Stanislav Komárek

Cintra je v troskách a stala se nilfgaardským protektorátem. Válka hrozí, že zasáhne i všechy okolní země, jež se stanou vazalskými provinciemi pod nadvládou nilfgaardského císaře Emhyra. Jediný, kdo může válečné štěstí vychýlit na jednu či na druhou stranu, je zmizelá princezna Cirilla, vnučka cintránské královny Calanthé. A tak ji hledají snad všichni - jedni aby s ní uzavřeli dynastický sňatek, druzí aby něco takového znemožnili. Je na Geraltovi, aby s pomocí svých přátel splnil slib, že malou princezničku ochrání. Úkol je to těžký, vždyť válečnou mašinerii nějaké bajky o Osudu a Dítěti-překvapení nijak zvlášť nezajímají...

Zaklínač – ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů: mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain – pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný – naopak, téměř z každého dobrodružství si odnáší další šrámy na těle i na duši.

Zaklínač… Ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů: mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain - pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný - naopak, téměř z každého dobrodružství si odnáší další šrámy na těle i na duši. Nově přeložené geraltovské povídky ze Stříbrného meče, něco z Věčného ohně a Meče osudu + kompletní povídka Hlas rozumu kde Geralt vysvětluje, jak to všechno začalo.

Klasická adaptace příběhů Andrzeje Sapkowského! Cesta, z níž není návratu Zběhlému čaroději Fregenalovi se za pomoci černé magie podařilo stvořit nestvůru zvanou kostěj. Spolu s ní a s ozbrojenou bandou vranů, bobolaků, elfů i lidí terorizuje kraj pod horami Amell. Bránícím se vesničanům přijíždí na pomoc druidka Visenna, k níž se cestou přidává i bojovník Korin. Svedla tuto nesourodou dvojici dohromady náhoda, či snad nepředvídatelný osud? Zrada Zaklínačská Škola vlka musí poslat trojici svých žáků na výměnu do konkurenční Školy kočky. Volba padá na Geraltova přítele Gwelda, zatímco Geralt má projít náročnou Zkouškou lesních očí. Ve stejné době král Radovit, který obě školy doposud podporoval, podléhá našeptávání svých rádců, naléhání druidů i svým obavám z rostoucí síly zaklínačů, a na základě křivého obvinění na ně připravuje smrtící léčku...

Třetí díl memoárů Stanislava Komárka popisuje a komentuje těžko uvěřitelná léta koronavirové pandemie 2020–2022. Z jakého důvodu byla tato doba tak posedlá smrtí? Jak moc lze smrt trvale vytěsňovat a negovat, když nedílně patří k našemu životu a osudu? Jak klíčovou a neblahou roli sehrávala tehdy média? Představuje rok 2020 jeden z dějinných přelomů, srovnatelný třeba s rokem 1914? Jak prvky paranáboženského uvažování prosakovaly i tam, kde bychom je na první pohled nečekali? Jak prakticky funguje kolektivní projekce jungovského Stínu? Proč se téměř všichni tak ochotně vzdávali občanských svobod ve prospěch iluze jistot? Nejsme už svobodou unaveni a nezačal dějinný pohyb opačný k revoluci z roku 1989, to jest od důvěry v jednotlivce směrem ke vše kontrolujícímu státu-rodiči? Proč zájem o pandemii tak skokově upadl s vypuknutím války na Ukrajině, kdy se „ohnisko smrti“ přesunulo jinam a „vnitřní nepřítel“ byl nahrazen vnějším? A jak se může euroamerická společnost dál vyvíjet?

Za více než 30 let od svého zrodu udělal námezdní zabíječ nestvůr Geralt z Rivie neuvěřitelnou kariéru. Poznejte životní dráhu slavného hrdiny z pera Andrzeje Sapkowského od první povídky přes polský, evropský a nakonec i světový úspěch. Čekají vás zajímavosti, málo známá fakta i přehledy zaklínačských komiksů, videoher, hraných i animovaných filmů, televizních seriálů a dalších překvapivých adaptací. To vše podtrhují rozhovory s tvůrci, které vám dají nahlédnout do zákulisí zaklínačského fenoménu.

Román o životě učence, literáta, kněze a pedagoga Bohuslava Balbína (1621–1688) propojuje realitu a fikci pokud možno tak, aby na sebe co nejtěsněji nasedaly, zároveň se snahou vylíčit dobové mravy a atmosféru tak věrně, jak jen s odstupem let lze. Sedmnácté století, dominované třicetiletou válkou, patřilo v našich zemích a přilehlé střední Evropě k nejhorším vůbec, srovnatelné snad jen s tím dvacátým. I Balbín v dobovém bludišti prospěchu a hrůzy kličkoval, jak se dalo. Dříve, než se stal idealizovanou, leč zaprášenu vycpaninou v obrozenecké almaře zasloužilých dědků, to byl člověk z masa a krve, také nadšený lovec a rybář, první český „skautský vůdce“ i jazykový národovec.

Devadesátá léta dvacátého století představovala u nás a ve východnější Evropě jakési jaro národů, jako když na pahýl ořezaná vrba znovu obrazí. Autor je rád, že si tohoto závratného období dosyta užil po opětovném návratu z exilu do Čech. Jedním z četných překvapení bylo zjištění, že zatímco vídeňská duše, zapletená v labyrintu centrálních úřadů, potlačované sexuality a jejích mocenských sublimací, je v podstatě freudovská, ta pražská je strukturována mnohem spíše jungovsky. Také tehdy byla vhodná doba k reflexím a sebereflexím a jejich plodem jsou tyto dva svazky esejů o duši individuální i kolektivní.

Hlavním hrdinou tvorby A. Sapkowského je zaklínač Geralt z Rivie. Jako nájemný hubitel upírů, vlkodlaků a všemožných nebezpečných netvorů pochopitelně ovládá bojové a magické techniky nezbytné pro jeho zaměstnání. Nicméně není pouze chladnokrevným profesionálem a už vůbec ne jedním ze superhrdinů, jimiž se žánr fantasy jen hemží. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, ale naopak je nucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a vesměs též nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přes své pozitivní působení jsou zaklínači odsouzeni k vyhnanství na samém okraji společnosti, která sice působí vnějškově středověkým dojmem, avšak s mnoha atributy převzatými ze současnosti. Povídky: Hranice možností Střípek ledu Věčný oheň Trochu se obětovat Meč osudu Něco více Něco končí, něco začíná

Co soudili význační biologové 19. a 20. století o člověku, jeho původu, evoluci, ontogenezi, povaze, co o původu kultury? Má člověk vůbec něco jako „přirozenost“ a jak ji definovat? Je ve srovnání s jinými živočišnými druhy „přirozeností člověka nepřirozenost“? Jak proběhla ona tajemná hominizace na předělu mezi „typickými“ primáty a člověkem, zejména vývoj řeči, po němž sotva zůstane jaký fosilní záznam? Jaký podíl na vzniku člověka má přírodní a jaký pohlavní výběr? Proč k podobné transformaci živočišného druhu v kulturní došlo v dějinách jen jednou? Jak se liší „kultury“ jiných druhů od naší lidské? Proč nás tohle všechno zajímá a proč nás to vlastně zajímat má? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět předkládaná kniha esejů.

Lvov, květen 1939. V krutých mukách umírá malý chlapec. Zpráva o rituální vraždě spáchané Židy pobouří město, vypukne panika. Čí dítě bude další? Všichni spoléhají na komisaře Edwarda Popielského. Jenže komisař nechce vést vyšetřování. Tentokrát ne! Lvovem se plíží přízrak blížící se války, tíseň a strach, avšak jeho zločinecké podsvětí žije nadále podle starých pravidel. Každý tady zná Popielského, který pracuje pouze v noci. Nikdo s ním nechce spolupracovat, nikdo mu nechce vstoupit do cesty. Na město zločinu padne stín Erinyí bohyní pomsty.

První díl memoárů Stanislava Komárka zahrnuje nejen jeho vlastní vzpomínky na jihočeská městečka Kardašovu Řečici a Jindřichův Hradec v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století, ale podle vypravování svých prarodičů popisuje i poměry na jihočeském venkově počínaje počátkem dvacátého století: tradiční zemědělství, chov dobytka a využívání lesů a rybníků, lokální lidové znalosti živočichů a rostlin, tradiční rozdělení rolí v rodině i názory na místo a úkoly dětí, místní folklór, stravovací zvyklosti, lidovou medicínu a průběh církevního roku. Líčí, jak se tato tradice přes otřesy obou válek a komunistického puče přetransformovala v soubor zvyklostí komunistických, hledajících i ve frustrující každodennosti nějakou drobnou radost... Druhý díl memoárů Stanislava Komárka líčí autorovo studium biologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze na přelomu 70. a 80. let dvacátého století, tento dnes už zcela zmizelý svět tehdejší univerzity i normalizačního velkoměsta. Následně popisuje autor svou emigraci do Rakouska (1983) s jejími někdy vzrušujícími peripetiemi, život emigranta a české emigrační komunity v této zemi, své cesty po světě a nadšení z vypuknutí revoluce roku 1989 v Československu, jakož i svůj návrat zpět na Přírodovědeckou fakultu v roce 1990 a zakládání Katedry filosofie a dějin přírodních věd spolu se Zdeňkem Neubauerem. Líčí nezapomenutelnou a pohnutou atmosféru „zlatých devadesátek“ v Praze, období, jehož detaily je už obtížno uvěřit i přímým účastníkům a spolutvůrcům – jak vůbec mohlo proběhnout tak zásadní přestrukturování ekonomické, organizační i ideové? Memoáry končí rokem 2000, kdy prudké změny pozvolna ustávají a nastává dlouhá, klidná a poněkud monotónní perioda, na jejíž zhodnocení je dosud brzy...

Román se odehrává v malém domku ve fiktivním jihočeském městečku jménem Kropáčova Blatnice mezi lety 1900 až 2000. Žije v něm, či v rámci dvacátého století spíše přežívá, několik generací téže rodiny, přes kterou se žene série pohrom v podobě obou válek a posléze komunismu. O politiku se nezajímají, ta se však zajímá o ně. Kniha vlastně nemá žádného hlavního hrdinu a jedná o mikrotechnice moci, která se nenápadně odehrává ve všech domečcích nezávisle na tom, zda vládne císař, fýrer nebo generální tajemník. Na pozadí rybníků, rašelinišť a malebných lidových tradic se jejich obyvatelé navzájem podporují i dusí a ženou se do rozmanitých psychosomatických chorob. Výsledkem není ani idyla, ani peklo, ale cosi přesně na půl cestě mezi nimi. Román je věnován oběma autorovým babičkám, bezděčným lidovým kouzelnicím, které jako slepí pavouci zaplétaly osudy své i jiných a vůbec ženskému principu, na kterém živý svět stojí.

Kniha je souborným vydáním autorových textů k biologické antropologii a jejím dějinám, s přihlédnutím k dějinám biologických disciplín vůbec. Vzhledem k tomu, že tyto práce a eseje vznikaly v období skoro dvaceti let (1995–2007), rozhodl se autor uchovat jim určitou míru „autonomie“ v tom smyslu, že se nepokoušel spojit dva nejdůležitější z nich, Malé dějiny biologie a Obraz člověka v dílech některých význačných biologů 19. a 20. století, ale ponechal je oddělené jako samostatné celky.

Kniha pojednává souvislosti přírody a kultury v širokém kontextu - je kulturní proces protikladný přírodnímu, či se jedná mnohem spíše o "pokračování přírody jinými prostředky"? Druhé, rozšířené a doplněné vydání vychází primárně z koncepcí C. G. Junga a A. Portmanna, které spatřují společný kořen kreativity lidské i přírodní, což je v poměrech evropského myšlení pohled pozoruhodně blízký perspektivě, jak přírodu a společnost vnímala klasická Čína. Kniha se zabývá základními jungovskými pojmy, lidskou percepcí světa a jejím vztahem k jazyku, problémem antropomorfismu a sociomorfního, biomorfního a mechanomorfního modelování v naší vědecké i mimovědecké percepci přírody, paralelami mezi evolucí artefaktů a přírodních objektů, portmannovskou přírodní estetikou a dalšími příbuznými tématy v řadě navzájem souvisejících esejů, v podobném stylu jako jiné autorovy knihy.

Pražský sinolog Jindřich Krottenbacher je mandarínem jaksi hned dvakrát: z titulu svého oboru a jako pedagog na Ferdinandově univerzitě v letech 1990–2000, v době, kdy v městě Praze bylo možné téměř všechno. Jak se zapojí do revoluční vřavy a co v ní zažije? Co přinese založení Ústavu srovnávacích studií Východu a Západu? Neztratí ve víru událostí pozvolna svou duši? Nežije vlastně na dluh poté, co ve smrtelném ohrožení v zavalené podzemní chodbě kdesi v provincii Šan-si vyžebrá ještě deset let života? Přinese mu opravdové štěstí houba, která získává přízeň nadřízených? Jak prožije se všemi svými přáteli i nepřáteli obrovské turbulence koloritních dob? Proč jej nakonec přiláká smrt, která zahladí všechny naše hříchy? Jak vlastně vzniká osud? Jakou roli hraje v jeho životě matička Kuan-jin?