Broken Books strana 2 z 2

Vandana Shiva je přední aktivistkou v boji za globální spravedlnost. Ve světě je známá jako ekologická aktivistka a fyzička. V knize Demokracie Země Shiva informuje o bojích, kterým pomohla získat celosvětovou pozornost: proti geneticky modifikovaným potravinám, proti zcizování duševního vlastnictví a proti privatizaci přírodních zdrojů. Současně odhaluje, jak tyto zápasy souvisejí s rostoucím přílivem fundamentalismu, se stoupajícím násilím proti ženám a s hrozícím zánikem naší planety. Shiva začíná v minulosti, kdy v 16. století začaly první zábory veřejných pozemků v Británii. Odhaluje, jak se veřejné prostory a statky zmenšují i nadále, neboť přírodní zdroje se čím dál víc patentují a privatizují. Naše ekologická udržitelnost a kulturní diverzita je narušena a také lidský život je vnímán jako postradatelný. V existujících konfliktech zájmů podněcují síly neoliberální globalizace násilí prostřednictvím ekonomického a společenského vyloučení, což ohrožuje životy milionů lidí. Takové brutální ničení však není jediným trendem formujícím dějiny lidstva. Demonstrace v ulicích Seattlu a Cancúnu a usilovné snažení v domech a na farmách po celém světě přinášejí soubor principů, které vycházejí z inkluze, nenásilí, zpětného záboru veřejných statků a svobodného sdílení zdrojů Země. Vandana Shiva nazývá tyto ideály Demokracií Země. Mají sloužit jako naléhavá výzva k míru a vytvářet základ spravedlivé a udržitelné budoucnosti.

Operace Protective Edge (Ochranné ostří) si vyžádala tisíce palestinských obětí a vyčistila prostor pro další zábor půdy ze strany Izraele. Ještě nikdy nebylo tak důležité projevovat lidu Palestiny solidaritu a podporu. Ilan Pappé a Noam Chomsky, dva přední hlasy boje za osvobození Palestiny, rozebírají budoucnost obyvatel Palestiny a to, jak může mezinárodní veřejnost na Izrael tlačit, aby přestal s porušováním lidských práv palestinského lidu.

"Světově proslulý sociolog Zygmunt Bauman zkoumá v této knize spolu s Carlem Bordonim sociální a politické rozměry současné krize státu. Zmatek následující po finanční krizi z let 2007-2008 výrazně prohloubil společenské změny, podle Baumana a Bordoniho však kořeny potíží, kterým západní společnost v současnosti čelí, vycházejí z mnohem hlubší série změn a přechodů, jež lze vysledovat do minulosti a nesou s sebou dlouhodobé následky. Zygmunt Bauman je polskobritský sociolog, emeritní profesor Univerzity v Leedsu a držitel ceny Theodora Adorna. Za jeden z hlavních přínosů je považován jeho rozbor vztahu modernity k holocaustu. Dále je znám pro svou analýzu postmoderní společnosti a postavení člověka v ní. Jeho knihy se staly bestsellery v mnoha zemích a byly přeloženy do více než třiceti jazyků. Carlo Bordoni je italský sociolog a novinář zaměřující se na sociologii kultury. Působil na univerzitách v Pise a Florencii. "

Kapitalismus, jak ho známe, se hroutí. A jakkoli finanční instituce klopýtají a padají, panuje dojem, že není jiná alternativa. Lze nicméně věřit, že o jednu dvě generace později už žádný kapitalismus nebude existovat: a sice z toho prostého důvodu, že není možné udržovat věčně v chodu soustrojí nekonečného růstu na planetě s omezenou životností. Přesto tváří v tvář tomuto zjištění lidé dál zoufale lpí na tom, co je, protože si zkrátka nedovedou představit méně vykořisťovatelskou a destruktivní alternativu. Politická představivost jako by vyschla. Ale je tomu tak doopravdy? V této sbírce esejů David Graeber otevírá řadu témat, včetně politické strategie, globálního obchodu, zadluženosti, představivosti, násilí, estetiky, odcizení a tvořivosti. Eseje byly napsané v době zrodu hnutí proti globalizaci a vyhlášení války proti terorismu, a jako takové pátrají v politické krajině po stopách naděje, kterou hledají na nečekaných místech.

V knize Západní terorismus diskutuje Noam Chomsky, světově proslulý intelektuál disentu, o moci a propagandě Západu s filmovým tvůrcem a investigativním novinářem Andrem Vltchkem. V diskusi se historický narativ propojuje s osobními zkušenostmi, které Chomského i Vltchka přivedly k aktivismu. Zaznívají osobní vzpomínky, jako třeba ta na newyorský novinový stánek, který stál u začátků politického vzdělání Noama Chomského. Diskuze se dále posouvá do širší perspektivy a zaměřuje se na měnící se formy imperiální nadvlády a systému západní propagandy. Postupně se zaměřuje na státy, se kterými mají autoři osobní zkušenost, od Nikaragui a Kuby po Čínu, Chile, Turecko a mnoho dalších. Kniha Západní terorismus je čerstvým větrem, který rozfoukává propagandu a ostře kritizuje roli Západu ve světě. Je inspirací pro všechny, kdo hledají zdroje pro nezávislé a kritické myšlení.

Kam jsme došli a jak se máme nyní zachovat? O jaký druh společnosti stojí za to usilovat? Proč je obtížné představit si alternativní společenské a politické uspořádání? Kde máme hledat základ pro naději? Na tyto a mnohé další otázky se Slavoj Žižek snaží odpovědět v této nadčasové knize založené na rozhovorech, které podtrhují Žižekovu nezkrotnost. Žižek se věnuje takovým tématům, jako je Arabské jaro, globální finanční krize, vzestup Číny, populismus v Latinské Americe nebo Severní Korea. Kamkoli rozhovor zamíří, Žižekova energická mysl osvětluje nečekané horizonty. Analyzuje nejen aktuální složité situace, ale také zkoumá možnosti změny. Tyto originální a strhující rozhovory nabízejí úvod do studia jednoho z nejvýznamnějších myslitelů naší doby.

Hnutí Occupy je, podle Noama Chomského, první významnou veřejnou odezvou na předchozích třicet let třídního boje. Aktivity tohoto hnutí odstartovaly v září 2011 a během několika týdnů se rozšířily do mnoha koutů světa včetně České republiky. Chomsky se v této knize rozhovorů snaží reagovat na nejpalčivější otázky příznivců hnutí: Jak jsme se dostali do bodu, kdy 1 procento obyvatel diktuje požadavky zbylým 99 procentům? Jakou spojitost má ekonomická krize a náš politický systém? Jakým způsobem můžeme oddělit finance a politiku? Jak by měly vypadat opravdu demokratické volby?

Henry David Thoreau, americký filosof, esejista, básník a v neposlední řadě bojovník za svobodu, se po odmítnutí zaplatit daň na protest proti válce a otrokářství dostal do vězení, které jej inspirovalo k sepsání eseje Občanská neposlušnost. Esej vychází v novém překladu a kromě ní v knize najdete i tyto další texty: Otroctví v Massachusetts, Reforma a reformátoři a Život bez principu.

Henry David Thoreau, americký filosof, esejista, básník a v neposlední řadě bojovník za svobodu, se po odmítnutí zaplatit daň na protest proti válce a otrokářství dostal do vězení, které jej inspirovalo k sepsání eseje Občanská neposlušnost. Esej vychází v novém překladu a kromě ní v knize najdete i tyto další texty: Otroctví v Massachusetts, Reforma a reformátoři a Život bez principu.

V současnosti jsou i ty nejmenší detaily našich běžných životů sledovány a stopovány bedlivěji než kdy dříve a lidé často dobrovolně napomáhají této kontrole. Od Londýna a New Yorku po Nové Dillí, Šanghaj a Rio de Janairo jsou běžné kamery ve veřejných prostorech. Na letištích se po 11. září rozříšily tělesné a biometrické skenery. Google a vydavatelé kreditních karet neustále zaznamenávají naše návyky, zájmy a preference, na něž reagují marketingovou strategií ušitou na míru konkrétnímu zákazníkovi, a to s naší aktivní, ba horlivou účastí. Analýza dohledu v podání Davida Lyona se v této knize setkává s tekutým moderním světem, který tak pronikavým způsobem rozebral Zygmunt Bauman. Očekává nás bezútěšná budoucnost neustálého monitorování, nebo ještě existují prostory svobody a naděje? Jak naplníme svou zodpovědnost za lidi kolem nás, kteří se často ztrácejí v rozborech dat a v kategorizacích? Tato kniha, která se zabývá otázkami moci, technologie a morálky, nabízí brilantní analýzu toho, co dnes znamená sledovat a být sledován.

Bomba je poslední knihou, kterou známý lingvista a sociální aktivista Howard Zinn stihl vydat před svou smrtí v roce 2010 a pro samotného Howarda tato kniha byla jednou z nejdůležitějších, které napsal a zároveň nejvíce osobní. Na základě vlastních vzpomínek, kdy za druhé světové války jako pilot bombardéru shazoval bomby i nad Československem, promlouvá vůči oficiálnímu výkladu dějin a apeluje na naši vlastní zodpovědnost. Jsme to totiž my, kdo by měl zodpovědnost držet pevně v rukou. Zinn v knize shrnuje své názory na válku a vysvětluje změnu postoje, kdy se z pilota zapáleného pro boj proti fašismu stal silný odpůrce války.