Divadelní ústav strana 3 z 4

Autorka patří k největším znalcům středověkého divadla a zasloužila se mj. o rozšíření povědomí o českém středověkém divadle zejména svou knihou A Sacred Farce from Medieval Bohemia: Mastičkář. Z jejích studií, publikovaných původně anglicky a francouzsky, jsou pro tento svazek vybrány ty, které věnovala české problematice. Základní rys divadla středověku vidí autorka v jeho podvojnosti: světské, dokonce i vulgární prvky, integrované do náboženských her, svým způsobem potvrzují organickou jednotu posvátného a profánního ve světě středověkého člověka. Pro nás jsou studie Jarmily Veltruské o to zajímavější, že autorka pojednává hry české provenience komparativně, v kontextu evropském.

Kniha popisující užití metody viewpoints při přípravě a tvorbě divadelního představení, je určena divadelním profesionálům, hercům, režisérům, performerům a tanečníkům. Vedle nutného teoretického základu obsahuje především systematický popis cvičení, která definují existenci performera (herce, tanečníka) na scéně z mnoha úhlů pohledu. Americká režisérka Anne Bogart je profesorkou na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a uměleckou ředitelkou Mezinárodního divadelního institutu v Saratoze (Saratoga International Theatre Institute), který spolu s ní založil japonský režisér a divadelní teoretik Tadashi Suzuki.

Autorka patří k největším znalcům středověkého divadla a zasloužila se mj. o rozšíření povědomí o českém středověkém divadle zejména svou knihou A Sacred Farce from Medieval Bohemia: Mastičkář. Z jejích studií, publikovaných původně anglicky a francouzsky, jsou pro tento svazek vybrány ty, které věnovala české problematice. Základní rys divadla středověku vidí autorka v jeho podvojnosti: světské, dokonce i vulgární prvky, integrované do náboženských her, svým způsobem potvrzují organickou jednotu posvátného a profánního ve světě středověkého člověka. Pro nás jsou studie Jarmily Veltruské o to zajímavější, že autorka pojednává hry české provenience komparativně, v kontextu evropském.

Kniha popisující užití metody viewpoints při přípravě a tvorbě divadelního představení, je určena divadelním profesionálům, hercům, režisérům, performerům a tanečníkům. Vedle nutného teoretického základu obsahuje především systematický popis cvičení, která definují existenci performera (herce, tanečníka) na scéně z mnoha úhlů pohledu. Americká režisérka Anne Bogart je profesorkou na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a uměleckou ředitelkou Mezinárodního divadelního institutu v Saratoze (Saratoga International Theatre Institute), který spolu s ní založil japonský režisér a divadelní teoretik Tadashi Suzuki.

Česká divadla - Encyklopedie divadelních souborů je první z řady slovníků, připravovaných v Divadelním ústavu v rámci projektu Česká divadelní encyklopedie. Encyklopedie divadelních souborů představuje první ucelené slovníkové zpracování českého divadla v historickém rozpětí více než tří set let a je tak základní příručkou k dějinám české divadelní kultury. Svým zaměřením na umělecké soubory jakožto tvůrčí subjekty divadelního dění je ojedinělým dílem v českém i světovém měřítku. Na rozdíl od biografických slovníků, jejichž hesláře zahrnují jednotlivé osobnosti, se soustředila - v souladu se specifičností divadelního umění, jehož tvůrcem je kolektiv, a nikoli jednotlivec - výhradně na divadelní soubory. zahrnuje hesla českých a na českém území působících institucí a organismů, produkujících divadelní představení všech druhů a žánrů (činohra, opereta, opereta, balet, muzikál, pantomima, loutkové divadlo atd). Zahrnuje soubory bez rozdílu provozního a právního statutu, tj. divadla veřejná, družstevní a soukromá, soubory působící v jednom stálém místě i soubory zájezdového typu a cestující společnosti. Výběrově jsou tu zastoupeny i význačné amatérské či poloprofesionální skupiny, které svým působením nahrazovaly dosud neexistující divadla profesionální nebo, v novější době, vnášely do divadelní tvorby podnětné umělecké impulzy a nezřídka se stávaly ohnisky společenské rezistence. Nezachycuje však četné jinonárodní, především německé soubory, činné na našem území, a to především pro nedostatečný stav poznání této oblasti divadelních aktivit. Kniha obsahuje 292 výkladových hesel, doplněných výběrovým soupisem literatury a početným obrazovým materiálem (celkem 232 černobílých fotografií), a je opatřena jmenným rejstříkem.

Výbor z divadelních textů režiséra Jiřího Frejky z let 1923-52 postihuje jeho vklad do teoretického myšlení a tvůrčího programu meziválečné avantgardy a zrcadlí situaci umělce i divadla v době okupační a komunistické nesvobody. Součástí publikace je kompletní soupis Frejkova díla a ediční poznámky životopisná studie.

Výbor z divadelních textů režiséra Jiřího Frejky z let 1923-52 postihuje jeho vklad do teoretického myšlení a tvůrčího programu meziválečné avantgardy a zrcadlí situaci umělce i divadla v době okupační a komunistické nesvobody. Součástí publikace je kompletní soupis Frejkova díla a ediční poznámky životopisná studie.

V 5.svazku ediční řady Eseje, kritiky, analýzy dostává slovo prof. Václav Tille (1867-1937), osobnost, prosazující divadelní vědu jako svébytnou univerzitní disciplínu, autor Soupisu českých pohádek (1929, 1934), reportážní knihy Moskva v listopadu (1929) a čtenářsky vděčného životopisu Božena Němcová (1911). Jeho knižně většinou nepublikované divadelní kritiky a studie přibližují půlstoletí divadla u nás, v Evropě i v zámoří očima vědce a spisovatele, pro něhož divadlo bylo víc zálibou a potřebou než profesí. Výbor je doplněn bibliografickým soupisem Tilleho statí o divadle.

V 5.svazku ediční řady Eseje, kritiky, analýzy dostává slovo prof. Václav Tille (1867-1937), osobnost, prosazující divadelní vědu jako svébytnou univerzitní disciplínu, autor Soupisu českých pohádek (1929, 1934), reportážní knihy Moskva v listopadu (1929) a čtenářsky vděčného životopisu Božena Němcová (1911). Jeho knižně většinou nepublikované divadelní kritiky a studie přibližují půlstoletí divadla u nás, v Evropě i v zámoří očima vědce a spisovatele, pro něhož divadlo bylo víc zálibou a potřebou než profesí. Výbor je doplněn bibliografickým soupisem Tilleho statí o divadle.

Devátý svazek Spisů Františka Langera obsahuje devět různorodých dramatických textů - je proto rozdělen do tří částí. Do prvního oddílu byly zařazeny Langerovy rané hry Noc a Miliony, obsahem druhého dílu jsou kabaertní výstupy a hry-skeče sepsané družinou okolo Jaroslava Haška, jejichž je Langer spoluautorem (pevnost, Pružnost, Hora olivetská aneb Výprava Čechů v Jeruzalémě, Mona Lisa, Agadir, Větrný mlynář a jeho dcera), třetí oddíl zahrnuje dramatizaci Dickensova románu Kronika Pickwickova klubu.