Brio strana 5 z 5

Tři ženy, tři umělkyně, tři maminky, ale jen jedno téma, jen jeden tatínek... Novinka nakladatelství Brio pokračuje v duchu vytváření třaskavých autorských směsí, v němž se nesla už knížka Tři tatínci a maminka (M. Viewegh, P. Šrut, M. Reiner a G. Miklínová). Snad jedině za cenu největší námahy bychom totiž v Čechách našli další tři autorky tak odlišného naturelu, jakými jsou B. Nesvadbová, N. Kocábová a A. Ježková. Zadání by-chom mohli vystihnout větou: "Napište o tatínkovi z pohledu maminky, z pohledu partnerky... Napište o tatínkovi vašich vlastních dětí a pokus-te se zachytit ono kouzlo, které tatínkové pro děti mají. Jak vlastně otce svých dětí vnímáte vy?" Avšak toto zadání je poslední a zřejmě jedinou společnou vlastností tří povídek, které si v knížce můžete přečíst. Pokud se rádi necháváte překvapit tím, jak odlišně lze vnímat tutéž věc, osobu či situaci a jak originálně dokáže tvůrce naložit s omezujícím zadáním, Tři maminky vás budou těšit na každé stránce. Maminky zde dozajista vracejí úder, a to s obdivuhodnou razancí... Nenechte se ale oklamat, tahle útlá knížka nepatří do rukou dětem. Spíše než děti si ji užijí právě rodiče. Už také proto, že tvář jí dal, a to doslo-va, Jaromír 99, spoluautor pohříchu dospělého komiksu Alois Nebel. K příběhům přistupuje se zkušeným, takřka otcovským nadhledem a s iro-nií, která jde ruku v ruce s jeho pop-artovým ilustračním stylem.

Tajemné bratrstvo pana Benedikta se vrací a čeká ho nová mise: zapeklitá bojová hra, při níž putují světem, plní zadané úkoly a osvědčují své individuální vlohy. Pátrání po všech stopách a řešení hádanek, které jim na skrytých místech připravil pan Benedikt, však dětem ztíží nečekaný problém, a tak Renkovi, Brčkovi, Katce a Konstanci nezbývá než znovu prokázat, proč je osud svedl dohromady. Musejí bojovat přímo o toho, jehož jméno nosí v názvu a jenž je stmelil.

Výběr bajek slavného francouzského autora, jehož verše mají švih i vtip, a v každé bajce dovedou překavpit svou chytrostí a tím, jak přiléhavě líčí pinožení lidské rasy, byť je v nich přioděna do škrabošek říše zvířat. JEAN DE LA FONTAINE (1621-1695) má v evropské literární tradici výsadní postavení, neboť ve svých bajkách dokázal z již poněkud obstarožního a učebnicového žánru udělat vzrušující básnický komentář ke společenským problémům a událostem své doby. La Fontainovy bajky zachycují morální problém v jeho nejednoznačnosti a přitom s ohromným citem pro reálnou situační kresbu. Nevychvalují ani neodsuzují žádnou konkrétní lidskou vlastnost samu o sobě - kromě hlouposti ve všech jejích podobách. Spíše ironicky, přesně a v neposlední řadě zábavně zachycují nejčastější podoby střetu protipólů lidského jednání: přičinlivosti se zahálčivostí, vypočítavosti s naivitou, panovačnosti s patolízalstvím...

Hvězdička Zaspalka jistě není zlá, není ani hloupá nebo závistivá; jen nepořádná bohužel je. A na nebi ji má každý rád: ostatní sestřičky hvězdy, strýček Vlasatec i kmotr Měsíc. Protože ale její zapomnětlivost a nedochvilnost nemá konce, stihne ji jednoho dne trest. Nelze jinak. Za pozdní příchod do služby na noční obloze je poslána na zem, aby si své místo mezi ostatními na nebesích znovu zasloužila. Dokáže malé stvoření pohnout srdci chladných lidí? Vrátí se zlatá hvězda tam, kam patří? Krátký příběh pojednává sice o hvězdné obloze a jejích obyvatelích, jeho poselství je ale hluboce lidské. Ukazuje nám, že upřímnou snahou a zájmem o druhé lidi můžeme změnit i nejhorší osud a nabýt štěstí. Knížku slovinského herce, režiséra, básníka a hudebníka Frane Milčinského doprovodil citlivými ilustracemi Gorazd Vahen. Její český překlad vychází vůbec poprvé a představuje v Čechách ne právě časté, o to však vítanější zpestření na poli literatury pro děti.

Buď zdráv, statečný čtenáři! Jsi dostatečně statečný, abys následoval Páju a Pátka na jejich výpravě na Skřetí horu a bojoval tam se silami zla? Budiž ti toto varováním. Tato kniha je plná mečů, zlobrů, čarodějnic a věcí, co vypadají jako okurka. A starý známý zatr-vatr-lený pan Guma je do toho samozřejmě zamotaný. To mi urvi bradu, je to krvavě velkolepé!

Zdravím vás, děti, v tento temný a sychravý večer. Přisedněte ke krbu, neboť toto je chvíle, v jakých se spřádají podivné příběhy. Příběhy, jako je ten o Páje a starém zchátralém mlýně dole u řeky. Jaké to děsivé tajemství onen mlýn skrývá? Pročpak se tu ukrývá pan Guma? A kolik toho ví Stará Babča? Přisedněte, děti, neboť to vše vám nyní vyjevím…