Broken Books

Bomba je poslední knihou, kterou známý lingvista a sociální aktivista Howard Zinn stihl vydat před svou smrtí v roce 2010 a pro samotného Howarda tato kniha byla jednou z nejdůležitějších, které napsal a zároveň nejvíce osobní. Na základě vlastních vzpomínek, kdy za druhé světové války jako pilot bombardéru shazoval bomby i nad Československem, promlouvá vůči oficiálnímu výkladu dějin a apeluje na naši vlastní zodpovědnost. Jsme to totiž my, kdo by měl zodpovědnost držet pevně v rukou. Zinn v knize shrnuje své názory na válku a vysvětluje změnu postoje, kdy se z pilota zapáleného pro boj proti fašismu stal silný odpůrce války.

Henry David Thoreau, americký filosof, esejista, básník a v neposlední řadě bojovník za svobodu, se po odmítnutí zaplatit daň na protest proti válce a otrokářství dostal do vězení, které jej inspirovalo k sepsání eseje Občanská neposlušnost. Esej vychází v novém překladu a kromě ní v knize najdete i tyto další texty: Otroctví v Massachusetts, Reforma a reformátoři a Život bez principu.

"Světově proslulý sociolog Zygmunt Bauman zkoumá v této knize spolu s Carlem Bordonim sociální a politické rozměry současné krize státu. Zmatek následující po finanční krizi z let 2007-2008 výrazně prohloubil společenské změny, podle Baumana a Bordoniho však kořeny potíží, kterým západní společnost v současnosti čelí, vycházejí z mnohem hlubší série změn a přechodů, jež lze vysledovat do minulosti a nesou s sebou dlouhodobé následky. Zygmunt Bauman je polskobritský sociolog, emeritní profesor Univerzity v Leedsu a držitel ceny Theodora Adorna. Za jeden z hlavních přínosů je považován jeho rozbor vztahu modernity k holocaustu. Dále je znám pro svou analýzu postmoderní společnosti a postavení člověka v ní. Jeho knihy se staly bestsellery v mnoha zemích a byly přeloženy do více než třiceti jazyků. Carlo Bordoni je italský sociolog a novinář zaměřující se na sociologii kultury. Působil na univerzitách v Pise a Florencii. "

Hnutí známe pod zkratkou BDS (Bojkot, divestice, sankce) se po vzoru mezinárodního bojkotu z doby ukončování apartheidu v Jihoafrické republice pokouší nenásilnou formou donutit Izrael k dodržování mezinárodního práva. Přestože v červenci roku 2011 postavil Izrael mimo zákon veřejnou podporu ekonomického a politického bojkotu a významně tak narušil svobodu slova, hnutí se stává účinným nástrojem k vyslovení nesouhlasu se zabíráním palestinských území. Na knize se podíleli následující autoři: Slavoj Žižek, Naomi Kleinová, Ilan Pappé, Mustafa Barghouthi, Jonathan Pollak, Merav Amirová, Dalit Baumová, Nada Elia, Joel Beinin, Hind Awwadová, Noura Erakatová, Ronald Kasrils, David Lloyd, Laura Pulido, Haneen Maikeyová, Omar Barghouti, Marc Ellis, Jamal Khader, Ran Greenstain, Angela Davisová, Lisa Tarakiová, Mark LeVine, John Berger, Neve Gordon, Michael Warschawski, Ken Loach, Rebecca O'Brienová, Paul Laverty, Ra'anan Alexandrowicz, Rebecca Vilkomersonová.

Vandana Shiva je přední aktivistkou v boji za globální spravedlnost. Ve světě je známá jako ekologická aktivistka a fyzička. V knize Demokracie Země Shiva informuje o bojích, kterým pomohla získat celosvětovou pozornost: proti geneticky modifikovaným potravinám, proti zcizování duševního vlastnictví a proti privatizaci přírodních zdrojů. Současně odhaluje, jak tyto zápasy souvisejí s rostoucím přílivem fundamentalismu, se stoupajícím násilím proti ženám a s hrozícím zánikem naší planety. Shiva začíná v minulosti, kdy v 16. století začaly první zábory veřejných pozemků v Británii. Odhaluje, jak se veřejné prostory a statky zmenšují i nadále, neboť přírodní zdroje se čím dál víc patentují a privatizují. Naše ekologická udržitelnost a kulturní diverzita je narušena a také lidský život je vnímán jako postradatelný. V existujících konfliktech zájmů podněcují síly neoliberální globalizace násilí prostřednictvím ekonomického a společenského vyloučení, což ohrožuje životy milionů lidí. Takové brutální ničení však není jediným trendem formujícím dějiny lidstva. Demonstrace v ulicích Seattlu a Cancúnu a usilovné snažení v domech a na farmách po celém světě přinášejí soubor principů, které vycházejí z inkluze, nenásilí, zpětného záboru veřejných statků a svobodného sdílení zdrojů Země. Vandana Shiva nazývá tyto ideály Demokracií Země. Mají sloužit jako naléhavá výzva k míru a vytvářet základ spravedlivé a udržitelné budoucnosti.

Tato kniha zpochybňuje mnohá dogmata. Snaží se odkrýt propagandu Impéria, jeho dogmata i zločiny. Kniha je přímým výsledkem několika let strávených na cestě, v zákopech, v nepočitatelně mnoha slumech, metropolích a frontových liniích. Pracoval jsem na všech kontinentech a pohyboval jsem se shora dolů, rozprávěl jsem s elitami klientelistických států i s těmi nejchudšími z chudých, s gangstery a vojáky, vědci, umělci, horníky i sedláky. Také jsem se setkal s několika velkými mysliteli, prezidenty, zkorumpovanými úředníky a podnikateli, veliteli praporů, masovými vrahy a falešnými proroky. V mnoha chudých zemích jsem potkal tu nejcyničtější rasu lidských bytostí – služebníky a podržtašky Impéria.

Jedenáct žen, jedenáct životů, 192 stran příběhů a jejich analýzy, 466 fotografií. Jedno úmrtí a dvě zmizelé ženy. Jak se tyto ženy dívají na svět kolem sebe, jak vidí nás a společnost? Co je potkává na cestě životem a proč je bezdomovectví tak silné sousto, ze kterého se tak těžko vymaňuje? Vydáno ve spolupráci s organizací Jako doma, která spolupracuje se ženami bez domova, upozorňuje na genderový aspekt bezdomovectví a klade důraz na aktivní zapojení žen bez domova do činnosti organizace.

Známý sociolog Zygmunt Bauman (1925 – 2017) se ve své poslední knize věnuje tématu uprchlické krize. Na pozadí současné situace analyzuje původ a dopady morání paniky, ukazuje, jak politici zneužívají strachu obyvatel a dochází k závěru, že bychom se místo stavění zdí měli pokusit spíše o budování mostů.

Co by se stalo, pokud bychom měli tu možnost projít si revoluční historií 20. století s klást jejím hlavním protagonistům zdánlivě naivní otázky na téma lásky? Proč by měli ti nejradikálnější revolucionáři strach z radikality lásky? Co je tak radikálního na zdánlivě konzervativním pojmu lásky? Proč je to vše, jen ne konzervativní? Vraceje se zpět k sexuální revoluci Říjnové revoluce a jí následující represi, ke Guevarově dilematu mezi láskou a oddání se revoluci a k období osmašedesátého a jeho následkům, otevírá chorvatský filozof Srećko Horvat pole představ, které nám může pomoci tyto otázky zodpovědět. Jeho kniha je skromným příspěvkem k současným převratům po celém světě od Tahriru po Taksim, od hnutí Occupy po Hong Kong, od Athén po Sarajevo v nichž otázka lásky podivně a překvapivě schází.

V srpnu 2018 se tehdy patnáctiletá Greta Thunberg rozhodla nejít do školy a začít před švédským parlamentem svou pravidelnou páteční stávku za klima, čímž zažehla jiskru globálního hnutí bojujícího s klimatickou krizí a inspirovala miliony studentů ke stávkám za planetu. Později obdržela prestižní Prix Liberté či nominaci na Nobelovu cenu za mír. Kniha Náš dům je v plamenech obsahuje český překlad knihy Scény od srdce, kterou společně s Gretou napsala její matka operní zpěvačka Malena Ernman, otec Svante Thunberg a sestra Beata Ernman. V této publikaci najdete také nejdůležitější Gretiny projevy, které v anglické verzi vyšly pod názvem No one is too small to make a difference.