CERM, s r.o.

Vincenc Makovský vstoupil do povědomí českého novodobého umění jako výsostný sochař. Tato okolnost poněkud zatlačila do pozadí umělcův projev kreslířský. O nápravu se nyní v této knize pokouší historik umění Jiří Hlušička. Ve snaze dospět k představě o úhrnné podobě umělcova tvůrčího odkazu se mohl spolehnout na poznání, k němuž v minulosti dospěl už ve dvou knižních monografiích věnovaných sochařově osobnosti a jeho dílu. Mohl tak odkrýt úlohu, kterou kresba v Makovského mnohotvárném a mnohoznačném díle zaujímá, a to jak v jeho rané avantgardní etapě, tak i později, kdy pod tlakem společenských peripetií po polovině třicátých let dvacátého století usiloval ztělesnit svůj klasický ideál a kdy obdařil své dílo osobitým humanistickým étosem. Rozsáhlá umělecká pozůstalost, nacházející se zčásti v rodinné sbírce a zčásti ve státních galeriích potvrdila, že kresba Vincenci Makovskému umožnila fixovat prchavou představu a posloužila mu jako neodmyslitelný podnět pro vznik a výsledné ztělesnění jak jeho komorních, tak i monumentálních sochařských realizací, jimiž se zapsal do povědomí naší výtvarné kultury. Proto také úvodní studie a výběr děl v obrazové části knihy počítají s přímou konfrontací konkrétního kreslířského a sochařského projevu. Nicméně mnohé z Makovského kreslířských studií mohou žít samy o sobě. Nepředstavují totiž ani zdaleka pouhý článek tvůrčího procesu, ale díky sochařovým objevným přístupům a vyhraněnému smyslu pro objem zobrazeného modelu či zvoleného výjevu stejně jako díky jeho kreslířskému mistrovství se vyznačují autonomními estetickými či výrazovými hodnotami. Tato monografická publikace z naznačeného poznání vychází. Za hlavní pohnutku jejího vydání však je třeba považovat snahu dát nahlédnout do utajené a dosud z velké míry zcela neznámé části tvůrčího odkazu Vincence Makovského a nabídnout tak ucelenější pohled na jeho uměleckou osobnost.

Malířská řeč Alice Kopečkové (narozena 1969) osciluje mezi figurativním a abstraktním výtvarným názorem. Ve svých malířských realizacích se dovede uvarovat popisnosti stejně jako literárního přístupu zřejmě u vědomí, že fantazijní představy, které jí táhnou hlavou, nelze vystihnout slovem, nýbrž jedině obrazem. Jakkoliv převládajícím tématem malířčiny tvorby je ženské tělo, jež ji zajímá v jeho mnohotvárných a také mnohoznačných metamorfózách, nelze přehlédnout, že i její figurální kompozice v sobě zahrnují obsáhlejší pohled na svět. Křivky a objemy ženského korpusu mohou díky její metaforické optice navodit představu krajiny stejně tak jako v různých tělesných zákoutích odhalit jakási svérázná, veskrze intimní zátiší. O sklonu k integraci různých malířských žánrů vypovídají též díla vysloveně krajinářská nebo ta, která se inspirovala motivy přírodními a popřípadě i architektonickými, jejichž morfologie nemůže utajit člověčí tělesnost. Fascinují zvláštním tajemstvím, vztahem skladebných dominant vnuknou dialog lidských bytostí. Malířčino vidění světa se vymyká zmatení hodnot, jež charakterizuje dnešní dosti chaotickou výtvarnou produkci; její antropomorfní sklon projevující se v prolínání žánrů představuje přínos současné výtvarné kultuře. (Slovo editora J. Maliny)

Učební text pro FP.

Míra fantazie a touhy, kterou různé kultury používaly při hledání způsobů a prostředků k určení místa a osudu člověka ve světě a také při předvídání budoucnosti, nezná hranic ani v čase, ani v prostoru: po ukotvení prahnul paleolitický lovec stejně jako postmoderní člověk globalizovaného světa v 21. století. Kniha přináší antropologický pohled na tyto otázky v rámci rozmanitých kultur a civilizací od starší doby kamenné do dnešní doby a provází jej originálními verši a výtvarnými díly, která pro tuto knihu vytvořilo třicet významných českých malířek a malířů, sochařek a sochařů.

Kniha se skládá ze třinácti tematických esejí z oblasti kognitivní a sociální psychologie i dalších příbuzných vědeckých disciplín. Vzhledem ke své populárně-naučné formě je publikace vhodná nejenom pro studenty a odborníky z oblasti psychologie, ale i pro širokou laickou veřejnost. Autor ve své práci představuje originální a zajímavé psychologické fenomény, které v mnoha ohledech reflektují aktuální celospolečenská témata, přičemž se opírá o početnou zásobu odborných publikací. Čtenář se v knize dočte o Forerově efektu, jenž vysvětluje lidskou tendenci věřit horoskopům, i o fenoménech snažících se pochopit válečná zvěrstva minulého století, jako byl např. holocaust. V dalších částech se čtenář dozví zajímavé informace o podstatě lidského altruismu, o kvantovém vědomí a duši i o tom, proč doopravdy nemá cenu hádat se s hlupákem. V neposlední řadě autor v knize vysvětluje, proč lidé podvádějí, proč se postupně v celospolečenských debatách radikalizují jejich názory, a nabízí řešení, jak tomuto trendu zabránit.

Učební texty.

Šíření fám je systematicky studováno již od období druhé světové války. S rychlým rozvojem informačních technologií vstupuje studium vlivu šíření fám opět do popředí zájmu. Fámy resp. falešné zprávy zaznamenáváme v oblasti politické, sociologické, vojenské, ale také v oblasti ekonomie, finančních trhů, managementu apod. Např. rozhodování o investicích je ve velkém měřítku silně ovlivněno falešnými zprávami, finanční trhy a finanční sektor jsou často řízeny citem, náladami a dalšími aspekty, což vede k neurčitosti vstupních informací. V předkládané odborné publikaci jsou představeny nové formální nástroje k popisu, řešení a interpretaci ekonomických rozhodovacích a predikčních problémů při uvažování vlivu šíření fám.

Pokračování knihy Jiřího Hlušičky Reflexy a reflexe vychází v předvečer autorova životního jubilea. Představuje opět výběr fotografií z posledních let, doplněný autorovými básněmi. PhDr. Jiří Hlušička se celý život věnuje různým umělecko-historickým aktivitám. Působil jako vedoucí obrazárny Moravského muzea v Brně a jeho zásluhou byla ustavena Moravská galerie v Brně, jejímž ředitelem byl téměř tři desetiletí. Vedle početných přednášek je autorem odborných článků, výstavních katalogů a knižních monografií, vydaných v pražských a brněnských nakladatelstvích. Fotografické tvorbě se věnuje od roku 1994.

Cyklus charakterizující v básnické a výtvarné nadsázce intelektuální, a/sociální a profesní rysy člověka. Publikace je pokračováním dlouhodobého autorova záměru snahy o prolnutí vědy a umění na půdorysu celostní antropologie. Navazuje na publikace a projekty jako např. Kruh prstenu, Univerzitní noviny, časopis Anthropologia integra, elektronické encyklopedie, monografie Edice osobnosti, publikace Anti-Encyklopedie Anti-Antropologie, Světoví géniové v chajjámovských čtyřverších, Ctnosti a neřesti, radosti a strasti, Hlava v makarónské poezii, Hlava XXXI Spolupráce s vynikajícími českými malíři, grafiky a sochaři trvá již od konce osmdesátých let minulého století, výtvarný doprovod Úvodu do caputologie tedy obsahuje nejen současná výtvarná díla, ale i artefakty s datem vzniku na konci minulého století a počátkem století jedenadvacátého.

učební text pro FSI