ČAS strana 19 z 19

Dlouholetý editor, nakladatel a spolubesedník Miloně Čepelky Josef Pepson Snětivý říká o této publikaci, která vychází k sedmaosmdesátým narozeninám všestranného umělce a spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana: „Nebudu nijak originální, řeknu-li o Miloni Čepelkovi, že je ,malý velký muž‘. A hned mě napadá zdánlivý protiklad: navzdory své fyzické lehkosti nepluje po povrchu a nespokojí se s pěnou dní, ale se zvídavostí takřka dětskou a s neuhasitelnou chutí se noří do hloubky, do pomyslné vody pod zmiňovanou pěnou. Ta voda je někdy kalná, jindy naopak překvapivě průzračná a čistá, pak zase ,obyčejná‘ – ale vždy živá. Sám je takový pokaždé: jako herec, textař, dramatik, básník, prozaik i glosátor. V posledně jmenované roli stvořil už dvě publikace a po titulu Skok sem, skok tam přichází s knihou Letí to pamětí. Jsem rád, že navzdory slovesu ,letí‘ je onen pohyb vzpomínek, úvah a postřehů dostatečně klidný na to, aby jej zachytil, a my se do nich můžeme ponořit. Tento vnímavý pozorovatel života vlastního i osudů cizích nás nepřesvědčuje o „své pravdě“ a nenutí nás, abychom mu věřili; spíše dává věci do souvislostí, nabízí alternativy a nechává každého, aby si udělal vlastní úsudek. To už samo o sobě není málo v dnešní době, kterou mnozí promořili apely k zastávání kategorických, ba nesmiřitelných soudů o čemkoli. Čtěte svým tempem, zastavujte se a rozbíhejte, přemýšlejte, ,jen tak‘ se bavte nebo se něčemu přiučte, věřte, nebo nevěřte... Ani já vás k ničemu nenutím, jen o jediné prosím: abychom Miloňovi nevěřili slova o ,labutí písni‘. Naopak doufejme, že kniha Letí to pamětí není jeho posledním počinem.“

Irena Obermannová o svém básnickém debutu říká: "Celý život píšu básničky. Neříkám básně, protože ty moje jsou malilinké, zpěvavé a neučesané. Jsou to vlastně takové říkanky, které mi táhnou hlavou, když nemůžu spát, když je mi ouvej, když se zamiluju nebo když jdu na procházku lesem. Nepovažuju je za nic zásadního, ale přesto je tvrdošíjně zapisuju na lístečky se seznamem věcí, které je potřeba udělat, koupit, zaplatit. Ty básničky mě zachraňují od toho, abych náhodou všechny ty povinnosti nesplnila. Píšu je jako bych si hrála. Jako bych stavěla hrad z písku na břehu moře a jako bych byla malá a nahá. Některé z nich jsou staré třicet let, některé jsou ze včerejška. Poslední dobou píšu básničky taky na trička, na zdi, na dveře. Věřím, že tím dělám reklamu poezii. Veškeré poezii. Poezii života. Věřím totiž, že básničky brzy vytlačí firemní značky. Že přestanou být zavřené v knihách, ale vykročí do ulic, obsadí módní časopisy, zkrátka začnou frčet. Věřím, že brzy budou všichni nosit básně."

Za vším hledej feromony… Zaplést se můžete kdykoli, kdekoli a třeba úplně omylem. Bohužel ne každá aférka končí happyendem a do vztahu dvou lidí často vstupují věci, které prostě nemůžete ovlivnit, ani kdybyste se postavila na hlavu. A ačkoli dobře víte, že v takových situacích je nejlepší smířit se s realitou a nesnažit se různými méně či více podivnými způsoby zvrátit situaci ve svůj prospěch, někdy si zkrátka nemůžete pomoct… A ještě těžší je odolat intrikám v případě, že se zapletete s celebritou, stokrát denně navštěvujete její webovky a srdce se vám rozbuší (případně kudla v kapse otevře), kdykoli ji zahlédnete v televizi nebo v novinách… To je ovšem pouze jeden z příběhů o hledání toho pravého či té pravé, které se navzájem proplétají v této knize. Dozvíte se, proč není dobré brát si na tiskovku obě přítelkyně najednou či vodit je do stejného baru, zda může být svalnatý hokejista současně citlivý diplomat, co způsobí textovka odeslaná nad ránem v ne zcela střízlivém stavu, jestli vám projde svatba na dovolené v cizině, k níž svolíte jen proto, abyste měla od partnera pokoj, co nakopne divoký vztah, "věčně mladou" muzikálovou superhvězdu i druhořadou hvězdičku, že je dobré ujasnit si, na kterém letišti na sebe počkáte… Příběh tří žen a tří mužů, jimž sekunduje neméně zajímavý kompars, vás vtáhne od prvních kapitol. Každá z nich je vyprávěná konkrétním vypravěčem, a tak dohromady skládají mozaiku pohledů na patálie, do kterých se nepoučitelné ženy a nenasytní muži znovu a znovu vrhají. A třeba se v jejich osudech poznáte i vy.

Manželství Julie a Robina prochází vleklou krizí, kterou přetne Robinovo nečekané zmizení. Juliin švagr sice pracuje jako policejní ředitel, ona však najímá soukromého detektiva Teodora Tecla, aby po jejím manželovi pátral paralelně s policií. Už při prvním setkání mezi nimi přeskočí silná erotická jiskra, které se oba snaží marně vzdorovat. Tím marněji, čím hlouběji Teodor rozkrývá temná tajemství Juliina manžela… Nejprve vyplouvá na povrch jeho nevěra, kvůli níž plánoval rozvod, a brzy se ukáže, že provozuje nelegální obchody s dopingovými přípravky. Jeho zmizení tak souvisí s dalším případem, na kterém pracuje bývalý Teodorův kolega, komisař Drozd: těsně předtím, než se Robin ztratil, totiž na následky zneužívání anabolických steroidů zemřel mladý muž, a tytéž látky byly při dopingové kontrole nalezeny i v krvi mladistvého vrcholového sportovce, kterému tak hrozí konec slibné kariéry. Vzápětí je nalezeno Robinovo tělo, což pohřešování mění v úkladnou vraždu. Jde o pomstu, válku gangů, nebo měl snad vrah jiný motiv? Situace se vyhrocuje a v ohrožení se ocitají i další životy. Jak policisté, tak Teodor mají plné ruce práce, a také na Julii čeká nejedno šokující překvapení. Všichni protagonisté se sice snaží aspoň na chvíli zapomenout díky sexuálním dobrodružstvím, jenže kolo událostí se už roztočilo příliš zběsile, než aby mohli z jeho dosahu uniknout jen postelovými hrátkami. Naplní Teodor a Julie svou osudovou přitažlivost, anebo všechno dopadne úplně jinak?

Bájné příběhy o počátcích České země, jak je poprvé zachytil na počátku 12. století kronikář Kosmas, jsou historií rodu Přemyslovců, prvních vládců Čech. Pozoruhodný obrázek dostanete, když se podíváte na mapu a vyznačíte si jednotlivá dějiště nejstarších příběhů. Získáte jakýsi nepravidelný ovál, obkružující Prahu do vzdálenosti zhruba 30 kilometrů, jen s výjimečnými „chapadly“ nataženými ještě dál, třeba až k řece Ohři nebo ke Stadicím. Tato dávná ohniska slávy a moci jsou v dnešní době občas skrytá ve stínu metropole, ve své většině nepatří k turistickým atrakcím, někdy se dokonce schovávají na zanedbané průmyslové periférii hlavního města, kde je objeví jen pozorné oko poučeného poutníka. Tím víc autory vábilo vydat se do této tajemné „krajiny prvních Přemyslovců“. Zatímco Otomar zaujatě kráčel po stopách příběhu mocenského vzestupu prvních knížat a shledával jimi zanechané stopy i mytologické souvislosti, Pepson s fotoaparátem v ruce neúnavně zkoumal další pozoruhodné stavby, památníky a zajímavosti, které se v průběhu věků na oněch místech nakupily. Tyto pohledy ze dvou různých úhlů se navzájem doplňují – a společně vytvářejí plastický obraz. Výjimkou jsou dvě nové kapitoly, díky nimž je toto druhé vydání též vydáním rozšířeným. Vzhledem k Otomarově zaneprázdněnosti v létě 2023 je celé napsal Pepson. V prvním případě zůstal v samotném centru přemyslovské vlády a prozkoumal kostel svatého Jiří a pozdější Svatojiřský klášter na Pražském hradě, onu nezaslouženě opomíjenou „kolébku i hrob“. Ve druhém zamířil do jednoho z „chapadel“: do Lštění, na hradiště nikoli tak „přepevné“, jak je popsal Kosmas, ale ve své době strategicky důležité. Oba autoři pak cítí radost vyvolanou skutečností, že původní vydání z roku 2020 je zcela rozebráno a čtenářský zájem si vyžádal tento nový počin. A věří, že Vám i tato o tři roky mladší publikace pomůže uvidět zdánlivě známá místa v novém světle a všimnout si podrobností, které Vám předtím mohly unikat. Provedou Vás těmito lokalitami, a to slovem, obrázky i fotografiemi: Pražský hrad/Vyšehrad/Malá Strana – Říp/Ctiněves/Ledčice/Černouček/Krabčice/Kostomlaty pod Řípem/Libkovice pod Řípem – Kouřim – Libušín/Smečno – Levý Hradec/Pravý Hradec/Přední Kopanina/Úholičky – Libčice nad Vltavou/Chýnov/Tursko/Kozinec/Holubice – Budeč/Zákolany/Trněný Újezd/Týnec – Stadice/Hliňany – Stochov/Tuchlovice/Honice/Kačice – Tetín – Přistoupim/Tuchoraz/Bylany/Lstiboř – Stará Boleslav – Vrbčany/Klášterní Skalice/Třebovle – Libice nad Cidlinou – Lštění – Zbečno/Běleč – Velíz/Kublov/Karlov/Leontýn – Peruc/Telce/Klobuky – Sázava/Nechyba/Krkavčí skály.

Hledáte knihu, která by vás od první stránky vtáhla do světa plného pohody, humoru a nevšedního vyprávění? Knihu, která vás nechá zapomenout na svět kolem vás a umožní vám ponořit se do příběhů, které vykouzlí úsměv a přičarují pohodu? Knihu, ke které se budete chtít vracet znovu, protože vás bude bavit? To vše vám nabízejí Kotrmelce Vlastimila Pešky. Kotrmelce lze zařadit mezi knihy s laskavým humorem, kterým vévodí osobité vypravěčské umění autora. Pokud se snažíte najít knihu, která vás nejen bude bavit, ale také vám umožní zapomenout na stres a starosti každodenního života, pak jsou Peškovy Kotrmelce to pravé. Již sám podtitul knihy „Líbeznosti, ošklivosti a pábení“ naznačuje lehkost a vypravěčskou dovednost českého spisovatele, který se na knižním trhu objevil v nedávné době v podobě netradičních Střelených pohádek a také v Novém vyprávění o pejskovi a kočičce. Autory s lehkým vypravěčským perem naše literární historie ani současnost nehýří a jsou mezi čtenáři po zásluze vyhledáváni. Proto lze vydání Peškových Kotrmelců uvítat na knižním trhu s otevřenou náručí a v pevné víře, že se jeho dílo stane vyhledávaným i očekávaným.

Zdeněk Štěpánek již navždy zůstane legendou našeho herectví. Umělec zemitého a oduševnělého výrazu měl nejen nač navazovat (vždyť Jan Nepomuk Štěpánek byl jednou z vůdčích postav našeho divadla 19. století), ale díky pohnutému životu i usilovné práci vdechl život stovkám nesmrtelných postav. Sledujeme jeho životní i profesní cestu od nepříliš radostného dětství přes dospívání na venkově, začátky u kočovných divadel, ruskou anabázi, kdy mu válka sebrala pět let života, oslnivý vstup na scénu Diva dla na Vinohradech, nelehký, avšak zcela zasloužený přestup do Národního, těžkou dobu Mnichova a Protektorátu, kdy dvakrát proti své vůli vstoupil do našich dějin, peklo poválečných let, během nichž se musel očistit od nespravedlivých nařčení, složit á léta padesátá, kdy se mimo jiné octl i v křesle ředitele Národního divadla, až po epilog následující dekády. Všímáme si jej nejen jako herce, ale i jako člověka vynikajícího neobyčejným intelektem a talentem, ovšem současně provázeného mnoha běsy. Snad tomu ani nemohlo být jinak, než že se většina jeho dětí z obou manželství stala herci: nahlédněme do života jedné z prvních dam našeho současného herectví Jany Štěpánkové, pod pokličku na první pohled hřmotného, ale uvnitř velmi citlivého bytí M artina Štěpánka, jenž byl svému otci povahově zřejmě nejpodobnější, a do elegantního světa Petra Štěpánka, který se musel vyrovnat s nelehkým obdobím porevolučního nezájmu a posléze dokázal své umění v oborech, kde bychom to od něj možná ani nečekali

Chataření a chalupaření je fenoménem, který ve druhé polovině dvacátého století zasáhl téměř celou městskou populaci u nás. Slavní herci té doby nejsou výjimkou. Kniha Chalupáři stříbrného plátna jako první podává čtivé svědectví o tom, jak naše filmové a divadelní hvězdy trávily odpočinek v zeleni, na rybách či ve venkovské hospůdce, jak zvelebovaly své letní příbytky a koho na svých rekreačních sídlech hostily. Mnohdy je k nim poutal tak silný vztah, že nakonec opustily Prahu - a našly na venkově i místo svého posledního odpočinku. Součástí této nevšední publikace, která slouží i jako sborník tipů na hezké rodinné výlety, je také bohatá fotografická dokumentace. Tu na svých výpravách za chatami a chalupami nezapomenutelných českých herců pořídil Radek Laudin, novinář a publicista, který se dlouhodobě zabývá cestami do míst naší vlasti, jež jsou spojena se známými osobnostmi. Herci, jejichž letní sídla naleznete v knize Chalupáři stříbrného plátna: Jaroslav Marvan, Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský, Josef Kemr, Jiřina Jirásková a Zdeněk Podskalský, Jan Werich, Helena Růžičková, Svatopluk Beneš, Martin Růžek a Karel Augusta, Miroslav Horníček, Vladimír Menšík, Vlastimil Brodský, Petr Haničinec, Jiří Sovák, Jiřina Šejbalová, Josef Vinklář, Radovan Lukavský, František Kreuzmann, Jan Pivec, Oldřich Nový, Libuše Pospíšilová, Ladislav Pešek

Jsou okamžiky, na které si sportovní fanoušek vzpomene takříkajíc na smrtelné posteli. Pokud jde o hokej, nemůže mezi nimi chybět triumf na Mistrovství světa 1985 v Praze. Jednoznačným hegemonem byla tehdy sovětská Sborná; také Kanada a USA přivezly mimořádně silné výběry, nabité hráči, kteří se později stali legendami. Češi a Slováci přesto očekávali maximum od vlastní reprezentace… … která jejich naděje nezklamala! Do paměti se nesmazatelně vryl druhý zápas se Sovětským svazem, který „naši“ vyhráli 2:1. A po kanonádě proti Američanům neoficiální finále, v němž do kanadské branky dostal puk hned třikrát Jiří Šejba. Právě tento hrdina šampionátu je jednou z osobností, které oslovil Tomáš Procházka, publicista a bývalý hokejista. V rozhovoru s ním na pražské zlato zavzpomínali i další vynikající útočníci z obou částí tehdejší federace, Pavel Richter a kapitán týmu Dárius Rusnák, obránce zastupuje jeden z objevů mistrovství Antonín Stavjaňa. Za ním a jeho kolegy z defenzívy pak čaroval legendární Jiří Králík, po právu vyhlášený nejlepším brankářem turnaje. Na šestici, aby byl naplněn pomyslný hokejový počet, doplňuje sestavu neméně proslulý rozhlasový reportér a člen Síně slávy Aleš Procházka, autorův otec. V knize díky tomu nechybí ani velmi osobní vzpomínky otce i syna na nezapomenutelné jarní dny roku 1985. Titul Praha 1985 – Zlato z domácího šampionátu navazuje na úspěšnou publikaci Tomáše Procházky Nagano 1998 aneb Turnaj století očima šampionů a vychází při příležitosti letošního Mistrovství světa v ledním hokeji, které se opět koná v Praze.