Stanislav Komárek strana 3 z 4

Jako mimikry bývá označována povrchová podobnost mezi dvěma blíže nepříbuznými živočišnými druhy souhrn těchto napodobovacích fenoménů v přírodě se zpravidla nazývá mimetické jevy. Kniha komplexně představuje mimetické jevy v přírodě a zabývá se interpretací vnějšího vzhledu organizmů, kromě toho však podává i ojedinělý přehled dějin výzkumu těchto jevů. Autor v ní zužitkoval svoji rozsáhlou databázi prací o mimetických jevech, která čítá přes 5 000 položek a kterou pořídil zejména za vých pobytů ve Vídni, Leidenu a Amsterodamu. Anglicky vyšla pod názvem Mimicry, Aposematism and Realted Phenomena in Animals and Plants, Vesmír 1998.

Kniha shrnuje veškeré dostupné údaje o výskytu ptáků v Čechách v letech 1360-1860 a synopsi hlavních ornitologických prací z tohoto regionu až do roku 1890. Mnohé staré údaje jsou vágní nebo sporné a nedoložené, ale přesto by dnešní ornitologové o nich měli vědět. U tak známé a všeobecně oblíbené skupiny, jako jsou ptáci, se před čtenářem mohou otevřít proměny v areálech a hnízdních výskytech řady druhů za několik staletí. A jak souvisí život tří významných ornitologů 19. století s Leopoldem rytířem von Sacher-Masochem, obávaným pražským policejním ředitelem Bachovy éry a otcem stejnojmenného literáta, po němž je pojmenován fenomén masochismu? To už laskavý čtenář najde v knize.

S hlavným hrdinom Veže bláznov, Reynevanom z Bielawy, sa stretávame dva roky po udalostiach opísaných v prvom diele trilógie. Vtedy sme ho spoznali ako odvážneho, no nesmierne naivného mladíka, ktorý sa strmhlav vrhal do všetkých možných dobrodružstiev – či už ľúbostných, bitkárskych, zbojníckych alebo politických. Keďže sa aj literárni hrdinovia vyvíjajú, v druhom diele sa už stretávame s rozvážnejším, menej roztržitým mladým mužom. Neznamená to však, že by sa usadil a viedol pokojný život. Naopak – Reynevan strieda profesie, mení zámery zo dňa na deň. Jeden deň je z neho lekár, druhý deň alchymista, tretí vojak, štvrtý špeh; občas sa mu darí byť i milencom. Tentoraz však úspešne nadraďuje povinnosti nad srdcové záležitosti. Zjednodušene možno povedať, že tentoraz sa dej odohráva medzi Prahou a Vroclavom, ale Sapkowski si všíma aj dobové geopolitické pozadie. Spolu s husitmi, ako boží bojovníci, vydávajú sa Reinmar, Samson Medík a Šarlej dobývať Sliezsko. Padajú do pascí, sami pasce nastražia, sú unášaní, sami unášajú, objavujú nové priateľstvá, stretávajú starých aj nových nepriateľov. Prekážky, čo sa im kladú do cesty, prekonávajú vďaka neuveriteľným zhodám okolností či vrodenému šťastiu. Starých známych dopĺňajú nové postavy, či už fiktívne alebo historické, dôležitú úlohu opäť zohráva mágia a bytosti z rozprávok a legiend. Sapkowského majstrovstvo sa prejavuje nielen v sprostredkovaní solídnych historických poznatkov, ale najmä v kresbe postáv – sú to ľudia z mäsa a kostí, plní chuti do života, hrdinovia realizujúci svoje sny a zámery v spletitých, ťažkých časoch. V samotnej fabulárnej vrstve pozorný čitateľ nachádza viacero evokácií a narážok na súčasnosť. Šikovne skryté metafory, fragmenty vyjadrení o dnešku vložené do úst stredovekých hrdinov, zmysel pre humor či pre hru s jazykom uspokojí aj náročnejších čitateľov

Stanislav Komárek se ve svých esejích zamýšlí nad podobnostmi mezi fungováním lidské společnosti a přírodních společenstev - vykresluje nečekané paralely mezi cykličností dějin a pravidelností přírodních cyklů, mezi výskytem romantickým básníků a evolučních inovací, mezi magií a moderní vědou. Především však osvětluje způsob, jakým nazíráme svět náš vezdejší a jak do něj promítáme ustrojení vlastní duše.

Souborné vydání autorových esejů z let 1987–2010. Týkají se živé přírody – zvířat, rostlin a hub – a vědy o ní, to jest biologie, života, osudu a postavení vědců, environmentalismu a ochrany životního prostředí a rovněž literatury a některých cizích zemí. Některé z nich vycházejí knižně poprvé, jiné byly rozptýleny v dosavadních souborných knižních vydáních – zde jsou prezentovány v tematických celcích. Žánr eseje má tu výhodu, že v něm lze vyslovit i věci, které by jinde přečnívaly a nevyřčeny tlačily biologa na duši.

Kniha pojednává různé aspekty vztahů lidí a zvířat v evropských i mimoevropských kulturních kontextech, téma, které se celosvětově tlačí do centra pozornosti. Je zde zohledněno naše subjektivní vnímání živých tvorů, lov, úloha zvířat jako obětí, dome stikační procesy a fenomén chovatelství, ochrana zvířat a ochrana druhů, užití zvířat v medicínských výzkumech a jako modelu pro chování a fungování lidí a další jednotlivé facie vztahu člověkzvíře. Jsou zvířata divé bestie, ochlupení bližní či bezd uché automaty?

Kniha pojednává různé aspekty vztahů lidí a zvířat v evropských i mimoevropských kulturních kontextech, téma, které se celosvětově tlačí do centra pozornosti. Je zde zohledněno naše subjektivní vnímání živých tvorů, lov, úloha zvířat jako obětí, domestikační procesy a fenomén chovatelství, ochrana zvířat a ochrana druhů, užití zvířat v medicínských výzkumech a jako modelu pro chování a fungování lidí a další jednotlivé facie vztahu člověk-zvíře. Jsou zvířata divé bestie, ochlupení bližní či bezduché automaty?

Spasit duši, jako chtěla středověká církev, nebo spasit tělo, jak doufá současná medicína? Jak je to vlastně s naším vztahem ke smrtelnosti? Jak se historicky vyvíjela koncepce duality duše a těla? Proč má psychosomatické pojetí v medicíně takovou ob tíž se prosadit, ač by bylo mnohem levnější než technicistní medicína? Jak se psychosomatické myšlení ve starověku i novověku vlastně vyvíjelo? Co je patologické a co normální? Je nemoc opravdu to, co nechceme, nebo představuje také sociální kapitál, pro nemocné i pro lékaře? Kam se ubírá medicínské péče? A ještě víc se dozvíte v nové knize Stanislava Komárka.

Proč vlastně cestovat a co nám přinášejí pobyty v jiných koutech světa? Proč balit v době tisíců a tisíců fotografií cestovní zážitky do slov? Jak funguje kombinace socialismu, buddhismu a vojenské diktatury v Barmě? Jak mizí příroda Madagaskaru? Jak vypadá dnešní peruánská Amazonie s kom- binací divoké rozvojové pomoci a černé magie? Co se změnilo na Egyptě od dob Staré říše? Jak působí následnické země sovětského impéria? Vzpomínka na některé země v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Toto a mnohé další v třetím dílu cestovních esejů Stanislava Komárka.

Kniha zachycuje celou šíři jevů v rámci adaptivních zbarvení v přírodě: krypse, aposematismu i různých typů mimézí i historii jejich poznávání za posledních dvě stě let. Jak ovlivnil darwinovský obrat interpretaci vnějšího vzhledu živých organismů? Proč bylo nutno postulovat pohlavní výběr? Jak se vynořily koncepce různých typů mimézí (batesovské, müllerovské, peckhamovské, wasmannovské, parciální atd.). Jak je to s živočišnými kresbami? Jak interpretovali vnější vzhled živočichů Portmann, Hingston a jejich následovníci?

Kniha představuje souborné vydání autorových novinových článků a esejů z let 2014 až 2017, takříkajíc na závěr jeho novinářského působení, které trvalo od roku 2001. Doplňuje je několik novějších textů, dva obsáhlejší rozhovory a dosud nepublikovaná povídka. Jaké jsou problémy euroamerické civilizace v pozdní době? Co z toho, o čem se hovoří, je pěna dní a co jsou problémy skutečné? Nejsou vlastně už od počátku lidských dějin stejné? Čím se podobáme zvířatům a čím se od nich lišíme? Do jaké míry utváří věda náš obraz světa? Která z našich současných témat jsou skutečně podstatná? Kdy je čas o nich psát a kdy je čas s tím přestat? Není nakonec nejlepší odpovědí na otazníky světa kolem nás mlčení?

Vždycky je otázkou, zda vůbec činit něco takového, jako je souborné vydání novinových sloupků a příbuzných textů, navíc v tomto případě již ve druhém svazku (první bylo Sloupoví aneb Postila, Dokořán, Praha 2008). Sloupek je útvar krátkodechý, v typickém případě se druhého dne i s celým listem smačká a hodí do koše. Stanislav Komárek se ale vždy při svém psaní snaží, aby jeho texty obsahovaly i něco jiného než obvyklé radosti čtenářů novin: líčení hlouposti mocných a chyb, které udělali. I při souborné redakci nelze odstranit skutečnost, že každý ze sloupků je jako dopis v láhvi: je jaksi do sebe uzavřený a je určen k samostatnému čtení odděleně od jiných. Proto se témata rozmanitým způsobem dotýkají, překrývají a proplétají a rovněž jejich rozdělení do jednotlivých bloků je arbitrární a lze je provést pouze nahrubo. V době klipové má však takováto kniha nepochybnou výhodu – lze ji otevřít kdekoli a kousek „učíst“ v tramvaji či mezi vyplňováním excelových tabulek, což se Zločinem a trestem provádět nelze. Tento svazek obsahuje sloupky z let 2007–2009, otištěné převážně v Lidových a Hospodářských novinách.

Náš starý známý Reinmar z Bělavy řečený Reynevan má i nadále problémy: buď se jej někdo snaží připravit o život, anebo mu činí nabídky, které nelze odmítnout. Pronásledují jej všední agenti rozvědek, ale rovněž nečisté síly, jež nikterak neskrývají svůj pekelný původ. Však také Reynevan žije v kruté a nebezpečné době, kdy Slezsko a Čechy pustoší křížové výpravy i husitské spanilé jízdy, kdy nikdo nezná slovo „slitování" a ve jménu Páně jsou vražděny tisíce nevinných. Reynevan ještě stále věří v náboženskou obrodu a stojí na straně Husových stoupenců - a to i tehdy, kdy se dopouštějí nelidských zločinů. On, lékař, idealista a nezištný zachránce chorých a trpících, se musí stát špehem, záškodníkem, vrahem a nelítostným mstitelem. Rozpolcen mezi povinností a hlasem srdce, musí vsadit vše na jedinou kartu, aby vyrval milovanou ženu z rukou nepřítele.

POZOR! Kniha obsahuje drastické scény, které mohou zničit víru čtenářů v zapřisáhlou nenávist mezi rody Vandrovců a Bardaků. To je on, Terminátor poháněný šnapsem! Kdyby chtěl, byl by jediným skutečně polským superhrdinou. Jenže zachraňování světa má na háku, když zrovna kape destilátek… Zprávy z Vojslavic: Baba Jaga se změnila ve zbraň hromadného ničení, v Dubince probíhá konvergence kultur, samohonka teče proudem a osikové kolíky hrají zlověstné staccato na víka rakví. Dovíte se rovněž, zda stojí za to riskovat život ve Světový den osteoporózy a co má stockholmský syndrom společného s alkoholem. SENZACE! Poznáte jedinou osobu na světě, které se Jakub Vandrovec bojí.

Co soudili význační biologové 19. a 20. století o člověku, jeho původu, evoluci, ontogenezi, povaze, co o původu kultury? Má člověk vůbec něco jako „přirozenost“ a jak ji definovat? Je ve srovnání s jinými živočišnými druhy „přirozeností člověka nepřirozenost“? Jak proběhla ona tajemná hominizace na předělu mezi „typickými“ primáty a člověkem, zejména vývoj řeči, po němž sotva zůstane jaký fosilní záznam? Jaký podíl na vzniku člověka má přírodní a jaký pohlavní výběr? Proč k podobné transformaci živočišného druhu v kulturní došlo v dějinách jen jednou? Jak se liší „kultury“ jiných druhů od naší lidské? Proč nás tohle všechno zajímá a proč nás to vlastně zajímat má? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět předkládaná kniha esejů.