BiggBoss strana 2 z 2

Po úspěšných knihách KMENY a KMENY 0 přichází Vladimir 518 v roli editora s poslední částí této výpravné trilogie. Publikace KMENY 90 mapuje unikátní období devadesátých let pomocí vhledu do prostředí městských subkultur a okrajových kulturních společenství. V celkem 25 kapitolách kniha sleduje důsledky dramatických proměn, které nastartovala revoluce v listopadu 1989. Kniha vychází již tradičně v grafické úpravě Jana Havla. Politický převrat v listopadu roku 1989 zcela změnil charakter městské nonkonformní mládeže. Ta okamžitě po politickém uvolnění začala absorbovat nové impulzy ze zahraničí, které ovšem mnohdy přetavovala v naprosto originální kulturní novotvar, stojící někde na pomezí východu a západu, undergroundu i popkultury. Tato situace potvrzuje i dnes již trochu otřepanou frázi, že devadesátá léta jsou vlastně druhé „šedesátky“. Toto srovnání ovšem zcela přesně pramení z totožného kulturního rozkvětu, který probíhal jak v hlavním společenském proudu, tak na jeho okraji. Tam se již před rokem 1989 připravovalo mnoho (do té doby ne příliš viditelných) společenství, které díky politickému převratu zažilo několik let nevídané pozornosti. Punkové, metalové i třeba novovlné skupiny prodávaly své desky v desetitisícových nákladech a nově vznikající kluby nezvládaly nápor fanoušků při jejich koncertech. K těmto v základu již existujícím subkulturám se ovšem začalo přidávat velké množství těch nově vznikajících a právě ony vnesly do nově vznikající demokracie ještě další, zcela svěží a do té doby nevídaný vítr. Díky nevyjasněné majetkoprávní situaci se dokonce i v centru měst usazují squateři. Rock’n’roll devadesátých let většina lidí vnímá především prizmatem fenoménu retrofilmu Šakalí léta, ovšem někde hluboko za ním už v tu chvíli bobtná mnohem reálnější a magičtější rockabilly scéna. Do Prahy a následně do celých Čech se naplno dostávají fenomény jako graffiti, rap a breakdance. Vedle celorepublikové exploze rockových klubů, se začíná rozvíjet i silná elektronická scéna, ve které je samozřejmě možné sledovat mnoho různě specializovaných proudů. Od travelerské free techno komunity, přes undergroundové jungle a drum and bass kluby, až po velké haly a festivaly zasvěcené house music. Vedle už existující a dále se rozvíjející skateové scény se etabluje ta bruslařská, podobně jako vedle punkové ta skinheadská. Ze scifi komunity se vyděluje proud hráčů deskových her a zavírá se na dlouhé roky do přítmí svých specializovaných heren. Scény, do té doby označované jako alternativa a underground, procházejí velkou transformací a mnohde nezůstává kámen na kameni. Objevují se skuteční vontové, po pár solitérních pokusech se ustaluje reggae scéna a společně s tím se paralelně v jiné části společnosti z mnoha depešáků stávají ortodoxní fans skupiny Oceán.

Kniha Heavy metal Milovice představuje sto osmdesát fotografií Jana Jindry, který na začátku devadesátých let obrazově zachytil zvláštní svět tohoto posádkového města. Fotografie doprovází rozhovor Vladimira 518 s Michaelem Kocábem, předsedou Parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk. Michael Kocáb vzpomíná na okolnosti odchodu armády, která tu „dočasně“ pobývala od okupace v roce 1968. Kniha vychází k 25. výročí odchodu sovětských vojsk z Československa. Grafická úprava Petr Bosák a Robert Jansa, 2016 Designers.

Karel Novák: Přirozeně, je kniha fotografií Karla Nováka s texty Romana France, který je i kurátorem stejnojmenné výstavy. Devětasedmdesátiletý prostějovský fotograf Karel Novák představí unikátní fotografie z naturistických komunit v bývalém Československu, Německu (NDR) a Maďarsku z let 1962–1996. Jedná se tak o unikátní pohled do světa naturistů, a to okem fotografa, který je sám naturistou. Jaký je autorův vztah k naturismu? Co pro něj naturismus znamená z hlediska životního postoje? A jak vnímá přirozenou nahotu současná společnost? Tyto otázky zodpoví zmíněná kniha, jíž se dočkáme už 27. října. Týž den proběhne také release party, tedy slavnostní uvedení na trh, v pražském prostoru Ex Post, kde bude také kniha poprvé dostupná veřejnosti. Fotografie: Karel Novák Koncepce: Roman Franc Text: Roman Franc, Karel Novák, Tomáš Pospěch Redakce: Petr Turek Obrazová redakce: Lucia L. Fišerová Překlad: Lawrence Wells Grafická úprava: Milan Nedvěd 144 stran, 91 fotografií

Publikace Typo 9010 encyklopedicky shromažďuje česká digitální písma. Začíná v roce 1990, v období, kdy fotosazbu a ruční překreslování písem nahradily počítače, a končí v roce 2010, v okamžiku, kdy v republice působí téměř desítka malých písmolijen. Zachycuje nejdůležitější okamžiky v nejstarším písmovém ateliéru na UMPRUM v Praze a shrnuje podstatné oborové události. Publikací prostupují texty českých a zahraničních typografů, které popisují atmosféru doby. Snahou publikace je poprvé co možná nejpodrobněji prezentovat českou písmovou tvorbu v jejích digitálních počátcích, a zařadit ji tak do světového kontextu. Během posledních dvou desetiletí vznikla v České republice řada písmových návrhů, které dobře známe, ale stejně tak spousty těch, které skončily v šuplících, ztratily se, nebo zůstaly na starých disketách ve formátech, které dnes stěží otevřeme. Pokusili jsme se jich vypátrat co nejvíce, původní digitální soubory jsme v případě potřeby renovovali a vytvořili z nich použitelné písmové soubory. Tuto sbírku jsme následně uspořádali do publikace, která funguje jako písmový vzorník. Mnohá z těchto písem mají svůj unikátní příběh: některé z nich se dozvíte v doprovodných textech publikace.

Objemná monografie, která mapuje rozsáhlou uměleckou tvorbu Lubomíra Typlta od 90. let až po současnost. Vedle velkého množství reprodukcí, které podrobně dokumentují malířskou linii Typltova díla, je zde autor představen v mnoha textových a vizuálních odkazech i jako zakládající a stálý člen kultovní skupiny WWW. Ta si vydobyla respekt u hudební kritiky i publika svou originální tvorbou na pomezí experimentálního hip hopu a elektroniky. Typlt je jejím hlavním textařem a právě z jednoho jeho textu pochází i titul knihy Tikající muž. Pod koncepcí publikace je podepsán teoretik umění a kurátor Karel Srp, který textovou část knihy otevírá postřehem: „Obrazy Lubomíra Typlta pu°sobí neˇkdy jako ostré hobliny, jako skrojky neveˇdomí, jež si nese každý zasuté v sobeˇ, avšak obává se je verˇejneˇ vyjádrˇit, dokonce se strachuje, aby se neˇkde samovolneˇ nevynorˇily a nevynesly na povrch, co meˇlo zu°stat skryté v soukromí.“ Knihu graficky zpracovalo renomované studio 2015 Designers, jmenovitě Petr Bosák a Robert Jansa. Nejedná se o čistě náhodnou spolupráci, jelikož vedle několika koncertních plakátů spolupracovali 2015 Designers s WWW například i na vizuálu jejich posledního alba Atomová včela

"Jestli má někdo právo nezatíženě sepsat vzpomínky na český předrevoluční underground, nástup nové vlny i překotné kulturní a celospolečenské změny kolem roku 1989, pak je to právě Ivo Pospíšil. Ten společně s Vladimírem Juráskem sestavil více než třísetstránkovou knihu. Vedle obsáhlé obrazové přílohy složené z často doposud nepublikovaných fotografií budou mít čtenáři možnost nahlédnout za oponu legendárních skupin jako The Plastic People of the Universe, DG 307, nebo Garáž a setkat se s nezaměnitelnými osobnostmi typu Ivana Martina Jirouse, Pavla Zajíčka, Mejly Hlavsy, Ester Krumbachové, Jiřího Muchy či Ivana Krále. Jak dodává sám Ivo Pospíšil: „Už je to hodně dávno, co mi Honza Šulc řekl, že jsem asi poslední, kdo ještě nesepsal paměti. Také říkal, že by ty moje mohly to, co se tehdy dělo, ukázat z mého pohledu, že by nemusely být zas až tak moc vážné a vlastně by mohly být dost jiné. Dalo to dost práce, trvalo to dlouho, ale tady jsou.“ Ivo Pospíšil (*13. 7. 1952 v Praze) známý český hudebník, úspěšný manažer, obchodník, baskytarista, DJ a především významná postava českého undergroundu. V sedmdesátých letech působil v úzkém okruhu okolo skupin Plastic People a DG 307, později prožil šest let rock'n'rollů s Pepou Pilařem v Classic Rock’n’Roll Bandu. V roce 1980 založil a třináct let vedl kultovní skupinu Garáž, která vynikala originalitou a nadčasovostí. Díky němu se při tvorbě a později i na pódiu sešly dvě velké osobnosti české moderny a postmoderny – Milan Hlavsa a Tony Ducháček. Je také jedním ze spoluzakladatelů pražského klubu Radost FX. V devadesátých letech stál za vzkříšením sólové kariéry světoznámého kytaristy a hudebního producenta Ivana Krále. Jako Tea Jay Iva ho můžete pravidelně slyšet na vlnách pražského Radia 1. "

Nula v názvu naznačuje časový záběr tohoto nového dílu. Jeho hlavní těžiště se nachází mezi roky 1969 a 1989 a podobně jako první KMENY zkoumá české městské subkultury a nezávislé společenské proudy. „Po formální stránce doznala kniha hlavní změny v případě obrazového materiálu. Oproti prvnímu dílu jsme se museli vzdát spojovacího a zastřešujícího prvku v podobě snímků od jednoho jediného fotografa, ale místo toho jsme vstoupili do světa formy neméně silné. Tou je fotografická historická koláž, využívající krásy domácích archivů, stejně tak sofistikovaných obrazů etablovaných autorů. V knize se tak potkává vysoké s nízkým a hrubost s jemností,“ dodává hlavní autor projektu Vladimir 518, který pro sepsání všech kapitol knihy oslovil dalších 24 autorů. Předmluvy: Nenormalizace - Miroslav Petříček Květiny na hnoji vzrostlé - Vladimir 518 Kapitoly: Máničky - Petr Blažek Trampové - Jan Charvát Teplí - Jan Seidl Underground - Josef Rauvolf Sci-fi - Ivan Adamovič Motorkáři - Petr Drnovský Kinoamatéři - Jiří Horníček Kulturisté - Kamil Fila Folk - Michal Konečný Disent - Adam Drda Počítači - Pavel Kappel Punk - Phil Hell Alternativa - Mikoláš Chadima Ekoaktivisté - Jiří Kulich Lennonisté - Filip Pospíšil Vlajkonoši - Jiří Volek Nová vlna - Petr Hrabalik Auto - Luděk Staněk Metal - František Štorm Skate - Martina Overstreet Alternativní divadlo - Jan Dvořák Veksláci - Adam Havlík Nudisti - Michal Josephy Výtvarníci - Tomáš Pospiszyl Depešáci - Vladimir 518 Fotografie: Karel Cudlín, Ivan Pinkava, Bohdan Holomíček, Tomki Němec, Herbert Slavík, Ondřej Němec, Libuše Jarcovjáková, Roman Sejkot, Jan Šilpoch a další.

Druhé, doplněné vydání úspěšné a kladně hodnocené knihy, která dává českému čtenáři poprvé možnost získat ucelený přehled o dějinách tzv. černošské hudby a pochopit současné žánry jako hip-hop, house nebo dubstep v jejich historických i myšlenkových souvislostech. Od nedobrovolných pasažérů otrokářských lodí až po dunící reproduktory klubových soundsystémů vypráví hypertextový labyrint Hudby ohně osudy revolucionářů, pro než se hudba stala mocnou zbraní. Kromě vzniku a vývoje dalších hudebních žánrů jako jsou funk, disco či soul nabízí i vhled do příbuzných segmentů afroamerické kultury jako jsou gangsta rap, stand-up komika či blaxploitation filmy. Díky chystanému, doplněnému vydání se již tentokrát tato užitečná publikace dostane ke všem zájemcům, kteří ji před dvěma lety nestihli zakoupit. Kniha s podtitulem Radikální černá hudba od jazzu přes hip hop a dále sklidila velmi pozitivní recenze odborníků. "Hudba ohně je poučeným a komplexním průvodcem po černé hudbě, jaký v češtině doposud nevyšel" napsal Petr Vizina v Lidových novinách a Antonín Kocábek v Týdnu připsal: "Číst Hudbu ohně znamená absolvovat dobrodružný výlet, vzdělávací kurz, gastronomickou prezentaci a sezení u psychologa v jednom." Hospodářské noviny v recenzi konstatovaly: "Kniha je v kontextu české hudební publicistiky výjimečným počinem."Karel Veselý je jedním z nejvýraznějších českých hudebních novinářů posledních let. Působí jako nezávislý publicista a spolupracovník ČRo Radio Wave, Aktuálně.cz, Respektu nebo Nového prostoru. V roce 2011 připravil společně s Vladimirem 518 úspěšnou publikaci KMENY o současných pražských subkulturách, která získala 2. místo v anketě Nejkrásnější kniha v kategorii Knihy o výtvarném umění, obrazové a fotografické publikace.

Druhé, doplněné vydání úspěšné a kladně hodnocené knihy, která dává českému čtenáři poprvé možnost získat ucelený přehled o dějinách tzv. černošské hudby a pochopit současné žánry jako hip-hop, house nebo dubstep v jejich historických i myšlenkových souvislostech. Od nedobrovolných pasažérů otrokářských lodí až po dunící reproduktory klubových soundsystémů vypráví hypertextový labyrint Hudby ohně osudy revolucionářů, pro než se hudba stala mocnou zbraní. Kromě vzniku a vývoje dalších hudebních žánrů jako jsou funk, disco či soul nabízí i vhled do příbuzných segmentů afroamerické kultury jako jsou gangsta rap, stand-up komika či blaxploitation filmy. Díky chystanému, doplněnému vydání se již tentokrát tato užitečná publikace dostane ke všem zájemcům, kteří ji před dvěma lety nestihli zakoupit. Kniha s podtitulem Radikální černá hudba od jazzu přes hip hop a dále sklidila velmi pozitivní recenze odborníků. "Hudba ohně je poučeným a komplexním průvodcem po černé hudbě, jaký v češtině doposud nevyšel" napsal Petr Vizina v Lidových novinách a Antonín Kocábek v Týdnu připsal: "Číst Hudbu ohně znamená absolvovat dobrodružný výlet, vzdělávací kurz, gastronomickou prezentaci a sezení u psychologa v jednom." Hospodářské noviny v recenzi konstatovaly: "Kniha je v kontextu české hudební publicistiky výjimečným počinem."Karel Veselý je jedním z nejvýraznějších českých hudebních novinářů posledních let. Působí jako nezávislý publicista a spolupracovník ČRo Radio Wave, Aktuálně.cz, Respektu nebo Nového prostoru. V roce 2011 připravil společně s Vladimirem 518 úspěšnou publikaci KMENY o současných pražských subkulturách, která získala 2. místo v anketě Nejkrásnější kniha v kategorii Knihy o výtvarném umění, obrazové a fotografické publikace.

Kniha o vizuálním stylu českých subkultur. Kniha vznikla pod vedením Vladimira 518 a ve fotkách a textech představuje aktuální podobu pražských komunit od hip hopu a hardcore, přes gotiky a neohippies, až po motorkáře, fanoušky tuningu či milovníky japonské popkultury. Jejich vizuální a životní styl mapuje více než tři sta barevných snímků fotografa Tomáše Součka. Kniha KMENY je součástí městských projektů BU2R. Na knize KMENY se podílelo pětadvacet domácích autorů, kteří dají nahlédnout do historie i současnosti jednotlivých městských subkultur. Kay Buriánek z kapely Sunshine se například rozepsal o emo kultuře, rapper James Cole o hráčích počítačových her a publicistka Jana ‚Apačka' Kačurová zmapovala partičky kolem tetovacích salónů. Jejich úvodní text doplňují rozhovory s kmenovými "domorodci". Autorem předmluvy o historii subkultur u nás je guru domácí alternativní kultury Josef Rauvolf. Příslušníky jednotlivých kmenů zachytil v jejich autentickém prostředí fotograf Tomáš Souček, který říká: "Vždycky mě přitahovali lidé, kteří dělají věci jinak a žijí si po svém, a teď jsem s nimi mohl strávit několik velmi intenzivních chvil."

Fascinující svět hudebních subkultur jako jsou techno, dub či drum'n'bass, fenomén blaxploitation filmů, gangsta rapu či černá stand up komika, jsou v knize představeny v tematických řezech historií černé kultury nedobrovolných emigrantů na americký kontinent. Chystaná publikace Hudba ohně slibuje být přelomovým počinem české hudební publicistiky, jež čtenářům nabídne seriózní kulturologickou studii a zároveň vzrušující příběhy z dějin populární hudby, které se čtou jedním dechem. Karel Veselý je jedním z nejvýraznějších českých hudebních novinářů posledních let. Působí jako nezávislý publicista a spolupracovník ČR - Rádia Wave, Aktuálně.cz, Reflexu nebo HisVoice. Publikace bude třetím knižním počinem vydavatelství Bigg Boss, obálkou a doprovodnými ilustracemi ji doplní legendární rapper a výtvarník Vladimir 518.