář Michael Sheridan setkává v Šanghaji s velmi zvláštní prostitutkou. Jmenuje se Anastázie, je Ruska a má všechny dědičné fyzické znaky Romanovců. Po prožitých útrapách však zcela ztratila paměť a nevzpomíná si vůbec na nic ze své minulosti. Colin Falconer vtahuje čtenáře do kolotoče událostí, které se střídavě odehrávají v Šanghaji, Londýně, předválečném Berlíně a New Yorku. Život údajné velkokněžny nabývá strhující spád. Nejbližší příbuzní, kteří vraždění bolševiků unikli, se jí téměř bez výjimky zříkají. Skutečně to není

Tato sbírka povídek a básní v próze od známé kanadské spisovatelky je nádherně bizarní: chléb v jejím podání věru nevyvolává představu oněch uklidňujících bochníků, šťastné konce nejsou tak docela šťastné, cynické pětileté děti vaří jedovatý lektvar a v dětské (?) hře na vraha musíte bezpodmínečně vědět, kdy je nejlepší přestat...

Máš nějaké trápení? Problémy ve škole nebo doma? Napiš co tě trápí - podepisovat se nemusíš - a počkej, až se tam objeví nějaká dobrá rada. Aspoň tak to plánoval pan učitel Speed, když zakládal strašně cool a super webové stránky. Problémů je ovšem víc než dost a všichni brzy zjistí, že nejlepší rada někdy přichází z míst, odkud by to člověk nejmíň čekal.

Na opuštěném ostrově na jižním pobřeží Chile byl objeven obrovský meteorit, největší, jaký kdy byl nalezen. Odpočíval v zemi miliony let. Podnikatel a miliardář Palmer Lloyd se rozhodne, že se stane ústředním exponátem v jeho novém muzeu. Znamená to dopravit do New Yorku nejtěžší předmět, kterým kdy lidstvo pohnulo. Za pomoci Lloydových peněz se zformuje odvážná výprava za meteoritem. Výpravu vedou nevyzpytatelný inženýr a světově proslulý hledač meteoritů, jehož kariéru poškodila jeho vlastní kontroverzní teorie. V ledovém objetí antarktické zimy se dobrodruzi utkávají s děsivou záhadou původu a povahy meteoritu. Pokud si chtějí zachránit holé životy, musí tuto záhadu vyřešit.

Tato sbírka povídek a básní v próze od známé kanadské spisovatelky je nádherně bizarní: chléb v jejím podání věru nevyvolává představu oněch uklidňujících bochníků, šťastné konce nejsou tak docela šťastné, cynické pětileté děti vaří jedovatý lektvar a v dětské (?) hře na vraha musíte bezpodmínečně vědět, kdy je nejlepší přestat...

Ve Zrození Řecka zkoumá Michael Grant pozoruhodnou epochu mezi rokem 1000 a 495 před Kristem, kterou nám ukazuje jako dobu největšího tvůrčího vzepětí celých lidských dějin. Za těchto pět set let dosáhly řecké městské státy civilizační úrovně, jež je pro nás dodnes inspirujícím ideálem. Osudy jednotlivých panovníků zachycuje tak nejen na pozadí téměř nepřetržitých válečných tažení a krvavých osobních střetů v boji o moc mezi uchazeči o trůn. Zabývá se i významnými politickými, právními a měnovými reformami některých císařů a zdůrazňuje jejich zájmy umělecké zejména o zkrášlení sídelních měst, díky nimž lze obdivovat architektonická díla, která přetrvala dodnes.