Dokořán strana 91 z 91

Čtvrtý díl úspěšné série detektivních příběhů se odehrává v Alexandrii v Egyptě, kde vládne dynastie Ptolemaiovců – poživační, zadlužení, proradní a neschopní potomci Alexandra Makedonského. Vládnou pod římským protektorátem, který se ale nelíbí ani domorodým Egypťanům, ani Makedoncům z královské gardy. Makedonská královská stráž tedy plánuje proti Římu spiknutí. Alexandrijský učenec, který jim staví válečné stroje, je zavražděn obřadní sekyrou. A do hry se tak opět dostává detektiv Decius Caecilius Metellus, který je králem Ptolemaiem pověřen vraždu vyšetřit...

Tato kniha je medailonem Pěveckého Sdružení Učitelů Kocourkovských, nejprve amatérského, později poloprofesionálního souboru činného a velmi úspěšného za první republiky a krátce po druhé světové válce, který parodoval jiná pěvecká tělesa. Kocourkovští natočili 25 gramofonových desek, vystupovali v několika celovečerních filmech a působili v řadě úspěšných vystoupení ve známém kabaretu Červená sedma. Kniha mapuje historii Kocourkovských, přináší texty všech jejich písní, jimiž se zabývá po melodické i jazykové stránce, soupis kompletní gramotéky a filmotéky. Vše je podáno čtivým a vtipným jazykem, který je autorovi mnoha humoristických knih vlastní.

Česká historiografie, zabývající se obdobím normalizace, se dosud zaměřovala zejména na činnost opozice. Jen malá pozornost byla věnována společnosti a úloze jednotlivých vrstev při pádu komunismu. Již vznikla studie o úloze tvůrčí inteligence, klíčovou roli však sehrálo i studentské hnutí, bez jehož analýzy nelze pád komunismu vysvětlit. Cílem práce je rekonstruovat vývoj studentského hnutí v letech 1969-1989 a zodpovědět otázku, zda a v jaké míře se studenti podíleli na pádu normalizačního režimu. Opírá se při tom o původní materiály StB či orgánů KSČ, o životopisná vyprávění, která vznikla v rámci projektu Studenti v období pádu komunismu, a o studentské časopisy

O Ludwigu Wittgensteinovi se mluvívá jako o jednom z největších filozofů 20. století, jeho texty však současně bývají charakterizovány jako složité a temné. Tato kniha nabízí úvod do Wittgensteinova myšlení přístupný i lidem bez filozofického vzdělání. Knihu profesora Londýnské univerzity Anthony Graylinga lze brát jako výraz stanoviska dnešních analytických filozofů k velkému mysliteli, který bývá běžně pokládán za jednu ze zakladatelských postav analytického přístupu ve filozofii.

Neobyčejně významnou silou ve vesmíru je gravitace, o její podstatě však dodnes nevíme téměř nic. Kniha o nové fyzice se zamýšlí nad historií oboru i nad jeho současným stavem právě z tohoto hlediska a předkládá čtenářům vlastní, možná převratnou teorii. Avšak podobně jako byla kdysi pro fyziky fixované na klasickou Newtonovu mechaniku nepřijatelná rodící se kvantová mechanika, bude nejspíše pro mnohé dnešní fyziky odchované kvantovou mechanikou naprosto nepřijatelná – a hlavně zcela nepochopitelná – teorie kvantové gravitace. Vyžaduje totiž zcela jinou představivost, zcela jiný způsob myšlení, než na jaký byla fyzika doposud zvyklá. Kniha je určena všem zájemcům o hlubší souvislosti vesmírných zákonitostí.

Válka v Iráku, tsunami na Cejlonu, zátopy v New Orleans… těchto a podobných neštěstí umí dobře využít podnikání jistého typu, jež Kleinová nazývá "kalamitním kapitalismem". Zatímco se postižení vzpamatovávají z otřesu, nadnárodní kapitál už se usídluje na zpustošeném území, a tam, kde byla před katastrofou veřejná zařízení sloužící nejširšímu obyvatelstvu, rostou hotely, kanceláře a další budovy a podniky v soukromých rukou, rozhojňující soukromý kapitál. Stejně jako ve své předchozí knize Bez loga dokládá autorka tyto alarmující skutečnosti množstvím statistických dat, faktů, rozhovorů s účastníky řečených událostí i vlastních výzkumů.

Reprezentativní výběr z autorova publicistického díla obsahuje v první části rozhovory o médiích a novinářském řemesle, které vedl s žurnalisty, sociology, filozofy, literáty a politology doma i v zahraničí a jimiž se snaží naši mediální krajinu přesněji zasadit do evropského kontextu. V druhé části jsou vybrané články a eseje, v kterých se sám zamýšlí nad stavem české i světové žurnalistiky na začátku 21. století. Na roli novin a novinářů se snaží ukázat, na prahu jakých nebezpečných změn stojíme. Boj za udržení prestižních novin v Evropě a jejich založení v České republice je pro něj bojem za snesitelnější a zodpovědnější budoucnost pro všechny, tedy nejen pro občany, ale i pro politiky, soudce a kapitány průmyslu. Globalizace médií by podle něj nejspíš vedla k terorismu a globálním sociálním nepokojům.

Kniha volně navazuje na Pilařovu úspěšnou monografii o českém literárním undergroundu, i tentokrát si totiž autor všímá literárních jevů, které bývají považovány za okrajové. V centru jeho pozornosti se ocitly problémy související s českým pojetím populární literatury a kultovního románu, jimž se věnuje prostřednictvím analýz próz P. Šabacha, J. Topola, M. Urbana a M. Viewegha. Neustálé napětí mezi kulturním centrem a periferií je demonstrováno na vytváření a porušování literárních klišé v exilovém i domácím písemnictví, ale také na vztahu mezi českým národním kánonem a texty vzniklými v regionu širšího Ostravska.

Česká historiografie, zabývající se obdobím normalizace, se dosud zaměřovala zejména na činnost opozice. Jen malá pozornost byla věnována společnosti a úloze jednotlivých vrstev při pádu komunismu. Již vznikla studie o úloze tvůrčí inteligence, klíčovou roli však sehrálo i studentské hnutí, bez jehož analýzy nelze pád komunismu vysvětlit. Cílem práce je rekonstruovat vývoj studentského hnutí v letech 1969-1989 a zodpovědět otázku, zda a v jaké míře se studenti podíleli na pádu normalizačního režimu. Opírá se při tom o původní materiály StB či orgánů KSČ, o životopisná vyprávění, která vznikla v rámci projektu Studenti v období pádu komunismu, a o studentské časopisy